9.5.2024 | Svátek má Ctibor


Diskuse k článku

105 PLUS: Časoví optimisté a úskalí prolínání paralelních světů

Co se týče mě, jednoznačně se řadím k časovým optimistům. To jsou lidé, kteří velice dobře vědí, že i jen pouhé dvě minuty jsou dlouhý časový úsek...

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Lika 29.10.2020 10:36

Já musím tyhle věci strkat už v předvečer do tašky, se kterou chodím ven vždy. Mám tyhlety obsedantně kompulzivní sklony a věčně jsem bývala ve stresu, že něco nemám, takže zavčas při dobré paměti šup do kabely, případně si to i nahlas oznámit, a mohla jsem klidně spát i ráno vyrazit. Fakt jsem se sebou musela zacházet jak s malým děckem, abych se trochu uklidnila :D

Z. Jajka 29.10.2020 13:00

Mám to úplně stejně a ješte si musím na stole nechávat cedulku, že telefon je v nabíječce...

Z. Lika 29.10.2020 9:17

Chodívala jsem spíš s předstihem, pak mi bylo blbé hlásit se tak brzo, tak jsem šla ještě kousek se projít... a pak přišla pozdě. Sice tak o minutku, dvě, ale já z toho měla trauma. Pozdní přicházeči mě vytáčejí, mám pocit, že hospodaří s mým časem - nejsme ve Francii, kde je prý dohodnutý čas v podstatě znamením, že se přijde o půl až hoďku později - ale tam se s tím prý počítá, potíže tam mají Němci a občané bývalé habsburské monarchie (i když je to taky krajové :-). Korunu tomu nasadil jeden známý, který se objednal na společenskou návštěvu na konkrétní hodinu, a přišel asi o šest (!) hodin později s tím, že jsem přece stejně doma... A divil se, co mi vadí. Až časem mi došlo, že si za to značně můžu sama - když jsem se na to přímo zeptala, dozvěděla jsem se, že je na mě vidět, že to "vydržím". Tak jsem se s tím naučila zacházet a je to lepší. A sliby a úkoly si všechny musím ihned psát, a to do jednoho diáře, žádné lístečky, to by byla pohroma :D

A. Zemanová 29.10.2020 9:55

A to znám velice dobře, Liko. Čím dřív jsem třeba ráno vstala, tím hůře bylo. Protože chápej, nabízelo se mi tolik optimistického času, no skoro na celou sbírku sonetů. Takže prádlo do pračky, nebo z pračky, ještě stihnu povlíknout... a pak jsem dobíhala do práce stejně zpocená na poslední chvíli, jako když jsem zaspala a měla na výpravu čtvrt hodiny. :)

A. Alimo 29.10.2020 10:05

Taky si všechno píšu do jednoho diáře, i když teď už je spíš poloprázdný - psát si, že mám jít ráno pro chleba fakt nemusím;-D. Ale když jsem chodila do práce, tak kdyby mi ukradli diář, mohla jsem dát rovnou výpověď, to by byla naprostá katastrofa;-D

A. Zemanová 29.10.2020 10:10

No tak zapsat si nákup chleba není marnost. Protože co je psáno, to je dáno, a nemusím narychlo péct chleba doma. :)

Z. Lika 29.10.2020 10:20

Já si taky radši průběžně píšu, co doma došlo a mám koupit - když vejdu do sámošky, půlku toho zapomenu :-P

A. Alimo 29.10.2020 10:35

Ale to jo, ale na to mám lepíky na lednici a nepotřebuju diář. A když jedu na fakt velký nákup, tak si poctivě sednu a napíšu, co se bude kupovat, jen jde o to pak ten lepík nenechat doma :D . No a když zapomenu droždí, pro který jsem původně šla, tak se holt otočím a jdu zpátky, naštěstí nám obchod cca 50 m :D

Z. Lika 29.10.2020 10:44

A jo, já to pochopila blbě. Do diáře celý nákup né, to bych musela kupovat tlustší. Docházející položky si píšu na papírky pod magnety na lednici. Jenže pak stačí, když kočka udělá hop nahoru, hrábne zadními, a je po ptákách, zde tedy po papírkách ;-D

T. Zana 29.10.2020 15:18

Lepíky jsou na ledničce na naprosto nevhodném místě, copak chodím na nákup skrz lednici?

