Vakandi 14.6.2006 15:36

Pěkný vodní příběh,

a opět jsem slzela  Xerdo, jsem z tebe pořád celá naměkko

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 13.6.2006 14:03

Tojefuku, ono se pohlaví u kočičáků pozná většinou až tak 2-4den.

I den je vidět houby a pátý den už bříško zarůstá chlupama. Když je to holka, jsou tam dvě ďovírky a když kluk, tak vedle hořejší ďovírky jsou takový dvě mřňavý ťupky. A někdy jsou moc mrňavý. Vetoš by nepochybně omdlel, neb žádný odpovědný vet se, ani pod právem útrpným, neřekne, jestli je to kočka nebo kocour. To jenom já

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lída Š. 13.6.2006 13:22

Xerdíku

díky za krásné povídání Povídání je hebké, něžné, cítím pach vody, slyším šplouchat vlnky, jen mám stažené hrdlo z uvědomění, že už nejsi tady s náma. Usmíváš se na náš z některého krásného obláčku

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JanaBa 13.6.2006 12:08

Porkertovi,

je mi moc a moc lito, ze Xerdovi "puklo srdce", jak rika tojefuk. Prosim Vas, co to znamena? Co mel Xerxes se srdcem? Nas Ross ho ma zvetsene, denne dostava pul tablety Fortekoru, ceka nas to same?

Nemejte mi za zle, ze naleham - jsem vydesena.

Zdravi Jana

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Heduš 13.6.2006 12:05

Tak jsem se po hrozně dlouhé době

konečně dostala na NP a zjistím, že Xerxes není. Ach jo.   Každopádně vyprávění napsal krásné, dogu na vodě jsem taky nikdy neviděla, ale moc se těším, že tradice zůstane

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetraK 13.6.2006 11:34

ach jo :-(

To jsem celé smutné. Teď jsem se dozvěděla,že Xerxes už je o fous dál než my. Jak nestíhám, tak nemám aktuální informace. Pokertovi - je mi to moc líto a taky držím palce, ať máte brzo doma psího mimíska, který pofouká bolavou duši.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JanaBa 13.6.2006 10:41

??? :-((

Ja jsem zase mimo! Co se stalo Xerdovi?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucka V. 13.6.2006 9:07

Ahoj Xerdo,

jestli tam, kde teď jsi, potkáš našeho Falca, jednak ho od nás pozdravuj a pak se ho vyptej, jak to bylo s naším ježděním na vodu. Zeptej se hoj jestli si pamatuje, jak se mi v peřejích vrhnul předníma tlapama kolem krku a málem jsme byli dnem vzhůru, nebo jak se v noci šel vykoupat a pak se mi mokrý nastěhoval do spacáku. Jo, taky dokázal spadnout do šlajsny a když jsem ho odtamtud zachraňovala, málem jsme tam zůstali oba, ale to mu raději nepřipomínej! Nějakou dobu se pak vyhýbal i misce s vodou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Beňa 13.6.2006 9:00

Jééé hezkéééé!!!

Milý Xerdo, zdravím také vodáckým ahoooooj. A moc díky za  hezké povídání, které opojně voní létem a ladí ke sluníčkovému počasí, úplně jsem se zasnila a uslyšela, jak šplouchají vlny do přídě. Náš Sunny je už docela zkušený vodácký pes - sjel Berounku, Vltavu, Sázavu, kousek Otavy, je v lodi moc hodný, jenom někdy chce přestoupit, když se přiblíží  jiná loďka s kamarády, což vždy prověří stabilitu naší bárky a reakce pánečků. Jen jednou jsme se převrátili, když nás na jezu na Berounce zalila vlna, Sunny se lekl a vystoupil...Lump jeden, vůbec nás nezachaňoval, plaval si to nejkratší cestou ke břehu... Loni už s námi jeli Sázavu oba psi. Gill byl psí mimino a většinou ho houpání uspalo.  Škoda, že už Tě nikde na řece nepotkáme, ale možná třeba Tvého "brášku"... Ty fotky jsou skvělé, dogu na lodi jsem fakt ještě neviděla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bláža 13.6.2006 8:13

Pro dobrou náladu:

Vlkovi se narodil syn. Když mu ho v porodnici ukazovali, vlk se přímo rozplýval:

"To je krásné děťátko, ta očka, to jsem celý já! A ten čumáček taky! A ty uši... ty uši... TY UŠI! Jen počkej, ZAJÍCI!!!"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena bez psa 13.6.2006 7:57

Xerdo, to je hezké, že jsi na chvilku přišel.

Jezdila jsem vodu dost, ale vodáckého psa jsem znala jen jednoho. Ostatní "lodičky" nemuseli. Ještě tak raft (my jsme mu říkali protoplazma a zásadně jsme jím pohrdali).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bláža 13.6.2006 7:28

Nádhera! Xerda se přišel podívat!

Vloni jsme byli na pár dní v Jižních Čechách a já tam viděla několik (opravdu jen několik) psů v lodi a moc se mi to líbilo. Našeho Krejga jsme pak chtěli povozit po Labi na pramici. Sice jsme ho nalodili, ale klepal se strachy tak, že málem rozvibroval celou loď. Nakonec se během plavby uklidnil, přestal se klepat a začal se kolem sebe rozhlížet, jakoby říkal "Vidíte mě? Já se vezu!" a přimhuřoval při tom oči. Ale jakmile jsme přistáli u břehu, vydrápal se ven a byl rád, že je suchýma nohama na pevnině. Pak nám nevěřil ani v zimě, když jsme ho lákali na zmrzlé Labe, že si nenamočí  nohy

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alča 13.6.2006 7:28

Milý Xerdo,

měl jsi štěstí na báječnou smečku, a to, že nejsi psem přímo vodáckým, není taková katastrofa - vždyť jezírko na zahradě je pro osvěžení dostačující navíc naprosto jasně svědčí o tom, že jsi měl k vodě velmi kladný vztah.

• reagovat
• nahlásit příspěvek