3.5.2024 | Svátek má Alexej


Diskuse k článku

PSI: Suzi

"Sister Suzy, father John …" Dozvěděla jsem se, že prý existuje nějaký Neviditelný pes na internetu, kde se dává prostor nejen domácím mazlíčkům, ale i těm z nás, kteří přitom vůbec rozmazlení nejsou... Ihned jsem tedy nahodila svůj notebook, zavzpomínala a sepsala tato slova.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
dalmatin 15.8.2007 23:05

Suzinko,

u nás kousek vedle bydlí podobná fešanda, jmenuje se Agáta a je to moje kamarádka. Zdravíme tě, ahoj 

Jana 15.8.2007 15:10

Teda,

to mueslo bejt strašný, nevědět víc jak týden, co je s Vaší pejskovou ;-( Hlavně, že to nakonec dobře dopadlo!!!!! :-D Suzinka má štěstí, že svou správnou smečku našla a dokonce 2x  Nebo dvojnožci mají štěstí, že svou Suzinku našli, a to dokonce 2x ? ;-D;-D;-D

Moc hezký povídání

alimo 15.8.2007 14:10

Moc hezká pejska,

vítám i s páníčky mezi námiR^VV

gabinas 15.8.2007 13:55

Z pekla štěstí

Teda Suzi, tys měla opravdu z "pekla štěstí", ono jednou najít ty správné páníky je docela fuška, ale hnedka dvakrát a ty samé!!! Někdo tam nahoře a hlavně asi doma tě má moc rád! :-)  A já se jim nedivím, taková sympaťanda od kosti ;-) 

Tak ať si s nimi ještě dlouho užíváš společných radostí a ať tě ty bedny plechové konečně už začnou poslouchat ;-P 

zdenka111 15.8.2007 13:01

Milé povídání s hororovými prvky

přesně tak, jak to známe i my, co máme tu a tam psa, který si rád vyjde s námi, ale vrací se později a někdy sakramentsky hodně později sám... Přeji samé radosti ;-D

LFSH 15.8.2007 13:09

Re: Milé povídání s hororovými prvky

Filip v takových případech odchází sám, ale vrací se s někým - v naprosté většině případů ho stačí vyzvednout u nejbližší hárající fenky. ;-) Ale u Suzi to tenhle případ nebude.

Tečka 15.8.2007 12:35

Suzinko,

potvůrko mrňavá, chlupatá, paličatá, usměvavá,mělas kliku, že ten tvůj samostatný domů skončil takhle dobře. Ne vždycky to takhle dobře dopadne.

Béďa 15.8.2007 10:52

vítej mezi Zvířetníky

Vítáme t, já i moje panička mezi Zvířetníky ;-)

Li 15.8.2007 10:42

Suzinko

jsi díťátko štěstěny R^;-)VV Hned bych si tě taky pochovala !!Doufám, že o sobě toho napíšeš víc R^ 

jenny 15.8.2007 10:17

pro Suzy

Moc , moc ,hezký, Suzinko jsi krásná pejsinka,přeji ještě  hodně a hodně hlazení.VV

Beda 15.8.2007 9:45

prima!!!!!!

tak je tu další pejsek a další psavec - vítejte všicbni!! a díky za krásné představení roztomilé a hravé psí slečny:-)VV

ovšem při tom čtení o zatoulání mi úplně trnulo:-( ... jasně, když píšete, bylo zřejmé, že to dobře dopadloR^, ale i tak jsem měla úplně sevřený žaludek - čudinko malá, muselo to být hrozné pro vás pro všechny...

Jakub S. 15.8.2007 11:01

Ale nejvíc asi vždycky pro toho pejska -

najednou se ztratit své smečce, pro kterou a s kterou žije, a být naráz úplně sám ve světě cizích pachů - to musí být strašné, ne?

JanaBa 15.8.2007 9:40

Tak

vítej, vítej Suzi a zase se ozvi!

YGA 15.8.2007 9:27

Milá Suzi,

- teda, ty jsi opravdu moc hezká pejsová. A ten pikantně zvednutý nosík naznačuje, že jsi opravdová dáma. A jaký dramatický život tě provází - povodeň, ztracení a i těch dvaapadesát kiláků je dost drsné pro tak malou pejsku (doufám, že už jsi ty výšlapy zkrátila ;-D). Tak se měj hezky a pozdravuj všechny ostatní doma.

Zdena b.p. 15.8.2007 9:25

To je správná hafuška!!!!

A dokonce 2x čistokrevná :-). Tak vítej a zase někdy napiš o své smečce.

Jakub S. 15.8.2007 11:09

Dvakrát čistokrevná - další parádní charakteristika! Prima.

