Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PŘÍRODA: Chrousti
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Kardiak 12.4.2006 19:12Re: A proč to neuděláte? Ale my tam jezdíme,jednou ročně,když objíždíme na podzim hroby.Jenže je to skoro tři hodiny cesty a tak se tam zdržíme jen krátce.Nikdo z příbuzných už tam nežije.A ono už je všechno jiné.Někam už se prostě vrátit nejde. |
|
|
JK 12.4.2006 6:40Re: Pane Kadlusi Upřesním, víte o čem je řeč. 15 let ŘŠ největší ZvŠ( 250 rabacholů),navíc - hned vedle Vás na západ.To bez humoru prostě nejde,to dá rozum .Co pavažuji za nesmírný úspěch - řada kolegyň (ne všechny) o- sucharek- opět víme o čem je řeč, dokázala postupem času přejímat můj přístup.Moje řešení- Po škole tě naložím, vysvětlíš to doma."To ne, to mi radši nějakou vražte !"Bylo vymalováno. |
|
|
Lenka Svobodová 12.4.2006 1:15Re: Re: Re: Tedy to je MOC PEKNE CTENI... a dokonce se v nekterych Mirko,mockrát Vám děkuji za nabídku. Určitě se někdy ozvu a napíšeme si pár slov. Času mám teď více než potřebuji a samota na mne někdy doslova číhá z každého kouta bytu. Zejména,když jsem tu jen sama se psíkem. Manžel stále pracuje a děvčata doma nebývají. Starší se chtěla osamostatnit a bydlí sama v Domažlicích, mladší studuje vysokou školu v Českých Budějovicích. A víte, co to je za VŠ? Jak jinak-přece "pajda"! A přesně ten stejný obor, jaký jsme měly já i moje maminka. Vím, že geny se dědí, ale můj ubohý manžel ( nádražák a mašinkář každým coulemj) jen tiše naříká, když my dvě začneme... |
|
|
Lenka Svobodová 12.4.2006 0:42A proč to neuděláte? Proč to neuděláte a nejede se do těch Českých Velenic podívat.?Vždyť to není na konci světa. Pro své dobro a klid dušičky si tam zajeďte .Určitě . Pokud ovšem bydlíte v republice. Dnes existuje fůra možností, jak si třeba i po internetu zajistit levné ubytování. Určitě tam vyražte! Já jsem taky těžký kardiak a neváhám se do Pekla rozjet. Mám však to štěstí, že je ještě kam a za kým jet. |
|
|
Lenka Svobodová 12.4.2006 0:31Paní Zano Já jsem dědečka měla taky, ale jen jednoho. A byl to taky šprýmař k pohledání. Žil však od nás moc daleko(300km), takže jsem si jeho veselých šprýmů a historek užívalala pomálu. Jen velice krátký čas o prázdninách. Moje babička( maminka mojí maminky) však s námi bydlila až do mých 12 let,kdy bohužel v předvečer mých narozenin náhle zemřela. Ona vlastně celé naše dětství ( mé a sestřino)suplovala rodičovskou funkci za věčně zaměstnané a přepracované rodiče. Těm patřily hlavně víkendy, ale jinak tu pro nás byla babička. Ona nám denně čítala odmalička a díky jí znám z klasické literatury mnoho. Školní povinnou četbu jsem dobře znala už jako malá. Babička byla poruce vždy a měla vždy čas. Nebo si ho na nás udělala. |
|
|
