Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

lžu si už o druhém pejskovi

O tom prvním jsem si lhal 10 let, včetně úspěšného tlumení epilepsie, teď teprve rok. Naši miláčkové jsou přerostlí infantilní idioti, kteří se neumějí chovat ani vyjadřovat, to je stanovisko divoké psovité šelmy (cf. jak vlastně rostou a učí se). A přesto si o nich lžeme, že jsou to naši miláčkové -já taky.

Re: lžu si už o druhém pejskovi

No tak to jsou přerostlí infantilní miláčci, no... jaké lhaní?

prosím

kdyby si mohl někdo počíst a vyhledat hrubky. Děkuji

Re: prosím

Štětinko , koukám na to právě, pošlu za chvilku v mailu!

R O Z V E R N Í Č E K .

Jede kněz s malým žebřiňáčkem, veze něco pod plachtou. Staví ho dva policajti: "Tak copak to vezete, velebný pane?" „Ále, bojler, hoši, bojler." "Jenom aby. Sundejte tu plachtu." Kněz provinile odkryje náklad. "No dobře, pokračujte." Když se vzdálí z doslechu, povídá jeden policajt druhému: "Ty, poslouchej, co to bylo?" "Slyšels, né? Bojler." "No to jsem slyšel, nejsem hluchej, ale co to je?" "Ty seš dobrej, to se ptáš mne? Co já vím, tak na náboženství jsi chodil ty.Hezký večer a zítra sluníčkový sváteční den.

Re: R O Z V E R N Í Č E K .

"Já ti nevim. Tuhle u nás prodávali brojlery. Byli mnohem menší a tu páčku na zadečku neměli..."

pro Lucku V. - labrador

děkuju moc za včerejší odpověď, četla jsem až pozdě. Jde o útulek veterinární kliniky v Pardubicích.  Pejsek vypadal přátelsky a celkově dobře, asi se o něj do poslední chvíle  někdo moc dobře staral. Určitě je i  tam o něj v základních věcech postaráno, ale kdyby mohl mít svého člověka , bylo by  to mnohem lepší... 

Milá Petro,

Já nevím, co pořád máš. Ty na tom miláškovi vidíš tolok chyb, že si myslím, že Ešus dospěl k názoru, že musí vymýšlet ptákoviny. Dělá to pro obveselení diváctva a tobě pro radost. Prober svědomí, neřekla si někdy před ním, že je někdo nudný? A on tě miluje a nechce, aby jsi to řekla někdy o němOn je zlatíčko a ty o něm skvěle píšeš. Hele, a nečte si on dopoledne tvoje hlásání o jeho akcích? Aby to potom nedělal proto, že se cejtí být tvojí múzou.

Milá Zdeno,

no dyť jí je, ne?! A ani nemusel chodit na Akademii múúúzických umění...

Pokus o průnik

Zkouším sem opakovaně vniknout z práce, neboť doma jsem již déle bez přístupu :

Pokud se to podaří protlačit přes podnikový server, tak všechny zdravím, potřebným držím , na sraz se nezřízeně těším a alespoň články se snažím číst. Absťák mám strašlivý! Nejhorší je to kolem půlnoci...

Petro! Ešus je nádherné zrzavé torpédo a tvoje vyprávění o něm by mělo být zařazeno do lékopisu jako účinné antidepresivum.

Re: Pokus o průnik

Ahooooj Zuzko, už jsem se obávala, že tě přidávají pacošům k medikamentům. Třeba tě nastrouhali, nasušili a nalisovali do takových dvojbarevných obalů.  Tak já ti přepošlu mail, který tě bude zajímat,  protože se týká našeho putování.

