Hanča 26.3.2009 17:52

Věřím,

že na ty jedny jediné (pro někoho dvoje, troje, čtvery) psí oči se nedá nikdy zapomenout. Zvláštní kapitolou jsou oči psů z útulků. Nejsou všechny smutné, ale i ten nejveselejší psík, který v kotci skáče metr vysoko, když někdo projde kolem, má v očích dojemnou naléhavost a úpěnlivou snahu o kontakt.  Já to tam tedy vidím.

Mimochodem v "našem" útulku v Dobranově se natáčel pořad Chcete mě? s Martou Kubišovou, dávali ho v TV tento týden, ve vysílacích časech, které jsou pro normálně pracujícího člověka naprosto nevhodné - v úterý v 23,50 a ve středu v 9,15. Naše mediální hvězdy, které se dostaly do nabídky, můžete vidět tady. Jsem zvědavá na ohlas, jestli se pohnou ledy a podaří se nějaké pejsky umístit. Většinou prý po odvysílání pořadu zájem prudce stoupne, tak uvidíme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

radanova 26.3.2009 17:44

číst článečky nestíhám a dnes zase vypadají bájově

Daneček smí dnes prvně baštit, už se na to těší, pořád jen po troškách, ale včera udržel rozvařenou rýži, dnes poslední ATB v injekci a ještě budou tabletky, je z něho kostřička, ale zas je ve svý kůži, dnes pacholek proháněl zajíce, musel prďola bláznivej minulej čtvrtek nebo pátek něco zbaštit mimo dohled, taky už bez náhubku navolno ani náhodou. I mužskej je na tom mnohem líp, tak se nám ozdravuje skutečně dřív než přichází to očekávané jaro, díky za palečky jinýHonzo, Louk, zano, Vavísku pomohly nám

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Matylda 26.3.2009 17:27

Re: Xerxová,

Jojo, oko se lepší, zítra jdeme na kontrolu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

radanova 26.3.2009 17:13

Re: Xerxová,

pozitivní diskrim?   ale jo asi by to mělo takhle být, doufám taky že pokud děcka studují odcházet z DD nemusí, to je přeci i v jiných ohledech - alimanty, placení zdravotka atd

doufám Matyldo že Borůvce se oko lepší, jo?

A ještě dnes v LBC demolují obchoďák Ještěd, mlíčňák nahoře v patře byl oblíbeným místem za mých středoškolských časů, posílám tichou vzpomínku, byla to OBLUDA, ale zase jedinečná

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 26.3.2009 17:08

Re: Chodí Lízinka po domě, pomňoukává a v kebulce jí šrotí:

Jojo, u nás to je podobné. Mouryn přepadá Mínu za každým rohem, ona na něj udělá TSSSS a popoběhne cca 1,5 m. V lednu byla z jeho jednání v šoku - "No co si dnes ta mládež dovolí TSSSS. (ona je o 5 let starší) Ale už si na to zvykla a mám dojem, jako by byla ráda, že je o ni takový zájem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Matylda 26.3.2009 16:48

Re: Xerxová,

tak jsem si na netu přečetla, jak jste v Liberci hodní- na pajdě a přírodovědě jsou rezervována dvě místa pro studenty z dětských domovů se stipendiem na bakalářské studium. To je docela fajn nápad, akorát je tam podmínka, že ten dotyčný musí trvale bydlet v dětském domově a mám pocit, že odtud je vyšupnou v 18 letech, ale možná se pletu a jsou tam do konce studia. Ale jako nápad se mi to líbí...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 26.3.2009 16:48

Chodí Lízinka po domě, pomňoukává a v kebulce jí šrotí:

"Je jaro...něco by se mělo .... jenom si vzpomenout ... vždycky na jaře jsem něco dělala ... ale už je to dávno ...ale fakt by se něco mělo ...mňau ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 26.3.2009 14:50

asi jsme hodný holky :o)

ale máme tyto dny kliku na procházkové počasí. Dlouho bylo dneska pošmourno - jen jsme vyrazily ven - sluníčko, krásně, teplo. Sníh leží na všech zastíněných místech - tam, kam dosáhne slůňo se ale rychle dává na ústup. Takže les je dvoubarevný - pohled na stráně vpravo - skoro všude bílo - pohled na stráň vlevo - po sněhu ani stopy . Kosatka se vyřádila, zabahnila... takže je spokojená, zavřela svá kukadla a natáhla se na koberec na zem - tam, kam svítí  a hřeje sluníčko

• reagovat
• nahlásit příspěvek

radanova 26.3.2009 14:39

jsi tu Štětí??

