Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
105 PLUS: Pět poupat
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
A. Zemanová 23.7.2020 22:22
|
Děkuju Ti!
|
|
A. Zemanová 23.7.2020 22:22Děkuju, milá Inko! A doufám, že si to doma skvěle užíváš. |
|
|
A. Zemanová 23.7.2020 22:21Milá Jenny, děkuju a objímám Tě na dálku. Ale aby to nebylo tak patetické, tak se u toho řehtám jako kůň z představy setkání s důležitou osobou v lyžařských helmách. |
|
|
A. Zemanová 23.7.2020 22:19Ty bylinné nesmějí být hluboko, u dřevitých je lepší je trochu zanořit. Ale hlavně chtějí čas, někdy nekvetou třeba i čtyři roky, ufff! Tvá zahrada se proměňuje do nebývalé krásy, Blážo. "Malej Bláža" prostě umí. |
|
|
A. Zemanová 23.7.2020 22:16Já bych byla pro! |
|
|
A. Zemanová 23.7.2020 22:15Máš krásné fotky, YGO. Ale stejně nejhezčí kytička je Erník vodomilný. :) Je fakt, že letos není tráva spálená na troud a že jsou občas v různých obcích a městech k vidění větší či menší kousky krásné staré louky. Taky takový pruh budu mít napřesrok před domem, je to taková krása! |
|
|
A. Zemanová 23.7.2020 22:12Milá Verenko, děkuju Ti za milá slova. A tak trochu závidím, tak bych si taky přála mít něco, co trvá dlouho a co by mě propojilo s minulými generacemi. Stará zahrada je báječná, když se předává a stále trvá. Moc Ti přeju, aby pivoňky stále krásně kvetly. |
|
|
A. Zemanová 23.7.2020 22:10Děkuju, milá Liko. Máš pravdu, že je to případ od případu. A někdy je nejlepší nedělat vůbec nic. Což je lepší případ, než když už vůbec nic dělat nejde. Jako třeba teď s mými rajčaty. Chytly plíseň, jak tu byly děti, tak jsem to nezachytila a jde to velice rychle. Zítra budu muset všechny rajčata bohužel zlikvidovat. Stačila dozrát pouze dvě. :( |
|
|
A. Zemanová 23.7.2020 22:07To je pravda, Matyldo. A někdy si své místo musí květiny i lidé hledat, protože ne všude se jim dobře daří. |
|
|
A. Zemanová 23.7.2020 22:06Děkuju Ti za veselé přivítání, Lidunko. Nikdy jsem průvod malých holčiček o svátku Božího těla neviděla, vždycky jsem o něm jen četla. Musel to být krásný pohled a pro holčičky krásný zážitek. |
|
|
A. Zemanová 23.7.2020 22:04Děkuju za milé přivítání. A o Oškobrhu bude příště. To téma mám v hlavě někdy od května. |
|
|
A. Zemanová 23.7.2020 22:03Moc děkuju, Maruško. |
|
|
A. Zemanová 23.7.2020 22:02Děkuju za milé přivítání, Jajko. Věřím, že napřesrok nám pivoňky vykvetou, prostě jen potřebují víc času. Každé zahradě ostatně sluší čas, čím je delší, tím je zahrada krásnější. |
|
|
A. Zemanová 23.7.2020 22:00Milá Hančo, nějak jsem to zpřeházela. Děkuju Ti za laskavé a milé uvítání. Letos toho kroupy hodně pocuchaly, sousedka taky přišla o kvetoucí pivoňkovou krásu. |
|
|
A. Zemanová 23.7.2020 21:58Milá Jajko, jsi prostě kouzelnice. Já mám dvě bylinné pivoňky, jednu jsem přivezla, ta je růžová, a druhá roste z ubohého zbytečku, který jsem v zahradě našla. Jsem moc zvědavá, jaká vlastně bude, až někdy pokvete. Pokukuju u ri na nádherně tmavou pivoňku, tu bych si přála, ale už na ni nemám místo. Třeba se takové barvy dočkám. Děkuju Ti za milé přivitání. |
|
|
A. Zemanová 23.7.2020 21:54Moc vám všem děkuju za milé komentáře. |
|
|
Z. Hanča 23.7.2020 21:34Taky jsem chodila na slavnost Božího těla - nastrojená s košíčkem plným okvětních lístků pivoněk, jako úplně malá holčička, ještě jsem nechodila do školy. Je to jedna z mých nejstarších vzpomínek. |
|
|
Z. Hanča 23.7.2020 21:28Pivoňky mám dvě, bílou a růžovou. Bílá vykvetla hned příští rok po vysazení, růžová o další rok později a od té doby kvetou pravidelně. Jen letos jsem si jich moc neužila. Sotva se rozvily do celé své krásy, přišly opakovaně strašlivě prudké deště, jednou dokonce i kroupy, které květy úplně zdevastovaly. Mám je moc ráda, připomínají mi rodičovskou zahradu, tak mi z té zničené krásy bylo smutno. Milá Vave, těším se na seriál tvých stopětek! |
|
Z. Yga 23.7.2020 19:46Díky za veskrze příznivé zprávy - mám růže docela mladé (cca 8 roků), takže se pokusím s nimi něco udělat. |
|
