Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POVÍDKA: Rozhovor
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Chelsea 20.1.2008 17:48Re: Re: Re: Re: Betí deníček kruci, omlouvám se:bílí |
|
|
P i t r ý s e k 20.1.2008 20:48Re: Re: Re: Re: Betí deníček Kdyby jsenom pudlíci, milá Štětinko.. |
|
|
Xerxová 20.1.2008 17:23Re: Re: Betí deníček Jak se vám nosí kšíry? Myslím, že se panička bála, že se vám nebudou líbit |
|
|
Chelsea 20.1.2008 17:47Re: Re: Re: Betí deníček v pohodě, beze změny. Bohužel paničce prozradily, kudy chdím k sousedovejm slepicím na ňamky |
|
|
Jakub S 20.1.2008 18:37Hele, ona je teď kvůli inkognitu Chelsey! |
|
|
Štětinka 20.1.2008 18:39Re: Hele, ona je teď kvůli inkognitu Chelsey! Jakube, ty zvíře, mně slepičince nechutnaj! |
|
|
jiný Honza 20.1.2008 22:08Re: Re: Hele, ona je teď kvůli inkognitu Chelsey! Tobě možná ne, ale naše Jano jako malá ochutnávala vše, co se dalo. Jednou jsme takhle podle zelených slin přišli na to, že svačila holubí é... ono. Pěkně uleželé. |
|
|
Jakub S. 20.1.2008 22:55Dobrý - a roste jako z vody, ačkoliv z - ? Hele: můj roční brách, když sme se v sedmačtyrycátém přistěhovali do domku se zahradou, byl chvíli puštěn z dohledu - a pak maminku mohlo trefit: shledali sme (dodnes to vidím!), jak pilně a nadšeně lozí po čtyřech po zemi a pojídá střelhbitě vevnitř pavouky, venku... ploštice a kováříky. Nakonec, je to samá bílkovina... a pak klidně rostl a rostl, až z něho vyrostl onkolog. Ale ve své beskydské chalupě požírá už jenom klobásy a tak, nebo chodí na zdravé zabijačky k Bačům - |
|
|
Rpuť 20.1.2008 17:33Teda Xerxová, ten sešeřelej les a "stín" Bety Baskervilské, to bych se možná i lekla |
|
|
Hana W 20.1.2008 18:02Re: Teda Xerxová, Zrovna mi to Rput vzala z ust - koukala jsem na ten obrazek dost dlouho. |
|
|
Xerxová 20.1.2008 18:04Re: Teda Xerxová, Ten sešeřelej les byl dneska v jedenáct dopoledne - přestalo lejt a dole u řeky se válela mlha. Bylo tam opravdu skorostrašidelně - název fotky to jasně dokládá... |
|
|
Vave 20.1.2008 19:56Re: Betí deníček Moc pěkné, milá Xerxová! |
Baskervilská Betynka se fakt povedla, ostatní fotky ale taky! |
|
Fallowa 20.1.2008 13:08Moc hezké dětské povídání,milá Dede |
|
|
Olčava 20.1.2008 13:21Re: Moc hezké Ono když se to veme kolem a kolem, tak to vždycky má svou logiku |
|
|
Štětinka 20.1.2008 11:21mám neuvěřitelně trpělivé kočky... Ondru stále komanduji a z neustáleho korigování jeho projevů lásky jsem už celá vykecaná z podoby, ale stále se mi občas stane, že jeho fantazie mě předběhne. Tak před pár dny jsem ho načapala, jak Diblíkovi ostříhal ofinu....Diblík má mezi ušima zuby, jak kdyby vlez pod kombajn. Jen děkuji bohu, že mu neostříhal i uši. Včera mě ale dorazil, když jsem za ním šla do koupelny, že je tam nějak dlouho potichu a sám. Vlítnu tam a v něm viditelně hrklo. V náručí Diblíka, tak jsem začala vyslíchat. "Co jsi tu dělal?" "Nic." "Co jsi tu dělal!" "Nic" "Koukej mi říct, co si tomu Diblíkovi dělal?!!!" " Nic, jenom šem mu udělal letadlo..." Představa, jak se s ním točí dokola a za Diblíkem vlají jeho veliké uši mě odrovnala. Ondra šel samozřejmě klečet, ale já si říkám, co se vyloupne dneska? To zvíře má neuvěřitelnou trpělivost, divím se, že neutíká |
|
|
Vave 20.1.2008 11:37Re: mám neuvěřitelně trpělivé kočky... Ach Bože, to je ale úžasná dvojka! |