LFSH 15.8.2007 8:56

Suzi

jsi moc hezká pejsková a páníčky máš jistě výborně vycvičené.

tosca 15.8.2007 8:43

:-)

Suzi, moc krásně jsi to sepsala! Doufám, že to není poslední povídání :-)

Knížky, které tvrdí, že se zvířata neumí smát, nemají pravdu. Mám prokázáno, že minimálně psi se smějí. A jak krásně a rádi. Nakonec, i ty jsi toho důkazem, stačí se podívat na fotky :-)

Li 15.8.2007 10:32

Jasně že se umí smát:-)

Včera jsme byli zase jednou všichni na procházce, tím všichni myslím, jako že i s Jirkou ;-) Tradičně si vzal na vodidlo Darlenku a já měla Boomíška s Elišákem. Když už jsme se vraceli, byl Jiřík značně vyčerpán, za Darlou lítal polema a loukama, zatímco já se svou bandou šla po cestách vycházkovým tempem. Když tak nějak doběhl k myší díře, kde se holky spojily v hromadném hrabání, posteskl si, že on má tu nejhorší holku, nejnevychovanější, nejzlobivější a tak. Vyměnili jsme si pejsky, ¨vzal si klidnou, poslušnou Boominu v naději, že půjde domů už po oficiálních cestách. Koukala jsem na Boominu, ta se zahleděla na moje přecvakávání vodítek, pak otočila pohled na Jirku, v zlomku vteřiny se  jakoby přikrčila, v očích se jí převalily barevné kuličky, huba se jí roztáhla do širokého úsměvu a skokem byla v lukách. I s Jirkou, samozřejmě. A tak jsem domů pokračovala v slzách smíchu na cestě se vzornou, netahající Darlenkou a Jiří kdesi v dálce plachtil za Boomčou ;-P

tosca 15.8.2007 10:43

Re: Jasně že se umí smát:-)

;-D;-D;-D;-D

Nejen že se umí smát, oni zbožňují škodolibou radost ;-) Jak já to znám! ;-D

Chudák Jirka, netuší, že ho holky mají zařazeného jako TOHO, co s ním je psina a co si z něj lze dělat psinu. ;-)

Doufám, že jste se nakonec doma sešli všichni a že Jirka není "uvláčený k smrti" :-)

LFSH 15.8.2007 10:52

Re: Re: Jasně že se umí smát:-)

Naše smečka zrovna tak - včetně koček.

Beda 15.8.2007 10:53

Re: Re: Jasně že se umí smát:-)

myslím, že mě by si zařadily stejně;-P

Zdena b.p. 15.8.2007 11:21

Re: Re: Re: Jasně že se umí smát:-)

;-D;-D;-D To si pište, že se umějí smát. Ale když to Mínu popadne, tak je důležitá, jak ředitel marmeládových dolů ;-P. Mouryn je výrazně zdvořilý. Jak k nám, tak k Míně. Prostě je si vědom, že je mladší a je to mourovatý gentlemoun. Ale když ho to popadne, tak je to uchechtaný, potměšilý rarášek. V sobotu ráno přišel po třech a pravou přední nesl jako jasnou zlomeninu. Nadlábnul se a když  jsem mu tlapku začala prohlížet, tak prchnul do malin. Celý den byl u nás veliký provoz, tak se ukázal až večer. Seděl na rohožce a hlídal dům (chrněl). Dveře ho probudily a on, jak byl rozespalý, tak 3x hopknul po třech. Pak si uvědomil, že hrozí moje péče a asi 4x na tu nepojízdnou ťápnul opatrně. Já šla za ním. Vědom si velkého nebezpečí (přepravka, vet, domácí vězení a léčba - vždyť to letos absolvoval 2x) došlápnul a šel jako manekýn. Od té chvíle, když netušil, že koukám, tak trošku pajdal, ale přede mnou byl za frajera.:-) Já vím, nemáme je polidšťovat, ale co jsem viděla, to jsem viděla.

Li 15.8.2007 11:39

Re: Re: Re: Re: Jasně že se umí smát:-)

;-D;-D;-D A tak když na to došlápne, i když blbě, tak to snad nebude tak zlé, alespoň né zlomené ;-)

Zdena b.p. 15.8.2007 11:50

Re: Re: Re: Re: Re: Jasně že se umí smát:-)

Přesně to jsem si taky pomyslila. Zejména, když jsem ho viděla, že se protahuje a opře se i o tu ostře sledovanou. Ale první dojem nebyl hezký. On si ji nesl jako hadříček. Já už tu zlomeninu skoro viděla i přes kožíšek. :-/

tosca 15.8.2007 13:52

Re: Re: Re: Re: Jasně že se umí smát:-)

"je důležitá, jak ředitel marmeládových dolů..." ;-D;-D;-D;-D

Apina 15.8.2007 14:36

Re: Re: Re: Re: Jasně že se umí smát:-)

Zdeno b.p., ty to máš doma podobné, jako my - Mína vznešená, jak ředitel marmeládových dolů:-D (to je krásný příměr), naše Micinka má na svou důstojnost podobný názor. Až na to, že její synek Micánek je takový halama, který si z ničeho nic nedělá a zdvořilý opravdu není, ani když na něho syčí, nebo když ho fackuje. A ošklivě poraněný také přišel nejméně dvakrát, z toho jednou ho to téměř stálo život. Ale disimulaci, jako u tvého Mouryna jsem ještě neviděla.

