6.5.2024 | Svátek má Radoslav


Diskuse k článku

PSI: Rozkošná flekatá potvora*

Naši mladí se odstěhovali z Prahy a pořídili si pejska. Po dlouhém bádání došli k závěru, že chtějí dalmatina, protože je to sportovní pes, běhací, aktivní a zdatný.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
T. Zana 6.9.2021 20:17

Ano, spaní a jezení jí jde moc pěkně naši ji tuhle fotili, jak spí na zádech kolmo položená přes práh ;-D.

J. Fialová 6.9.2021 8:24

Jakápak potvora?? Rozkošný flekatý mazlíček :-P

E. Žampachová 6.9.2021 9:16

Jen počkej, zajíci. On se ten rozkošný mazlíček ještě projeví :-P Je to DALMATIN, to je zvíře, které musíš přesvědčit, že povel je přesně to, co chce udělat on (ona), případně že se mu to vyplatí (nebo naopka nevyplatí to neudělat). Když ho zmákneš, je zlatý, když ne, je nesnesitelný. A má mozek, nestačí mu jen polykat kilometry. Proto jsem psala o velmi důsledné výchově odmala.

E. Zvolánková 6.9.2021 12:09

To mi hodně, ale opravdu hodně připomíná knírače;-D;-D;-D

T. Zana 6.9.2021 10:16

Mazlíček je v podstatě jen vůči synkově slečně, o něco méně vůči synkovi, od nás se nechá tak letmo pohladit, když pádí kolem ;-).

E. Žampachová 6.9.2021 8:15

Psí hry vypadají na vraždění běžně. To je normální. Vykviknutí je taky normální, to není příznak bolesti, ale upozornění "tohle jsi už přehnala". Pokud je něco opravdu bolí,je to řev na celou ves. Putíkatá mi připomíná mé první psy, pořád mám pro dalmatiny slabost. Ale pozor: není úplně jednoduchý na výchovu. Chce to svatou trpělivost a železnou důslednost, ale jde to. Pozor na to, aby se štěndice znaly dobře. Pokud se uvidí vzácně, nohou být v dospělosti docela ostré a nesnášet se.

No a pokud si štěně lehne, že nemůže dál, je potřeba nebýt tvrdák a vzít ho. Štěně není jako dítě, že by se nudilo. To jde za smečkou, dokud mu síly stačí. A když nestačí, je něco špatně. My naše mrňata tahali pod bundou nebo v "šátku" pro kojence. Stačila čtvrt hodinka a štěně chtělo dolů a šlo samo. Přetánout jeho síly je riziko pro správný vývoj kostry.

Jinak při pohledu na puntíkatou čumičku jihnu. Bude hodně černá. Dalmatin se rodí bílý a puntíky mu přibývají až do dospělosti. Proto hodně puntíkaté štěně je krásné, ale hezčí bude časem to méně puntíkaté. To vaše bude ale samozřejmě nejkrásnější:-)V Potvůrka to bude,fakt ať si dají pozor na výchovu, jinak skončí s nešťastným psem na flexině. Ale není pravda, že je dalmatin hloupý. Je chytrý až moc. Za 27 let jsem je jakž takž poznala ;-)

Z. Iva 6.9.2021 8:55

Evo, mluvíš mi z duše. Já osobně bych takové majitele přetrhla jak hada. Často je to vidět ve městě, že štěně už nemůže - horký chodník, spousta dojmů a štěně už plete nohama. A když se zeptáš, proč toho chudáčka chvíli nevezmou na ruku, tak jseš za blbce, vždyť majitel vše zná nejlíp a psa nebude rozmazlovat, to by se chtělo pak nosit pořád ;-€

E. Zvolánková 6.9.2021 8:59

Já nemám nic proti tomu, že se i malé štěně vezme na delší výlet, ale přesně...musí se vzít ohled na to, kdy už nemůže a vzít ho. A pokud holt mám psa, kterého vzít nemůžu (moc těžký), tak si holt dlouhé výlety musím nechat na dobu, až vyroste natolik, že to ujde sám a bez následků.

E. Žampachová 6.9.2021 9:11

No, když už ho neunesem, tak většinou zvládne štěně víc než my ;-), ale nemáme obří plemeno.

T. Zana 6.9.2021 10:24

Evo, naši se docela snaží, aby se ty dvě mrňavky znaly - řekla bych, že se vidí tak co čtrnáct dní na víkend (víc se nedá zvládnout, rodiče bydlí daleko).

