EvaŽ 2.1.2009 10:54

Re: nebezpečná zbraň

Flet je pokud vím jediné plemeno, které má neustálé vrtění ocasem ve standardu FCI. Přesto bouchnutí bolí méně, než u krátkosrstých, že by ty chlupy náraz tlumily? Ale oprášený obličej (jak prachovkou), rozlité nebo poletující předměty (taky dáváme vše vysoko), to je běžné. Poslední výkon bylo sestřelování ozdob ze stromečku .

Je fakt, že se kupírovaný pes hůře "domluví", i když ona ta psomluva musí brát v úvahu i postoj, postavení uší, výše zvednutí hlavy apod. Jen na ocas se nedá spolehnout. Bojovný postoj s potřásáním (to vlastně není pravé vrtění) ocasu je opravdu vážné varování.

Jinak psí gesta jsou někdy pozoruhodná. Nejzajímavější je úsměv dalmatinů. Jsou to zuby vyceněné do opravdového úsměvu a je to i tak míněno (i když zuby vypadají nebezpečně). Zajímavé je, že to umí jen dalmatini v silné vazbě na člověka. Stejně štěkot je odpověď lidem, vlci neštěkají. Prostě pes, jako smečkové zvíře, má dost naučeného chování a přebírá (i nectnosti) od nás.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 2.1.2009 10:52

Chachacha

- moc jsem se pobavila. Jenom chci upozornit, že se najdou psí jedinci, kteří vítrají velice radostně pánečka i tehdy, když onen opustí jistou intimní komůrku, kde před chlupatcem neprozřetelně zavřel dveře (já vím, že nepsářům a nekočkařům se to může zdát až eklhaftné, že v některých domácnostech se zásadně nezavírají žádné dveře - u nás už ani do koupelny, páč tam má Zikmi svůj rozjímací koutek ).

Samosebou, že toto není vědecká studie o chování psa, ale jenom? velice hezky napsané povídání o jistém znaku psí řeči . Např. Toya moc ocáskem (tedy špuntíkem) moc nevrtí - používá ho hlavně k vítání anebo když se ji zeptám Vzala sis s sebou ocásek? tak mi povrtěním ukáže, že jo. Jinak ho nosí hrdě vztyčený nebo naopak přitisklý na ďupce - to podle okolností. Ale děkuju panu veterináři, že jí ho ucvakl až za třetím obratlíkem, že není úplně bezocásková .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Matylda 2.1.2009 10:07

Re: nebezpečná zbraň

Kavalíři mávají ocasem snad i ve spaní Borůvka vrtí ocasem přemýšlivě, když se snaží dorvat na jídlo na konferenčním stolku, přátelsky, nadšeně a vítavě- to vrtí aspoň půlkou psa, a jednou jsem viděla ÚKAZ- bála se velkého psa a stáhla ocas pod břicho, ale zkoušela tam s ním vrtět, že by se na něj přece jen ráda podívala...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bubu 2.1.2009 9:51

Re: nebezpečná zbraň

 Taky to známe. Labradoři mávají ocasem furt (mají to snad i ve standardu). Od vítacího vrtění celou čubou, přes jelita na nohou vítaných osob, je-li třeba přivítat několik lidí najednou, a radostného mávání při hře, až po frajerské pošvihávání ocáskem jen tak do kroku. Taky musíme vše na konferenčním stolku před Bárou hlídat. Ne že by si uzobla, ale vylitá vázička či šálek s čajem nebo kafem není nic vyjímečného.

Moc pěkně popsáno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Beda 2.1.2009 9:17

Re: poučka pro nepsáře ....Pokud má ocas směrem nahoru, vrtí s ním pomaleji...

no jo, no, chtěla jsem se zeptat na km/h, ale Li to ještě více znečitelnila, takže asi nic

a v kočkopsím soužití si oba asi tak nějak časem tak trochu zvyknou, ale ze začátku to musí být překvapení - paničkoooooovždyť ona tak nadšene švihala ocáskem, jak to, že mi pak dala facku, když jsem na ni začal vyskakovat

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Li 2.1.2009 8:42

Re: nebezpečná zbraň

 Já vííím  Kamarádka měla dogáka Axela a bylo mi divný proč se u nich občerstení podává ne na konferenční stolek, nýbrž na polici za gauč. Přání páníčků jsem respektovala, a jen jednou jsem se zapomněla a šálek s kávou si odložila na ten stolek. Stačil jeden mírný švih ocáskem a kávu jsem měla v klíně. Pak jsem teprve pochopila

Mám námitku - nepsář nerozliší co je přátelské či jiné vrtění ocásku. Vidí vrtění a tím to pro něj končí Darla například používá, a je jedno jestli má ocas nahoře nebo dole, zrychlené kmity špičky ocasu, tváří se u toho nadšeně a jen já vím, že je to poslední varování před útokem.