Z. Jajka 23.7.2020 14:36Milá Vave, moc ráde tě tu vidím. Mám z letoška podobný zážitek. Loni na podzim jsem potřebovala zachránit stoletou hortenzii a podobně starou dřevitou pivoňku (s obrovskými sytě růžovými květy, nikde jinde jsem takovou neviděla a tak jsem o ni hodně stála). Hortenzie až tak problém nebyl, řízky to jistily. Na pivoňku došlo po doporučení z Botanické zahrady v září. Abych vůbec měla šanci, musela jsem vyříznout) kus kořene vistárie - průměr asi 10 cm, abych se vůbec ke kořenům té pivoňky dostala. Jeden nový výhon se mi i s nějakými kořeny vylomil, ten dostal zvláštní květináč a zbytek šel (bohužel s výrazně redukovanými kořeny) do dalšího velikého květináče. Na samostatném výhonu na jaře vyrostlo poupě... Nakonec jsem jaké po dost dlouhém čase zjistila, že zaschlo... Ale obě pivoňky žijí a tak je naděje do dalších let. Teď jim jen v tom našem větrném koutě najít nějaké chráněné místo... |
|
|
Z. Jajka 23.7.2020 14:19Pokusničila jsem dál. V červnu jsem vykopala na Smíchově všechny zbylé staré růže (byly to spíš slabší chudinky). Všechny jsem po patřičném zastřižení jak kořenů, tak nadzemní části zasadila do společného záhonku - všechny začínají růst. Aby toho nebylo málo, nakonec jsem se vydala i pro velikou červenou růži od garáže, to byla po těch desetiletích spíš trojrůže. Přestoře jsem ji dostala ven v celku, nakonec jsem ji stejně rozdělila na tři, zasadila do společného velikého květináče a usadila do mého množárenského pařeniště. Dám časem vědět, jak to dopadlo :-). |
|
|
Z. Jajka 23.7.2020 14:09Také jsem to zkusila. Část té asi 40 let staré růže jsem jsem vydolovala už na podzim a zasadila do velikého květináče. Dost jsem ořezala nadzemní část, neb kořenů bylo asi jen 20 cm. V květináči je zatím dodneška a v něm i kvetla. Zbytek jsem ze smíchovského záhonu vydolovala někdy v březnu (nedalo mi to ho tam nechat...). Zase, kořenů byla jen část, tak jsem nadzemní část prořezala tak na čtvrtinu. Byl to jen pokus... zasadila jsem ji v Modřanech k plotu - poroste, neporoste, genetický materiál mám v tom květináči... Roste a kvete. Všechny takto přesazované růže sázím hlouběji, počítám s tím, že si nějaké další kořínky přidají. Však se růže i řízkují. Chce to akorát dost zalévat. Starých růží mám v květináčích asi 8 plus dost pokusných zakořenělých řízků... Snad je na podzim konečně zasadím na stálá místa. Mimochodem, ze Smíchova jsem ze sousední zahrady přivezla jednu prastarou růži (jestli byla z původní výsadby, tak stoletou...) , také roste a kvete na novém místě. |
|
|
M. Skálová 23.7.2020 14:08Vavísku, už se nám po tvém psaní stýskalo. |
|
T. Zana 23.7.2020 14:07Vavísku, moc ráda tě zase vidím. Zprávy od vás zpod Oškobrhu mi tu chyběly! Máš pravdu, pohár je buď poloplný nebo poloprázdný... bohužel já mám tendenci ho vidět poloprázdný, ale snažím se zlepšit A pivoňky jsou krásné téma, mám je ráda (jak ostatně dokládají moje každoroční záplavy fotek). Tak ať ti napřesrok vykvete! |
.|
|
Z. Lika 23.7.2020 13:28Myslím, že za vážnou úvahu by to stálo. Navíc tvůj poslední fotocyklus za Zvířu byl před sedmi lety :-) Takže ti nasazuji brouka, bylo by to fajn. |
|
|
Z. Yga 23.7.2020 13:02Liko - měním jenom o kousek, vracím se zpět před rybníky |
. Nejsem si jista, jestli se ráz fotek až tak změní - pravda, opustím rybníky a louky a LVA a vrátím se do lesa (teda, jestli z něj ještě něco zbylo) a do města... posuď sama, jestli bych se neopakovala |
|
Z. Yga 23.7.2020 12:55Tak taky zkusím |
|
Z. Jenny 23.7.2020 12:38
|
|
|
Z. Jenny 23.7.2020 12:37Ygus Botanicus,nový ibich! |
|
|
L. Jakovljevičová 23.7.2020 12:18Hurá! Vave a její stopětky jsou zpátky a svět je zase v pořádku. Aspoň ten náš svět tady. A opět moc hezké povídání o kytičkách a nejen o nich. A k pivoňkám se mi váže jedna vzpomínka, když zmiňujete vzpomínky na maminčiny pivoňky. Zase se vidím jako malá holčička, jak v bílých šatičkách a s malým košíčkem v ruce sypu, tak jako ostatní holčičky, pivoňkové lístky na cestu o svátku Božího těla.To maminka mi je koupila a do košíčku pečlivě připravila. |