Lenka Svobodová 12.4.2006 0:08Pane Kadlusi Vřele s Vámi souhlasím a moc jsem se Vašemu příběhu nasmála. Já taky nikdy nedávala poznámky. Psaní k rodičům putovalo jen tehdy, když se vyskytlo něco tak závažného, že to nešlo přehlídnout a jít dál (-prudce a nevysvětlitelně zhoršený prospěch, špatná psychika dítěte atd). Ale to vždy bylo pozvání k ústnímu pohovoru a udělala jsem si na rodiče vždy čas, abych vyslechla i druhou stranu. Měla jsem žáčka, jehož doma tak tloukli, že pokud se svlékl do trenek, já se zděsila. Dítě mělo ke všemu ještě všechna možná dys..., ale péče v rodině žádná. Jen bití a bití... Jeden čas jsem dokonce i sbírala ty "perly", které vytvořily v žákajdách svých nebohých žáčků mé kolegyně. Byla to ubohost, ale někdy jsem se taky dost nasmála. Já učila v 1. a 2. třídě a do třetí jsem žáky dovedla jen jedinkrát. A to jsem učila ještě jen do dubna, kdy se změnil můj zdravotní stav a já " byla odejita" do invalidního důchodu. To víte, geny se dědí. A úplně všechny! |
|
|
Jiří Růžička 12.4.2006 0:01Lenko, Lenko Jó, jó. Příběh z mládí! Zapůsobil na mně, protože jsem zrovinka tak prožíval své dětství, jen místo bílých punčocháčů, mě byl oblékán bílý, štípavý svetr! Na prázdninách s babičkou a dědou však bylo vše tak, jak popisujete! Představte si, i s tou první třídou na vesnici! Pochopitelně bych mohl přidat mnoho příběhů a prožitků, ale byla by to jen obměna těch Vašich. Mám v záloze několik "špeků", ale to vše ještě přijde. Ještě jednou díky za vzpomínku! P.s. Vše to z povzdálí sleduje moje žena, též učka, a myslím, že v pravou chvíli udeří! |
|
|
WWW 11.4.2006 22:58Vcera snezilo, dneska uz bylo slunicko, ale protoze je v Alpach radne nasnezeno, tak priserna zima ! |
|
|
WWW 11.4.2006 22:56No jo pane Kadlus. Nastesti, jsme pri tech rostarnach na tyhle zavazne a mozne dusledky nemysleli. Trvam na tom "nastesti". Jinak by jsme se chovali zpusobne a ja nemel na co vzpominat ! |
|
|
Kadlus 11.4.2006 22:53Re: Re: a zoufale se snazila ptacka pojmenovat a nekam zaradit. Teprve, ,kdyz zjistila, ze pousti barvu, tak to prasklo. Sli jsme do reditelny a bylo to na snizenou znamku z mravu !!! Ještě dodám : Dospělák, který si neumí vychutnat legraci ( nemám na mysli zlou, zákeřnou) s dětmi, to není člověk, to je .... dosaďte si klasika. Jak je v Savojsku ( nemýlím se)- u nás na jihu - i jinde - nasněžilo ! |
|
|
Kadlus 11.4.2006 22:50Re: a zoufale se snazila ptacka pojmenovat a nekam zaradit. Teprve, ,kdyz zjistila, ze pousti barvu, tak to prasklo. Sli jsme do reditelny a bylo to na snizenou znamku z mravu !!! Vidíte, ode mne - snad- by byla taková nějaké reakce :"Kluci pitomí. za dveřma si dejte facku a přemýšlejte: Co kdyby paní učitelku klepla pepka- můžete pak dostat někoho horšího !" Používal jsem to- a víte, že si někdy kluci i těch pár facek ( něžně a s úsměvem ) dali ? |
|
|
WWW 11.4.2006 22:41a zoufale se snazila ptacka pojmenovat a nekam zaradit. Teprve, ,kdyz zjistila, ze pousti barvu, tak to prasklo. Sli jsme do reditelny a bylo to na snizenou znamku z mravu !!! |
|
|
WWW 11.4.2006 22:39To je skoda pane Kadlus, ze mi blbne pocitac. Ale : nasli jsem jednou s Tondou Kadlecu mrtveho vrabce a vobarvili mu hlavicku na modro, brisko na zeleno a na kridlech cervene tecky. Ucitelka prrodopisu z toho byla zdivocela. Zamknula se v kabinete a |
|
|
