Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PŘÍRODA: Povídání o plších
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
RenataE 26.4.2006 1:38Re: Asi uz pozde, ale preci zdravim udatnou hlidku, ktera i v hodine duchu se neboji prijit na Zviretnik. Tojefuku, moc pekne o tom zviratku. Priste ale delsi, pises hezky ! Dnes je hodina plchůůů! |
|
|
veram 26.4.2006 1:40Re: Asi uz pozde, ale preci zdravim udatnou hlidku, ktera i v hodine duchu se neboji prijit na Zviretnik. Tojefuku, moc pekne o tom zviratku. Priste ale delsi, pises hezky ! Ahoj, WWW, ono nelze spát, kolem dupou stáda rozzuřených plchů, to je neuvěřitelný randál... |
|
|
WWW 26.4.2006 1:53No to je napad mila Renato a mila veram. Ode dneska budeme tehle hodine rikat "HODINA PLCHU" A kdyz nas budou opravovat, tak budeme dupat nozickam a trvat na tom, ze nase nocni hlidka ma hodinu plchu a basta ! |
|
|
RenataE 26.4.2006 0:52A taky zdravím noční hlídku nějak jsem skrz plch zapomněla na slušné vychování. |
|
|
RenataE 26.4.2006 0:51Strč plch skrz krk mě napadlo, když jsem přemýšlela o skloňování tohoto zajímavého slova. Jinak je to moc hezké zvířátko, a ten váš exemplář, milý Tojefuku, je evidentně i velmi šikovný a vynalézavý. Koho by napadlo přitlouct si jablíčko hřebíkem? To je jasná plchovina - nebo plchárna - nebo plšárna? Zkuste si párkrát za sebou zopakovat plchplchplchplch.... |
|
|
Lenka S. 26.4.2006 1:49Já bych zase břekla, že je to plšišárna, ale tojefukova. A vymyslil to dobře, aby ty plchy zabavil a mohl je při hodovánívyfotografovat |
|
|
RenataE 26.4.2006 1:51Re: Já bych zase břekla, že je to plšišárna, ale tojefukova. A vymyslil to dobře, aby ty plchy zabavil a mohl je při hodovánívyfotografovat Lenko, vedete 15:0. PLŠIŠÁRNA je nádherná. |
|
|
tojefuk 26.4.2006 10:01Re: Strč plch skrz krk Trefila jste, RenatoE! Dodnes hledám kladívko, které si plch na přitloukání jabka půjčil! A bez mého souhlasu! Holt má ta banda divné představy o soukromém vlastnictví - asi zděděné po třešňové partaji! |
|
|
Veram 26.4.2006 0:25Zdravím noční hlídku a plchy!!! Tojefuku, ten plšík je překrásný. To bydlí u Vás doma? |
|
|
Lenka S. 26.4.2006 1:29Re: Zdravím noční hlídku a plchy!!! Já vás taky musím pozdravit, noční hlídko. Ti plšíci jsou stejně krásní zlodějíčci, jen co je pravda. A musí to být udatná a odvážná zvířátka, když za trochu žvance riskují, že budou chyceni a ztrestáni. A ten jazykolam jsem si sama zkoušela přeříkat nahlas. Který čert mi tohle ale napískal?! Poprskala jsem celou klávesnici i monitor. |
|
|
RenataE 26.4.2006 1:36Re: Re: Zdravím noční hlídku a plchy!!! Milá Lenko, to nebyl čert, to byl plchplchplch! |
|
|
Lenka S. 26.4.2006 1:44Re: Re: Re: Zdravím noční hlídku a plchy!!! To dobře vím. a A vím i to, že pro srandu jsem ochotna udělat jakoukoliv blbinu. Ale nes byl však moc smutný den a já nemohu rozrušením usnout.Dnes mi umřela část mého dětstvín spolu s člověkem , který podlehl zákeřné nemoci. Už nemám, s kým bych na něj vzpomínala. |
|
|
RenataE 26.4.2006 1:48Re: Re: Re: Re: Zdravím noční hlídku a plchy!!! Milá Lenko, napište nám o něm nějakou historku, a budeme na něj vzpomínat s vámi. |
|
|
Lenka S. 26.4.2006 2:40Tak dobře, snad se mi tím aspoň uleví, i když asi pro slzy na psaní neuvidím Byl to docela obyčejný a,neobyčekně milý a vzdělaný člověk, který nebyl sice mým příbuzným, ale stejně to pro mne byl, je a vždy už stále bude můj strýček. Jezdily jsme k němu s babičkou do Pekla a on tam poctivě suploval mého nepřítomného otce. Chodila jsem za ním všude jako psík, všechno jsem chtěla uvidět a na vlastní oči poznat. Neustále jsem všechny otravovala svými nekonečnými proči a nači. To víte, dítě z města se poprvé octlo na pravém a nefalšovaném venkově. Měli ze mne tehdy všichni legraci. Na všechno jsem se stále dokola ptala a pokoj jsem nedala. Chtěla jsem vědět, jak pije a žere Stračena, která bydlila v jejich chlévě, a strejda mne tehdy poslal za ní do chléva, abych to vyzkoušela. A já hrdinně šla. Vzala jsem hrst sena ze seníku a krávě ho stále nutila pod nos. Kráva však před otýpkou jen otráveně uhýbala. Ona žrát nechtěla, protože se nedávno navrátila z pastvy. Tak jsem se tam stále pletla ,krávu ponoukala a domlouvala jí stejnými slovy, jako to vždy dělala se mnou, nežravým dítětem,babička. : "No tak, Stračeno, vem si aspoň kousek!! Za maminku, za tatínka, za sestřičku, za babičku..." Stračena nic a já se už docela naštvala. Zařvala