Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PSI: Ráno
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Beda 2.5.2007 9:57Re: Re: Re: No jo - on určitě taky |
|
|
Beda 2.5.2007 9:56Re: Tiše sním o pesanovi, čekala jsem (čtu chronologicky), kdo řekne, že se zvířátko dožaduje nikoli potřeby, ale dlabance |
|
|
Beňa st. 2.5.2007 9:46Re: :-) Jo ještě jsem úplně zapomněla pochválit za fotky. Zvlášť ta dole, úplně se mi zdálo, že vidím ten ocásek se doopravdy hýbat na pozdrav Zvířetníkům |
.|
|
Beňa st. 2.5.2007 9:41:-) Hezké povídání. Stejně jako s dětičkami i s pejsky jsme prošli etapou časného ranního vstávání a postupem času se to měnilo. Naši velcí chlapečkové jsou schopni klidně spát do oběda. A s pejsánky už je to také lepší. Je jim 5 a 2 roky a včera na chalupě nás nechali spát do devíti!!!!!! Úspěch |
|
|
Zdena 2.5.2007 9:32Tato značka psa se zove: ČESKÝ STRAKATÝ PES, je to národní plemeno. Původně tzv. Horákův laboratorní pes (fakt si nedělám legraci). Spoustu fotek a informací o nich najdete na internetu, jsou tam samozřejmě i jednotlivé chovné stanice. Základním rysem je NULOVÁ agresivita - ovšem má to háček, opakem je přehnaná společnskost. Ne, že by nehlídali - svou zahradu si obštěkají jako všichni psi, i na "šupáka" venku se naše čubizna rozeřve a DOUFÁM, že by nás i bránila. Ovšem jakmile na vycházce potkáme někoho, s kým se jen přátelsky pozdravíme, tak je zle - dotyčný je poskákán, pošlapán a nemůžeme to psovou odnaučit. Navíc naše čubizna MILUJE děti a většinou není ochotná rozlišit "naše děti" a cizí děti. Tak ji musíme - jakmile zahlédneme na obzoru děti - honem připnout na vodítko,protože už párkrát někoho pošlapala a srazila, to vše s ohromnou láskou v srdci Je to plemeno odolné, společenské a vhodné do jakéhokoliv prostředí - hospoda, klub, domov, zahrada, na vodu... většinou je to pes domácí, nikoliv venkovní. HLEDEJTE na webu, najdete! |
.|
|
dalmatin 2.5.2007 9:22Re: Tedy se mnou cloumá závist Oprava: párkrát se stalo, že spal. Za téměř třináct let jeho života. Zato teď spí jak dřevo, spokojen, že ho hlídám. Je to milášek, dědek můj skvrnitej. |
|
|
týna 2.5.2007 9:07dotaz přeju pěkné posváteční předpoledne všem. a jsem tady s dotazem. asi mi něco někde uniklo, ale jak se nazývá tento druh psa? |
|
|
Fallowa 2.5.2007 9:04Re: Re: No jo - Vždyť já vím |
|
|
Zdena 2.5.2007 8:47Re: No jo - Ale s LÁSKOU! |
|
|
julča 2.5.2007 8:31Re: Milá Zdeno, To znám! Páníček každé ráno volá: "Mikino jdeme!" a ono nic...Po druhém zavolání se coci zahrabe ještě hlouběji do pelíšku, vidět není pod tou dekou nic...vlastně jooo, z pelíšku koukají moje boty, který si tam Mikina večer nanosila |
|
|
dalmatin 2.5.2007 8:30Tedy se mnou cloumá závist ten náš puntíkáč klepe ušima každé ráno první. Když vstáváme do práce tak už se párkrát |
stalo, že nespal. Zrovna dnes ráno mě tak naštval, přednosta ho vyvenčil a odjel vydělávat a já se vrátila do pelíšku a výjímečně se mi chtělo spát. Ignorovala jsem funění a dupání po schodech, žuchnutí na místo a mlaskání. Když už se mi začalo něco zdát, Rony blafnul v odpověď Medvědovi. Zařvala jsem na něho, vyhodila ho z ložnice. Koukal, zamotal se mi pod nohy a neuměl sejít po schodech. Takže jsem tu a souhlasím s manželem - byla by z Ronyho pěkná předložka ke krbu|
|
Lucka V. 2.5.2007 8:15Vstávání Naši blbouni jsou taky naprogramováni podle dne v týdnu. O víkendu buďto vstávají až s námi, nebo stačí otevřít průchod do zahrady a už se zaříděj podle sebe. Buffča v tom má jasno - vyrazí ven, udělá, co je třeba a honem zpátky pod deku. Pak stačí vydat povel ,,spíme!" a v tu chvíli mám vedle sebe placatého spokojeného plyšáka. |