Apina 15.8.2007 14:26

Re: :-) nejenom psi, ale i koně

Tosco, pamatuji se na své jezdecké začátky. Šéf mi dal koně na lonži, abych ho odvedla na jízdárnu, kde jsem měla prvně sednout na koně a že si ještě něco zařídí. Milý kůň mě okamžitě odhadl a na jízdárně se svalil a začal se válet i se sedlem na hřbětě, šéf to zdálky viděl a začal řvát, ať ho zvednu. Což se mi po chvíli podařilo. Ale ta spokojenost v očích koně, že se mu podařilo něco zakázaného, a že vyzrál nad málo znalou holkou. Nicméně druhý den stejná scéna, až na to, že v určitém okamžiku pohlédnu na koně, který se na mě potměšile dívá a už má nohy pěkně pokrčené, že půjde k zemi. Jak zjistil, že se dívám, okamžitě vypružil nohy, ale ten nevinný pohled ... kde by zrovna ON se chtěl válet po zemi, to by ho přece nikdy nenapadlo.;-D;-D

Druhý takový zážitek po pár letech: ve výběhu byly dvě klisny, jedna polokrevná vysoko v krvi, lehounká a rychlá skoro jako vítr. S ní druhá typická chladnokrevná, pomalá. Ta polokrevná ji nenáviděla, možná pro její pomalost. Přišla k chladnokrevné kobylce doslova "po špičkách" (opravdu jsem viděla na vlastní oči, jak kůň chodí po špičkách!!!) zezadu když se pásla, bleskurychle se otočila a oběma zadníma napálila chlaďasku do zadku a odcválala. Chechtala se celá kobyla - tlamou, očima, cvalem, ocasem, prostě celým tělem. Chuděra chlaďaska jen zdvihla hlavu a pokusila se vyhodit, ale ta polokrevná už byla kdovíkde, ale byla nedmíru spokojená se svým kouskem;-D;-D.

tosca 15.8.2007 15:14

Re: Re: :-) nejenom psi, ale i koně

:-D

Měli jsme kdysi na jízdárně koníka-voltižáka (vysloužilý drezůrák). Super koník, naprosto skvělý pro malé děti, perfektní na jízdárně, spolehlivý, klidný. S malými dětmi chodil opatrně, doslova po špičkách, aby se jim něco náhodou nestalo. Ne tak v terénu, se starším jezdcem. To se mu v očích zablýsklo a začal tanec. Vymýšlel neuvěřitelné kousky, aby jezdce dostal ze hřbetu. A pak se smál na celé kolo. Zvlášť, když se jezdec zvedl a začal mu spílat do potvor. Zvláštní bylo, že když jezdec zůstal ležet a nehýbal se, koník k němu po chvilce přišel a začal zkoumat, co se děje, proč se nezvedá. On nechtěl ublížit, prostě se venku v terénu bavil  - a bavil se rád :-) (znalí jezdci se mezi sebou sázeli, jak dlouho se na něm jeho jezdec udrží ;-))

Jéééžiš, to už je dávno, to už snad ani pravda není 8-o :-)

Apina 15.8.2007 16:51

Re: Re: Re: :-) nejenom psi, ale i koně

Taky dobrý:-D:-D Žádná extra jezdkyně jsem nikdy nebyla (např. skoro nic s koněm nepřeskáču), ale před pár lety jsem zjistila, že co se člověk jednou naučil, to zůstává. Před časem jsem měla v Itálii možnost za 10 Euro na hodinu jezdit (což tady není levnější) a zjistila jsem, že ještě zacválám a vysedím i nějakou tu koňskou zlomyslnost, kobylka mi ve cvalu udělala pěknou houpačku nejdřív předek nahoru a vzápětí zadek a zůstala jsem pěkně sedět, majitel jízdárny mi ji pak dával na ježdění, protože to začala provádět také dětem, které to ovšem ještě nezvládaly. Údajně se tak začala chovat po nějaké slávě s rachejtlemi. Samozřejmě věděl, že tam jsem jen dočasně a navíc viděl, že do perfektního jezdce také něco chybí, tak mi dával jen své provozáky, ale i tak to bylo skvělé. Takže ani po letech není nic ztraceno. Jen ta kondička mi chybí a tady v Česku i víc času.