|
|
Hana W 20.1.2008 12:24Re: Re: mám neuvěřitelně trpělivé kočky... Taky mas vanoveho kocourka? |
Chet se snazil Kuliferdu prevychovat a jednou na neho pustil sprchu. Kuliferda se urazil a sel si mokry lehnout na sofa, odkud byl vyhnan a tak nas potrestal, ze se presunul na cerstve vyzehleny naskrobeny ubrus po babicce, ktery SE jeste nedal do pradelniku. Zpusobilo to malou rodinou krizi, a Kuliferda nadale odpociva casto ve vane v koupelne, do ktere se naucil sam sobe otevrit dvere.|
|
Hana W 20.1.2008 12:07Re: mám neuvěřitelně trpělivé kočky... No, malem jsem na sebe vylila ranni kafe. To ja jsem takhle jednou ostrihala bratrovi vlasky, kdyz byl miminko. Primo krejcovskyma nuzkama - a ze jich chudinka tech vlasku nemel moc. Hersvec, to byl mazec, jaky jsem do veku 3 a pul let jeste nezazila. Dofcil si to pamatuju. |
|
|
Jakub S. 20.1.2008 12:45Brášci se jednou nehlídaně potajmu stříhali... Pak na ně maminka vlítla, řvali jak tur, pak je přivlíkla ke mně (o 3 a 4 roky staršímu) a řekla: Všeho nechej a doveď je k panu Krybusovi, ať s tím podle svého něco udělá - ! Dala mi pětku a šli sme. Bylo mi to jasné, byly to záseky jak v Karpatech. Šlapali (půl km) hrdinně, vzdorně, leč s uznáním síly. Půldomkovou čtvrtí, kde na nás každý zvědavě hleděl a případně vzdychl a zadržel dech... Dotáhl sem je zamračený a nemluvný (kvůli nim zase nepřečtu kapitolu z Robura!), otevřu dveře do holičství v jednom z těch půldomků... "Ale chlapci! Bože netrestej... a co s tým myslíš možu udělat - ?!" Pane Krybus, maminka říkala, že to nechává na vás...! "Nó tož... no tak si sednite, no... ale to bude muset dohola - ?! Brácha vtom začal bezútěšně štkát. Druhý posupně hleděl a přikývl. Seděli tam nad Stadionem tři sousedi, smáli se, dobrosrdečně - ale co ti dva... pak zpátky. Mašinka dopracovala, a oni zhrouceně cestou naprosté hanby domů... kolem domků kamošů, spolužáků... Dodnes sem se jich na to neptal. Zkusím to, po 55 letech - ! |
|
|
Velká kočka 20.1.2008 9:28Ještě tu jsem Už o vás sto let nic nevím. Můj nový počítač odešel neznámo kam, nejde do nej proud. Přivlekla jsem domů od syna ten starý, který pracuje rychlostí skutečně závratnou. Nový musí do počítačové nemocnice a snad jej tam navratí k životu. Potřebovala bych na sobě podobný zásah, je mi opravdu pod psa (proč se to tak pro boha říká?). Ale o mém stavu až jindy, nechci vám zkazit neděli. Vězte, že jste můj jediný vlídný svět, tady nemám žádné zázemí, žádnou sociální síť. A po empatii ani vidu ani slechu.
Garyk už je velký kluk a veliký krasavec, ale soutež krásy by nevyhrál, ušiska má vztyčená jako vlčák, žádné něžně visící špičky uší. Vypadá tím pádem velice zvědavě a podnikavě. 2.února už mu bude 10 měsíců. Je opravdu poslušný když jsme sami, ale v přítomnosti psích kamarádů je šmytec. Už je dokáže vyčuchat na dálku a rychle, velice rychle za nimi zdrhá. Se starou paničkou přece jen není taková legrace. Škola pro psy za 1.500 SEK nám v tom moc nepomohla, dalo by se říci že to byly vyhozené peníze, které panička teď postrádá. Garyk už je potěšení-poděšení jen v cizím prostředí a ani novoroční rachejtle ho moc nevyvedly z míry. Samozřejmě vás radostně a s velikým nadšením zdraví. Je to stvoření velice vlídné a společenské. Mějte se všichni dobře!!!!