No a vrtění ocáskem používají i jiná zvířátka. Např. daněk. Jednak tím šíří pach své osoby, jednak tím odhání hmyz, ale také tím varuje kolegy před nebezpečím. Co co zrovna znamená pozná člověk pouze v kontextu situace, jak o tom píše Eva Ž.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 2.1.2009 7:21

nebezpečná zbraň

taková nadšená vítací Kosatka je díky své ocasosíle i nebezpečná . Synovec se zouval na Boží hod v předsíni a nadšená Betka mu vrtichvostěním prosekla ret . A jedinci se sklonem k modřinám (teta O.) vypadá občas po odjezdu od nás jak po návštěvě salónu s pochybnými praktikami

Jinak v mnoha knížkách o psí etologii a psí "mluvě" je ocásku věnována spousta stránek. Třeba mě překvapilo zjištění, že statisticky významně mají větší problémy ve psí komunikci pejsci s ocásky na krátko kupírovaní či bezocasí. Prostě jsou na dálku nečitelní a tak je psí "dominátoři"  častěji napadnou...

A jedna základní poučka pro nepsáře - je třeba rozlišit přátelské vrtichvostění a výhrůžné vrtichvostění... Pokud pes nadšeně mlátí ocáskem ze strany na stranu, celý se směje a vrtí se skoro celý... pak je to paráda a má velikou radost a chce se kamarádit. Pokud má ocas směrem nahoru, vrtí s ním pomaleji a je celý takový napnutý a strnulý a zpomalený - tady pozor - to je hrozba typu - nech mě být, já jsem silný a já se nedám... Já jen, že hodně lidí se diví, proč po nich vyjel psík, který přece vrtěl ocasem a tak si ho šli pohladit...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaŽ 2.1.2009 7:05

Milá LA, hezké,

ale stručné. Řeč psího ocasu je hodně rozmanitá, ale nedá se číst izolovaně. Musí se k tomu vzít poloha hlavy, uší, pohled a další.

A k těm vědcům. Ano, člověk občas žasne, co se v novinách dočte, že vědci objevili. Ale ve skutečnosti jsou výzkumy zvířecího chování docela zajímavé. Četla jsem několik etologů - pejskařů. Třeba Lorenz nebo u nás Veseovský a speciálně Mikulica byli vědci i pejskaři současně. Některé aspekty výcviku popsali tak 15 nebo 20 let před tím, než se začaly používat. To jen na obranu těch vědců. Uznávám, že člověk pejskař zná svého psa nejlépe. Ale ne vše lze zevšeobecňovat. Některé projevy jsou druhové (dělají to všichni psi) některé rasové (mohu mluvit o projevech dalmatinů a fletů, i když jsou podobné, v něčem se liší) a zbytek je naprosto individuální. Každý z mých psů měl své zvláštnosti. Proto bych si netroufla jejich hcování zevšeobecnit.

Ale tvé povídání o řeči ocásku je pěkné a vtipné. A to je hlavní cíl

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaŽ 2.1.2009 6:53

Re: Tak vrtění ocáskem krásně pojednáno...

Při vítání občas opravdu ocas vrtí psem. Z ocásku vycházejí vlny, které přes zadek a hřbet se posunují až k hlavě, takže se nakonec vrtí i špička čeníchu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fallowa 2.1.2009 5:15

Milá LA,

je vidět,že ocáskovou psí řeč máš v malíčku.Můj Ferda,když má strach (většinou při návštěvě veteriny)táhne ocas za sebou po zemi,zato potkáme-li voňavou fenku,vypadá to,že fakt mává praporem,dík jeho dlouhým a hustým chlupům na ocásku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 2.1.2009 0:21

Tak vrtění ocáskem krásně pojednáno...

A teď ještě vrtěti psem, prosím!

• reagovat
• nahlásit příspěvek