Akutní jednorázovky typu "smrdutý odpad na chodbě za dveřmi" lepím na vnitřek dveří od bytu. Tam to většinou najdu :-P.

Nákupy jsem upgradovala na tvrdé papírky (lépe se hledají v kapse), které si dávám do hodinek. Hodinky doma zapomenu málokdy :-P.

Z. Lika 29.10.2020 16:22

Do hodinek? Jak do hodinek? Ty máš nějaké zaklapávací??

Jinak lednice jako dveře do sámošky, takový nápad se mi líbí. Zatím jsem se setkala, ve filmu tedy, s lednicí jako vstupem do jiných dimenzí, odkud se do bytu derou dost nevkusné příšery ;-D

T. Zana 29.10.2020 20:25

Do řemínku ;-D.

A. Bytová 29.10.2020 10:46

Taky si průběžně svědomitě píšu co nakoupit, ale pak nemůžu ten papírek najít!

Z. Jenny 29.10.2020 11:18

No právě, napíšu a nechám doma,hledám až ve městě v obchodě. :-) A dřív ho schovat do tašky nemůžu,protože pořád něco dopisuji.;-D

Z. Janaba 29.10.2020 12:05

Papírek, papírek. Jsem za chytrou a píšu si to do mobilu, ten, na příkaz svého muže, nezapomenu. Zato leží mobil zapomenut v autě v podzemní garáži NC. Ale mám ho sebou!

Z. Jenny 29.10.2020 12:32

Chachá! Taková jsem já matinko! ;-D Taktéž!

A. Alimo 29.10.2020 13:00

;-D;-D;-D Mám dojem, že jsme tady za spolek sklerotiků ;-D, my, takový chytrý a šikovný holky...a vůbec ;-D

Z. Iva 29.10.2020 8:55

My jsme spíše časoví pesimisté a i tak to někdy nevyjde. V pondělí jsme jeli k FM za psem. Trošku jsme zakufrovali, MLP měl utkvělou představu, že on jede správně a navigace je blbá. No dorazili jsme skoro načas. Včera jsme jeli na překrytí, už s tím, že tedy navigaci poslechneme. Jenže ouha, neaktualizujeme mapy, tedy bylo by nám to prd platné, protože zřejmě včera uzavřeli jeden sjezd a navigace nás do něj stále hnala. A pak už se to kupilo, špatné značení objížďky, kdy cedule byla na asi půlmetrovém sloupku těsně před odbočkou, nám náhle ze zbývajících 17 km vykouzlilo 35. Dojeli jsme s půlhodinovým zpožděním, a to jsme vyjeli s předstihem .

A to jsme se ještě před půlnocí dívali na mapy.cz a ta uzavírka tam ještě fakt nebyla.;-€

Z. Xerxová 29.10.2020 9:41

držím palce, aby se zadařilo a krásná štěnítka se za dva měsíce vyloupla zdravá a bez problémů :-)

A. Zemanová 29.10.2020 10:15

No právě! Právě zkušenosti s tím, že když jsme se vypravovali s předstihem, vždycky se něco pokazilo, vraceli jsme se pro něco, zabloudili jsme, objížděli jsme, tedy tyto negativní zkušenosti mě vedou k tomu, že je zbytečné pracovat s velkou časovou rezervou, protože vesmír nemá rád prázdná místa a velice rychle je zaplní nějakými záludnostmi. :)

A. Zemanová 29.10.2020 10:16

|Jo, a držím palce na štěníky!

A. Alimo 29.10.2020 10:39

Jéééé budou štěnda !!Tak ať všechno dobře dopadne :-)

Z. Iva 29.10.2020 16:18

Se teprve uvidí. Ale bylo by to fajn, naposledy jsme měli prťata před osmi lety. Pak se to všechno po..., zůstala jsem bez pokračovatelky a až teď mám chovnou fenu.