Kadlus 11.4.2006 22:14Připomínka Koukám, divím se,snad až na www. samá krásnější polovina lidstva.Názor té druhé 1/4.:Nevím, do kolika počítáte chlapa a od kdy je to jenom dědek,nežť.Postižen povoláním stejným jako autorka ( jde spíš o diagnozu),měl jsem- i v poměrně vysoké funkci- pochopení pro každou lumpárnu svých oveček - k nelibosti kolegyň,které se domnívaly, že jim to podrývá autoritu. Výsledek = většinou jsem se dozvěděl skutečnou pravdu a věřte-nevěřte,nepotřeboval jsem poznámky do žákajdy.Když se děti dotazovaly,proč nejančím,vysvětlil jsem jim, že nevymyslely nic nového-to jsme dělali taky. Jako kluk jsem se vyhnul " strojení ",ale nevyhnul rozbitým kalhotám a po babičce-pražské trhovkyni se 4.tř.obecné mám na př. celou Šaldovu knižnici.Pár poznámek, aby nechyběl nějaký chlap.Jo, a chrousty jsme do školy tahali taky. |
|
|
zana 11.4.2006 20:41babička s námi bydlela a byla to úžasná ženská, budu mít někdy článek na Mlsotníku se vzpomínkou. Takže se malinko podivím, že tu není žádný děda, nebo prostě mužský. Moje babča měla bratra (dědové se mě nedožili) a ten byl úžasný. Za první republiky pracoval na ministerstvu zahraničních věcí, za totáče jako sklenář, zeměměřič a tak. Přesto strašně veselý a pohodový člověk. Dodnes vzpomínám na příhodu, kterou jsem s ním zažila - totáč: paírnictví, kde kupodivu měli toaletní papír. Strejda (pohledný starý pán s hřívou stříbrných vlasů) se lehce naklonil k prodavačce a pravil: Milostivá paní, mohla byste mi je nějak hezky zabalit? Víte, pro manželku k vánocům. |
|
|
Pro tojefuka 11.4.2006 20:32Re: to muselo To opravdu bylo krásné dětství. Ale jenom v Pekle a s babičkou. Doma to moc slavné nebylo- samý výprask.... Ale Peklo, to je jiný kafe! Tam se to řádilo... |
|
|
Lenka Svobodová 11.4.2006 20:07Pro Jenny Milá Jenny, mám doma něco podobného, co uchovávám jako relikvii. a vzácnou památku. Je to rádýlko na krájení těsta, se kterým pracovaly má zlatá babička i maminka. Má dřevěnou, červeně nalakovanou rukojeť, která je velmi ohmataná rukama obou mých drahých. S tím rádýlkem se mi pracuje nejlépe a nedám ho ani svým dcerám. Je to jediné, co mi po babičce zůstalo. Když sním okrajuji těsto, vracím se do dětství, hovořím vduchu s nimi a vzpomínám.... |
|
|
Lenka Svobodová 11.4.2006 19:55Pro Veran Já dobře vím, jaké to asi je. Už jsem reagovala na vaše postesknutí, že nevíte, jak vnukovi interpretovat želvu a žirafu. Máte bezvadného vnuka se spoustou originálních nápadů. Už jsem psala, že já tyhle děti mívala mnohem raději, než ty hodné, neslané a nemastné buchtičky. Tyhle děti pro mne byly vždy výzvou. |
|
|
Kardiak 11.4.2006 19:52Re: Vpominky co nejsou zavazi a co se s nima vedem radi pod pazi Moc pěkné povídání.Taky jsem se po padesátce začal ohlížet zpět a vzpomínat na prázdniny,pravidelně prožité v Českých Velenicích u babičky (tátovo matky).A strašně bych se tam chtěl vrátit |
|
|
WWW 11.4.2006 16:34Re: Re: Re: Milá Lenko, No to je pekny ! Uz tomu rozumim, proc ctete me historky, jsme tak trochu ze stejneho testa. Strejda Vasek zaslouzi hlubokou poklonu za vyreseni problemu vaseho hlidani. Velice takticky postup. Ja jsem musel casto hlidat nejmladsiho bratra a za odmenu jsem jako dostal pytlik bonbonu. Jenze jsem se s nim mel delit a to se mi nechtelo! Tak jsem mu ten bobon dal vzdycky zabalenej a on se mohl ucucat. Dodneska na to vzpominame ! |
|
|
