31.5.2024 | Svátek má Kamila


Diskuse k článku

MLSOTNÍK: Huspenina neboli sulc (archiv)

Vzpomínám si na rok 2006 na leden, kdy jsme byli na výstavě „GASTRO“ v Bratislavě a slovenský zástupce nás pozval na ochutnávku huspenin do nedaleké vísky u Bratislavy.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Crossette 15.9.2023 19:24

Hezky popsaný zážitek s huspeninami:-)

Liko, máš pravdu, želatina je také sulc a dort s ovocem zalitý želatinou je tu oblíbený, nebo jen samotná želatina, která se prodává ve spoustě přichutí.

Huspeninu jsem nikdy nedělala a jestli kdy jedla si jaksi nevzpomíná. Jednu dobu jsem tu v horku dělávala zeleninovou tlačenku, tedy směs zeleniny (do chlebíčkové formy) zalitou právě želatinou. Mně totiž přijde, že jak se zelenina dlouho vaří s nožičkami atd. už v ní pak vlastně není žádná chuť, ta se vyvařila a přidává se tedy spíše pro barevnější vzhled huspeniny. Takže bych dala spíše přednost jen čirému sulci bez zeleniny, připadně tedy jen kousky libového masa.

Liko šťastnou cestu !

Z. Mawe 15.9.2023 17:28

tak huspeninu ani sulc nemusim, ale zase sem si predstavila, jak ty plny pupky do sebe dostali jeste huspeninu a nakonec jeste na soutezeni se dostalo a dalsi sulciky do pupiku se vesli :) Dekuji za milou vzpominku V

T. Zana 15.9.2023 12:26

Sulc doma nedělám - Franta ho má docela rád, ale já si tak jako vezmu, když dostanu, jinak tu potřebu nemám. Vím, že je zdravý ;-).

Karolína uměla nejen vařit, ale taky psát o jídle :-)R^.

T. Zana 15.9.2023 12:23

Šťastnou cestu!

Z. Jenny 15.9.2023 11:51

Ach, Karolino, tak právě proto mají mojetvoje kočičky vytříbené chuťové buňky a jakmile vařím nějakou dobrotu ,jsou ve střehu a číhají mi za zády a při rukou,zpracovajících suroviny.R^V Sulc si občas dáme a vařím ho podobně, příště zkusím přesně dodržet tvůj recept,mám ráda zeleninu v sulci. R^V Vzpomínám.

Z. Matylda 15.9.2023 10:20

Nevařím, ale u Zelenků si kupuju výbornou tlačenku z krůty. Sulc jako takový mi moc nechutná.

Karolíno, vždycky si na tebe vzpomenu...

Z. Tečka 15.9.2023 10:00

Já se jednou za čas useberu, koupím kolínko, nožky nepotřebuju, vařím jen pro sebe. Takže kolínko dám vařit, spíš pomalit, s tím kořením, jen tymián vynechávám. Když je koleno zpracovatelné, odeberu ten svalík, co je v celku, a zbytek pomalu vařím dál, se zeleninou. Když už je hotovo, musím ten zbytek vylovit děrovanou naběračkou, jinak to nejde. Mám kus nádherného ovaru, ten miluju, když je kolínko větší, ochutnají i kočky. No a zbytek zpracuju spolu s kusem kůže na sulcík. Nemám v něm ráda zeleninu, jen kousky čistého masa a naškrabanou nebo nadrobno pokrájenou kůži.Není toho moc, tak na dvě misky. Kořením a kyselím až při konzumaci, mně to takhle vyhovuje.

Mám báječný vývar, je většinou s játrovými knedlíčky a ten původně odebraný svalík jde do trouby.S bram knedlíkem a zelím taky nemá chybu. Já vím, vařím jako důchodce;-D, z jednoho kolena čtyři jídla.

No, teď je na takové jídlo ještě pořád moc horko, ale bude.

Karolíno, je mi smutno, když pročítám mailíky, které jsem si schovala.V

L. Lika 15.9.2023 9:32

Musela jsem sulcům a tlačence přijít na chuť, ale nakonec - takový želatinový dort s ovocem je taky sulc, ne? Karolína uměla vařit, o tom žádná.

Mějte se tu pěkně, ozvu se asi za dva týdny :-)

A. Alimo 15.9.2023 9:05

Mňam:-P. Už jsme ho dlouho neměli, až někde natrefím na koleno a nožičky, určitě budeR^ .

Karolíno u Kance ( a Sharko) , dík za inspiraci:-)

Z. Jitur 15.9.2023 8:55

Já mám ráda obojí :-)! Občas sulc i tlačenku dělávala doma moje máma... A vyprávění se hezky četlo...

Z. Xerxová 15.9.2023 6:35

hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům :-)

Sulc se zeleninou já nerada. Miluju tlačenku - libovou. A u nás doma, když se tatínkovi nechtěla hmota dávat do střeva, tak ji vylil na pekáč a říkal tomu sulc. Takže pro mě sulc je tlačenka naležato ;-D

Š. Matyášová 15.9.2023 6:15

Karolíniny historky, upravené pro čtoucí ;-).Pro naslouchající měly hlubší rozměr :-) a barvitost...toto vyprávění oživilo nejen dávno snědené huspeniny, ale i ji a Honzu Š., který odešel za Duhu chvíli před ní... a tuhle, až nastanou ty sychravé dny kolem Martina, udělám...:-PVR^