Martina si králičku vezme. Napsala: tak já ji beru – je nádherná a dětským prosbám o zvířátko už odolávám strašně strašně dlouho a ten králíček je možná nejlepší varianta – jen musím koupit klec atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tapuz 26.3.2009 14:19

To vůbec není divné,

to je krásné! A zná to jistě každý z nás, kdo má svoje zvířátko rád. Moji dva kocourci (podle očkováků kočka evropská, podle skutečnosti "co ulice dala") ještě nepřešli duhový most, a doufám, že ještě dlouho nepřejdou. I tak si na ně snad stokrát denně vzpomenu, jak je ten moureček heboučký na dotek a jak je ten černý ďábel teploučký a měkký. A ty jejich pohledy! Když na mě upřou svůj "velký pohled" - dokulata rozevřené žluté oči, zářící a zároveň zadumané, dívají se tak naléhavě. Vždycky čekám, že už už promluví. Jsem snad blázen? Ale ne, vždyť to všichni znáte sami ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

štětinka 26.3.2009 11:53

J8 se snažím moc nevzpomínat,

násilím si to vyháním z hlavy a klepu se, kdy to příjde znova....za měsíc to budou 4 roky, co naposledy....fuj, radši ne, stále to bolí...

Beňo st., chtěla jsem ti říct, že to bylo moc pěkné povídání, já taková moc nemám, toliko zvířat jsem v dětství, jako alergik, nezažila. Bylo to moc pěkné, jak si to krásně pamatuješ!!!

Lenko S., já většinu tvých her podle jména znám, vím, že jsme je hrály jako děti, ale nejsem si schopná vybavit pravidla. Bylo by fain, kdybys mi je připomněla, abych je mohl a předat dál. Vzpomínám stejně usilovně, jako když se snažím vybavit pohádky, názvy znám, ale obsahy mi utíkají.

A Beďulce přeji šťasnou rodinu a těším se na další povídání!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Matylda 26.3.2009 11:45

Oči psí

jsou výmluvné... První půlka článku mě taky mátla, ale pak už to bylo jasné- kudrnatka s krásnýma očima...

Jinak my už doma nemáme indiána Rudé oko, výrazně se to lepší. Slečna už taky pořád nespí- co jsem před chvíli přišla, pořád hážu plyšovou ovci a Borůvka nosí a nosí. Holt léčba zřejmě zabrala- ještě že si ty kapky nechá nakapat, a to nejen ode mne, ale i od dětí, když nejsem doma

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 26.3.2009 10:06

Oči koči-čí...

Není to jen vzpomínka. Je to skutečnost a bude trvat, dokud tu budeš ty.

A díky za krásné tulipány! Došly, podařilo se! Potěšily, moc. Teď to potřebuju...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Velká kočka 26.3.2009 9:32

Ach, ta láska nebeská.....

Čtu a čtu a trochu se divím co ty pejsčí fotografie? Hmmm, asi pejsek coby zprostředkovatel lidské lásky. Nějak pomohl že se dva lidé potkali a byla to láska nikdy nekončící, prostě nesmrtelná. Ano potkali se, člověk a pes a láska to nesmrtelná byla. Ke konci článku jsem konečně pochopila, pěkně mě pisatel tahal za nos. Ale je to opravdu tak, oči mých pejsků, oči věrné, oddané, láskyplné, úpěnlivé, vyjadřující naprostou důvěru i oči hlídací, vyzývající a zase rošťácké, zkrátka oči mluvící. Vidím je ve vzpomínkách před sebou všechny ty páry psích očí a jedny tu mám před sebou na živo a dlouho mít budu jak doufám. A ještě jedny vidím živě, ale je to jen vzpomínka - chvíli žluté, chvíli zelené, ty které mne provázely až do pondělka, oči významně se přimhuřující, říkající : já jsem hodná. Podvědomě mhouřím taky oči, abych potvrdila že i já jsem hodná. Áááách ach ach ! Ne teď jsem příliš přecitlivělá na takové vzpomínání.