Mirka - Houston 11.4.2006 16:32Re: Re: Tedy to je MOC PEKNE CTENI... a dokonce se v nekterych Mila Lenko! Pochazim z Pardubic, ale detstvi jsem prozila v pohranici. Do Pekla v Orlickych horach jsme jezdili ke stryci, ktery tam mel chatu. I ty bile puncochace me trapily. Byly nove, ostatni mi bylo napasovano po starsi sestre. Bile puncochace a k tomu okopane boty. Proste nedelni strasak! Sama jsem vsak byla stastna, kdyz jsme ve stodole padili po tramech, kdo spadnul do sena prohraval, prolezali tunely. Az dnes vim, ze , kdyz se seno sesune, deti se udusi. Mela jsem mnoho straznych andelu kolem sebe. Moc se tesim na dalsi Vase povidani......Delate velice dobre, ze pisete vzpominky pro dcery i vnoucata! Moc se mi to libi! Ostatne si myslim, ze jsme stejny rocnik..... Kdyby jste cokoliv potrebovala a stala o blizsi kontakt, napiste na Hadopasi.org. pani Hele S., ta ma muj mail ! Moc Vas zdravim - opatrujte se ! |
|
|
vAVE 11.4.2006 15:11Re: Re: Milá Lenko, Jejda, to jsem ráda, že jsem někoho potěšila! On mě totiž nikdo nechtěl hlídat, protože mě každý vždycky mamince vracel nejak poškozenou, samozřejmě ne vlastní vinou.. :o) Ale vzpomínám, jak na mě vyzrál strejda Vašek, mladší bratr maminky. Když se o mě musel starat při rodinné výpravě na houby, vždycky zapíchnul do země klacík a nechal mě ho hlídat a já jsem vždycky přičapla a zodpovědně na klacík civěla libovolně dlouhou dobu. Později to strejda Vašek vylepšil a nechával mě hlídat kamínek před hospodou. Bohužel naše spolupráce skončila jednoho dne, kdy Vašek zapomněl, že mě pověřil hlídáním. Když přišel domů beze mě, byl podroben přísnému výslechu a jako nezodpovědný strýc byl zbaven cti mě hlídat, zatím podmínečně. Ale asi po roce mu ta podmínka skončila a tak jsme se jednoho jarního dne ocitli na vycházce, i s jednou slečnou. Zatímco Vašek balil slečnu u rybníka, já jsem házela do vody kameny. Když jsem se jednou příliš rozmáchla a následovala kámen, Vašek málem omdlel a musela mě vylovit ta slečna. Za to následovaly pro strejdu Vaška dva doživotní tresty: už nikdy mě nesměl hlídat a tu slečnu si musel později vzít. |
|
|
jenny 11.4.2006 14:50vzpomínání od Lenky Sladké vzpomínání, je to jako kdybych četla o sobě, krásná divoká léta, běhali jsme celá dětská smečka po spojených zahradách rodinných domů,sem tam jsme proběhli někomu domem a nikdo se nedivil, tam jsme slupli třešně, tam kedlubny,bratr na mně uzavíral sázky, kterýho kluka přeperu , úrazů na plotech i kolenách nesčítaně, nejmilejší babičky , jaké kdy žily, zvířata, která jsme milovali, stejné holčičí šatečky ze žlutého sametu s fialovými autíčky, látkové kabátky s beránkovým vzorem, bílé háčkované čepičky zvané "blbečky". Po babičce stará peneženka, tolikrát babičkou dotýkána, je v sáčku zavřená a když je mi moc smutno tak ji vytáhnu a cítím ten babiččin dotyk, který už ve skutečnosti se nevrátí ,tak jako celé dětství. Děkuji paní Lence za krásné vzpomínání. |
|
|
WWW 11.4.2006 14:10Re: Milá Lenko, Tak jsem se take konecne neco zase dozvedel o vas mila Vave. Potesilo mne to ! |
|
|
