Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Lika 1.9.2017 10:50Re: Krásný námět Liko A.Rgova, to jsou moc pěkné vzpomínky. Malá škola, dobré vaření, laskavá kuchařka... ten dvoukolák ti musel připadat obrovský! |
|
|
Z. Lika 1.9.2017 10:32Re: To je hezké, jak vás kuchařky zachraňovaly :-) No jo, děti vylítané z venku mají nějakou spotřebu! |
|
|
Z. Lika 1.9.2017 10:31Re: školní jídelny a jejich pověst Vratislavická omáčka? Páni, co to je? Nemohl by z ní být Mlsotník? :D Připomněla jsi mi haši - u nás "hašé", to jsem měla taky ráda. A buchtičky s krémem, jéje! Kuchařky si určitě nosily jídlo domů, ale asi to nepřeháněly. Jo a kuře na paprice - možná spíš slepice? Vzpomněla jsem si, že neexistovalo, aby drůbeží jídlo bylo bez kostí. Obírala jsem ráda. A na pití jsme měli sklenice, hořčáky. Dnes se v některých jídelnách vaří tak dobře, že nestačím zírat. A děti často právě nejsou zvyklé na různé chutě, tak vracejí ("když on/ona nic jiného než hranolky/špagety s kečupem od malička nejí")... |
|
|
A. Rgova 1.9.2017 10:30Krásný námět Liko já byla vděčnej strávník vždycky. Jen drožďovou pomazánku a znojemskou omáčku jsem tak do čtyřicítky nemohla, z vůně droždí i z kousků v omáčce převařené okurky me natahovalo.Teď už taky neva :o)). Od poloviny první třídy do třídy třetí jsem chodívala do olešnický školy, kde v jedné budově byla místnost pro tříročníkovou jednotřídku, místnost pro mateřskou školku, školní jídelna a byt rodiny pana učitele. Paní kuchařka byla maminkou myslím pěti dětí a milou tetou všech žáků a školčat. Vařila báječně. Její krupicovou kaši dodnes žádná nepřekonala. Mívali jsme i svačiny v jídelně. Dodnes to tam tak funguje, jen místo kuchařky převzala jiná místní paní. I dnešní uchařka je báječná a krom jiného dělá nepřekonatelné pomazánky. Na minulou paní kuchařku moc ráda vzpomínám. Když jsem chodila do třetí třídy a bývala ve škole už od půl sedmé ( sourozenci do školky mohly dříve, tak jsme chodily nebo nás táta přivezl společně) bývala jsem u ní v kuchyni a trošinku připomáhala. Vrchol radosti bývala cesta do obchodu vzdáleného cca 250m přes park s dvoukolákem pro zásoby. Později na základce v nejbližším městečku, v moderní škole s velkou prosklenou jídelnou ( škola měla i svůj bazén) bylo jídlo také docela dobré a na intru už jsem začala pociťovat hlad, tak jsem byla vděčná za cokoli. Ošklebky moc nepamatuju. |
|
|
Z. Lika 1.9.2017 10:26Re: hezký den Tak to byla šikovná vedoucí, uměla vařit a věděla, co to chce. Na mase mi jako malé vadily i kližky a pod., tlusté jsem nemohla ani vidět. Nejradši jsem okusovala kuřecí kosti :D |
|
|
Z. Lika 1.9.2017 10:23Re: Moc hezké téma Výběr jídel na základce? Páni, tak to za nás nebylo. A s tou vajíčkovou pomazánkou máš pravdu, nikdy mi nechutnala tak jako ty dělané "ve velkém", na brigádách a podobně. Možná to bude podobně jako s pivem - to se taky nedá udělat do hrnku. Jo a rvaní míst co nejdál od učitelského stolu, na to se taky pamatuju :-) |
|
|
Z. Lika 1.9.2017 10:22Re: já se musím přiznat Inko, tak to je zajímavé - ale asi ti školní kuchyně nijak nevadila, jinak by ti silně utkvěla. A zřejmě jsi měla tolik jiných zájmů, že nějaké jídlo bylo okrajové :-) |
|
|
Z. Lika 1.9.2017 10:21Re: Byla jsem Jéje, plíčky a pajšl na smetaně, to jsem milovala. Teď když sháním pajšl, dozvím se "pejskaři vykoupili" :-) Dnešní mekáč je bohužel horší než ta nejhorší školní kuchyně - ta aspoň není návyková :-) |
|
A. Lex 1.9.2017 7:39Byla jsem družinové dítě a snědla jsem všechno, co bylo předložené na stůl. Kromě pajšlu a plíček na smetaně, tak to jsem nemohla ani vidět! Přitom játrová omáčka s knedlíkem, ledvinky s rýží a jinak upravené vnitřnosti, ty mám ráda dodnes. Že by to bylo tou školní kuchyní ;-) . Myslím, že jsem na školních obědech prosperovala. Určitě lépe než dnešní děti ve stáncích rychlého občerstvení a podobných stravovacích "vymožeností" dneška. |
|
Z. Inka 1.9.2017 7:28já se musím přiznat že si například vůbec nepamatuji jídlo ten jeden rok, co jsem byla ve školce, teda já si vůbec z té školky nic nepamatuji. Do čtvrté třídy mám ohromné vzpomínky na paní učitelku Wagenknechtovou, školy v přírodě, ale jídelna ani ťuk. Vůbec mi nenaskakuje, jak to tam vypadalo. Na devítce se vařilo celkem jedle a já asi sežrala, co mi dali. Na střední to bylo horší, na obědy jsme teda chodili, ale velká sláva to nebyla a večeře na intru už vůbec ne. Jo, dobře se vařilo na učňáku, to mi jen tak vypadlo z hlavy, ale zase mi nenaskakuje kde tam jídelna byla. Je to možné? Když si to tak shrnu, tak já asi nijak náročnej strávník nebyla.... |