Vůbec se nebojím, že by ji trápili, spíš je to tak, že když kvikne, tak už ji opečovávají :-). Ona už vlastně nechce nosit - akorát na čurání ji berou, protože spí s nimi v podkroví, tak aby nemusela na schody. Když jsme za nimi teď byli, tak ji synek nesl a ona samozřejmě v tu ránu nechtěla čurat, chtěla k nám. Měl co dělat, aby ji udržel a to je skoro dvoumetrovej chlap. Meggie teď váží necelých 14 kilo a vypadalo to, že taky asi deset nohou ;-D.

Flexi koupili a pak se dočetli, že to není to pravé, takže mrňavka chodí buď na volno (často, drží se u nich), nebo na vodítku.

Je teda fakt kouzelná V.

Z. Iva 6.9.2021 11:04

Na procházky je nejlepší použít desetimetrovou šňůru - polypropylenovou (nepálí ale zase se zachytává o vše) nebo něco na způsob tenkého horolezeckého lana (opletené jádro). Na jeden konec dát karabinu, druhý jako oko na držení. Cvaknout štěněti na obojek a nechat ho courat šňůru za sebou. Dobře se s tím nacvičuje přivolání, povel "čekej", "fuj" atd. , protože ovládáš štěně na dálku (je hodně překvapené), případně při nápadu rozběhnout se někam do pryč mu tu šňůru přišlápneš.

T. Zana 6.9.2021 12:08

Tak dlouhou šňůru myslím nemají - poreferuju :-).

E. Žampachová 6.9.2021 12:44

Nejlepší je šňůra kožená, ale horolezecké lanko je také dobré. Jen bych na konec nedávala smyčlu, aby se v přírodě (v lese, mezi keři) o něco nezachytla a nedokázala uvolnit. Mu máme na konci uzel z toho lanka, tím pádem se řemen dá udržet, ale nezachytává se. Zažila jsem, že se pes takhle jednou vzdálil (zdrhnul) v lese a málem ho nenašli, protože se chytnul za pařízek a nemohl nikam. Naštěstí ho našli, byl tal vyděšený, že ani neštěkal.

E. Zvolánková 6.9.2021 13:45

Mně se jednou Edan v lese omotal i se šňůrou s uzlem na konci...Dokázal se tam (nechápu, jak) uvázat za tu šňůru ve výšce určitě přes metr8-o Vyděšený rozhodně nebyl, protože jen, co jsem ho našla (řval jako tur a jak jsem ho volala, odpovídal mi), chtěl pokračovat v pronásledování divočáka8-o. No každý pes je jiný, ale ve mně tehdy byla malá dušička.

E. Zvolánková 6.9.2021 7:29

Ahoj všichni při pondělku,

a Zano díky za představení "puntíkaté potvůrky". Je fakt krásná. Jak jsi psala, že jsou mladí necitové, že nevzali štěňátko do náruče, když se rozhodlo v půli procházky již býti unaveno;-D;-D, vzpomněla jsem si na naši první dlouhou prochajdu s Edou, když jsme ho poprvé přivezli v jeho necelých 3 měsících na chalupu. Tehdy tam ve vedlejší vsi probíhal dětský den a my tam chtěli vzít naši, tehdy 5letou cácorku. Bylo to jen asi 6 km (jen tam), tak jsme se rozhodli jít pěšky i s Edou. Řekla jsem si, že tu jednu cestu ten malý energiťák určitě zvládne a zpátky ho klidně ponesu. Tehdy měl jen asi 5 kg. Opravdu to tak dopadlo. Na tom dětském dni se mi vyřádilo jak 2, tak 4nohé dítě, neb jsme tam potkali nějakého přátelského dospělého psa, který se ochotně nechal štěnětem vtáhnout do hry. Eda se totálně utahal a nesly jsme ho s mamkou na střídačku celou cestu v náručí jak miminko (packama nahoru) až domů. Byl úplně tuhej.Jen, co jsem ho na chalupě položila do pelíšku, vyskočil oklepal se a dožadoval se zase řádění;-D;-D Štěňátka jsou boží a vydrží hodně.R^

T. Zana 6.9.2021 10:29

Úplně to vidím ;-). Našich štěnda rozhodně není žádná chudinka, když něco chce nebo nechce, umí si dost energicky říct.

Ono to nenošení možná vyznělo hůř, než jsem to myslela - kdyby vypadala unaveně, tak by ji fakt netrápili. Tohle byla spíš taková hra - ona ji synkova slečna furt tahala... dokud ji teda unesla :-P.

Z. Xerxová 6.9.2021 6:11

hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům :-)

Dík za představení puntíkaté krasavice. Povedla se.

