Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PSI: Ešus - víkend veskrze zrzavý
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
terra-san 20.2.2008 12:30Re: Re: Re: Petrooooo Můj kolega v bývalém zaměstnání byl klasický případ - stoprocentně se spoléhal na svůj orientační smysl a byl ochoten "putovat cestou ptáků" - to jest po přímce z bodu A do bodu B, aniž tušil, zda je trasa průchozí a jak vypadá terén. Kopce bych mu prominula - ale jeho specialitou byly rozbahněné cesty, bažiny a blata. A když člověk stojí po kotníky v neznámém třasovisku, kolem nepřehledno, cíl sotva tušený kdesi v dálce... Zajímavá slova ho při tom napadají... |
Velká kočka 20.2.2008 16:15Re: Petrooooo Ano, "zábližka", "skautská nábližka", pro tento často prožitý úkaz má asi každý pojmenování. Když jsme bydleli v rozsáhlých lesích rodného kraje spisovatelky paní Astrid Lindgren, vydal se můj manžel se synem pěšky přes les do blízkého města Alvesty. Po návratu mi šestiletý klouček nadšeně vyprávěl jak šli s tátou "prodlužovací zkratkou". Byl to zřejmě velký zážitek a tak o té cestě také napsal do Německa panu Ludvíkovi Aškenázymu. To ještě kluk nechodil do školy, ve Švédsku se začínalo až v sedmi letech. Ale on četl a psal, jaksi sám od sebe. Nepodařilo se mu vždy zaznamenat ve slovech všechna písmenka a tak pan Aškenázy se s podivením dočetl o "prodlužovací sratce". Od těch dob chodíme v naší rodině všude "prodlužovací sratkou". Ten můj Garyk je takové klidné stvoření. Tedy doma, venku je to jiná. Asi ho ovlivňuje to moje bolavé babství a potřeboval by mít doma buď mladší paničku a nebo nějakého psího kamaráda, někoho jako je Ešus. Chápu že zážitky vaší rodiny jsou Petrou literárně povýšeny, ale stejně musíte být rodinka k nezaplacení. Moc potěšujete svět a za to vám patří vřelé díky. Petro, už se těším na další vyprávění!!! |
zana 20.2.2008 16:37Re: Petrooooo chi chi, s nábližkou/zábližkou jsem se prvně setkala na škole v přírodě. Ano, správně, měla ji na svědomí tělocvikářka. Myslím, že v určité chvíli už měla strach, že nás všech třicet bude muset vzít na záda |
Jakub S. 20.2.2008 0:19Opět líčení plastické jak trhavina a dojemné jak růžová knihovna - ti dva puberťáci. Jak na sebe hledí přes tu krysu, to je do učebnice psíchologie! Hrozně jsem si to před spaním prožil - a snažím se zjistit, esli je to blízko toho -dorfu, co se dnes jmenuje Lipová - můj svak, či jeho tatínek, tam má na kraji velikou krásnou starou chalupu, a jednou sme z ní šli do lesa a lesem daleko po hranici. Neúrekom hub a nikde nikdo. Hrádek - nějaké dva sme prošli, ale jména - ? |
EvaŽ 20.2.2008 9:35Re: Opět líčení plastické jak trhavina Popsat Petry vyprávění slovy PLASTICKÁ TRHAVINA, neumím si představit nic výstižnějšího |