Z. Inka 29.10.2020 8:37

Já teda taky chodím o hodinu dřív než o minutu později, byť razím heslo, že neexistuje situace, kde by člověk nemohl přijít pozdě - krom vlastního pohřbu. Ovšem co se týče popletenosti, mám několik silných zářezů. A jeden teda opravdu mohutný. V době, kdy mobilní telefony chodily po houbách, jsem coby dítko desetileté vyrobila konflikt téměř mezinárodní. Běžně se členové dětských sborů hostujících například na soutěži ubytovávaly v domácnosti členů sboru domácího. Tehdy se jednalo dokonce o sbor z NSR, tedy nepřátel říše. Odjezd od Domu umělců. Já a můj host u Národního divadla. Bohudíky si další nepamatuji, jak nás nalezli, každopádně autobus odjel a můj otec s Prófou je stíhali autem, no ostuda mezinárodní jak hrom

A. Zemanová 29.10.2020 10:21

Chichi, to teda bylo velmi vážné provinění v době studené války. :) Ještě že Tvůj otec měl auto a silnou nohu na plynu. :)

Vašek je silným stresorem před každým odjezdem. Základem je, že si v hlavě domluvenou dobu odjezdu pravidelně předsouvá o půl hodinu. Je nervózní, všude se mi motá a opakovaně blokuje záchod. Takže mi komplikuje mé časově optimistické využívání času před odjezdem. :) Naučila jsem se říkat, že nám neletí letadlo, ale i kdyby letělo, že když nejde o život, tak jde... o houby. S tím pohřbem je to ale asi ještě lepší, děkuju Ti. :)

Z. Lika 29.10.2020 10:41

No, s tím pohřbem, nevím nevím... Asi jsem to viděla někde ve filmu, ale klidně se to může stát doopravdy, že nebožtík není k nalezení. Všichni už čekají, kdy to začne, plačky natahují... a furt nic.

Z. Yga 29.10.2020 8:04

Pche - časových optimistů mám plný barák. Teda včil, když už Terka jezdí jen na návštěvy, optimistuje pouze Jeník, ale dokud Terezka od nás odjížděla vlakem do školy, tak v tom čase jsem prokazatelně začala šedivět. Já věděla, že nejzazší čas, kdy musím vyrazit, aniž bych se měnila v Nikky Laudu, je přesně půl - v půl sedím opásaná v autě a Terouš v trckách ještě trůní ;-D;-D... moje nervy!!

Já mám zase jinou časovou úchylku - prostě si vsugeruju ten "správný" čas a pak se dějí věci - na ples jsme vyrazili o den dříve, naopak na školní sraz o týden později ;-(;-(. A schůzky, domluvené na určitou hodinu, tak ty netrefím skoro nikdy ;-D;-D.

J. Fialová 29.10.2020 8:34

Čas i místo zatím jakž takž dávám, leč stalo se že jsem dorazila na veterinu - na správnou veterinu a v objednaném čase - akorát že s jiným psem :) Tak pak byl náhradní program, místo plánovaného pucování žlázek jednoho se konalo neplánované ale taky potřebné hloubkové čištění uší druhého ;-D

Z. Jenny 29.10.2020 9:45

Tak, můj spolupracovník vyzvedal dítě ze školky. Děti byly v pláštěnkách, tak popadl jejich barvu a šli. Doma se přišlo na to,že barva pláštěnky je v pořádku ovšem přivedeno cizí dítě. Je fakt, že kamarád byl trochu jaksi ovíněn. Proč dítě nic neříkalo, to už nevím asi bylo bohužel hodně důvěřivé, či kamarád nahluchlý ,což se nedalo říct o manželce viníka, ta byla ostrá! ;-D Ovšem všichni přišli na všechno včas.:-)

Z. Lika 29.10.2020 10:04

Jenny, kdyby byl drzý, tak doma ještě odsekne, že mu přece nebylo dost přesně řečeno, které dítě.