Je to krásné čtení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 26.3.2009 9:21

Je to

krásná vzpomínka, psaná s láskou a něhou, a vyvolává moje vzpomínky ... jak byla Píďulka hebká a štěkala na zazvonění, a vždycky měla jako první zabalený baťůžek a seděla u dveří, když měla jet s námi, to poznala spolehlivě, a usínala mi za polštářem, hlavu položenou u mé, a já jsem jí šeptala před usínáním slovíčka, stejná jako jsem jí šeptala, něž se ponořila do toho nejdelšího spánku, moje malá milá, milá malá moje, holka hodná moje malá milá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetraK 26.3.2009 9:15

Re: Je to pravda,

taky se přidám s přímluvou za dalšího štěkavce. On žádný toho předchozího nenahradí, ale všichni se do toho lidskýho srdce vejdou. Ono je totiž v tomhle ohledu hodně nafukovací a věřte, že projdete-li stránky útulků najdete tam nejednu psí slečnu, která se i bude Džině podobat. nejen vzhledově, ale částečně i povahou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 26.3.2009 9:05

Re: Dobré ránko!

Na poli neseli, na horách nerásli - ale ma mládenci a dievčence našli! No a samozřejmě jakéhokoliv věku. Já bych mohl povídat, děvenky... a vždycky to jde přes oči, jasně.

Pro mne byly většinou osudové oči barvy zářící vroucí zlaté tmavé hnědi. Černých - těch jsem se bál, ano, nemějte o mně iluze, nejsu hrdina. A modré, blankytné jako pomněnky - to byly oči obou mých babiček - a i v očích dívenek jsem pak už nějak viděl jenom je.

A nikdo jste - tak musím zase já, ach jo... - neupozornili na tu slavnou událost, když miminko poprvé zachytí čímsi, o čem se teprve mnohem později dozví, že to jsou oči, něco mimo sebe = mámu = svět. A je mimo ni/něj a současně je jeho součástí. Et verbum erat apud Deum et Deus erat verbum. Et verbum caro factum est. Promiňte - ale to mě teď muselo napadnout, ne? Že, MaRi? Takovéto záhady, věčně podivné a nejednoznačné. A slovo bylo před Bohem a Bůh byl slovo. A slovo tělem ("masem" - něčím hmotným) učiněno jest.

Ten okamžik, kdy poprvé položí na hruď (teď už) maminky její miminko - ten vám strašně, strašně závidím. Chlap to už pak jenom pořád dohání. Tedy v lepším případě, když na to má.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Maťa 26.3.2009 8:54

Krásne-smutne

napísané. Ale dovolím si jeden návrh, ktorý tu už bol. Čo tak skúsiť to ešte raz s inými hnedými oddanými očami?

Myslím, že nostalgia a smútok celkom nezmiznú (a to je dobre),ale je to zaručene najlepší liek na samotu, stres, na zlé okolo nás - pes je vždy NOVÁ a INÁ osobnosť ako pesko pred ním!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

abyt 26.3.2009 8:50

Pejsčí oči,

ne, na ty se nedá zapomenout.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetraK 26.3.2009 8:31

Rozhodně ne divné

naopak, dost vypovídající.  Vím a ví to natuty i ostatní o čem píšete. Člověk prostě na ty oči nezapomene.. Stejně jako nezapomene na tu duši, na lumpárny a společné chvíle.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alča 26.3.2009 8:25