|
Z. Yga 1.9.2017 7:04Moc hezké téma Tak já si v podstatě na školní jídla stěžovat nemůžu. Do školky jsem chodila tak málo, že si na jídlo vlastně ani nevzpomínám. Na prvním stupni základky jsem většinou chodila domů, neb mamka byla v domácnosti a tak byl denně čerstvý oběd. Na měšťance (vedlejší vesnice) jsme chodili do kolchozní jídelny - a tam se vařilo přepichově. Když krupice, tak sypaná čokoládou (například). Výběr ze tří jídel slaných + jedno sladké a vždy se dalo vybrat - jó tenkrát kolchozníci uměli žít (:o))). Na střední to bylo sice slabší, ale vcelku poživatelné (výběr ze dvou jídel) - dva roky jsem byla navíc na intru a snídaně a svačiny byly zlatými hřeby dne - kór když byla na sváču vajíčková pomazánka (dodnes nevím, jak ji kuchařky připravovaly, ale byla nepřekonatelná) nebo na snídani rozmixované sardinky (mňáááám - fakt to bylo moc dobré). Ekonomka byla zajímavá také tím - že délka vyučování a přestávky byly přesně dané - všichni začínali v osm hodin, pondělí až středa končili v půl třetí a pět minut, čtvrtek ve třičtvrtě na dvě a pátek jedna deset. Obědová přestávka pro všechny dvanáct dvacet až jedna hodina - je pravda, že v hodině před obědem jsme se na dveře učebny vrhali už v petiminutovém předstinu (učitelé většinou tolerovali), abychom urvali místo u stolu. V patek mazáci neobědvali, protože obědová přestávka se rušila a na oběd se šlo až po vyučování - a to my jsme už seděli ve Slávce nebo Grandu (cheche). |
|
Z. Xerxová 1.9.2017 6:45hezký den hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ... Měli jsme na základce vyhlášenou kuchyni. I babička (výborná kuchařka) byla první den mojí nemoci ochotna dojít pro jídlo "do kastrůlku" - aby nepropadlo. A to bylo co říct. Mohla za to vedoucí kuchyně, která dokázala "ohnout" stravovací normy tak, aby jídlo bylo maximálně chutné a pro děti "jedlé". Říkávala - maso v polívce stejně nejíte, stačí mi koupit na pořádný vývarlevné kosti. A to, co ušetřím za maso do polívky, přidám na kvalitnější maso na hlavní jídlo - protoře děti jedí jen masa úplně libová a měkká. Radši o kousek míň pořádnéhoi masa, než všechno vrácené... A tak. |
|
Š. Matyášová 1.9.2017 6:42školní jídelny a jejich pověst tvoří kuchařky a vedoucí školní jídelny...výmluvy na normy jsou nesmysl, před Plyšákem byly normy dobrý a stejně ze surovin dokázaly mnohdy kuchařky (prošla jsem 4 školní jídelny a žádnej kuchař) uvařit něco absolutně nepoživatelného a nechutného. nejsem rozmazlená. UHO s rýží ,pokud v tom není halda mouky, sním ráda i nyní. Milovala jsem hrachovou kaši, fazolový lusky,drožďovou i špenátovou polívku, lepenici (brambory se zelim). Jídelně jsem se vyhnula,pokud se vařila hrůza zvaná Vratislavická omáčka a nebo Haše. nebo šla jen na polévku. Měli jsme Stravovací komisi. jednou za měsíc se hodnotilo jídlo a připomínky. Byl to vopruz. Stejně nás žáky nikdo neposlouchal. Takže si pamatuju vzpouru,kdy žáci osmých a devátých tříd prostě na jídlo nešli. Odhlásili jsme si obědy a trucovali jsme nad vaječným řízkem nebo obloženou houskou z mlíčňáku . 2 tejdny to trvalo, když jsme ředitelce školy sdělili důvod,že na nás nezbejvá maso nebo ,že neodpovídá gramáž a že si kuchty nosej maso i zákusky domů,koukala na nás jak jojo, pak si to nějak ověřila a polovina soudružek kuchařek ze školy zmizela. nejoblíbenějšími jídly pro mne byly:Kuře na paprice s knedlikem,Buchtičky s krémem,Čevabčiči, gulášovka se slanejma vdolkama Co jsem nesnášela nejvíc: dojídání a plastový hrnky na pití PS: výživný téma Liko...dneska je to jinak,děckám se vaří dobře, občas to v jídelnách vidím a i ochutnávám, když tam něco montujeme...a ona se nad tím děcka ofrńujou !!!! |
|
|
Z. Maw 1.9.2017 6:37Ja si zakladku moc nepamatuju, na obedy sem chodila malo, maminka pracovala o dve ulice od naseho domu a tak vetsinou, kdyz jsme prisli ze skoly domu, neco na nas cekalo. Trochu jsem na obedy urcite chodila nekdy ve 2. tride a vim, ze mi v jidelne vetsinou moc nechutnalo. Ovsem na gymplu, tam mi chutnalo a kdyz clovek prisel posledni obedovou prestavku (nemeli jsme klasickou velkou prestavku, kdy byla otevrena jidelna, pritoze jidelna byla malinka, na malem gymplu, proto byla kuchyn otevrena od 11 nekdy do 14:30) a kucharkam zbyvala polivka, vetsinou nas deti ve vyvinu nenechali hlady a obcas pristal na taliri i kousek masa nebo troska testovin, treba po telocviku jsme vzdycky byly odoledne znova vyhladli a kdo zapomel svacinu nebo si ji snedl driv, sel pekne poprosit pani kucharku a ona mu s usmevem neco vzdycky nasla :) |