jsem jak na lesy přesně tak, jak mi to dělávala jedna kuchařka ve školce: "Tak už konečnhě žer, ty potvoro nežravá! Nebo tě přetáhnu vařečkou! " Jak jsem ale takhle zaječela, kráva se strašně lekla, otočila zprudka hlavu a znenadání mi oblkroužila svým náramně drsným a velikým jazykem celou mou tvář. To byl nejen úlek, ale i veliký řev a nářek, jaký dosud Peklo neslyšelo. Strejda odhodil velikým obloukem naklepávanou kosu a přímo tryskovou rychlostí se vřítil do chléva v domnění, že mne ta kráva snad zašlápla. Když však uviděl to vyjevené , ubrečené ,ale jinak zdravé děcko se zarudlou tváří,rozesmál se úlevou tak srdečně, až se za břicho popadal. Já jsem se tehdy strašlivě naštvala na něj i na ubohou Stračenu, která za nic nemohla. |
|
|
Lenka S. 26.4.2006 2:49pokračování Celé dva dny jsem se strejdou dokázala( kromě pozdravu nemluvit. To mi vydrželo tak dlouho, než zas na mne vymyslil další kulišárnu, aby se mé zvědavé všetečnosti zbavil. Ale byl a bude to stále můj nejmilejší strejda, a i když už je na druhém břehu,bude v mých vzpomínkách živý jako dřív. |
|
|
Iva 26.4.2006 8:40Lenko jen si poplačte, ty slzy jsou léčivé a pak už se bude s úsměvem vzpomínat. |
|
|
WWW 26.4.2006 2:04To je vzdy tezke mila Lenko, kdyz odejde nekdo, koho jsme meli radi. Ja se ( alespon si to myslim) umim o radost podelit. Ale se smutkem si pripadam vzdy zoufale sam ! |
|
|
Lenka S. 26.4.2006 3:01WWW, moje moudrá bábrlínka vždy říkávala toto: "Když se rozdělíš o svou radost s druhým člověkem, zdvojnásobí se. Ale když se rozdělíš o starost nebo o smutek s druhým, jakoby se zmenšil. Uleví se ti." Já nejsem sic zvyklá nosit své city takhle veřejně na trh, ale dnes jsem to opravdu moc a moc potřebovala a jsem vám všem zvířetníkům vděčná, že jste mne "vyslechli". Díky |
|
|
Zdena bez psa 26.4.2006 7:08Re: Lenko S. Lenko, se trochu obrousí hrany, tak budeš šťastná, že jsi se právě s tímto člověkem neminula. On je součástí Tvého života. A dokud ho budeš nosit v paměti, tak bude s Tebou. Asi každý člověk má sbírku nádherných lidí, které nosí v sobě proti životním nesnázím a zádrhelům. Já se s nimi i radím a dokážu si představit, co by mi v určitých situacích řekli |
. Časem to přestane být i smutné. |
|
Lenka S. 26.4.2006 7:25Děkuji, Zdeno za podporu, ale Já už nemám opravdu dlouho nikoho ze svých nejbližších . Otec před 25 ,maminka před 20 a jediná sestra před 10 lety odešli do míst, odkud není návratu. A prarodicč už je dávno předešli. Strejda je všechnyn znal a rád vzpomínal.... |
|
|
Alča 26.4.2006 7:55Milá Lenko máte pravdu a je moc pravdivosti na tvrzení, že až smrtí rodičů se člověk stává dospělým. Já ještě oba rodiče mám, a přestože mám blíže k důchodu než k mládí, nechci být nikdy dospělá ... Souhlasím ale také s tím, co už zde bylo řečeno: je možné vypěstovat si (v pravém smyslu tohoto slova) krásný vztah k tomu, kdo už zde není a přitom pro nás mnoho znamenal. Já mám takový vztah k mé babičce, přestože mám dobrou paměť, tak nikdy nedokáži hned říct datum jejího úmrtí - ona je prostě zkrátka pořád se mnou, zdávají se mi o ní báječné sny a cítím ji blízko sebe jako obrovskou oporu. Není to o tom, že bych nerespektovala realitu, prostě je to jen o tom vztahu. |
|
|
Lenka S 26.4.2006 8:08Re: Milá Lenko Dodnes nemohu zapomenout datum odchodu své nejmilovanější bábrlínečky. Odešla mi náhle v předvečer mých 12. narozenin. Zbyl po ní tehdy jen mnou milovaný plackový dort, který mi k narozeninám s láskou sice uchystala, ale nikdo ho stejně nesnědl... Ale máte pravdu. Ona stále se mnou je a žije ve mně. To je určitě vidět i z mých vzpomínek na dětské Peklo. |
|
|
Hela S. 26.4.2006 7:57Re: Re: Lenko S. Přidávám se k tomu, co napsala Zdena bez psa. Líp to snad napsat nejde. Paní Lenko, je mi líto, že Vám odešel milý člověk. A jsem moc ráda, že jste našla sílu nám o něm napsat a umožnila nám ho aspoň trošku poznat. Držte se! Myslím na Vás! |
|
|
zana 26.4.2006 8:08Re: Re: Re: Lenko S. Lenko, moc s vámi cítím. Lidský život jsou ztráty a nálezy. Ale jak už psali ostatní, nic a nikdo není ztracen docela, lidé, zážitky a místa zůstávají v našich vzpomínkách a tak je máme aspoň trochu u sebe navždy. |
|
|
Vave 26.4.2006 8:29Milá Lenko, Zdena bez psa to napsala i za mě. Naši milí mohou být stále s námi, budeme-li chtít. Vím, že pro Vás byl strejda posledním mostem do dětství, ale i když odešel, zůstává jím být. To chce jen trošku času. Myslím na Vás. |