|
|
Fallowa 2.5.2007 7:44No, spací pejsek,to je něco |
.Třeba se mu zdá o Bonynce,krásné pejskové,které panička říká čubizna,což je skoro jako babizna...|
|
alimo 2.5.2007 7:29To vstávání :-)) Majk taky přesně rozlišuje víkend a běžný pracovní den. Nikdy - ani jako štěně nebyl moc vstávací, to nás sice byl schopen vzbudit ve dvě ráno, ale potom blaženě znovu usnul a spal a spal. A čím je starší tak tím víc nechce vstávat. Ráno probíhá následovně : Vstanu po zazvonění budíku, koupelna, kuchyně, oblíkám se...Majk leží na gauči nebo v křesle a má nejhlubší půlnoc. A to na něj pořád mluvím- Majku vstávej, půjdeme ven, půjdeme čůrat, tak Majku, vstávej...tak dělej, vždyť to nestihnu, tak honem...tak bude to !?? Doslova s ním někdy lomcuju a potom se naše Pušinka milostivě uráčí a protáhne tlapky jednu po druhé - a domů ho nemůžu dostat Přeju všem Zvířetníkům a zvířátkům krásný den...musím během dne dohnat, co jsem nestihla přečíst, nebyla jsem moc na netu...ale ťukám www za poháídku a terro, ten příběh mě dostal... |
|
|
Rpuť 2.5.2007 7:27Re: Re: Tiše sním o pesanovi, Blesan vlastně ani moc rozežranej není - ale přes noc mu holt vytráví |
|
|
Xerxová 2.5.2007 7:20Re: Tiše sním o pesanovi, Pořiď si dogu - když pominu rozežranost v době největšího růstu, tak jsou to decentní strávníci. A ani Betka, která ještě roste a pro koláček by se přetrhla, dneska dospávala a páník měl koláč a jogurt... Ona věděla, že dostane koláček svůj |
|
|
Rpuť 2.5.2007 6:56Tiše sním o pesanovi, kterej mě nebude v 5 ráno budit fňukáním, že od včerejška nežral |
|
|
Xerxová 2.5.2007 6:49mají nás dobře ochočené ty naše mršky rozcapené Arona byla spací - od malička až do důchodu. Kdo spal dýl, tomu dělala společnost. Vstáváš paničko - klidně vstávej, já nebudu... Hlava pod peřinou byla její oblíbená poloha. A když jsme se večer nechystali včas do postele - šla do patra spát sama. A když jí připadalo, že to s tím ponocováním přeháníme - ještě jednou slezla - významně na nás pohlédla a znova odkráčela spát... Xerín spací nebyl. I v noci rád obešel zahradu (a já s ním Betka bude taky spací. Dnes taky páníka nechala vstát, nasnídat, mě nechala, abych mu udělala sváču a zamávala mu - a až po jeho odjezdu se nechala vystrkat z postele na zahradu (ale je pravda, že budík "už" ukazoval 5:15...). Ale o chvilku později už v lese řádila jak tajfun... Hezký den zvířátkům i Zvířetníkům |
|
|
Vave 2.5.2007 6:30Milá Zdeno, tak si tu pročítám Tvůj článek, culím se na celé kolo a po očku sleduju Anku. Mám počítač hned vedle postele, tak Ti mohu přesně popsat její pozici. Leží na boku uprostřed postele, napříč, spodní část těla má pod mou dekou, aby jí nebyla zima. Přední tlapky má vystrčené, unaveně spočívají vedle sebe na prostěradle. A hlavu má zastrčenou pod přednostovou dekou, aby jí nešlo světlo do očí; ona je Anka takový papouch odjakživa, hodíš na ní deku a má noc, a má to moc ráda). Bude takhle zmoženě ležet, než se vysprchuju a obleču, a pak velmi pomalu, upracovaně a s výrazem: "nojo, kvůli jinému bych to nedělala, ale že jsi to ty, já s Tebou teda ven půjdu, když musíš tak nutně, tak brzo!" sleze pomalu s postele, bude si protahovat jednu dlouhou nohu za druhou a zívat hlasitě na celé kolo. Já celou scénu umocním tím, že budu netrpělivě přešlapovat za dveřmi, jako by to už bylo opravdu k nevydržení, a zvonit vodítkem, pak Anka ho konečně milostivě přijme a vyvede mě do dového dne. Tak ať je pěkný a příjemný a dobrý, pro všechny pejsky a ostatní zvířata a jejich člověky, pro všechny Zvířetníky. |