Moc hezky napsáno

i já patřím k lidem, kteří si pamatují hlavně oči. A v jiném šuplíčku paměti je hmatová paměť - nikdy nezapomenu na drsný kožíšek naší Týny, a přestože jsme s naším Macíčkem už víc než měsíc, stále jsem příjemně rozechvělá, když se dotýkám jeho náprsenky - bílá a jemňoučká srst nadýchaná jako obláček, která svádí k hlazení. Určitě ani na tenhle chlupatý kožíšek nikdy nezapomenu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jana 26.3.2009 8:22

Re: Je to pravda,

Pravda pravdoucí, ale my taky měli strach, že nový pes bude jen "náhražka"  samozřejmě, že není. Nedošlo mi, že plnohodnotná psí osobnost - my jí říkáme "náš samorost" zakryje smutek, ale nezakryje vzpomínky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 26.3.2009 8:17

Ba ne,

vůbec to není divné povídání (i když jsem se na začátku podívala na rubriku, jestli je to dnes o lidech nebo myších, teda psech ), je to krásné a poetické. Děkuju.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Li 26.3.2009 7:48

Re: Je to pravda,

Já se s dovolením také přilípnu, i když se musím přiznat, že oči pejsků mám již smazané. Já mám na každého vzpomínku trošičku jinou. Když si vzpomenu třeba na Nastěnku, tak cítím něhu, cítím její sametovou hlavičku na své tváři. Dráček byl zase kocour a když si vzpomenu, cítím jeho tlapazny jak mě objímá kolem krku a tře svou hlavou o mou. Ajvík je strážce života....Všechny pejsky mám podobně v sobě zaháklé, na žádného nikdy nezapomenu a jsem šťastná, že jsem  měla tu čest je poznat, být s nima... 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ap 26.3.2009 7:33

Re: Je to pravda,

Krásná vzpomínka...A s dovolením se přilípnu, taky nechci přerušit ten řetěz nezapomenutelných přátel. A jeden byl ten můj první.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EditaK 26.3.2009 7:32

Krásne rozprávanie

a nie divné.  Dnes som mačací človek, ale prvé zviera, ktoré sme mali bola foxteriérka Alka a ani 34 rokov nevymazalo spomienku na jej krásne hnedé čierne orámované oči, ktoré by jej závidela každá filmová hviezda. A aj dnes, napriek hebkým mačacím kožúškom, kedykoľvek cítim v prstoch jej drsnú srsť.  

A zlatožlté oči Andyho, Kikinky a Bebinky sú rovnako nezabudnuteľné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Emteska 26.3.2009 6:57

Re: hezký den

Souhlasím s Xerxovou, je to moc pěkně napsané a třeba zrovna na Vás čekají jiné oči, kdo ví ?

JInak na jihu Moravy sněží hnusné bleble a občas to i namrzá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaŽ 26.3.2009 6:53

Re: Je to pravda,

Právě pro chubějící pohled psích očí, chybějící zvuk kroků jsem nikdy po smrti prvního nemohla být bez dalšího psa. Žádný další nebyl náhražka, každý byl plnohodnotná jedinečná psí osobnost. Jak jsem již jednou psala : navázání dalšího článku nekonečného řetězu společenství mezi psem a člověkem.

Ze strany psů to po tetiných (Aiděa Axelovi, které nepamatují)Lordovi, Aidě II., Ritě,  a Kikině byli moji Nick, Kora, Beky, Ája a Ginny. Po tetě kynoložce já a po mě?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 26.3.2009 6:34

Re: Dobré ránko!

poeticky začneš a s fuj končíš  Tady je typické šedivé zimní ráno - tlapátka čistá - heč, sníh stále leží

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 26.3.2009 6:33

hezký den

hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům

Krásně napsané vzpomínky na opravdovou kamarádku  Nikdo se tu podivovat nebude - i ti bezzvířecí zvířetníci už dávno tady pochopili, že láska zvířátek je srovnatelná s tou velkou láskou lidskou

Žádné psí oči už nebudou stejné, ale stejně krásně se umí dívat i oči jiné  Nezkusíte to

• reagovat
• nahlásit příspěvek