|
|
|
veram 20.1.2008 9:39Re: Ještě tu jsem Milá Velká kočko! Jsem moc ráda, že se ozýváš. Copak tě trápí? Huš, huš, zlé nemoci, nechte naši Velkou kočku na pokoji! Držím palce, ať je líp. A kdyby se Ti povedlo udělat nějaké fotky Garyka nebo dokonce napsat o něm a o Tobě nějaké povídání, bylo by to moc prima. Tak se drž, všichni tady jsme rádi, že ses zase objevila. |
|
|
zana 20.1.2008 9:39Re: Ještě tu jsem Ahoj, Velká kočko, už jsem si říkala, co že se tak dlouho neozýváš. Díky za přání a za poreferování o Garykovi. To je príma, že už je klidnější - musí to být moc pěkný kluk |
|
|
Jakub S. 20.1.2008 10:11Ale! Velké kočce přece nemůže být pod psa!! Vězte, že... já jsem se úplně zalkl. Naprosto chápu, kdo jiný. A každý tady, určitě! No skandinávská větev už bude zas silnější, vida. Ať ti to na chladném Severu prohřívá pejštěk a na dálku my, kamarádko! |
|
|
Štětinka 20.1.2008 10:36Re: Ještě tu jsem Kočko, tobě je stále ouvej? Proč se nesvěříš? Určitě by ti to pomohlo, mám to tu stokrát ověřený, všechno je hned snesitelnější! Povídej, my jsme jedno velký ucho. Co se týče Garykových oušek. Měla jsem kolii a taky vyrůstala v obřího netopýra. Tak mi paní velkochovatelka poradila velmi jednoduchý a účinný trik: nalepit do špiček uší žvýkačku. Zní to nechutně, ale uši to naklopí a po pár týdnech je klid a můžou se sundat. S poslušností to bude horší. Zkusila bych ten výcvik reklamovat? Co říkají obchodní podmínky? Je to divné reklamovat pejska, ale vždyť jsou to pro tebe velké penízky... Pokud to nepomůže,nevím, nakolik jsi pohyblivá a stabilní. Pomůže dlouhá prádelní šňůra, na ní uvázat Garyka. Jakmile se rozhodne utéct za psem, důrazně ho odvolat, nepomůže? POŘÁDNĚ škubnout se šňůrou, třeba ho zbrzdit otočením šňůry kolem stromu, sloupu,... Takhle furt cvičit, dokud nepříjde na to odvolání. Možná tenhle způsob znáš a radím zbytečně, ale radši jsem to napsala |
|
|
jiný Honza 20.1.2008 10:49Re: Ještě tu jsem Milá Velká kočko, jsem rád, že jsi se zase ozvala. Doufám, že teď už zaskočíš častěji, protože návštěva těchto stránek má neuvěřitelný terapeutický účinek. Je sice poněkud návyková, ale zato bez vedlejších účinků. A co se Garyka týče - Štětinka má pravdu - žvýkačka funguje. A ta šňůra by mohla taky. |
|
|
alimo 20.1.2008 10:54Re: Ještě tu jsem A já jsem si zrovna nedávno říkala, že jsem tě tady už dlouho neviděla, ale protože tu taky nejsem každý den, tak jsem si říkala, že jsem tě možná propásla. Garyk je hrdina, když ho rachejtle nechaly v klidu, to je moc dobrý znamení, až dospěje, bude z něj klidnej a vyrovnanej pesan. Moc zdravím a přeju hodně zdraví.... |
|
|
Beda 20.1.2008 11:05Re: Ještě tu jsem Velká kočko, vítej zpět, doufám a držím palečky aby bylo líp |
|
|
Rpuť 20.1.2008 11:23Re: Ještě tu jsem Velká kočko a což takhle začít dělat plány na jaro a přijet se zrekreovat? |
|
|
Vave 20.1.2008 11:35Re: Ještě tu jsem Ahoj Velká Kočko |
|
|
baty 20.1.2008 12:44Re: Re: Ještě tu jsem nazdar Velká Kočko, je takový élentový čas, ale hlavu nahoru, ve Zvířetníku se to nějak dá překlepat |