Fotky z Druhého Brnění

Tož tadyk to máte - Jiřina z VB je papparazzi jak vyšitá

Fotky z Druhého Brnění

No kruťaj brko, englickomoravská spolupráce funguje dokonale. Su stržený, náladovky, jejda, to bylo pěkných pár hodin. A já že pláču? Copak bych mohl, vedle zelenoké divy z jedné a přímo pohádkového Honzy z druhé strany? A to eště mám dojem, že aji Yva je zelenooká(?). A eště sem musel hlídat, esi Zana všecko sní. A vůbec tam nebylo nic k pláči, leda krátkost času. Nále to dycky -

Napadlo mě, že je pro většinu z vás asi prazvláštní to občasné moje nále. Ále jendže to není můj novotvar, to je řádná a notně používaná nádherná velice charakteristická součást nádherné starobylé kořenité mluvy horňácké, miniaturní jazykové podoblasti (vlastně chodských vsí je stejně málo, že) až od uherských hranic. Není to geniální, spojit takto no ale - ? Je.

Jo a Petro, tu poslední větu odvolej.

Bohužel jednou možná zažiješ zvířetníkování bez oroseného čela a budeš z toho stráášně nešťastná. Tak ať ti Ešusík rosí čelo ještě hezky dlouho.

Re: Jo a Petro, tu poslední větu odvolej.

máš pravdu, máš pravdu. Radši s oroseným čelem, než bez Ešusa. Fuj, to nechci

Petro,

je ten Ešus přece jenom pytel energie,ale mě se zdál docela v pohodě,spíše na loňském coursingu měl trošku "přelétavou" za kámoškou.To sem tě viděla v neustálém pohybu,ale fofr sem a zase jak ho vlečeš zpátky.Tak 3 minuty a zase ..Tam byl v olympijské formě.To jo.Zase je výhoda,že se můžeš najíst co hrdlo ráčí..S ním to vyběháš.

Když už se tu žaluje

na zvířata, tak se přidám, a postěžuji si, že Bertík dnes ráno dobyl poslední nedobytou skříňku v bytě. Je to osamoceně stojící knihovnička u dveří na balkón, vysoká tak 130 cm? Asi tak nějak. Nedá se na ni odnikud přeskočit a tak jsem ji od používala na odkládání všeho, co nemám čas hned uklidit a přitom nechci, aby se to ztratilo (rozuměj, bylo uloupeno po-Bertíkem). Dnes jsem zaslechla šustění a klapání za dveřmi kuchyně a hle, pan Bertík tam vizitýroval o sto šest. Sundala jsem ho. Šustění, Sundala jsem ho. Šustění. Zahodila jsem ho. Šustění. Zahodila jsem ho. Plavný skok. Etc. Uklidila jsem tedy všechny dočasně deponované důležité věci - a už teď nevím, kam vlastně.

A už předtím dobyla ta kočičí kosatka vysokou skříň v ložnici. U paty skříně stojí vyšší koš na prádlo na žehlení a nad ním na bočnici skříně visí kytara v látkovém obalu. Na tu se Bertík naučil šplhat - dělá to hrozný hluk a Bertík má smrt v očích, protože kytara se houpe, nicméně se zmužile vyškrábe až nahoru a vítězoslavně se usadí na matračce do Tádošovy postýlky, která je tam uskladněná v černém igelitu. Chvíli tam šustí a čepejří se jako malé kose a pak začne ještě náročnější etapa, totiž sestup. Bertík chvíli visí na kytaře hlavou dolů jako malý netopýrek-upírek, houpe se s kytarou a  pracuje při tom sebezáchovně drápkama, čímž samozřejmě vytváří hluk. Pak se otočí a spouští se ocáskem napřed. Škrábe to značně, jak se spouští dolů. Nakonec se pustí úplně a propadne víkem do koše na prádlo (hluk - rána a nespokojený mňauk). A pak jde na oslavu na záchod - hrabání steliva, hluk.

Mikeš zatím leží pod postelí a hlasitě škrábe zespoda na matraci a občas hladově mňoukne.

Ano, přátelé, je právě pět hodin ráno a začíná nám krásný nový den!  

Re: Když už se tu žaluje

a tak jsem ji od používala na odkládání všeho, co nemám čas hned uklidit a přitom nechci, aby se to ztratilo.............................................Uklidila jsem tedy všechny dočasně deponované důležité věci - a už teď nevím, kam vlastně.

 taky dobrý

A PoBertík na něj teda fakt sedí jak zadel na hrnec