Sice se "cizí" psi (já vím, že už se před tím holky viděly) představují na neutrální půdě (tedy krátká procházka všech účastníků)... ale i chytrá literatura píše, že se netýká štěňat, která jsou vděčná za každou živou hračku. Pravda - u vás to chvíli vypadalo divoce, je fajn, že se to usadilo ve standardní okusovačku hrací... Jen bacha - vše se může skokem změnit při hárání, falešné březosti a hlavně až dospějí...

E. Žampachová 6.9.2021 8:21

Pokud se budou považovat za jednu smečku, půjde to. Pokud si budou napůl cizí, může být problém, ani jedna není pes, na kterém by se dalo "dříví štípat"

Jinak štěňata si ublíží v tomto věku jen nešťastnou náhodou a vykviknutí je běžné upozornění, že to ta druhá přehnala. Štěňata každou maličkost hlasitě kontují oprvadová bolest je řev nepřehlédnutelný (spíš nepřeslechnutelný). Tohle je ideální socializace.

Jo a jsou plemena,kde nevadí ani seznamování na domácí půdě. Naše smečka zvládne skoro každého (spíš má někdy problém ten "cizí").

E. Zvolánková 6.9.2021 8:57

Já myslím, že to je dokonce silně individuální. Jasně, že jsou mírumilovnější plemena, o tom žádná, ale i mezi těmi ostřejšími jsou jedinci, kteří si klidně pustí na zahradu cizího, aby se pořádně seznámili až tam. Nám zrovna tuhle vletěl na zahradu otevřenými vraty pejsek ze sousedství, s nímž šel jeho majitel zrovna kolem. Manžel zrovna zavezl auto a šel zavřít vrata, Eda v takovém případě sedí na své "vyhlídce" u dveří pod povelem. No a do toho tam vletěl ten malý voříšek. Eda to samozřejmě neustál, aby čekal, až někdo řekne "volno" když je tam vetřelec, takže sletěl dolů, ale úplně normálně se s psíkem očuchali, jeho pán se nám omluvil, došel si pro něj. Já čuměla a táááákhle jsem si oddechla, že si ti dva psi navzájem sedli a Eda to nebral jako narušení svého teritoria.

No a když jsme měli prvního kníra Ferdu, tak tehdy si vzal strejda z útulku hrubosrstého jezevčíka a jednou jsme jeli společně na výlet. Na vodítkách ti psi vypadali, že se sežerou, ale když jsme přijeli k nám, pustili jsme je oba na naši zahradu (tenkrát já byla asi 12letá holka a naši věděli o psech houbeles) a psi byli kupodivu úplně v pohodě. Co si pamatuju, nehráli si, ale koukala jsem na ně z okna, jak spolu lítají kolem plotu a štěkají na kolemjdoucí.;-D Ani jeden nebyl kastrovaný, ale oba byli dostatečně sebevědomí na to, aby neměli potřebu si nic dokazovat. Dneska si říkám, že ten "bordel", co dělali proti sobě na vodítku, bylo jen divadýlko pro nás a když jsme zalezli do domu, asi si řekli "hele, klídek, co bychom se hádali bez obecenstva, žejo"....;-D;-D

E. Žampachová 6.9.2021 9:23

Vodítko znamená, že pes má větší sebevědomí i zodpovědnost, má na něm přece svéo člověka. Proto se pes na vodítku chová jinak. Já na vodítku seznamuju nerada. Je to častý zdroj konfliktů. Jenže u našichhilek vím, že poku na ně pes vyjede, tak odejdou. Navíc flet neřeší vetšinou konflikt kousnutím, ale smotá si soupeře pod sebe a zalehne. V tomhle byl perfektní náš Eda. Vyjel po něm fox nebo russel (už nevím. On si ho pod sebe smotal a zalel Zpod Edových cca 40 kg se ozývalo tlumrné vrčení. Po chvíli se Eda nadzvedl, zda ten pes ještě blbne. Když pes vyjel, zase ho Eda zalehl. Když vstal Eda podruhé, měl toho i ten teriér dost a odešel - bez boje, ani jeden neměl zranění.

Z. Iva 6.9.2021 8:58

My i štěňata seznamovali na louce před barákem.

T. Zana 6.9.2021 10:35

Všichni doufáme, že se psí holky budou snášet dobře, bylo by mrzuté, kdyby s tím byl problém...

Prozatím to prý vypadá tak, že Meggie šéfuje a malá Cibinka ji vítá většinou vleže na zádech a posléze věrně následuje a ve všem se chová podle ní (např. perfektně jí a pije, což prý bývá problém).

Snad jim to vydrží.

Z. Iva 6.9.2021 13:08

Do prvního hárání nejspíš ano, pak se to může zlomit.