WWW 11.4.2006 14:08Vpominky co nejsou zavazi a co se s nima vedem radi pod pazi Moc hezke povidani napsala Lenka. Je to radost cist. Vzpominky na detsvi a mladi patri k tomu nejkrasnejsimu co mame! Kdo se k nim nevraci, tak se ochuzuje a zije jen napul. Je pekne, kdyz se o ne umi lide podelit. Treba takove pocteni privede nekoho k tomu, ze si uvedomi, ze i on ma na co vzpominat, jen si mysli, ze to nikoho nezajima, ze to jsou takove obycejne veci. Ty jsou ale prave ty nejhezci a nejzajimavejsi! Hezky den vsem. Pani Hedus uz jsem dlouho "nevidel" ! |
|
|
Lenka Svobodová 11.4.2006 14:00Re: Re: Re: chrousti To Peklo je na trati mezi Ústím nad Orlicí a Doudlebami a staví tam taky motoráček, kterým jsme s babičkou vždy přijížděly. To jsem hořela nadočkavostí a zastávku ze zatáčky vytahovala doslova očima . Když jsme však Peklo opouštěly, bylo mi smutno až k pláči... |
|
|
Lenka Svobodová 11.4.2006 13:53Re: Re: Re: Milá Lenko, Tak to já byla totéž v bledě modrém. Mou obrovskou nevýhodou však bylo to, že moje maminka, taktéž učitelka malých žáčků ,učila na téže škole, kam já chdila až do páté třídy. Všechna moje uličnictví dostávala naservírovaná ještě zatepla. Pak okamžitě přišla potupná exekuce na mém pozadí a třeba za škodolibé asistence mých přihlížejících spolužáků .Ó, jak jsme si obě vydechly, když jsem začala v šestce chodit do jazykovky na druhém konci Mostu... |
|
|
Lenka Svobodová 11.4.2006 13:42Pro Heduš, ale nejen pro ni... Milá Heduš,tak tohle všechno dobře znám. Jen jsem to nemohla ve vzpomínce uvést vše. To by byla litanie na několik stran. Mé zážitky s krocanem, husákem a taky vyprávění o odplatě, kterou mi za má uličnictví přichystala obyčejná stračena, si možná budete moci přečíst tady. Posílala jsem je paní Ruscakové spolu s Chrousty. . Byla jsem opravdový čert z Pekla. Panbůh ochraňuj mé dcery, jestli budou jejich děti takové ,,jaká jsem byla jako dítě já. Má mladší dcera jako dítě taky dost vyváděla, ale na mě naštěstí neměla. To bych tu asi už dávno nebyla. |
|
|
Lenka Svobodová 11.4.2006 13:27Re: Medvídku, Tak tohle Vám věřím. Touhle dobou už normálně přilétají. Ale nějak moc jich ubývá. Nemají kde hnízdit. A musím ještě něco dodat. Každoročně jsem několik let posobě ve spíži chovala jako oko v hlavě jejich blízké příbuzné- rorýse. Jedni bydlili ve větracím otvoru spíže, druzí zase v průduchu vvětráku na záchodě. Téměř denně jsem je vysvobozovala ze špajzu nebo ze záchoda. Štěstí,že to nebyli vrabci. Ti by tak snadno jako rorýs chytit nešli. Vloni u mne vyvedli rorýsi dvoje mladé. Odlétali proto velice pozdě. Jakoby věděli dopředu, že letos budou mít smůlu a chtěli se rozloučit s bejvákem. A se mnou . Byli milí, ale musela jsem po nich hořejší část spíže neustále uklízet. Byl tam neustálý nepořádek, prach a pírka z hnízda. A taky roztoči a jiná ptačí havěť.Rodina se ale až letos začala bát ptačí chřipky, takže jim nemohu azyl poskytnout. Upřímně ale musím uznat, že mně samotné ten binec vadil, i když jsem hořejší oddělenou část spíže pro jistotu celé ty roky nepoužívala. Letos si trochu oddechnu, rorýsi musí jinam. |
|
|
Veram 11.4.2006 13:24Re: Re: Re: Re: Tedy to je MOC PEKNE CTENI... a dokonce se v nekterych Samozřejmě i vnučkám, já to vzala podle sebe... |
