Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POVÍDKA: Rodinný horor se šťastným koncem
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
terra 30.4.2007 10:55Re: No datel je slyšet na kilometr Zdravím, Jakube |
. Jméno Vitalij Bianki si vybavuju a nějakou jeho knížku o zvířátkách jsme určo doma měli, ale podrobnosti... zmizely v propadlišti času, už je to přece jen pár let. Čtyřicátý medvěd to nebyl, to vím jistě. |
|
terra 30.4.2007 10:51Pane Růžičko, móóóc pěkný. Představivost je hrozná věc, a jen málokdo v takové chvíli dokáže prostě párkrát zhluboka vydechnout a zachovat chladnou hlavu. Zvlášť když se k tomu přidá zodpovědnost například za dítě... Dodnes se pamatuju na své první vandry, dupání obcházejících ježků nebo odskočení vysoké... ale ze všeho nejvíc mě tenkrát děsil hlas puštíka. To byl ten správný "duch lesa", při jehož křiku se jednomu ježily chlupy na zátylku ještě dlouho poté, co už jsem věděl, jak ta sova vypadá. |
|
|
Jakub S. 30.4.2007 10:46AHOJ LENKO A JIŘÍ! |
|
|
Jakub S. 30.4.2007 10:44No datel je slyšet na kilometr a ježek dělá neuvěřitelný rámus, a když jsou dva, kam se hrabe stádo srnek. V našem živém plotě - tavolník a ptačí bez - na úplném okraji města pod strání s lesem se jednou jedna ježčice rozhodla mít mladé. Tehdy bylo průběžně ve dne v noci slyšet zdola ze zahrady funění, praskání, pištění - a byli vždycky strašně rozčilení, když jim někdo (já +brášci) v jejich hektickém fofru s donášením potravy přišel do cesty a on či ona se museli zastavit, znechuceně prsknout a rychle člověka oběhnout. Od té doby vím, jak se v ježčím jazyku řekne: Už jsi tu zas?! To je moje zahrada, já mám práci s rodinou,vypadni a už mě ne*er!! A datel: Bianki - Čtyřicátý mědvěd a jiné povídky, Komenium cca1947. Téhle povídky jsem se v devíti bál: klouček je v domě v tajze a děda musí na noc pryč - a on si hned rozbije brýle,a skoro nevidí - a najednou... věděl jsem, že to dopadne dobře, ale - znáte někdo? Bianki,Čarušin - Lesní noviny, s Antonínem Pospíšilem, nejúžasnějším malířem zvířátek, co jsme měli... ahoj všici! Pomalu, no. |
|
|
Jakub S. 30.4.2007 10:25Ale dyť někeré myši se už sakramentsky zviditelnily - a je to dobře, nespa? Zdravímzdravím. |
|
|
alimo 30.4.2007 10:07to tohle !! Já se bála i když jsem tušila dobrý konec |
...si snad budu muset udělat ještě jednu|
|
Myš 30.4.2007 8:29Re: Re: Pane Růžičko, to my myši umíme, vidět nejsme¨, ale slyšet jsme do daleka |
.Krásný den.|
|
jiný Honza 30.4.2007 8:29Téééda, to byla věc! Já se normálně bál a je už bílý den! Ještě, že to tak dobře dopadlo. 8-))) Teda tohle byl Roald Dahl křížený se Stevenem Kingem - paráda. |
|
|
Beda 30.4.2007 8:23no panejo to bylo napínavé |
... krásně napínavé
- nevěřila jsem že by to mohlo zle skončit, ale to bušící srdce si to teda moc vysvětlit nedalo
... jo a včera po ránu se kočky motaly u balkonu (tam ovšem ticho, netuším, jak mohly cokoli vědět) - a tam tiše seděl holub
... díky za trajlér
|
|
Olčava 30.4.2007 7:27Re: Pane Růžičko, To mi připomnělo, před lety s dětmi na dovolené jsme přespávali v dřevěné chatičce a mě v noci probudily děsivé zvuky. A jak jsem byla rozespalá, tak jsem vůbec nedokázala určit, odkud ty zvuky jdou. Taky po hodně dlouhé chvíli jsem opatrně vykukovala z okna, ale nic. A za chvíli zas. Lidi, já se tak bála. Představovala jsem si, že chatku obchází přinejmenším tygr, a hledá, kudy by se k nám dostal. Teď mě tak napadlo, i kdyby to nakrásně tygr byl ( v jižních Čechách |
|
|
Alča 30.4.2007 7:26Pane Růžičko, úúúžasný horor! Četla jsem jedním dechem a ani nevíte, jak se mi ulevilo při tom závěrečném rozuzlení. Vaše příběhy jsou vždycky moc pěkné! |
|
|
Olčava 30.4.2007 7:03Teda, i když jsem četla až teď ráno, tak taky se zatajeným dechem |
|
|
Dee 30.4.2007 7:00datel když jsem ještě chodila na školu, cesta do školy vedla částečně lesíkem a částečně vilovou čtvrtí. Skoro každé ráno se ozývaly zvuky, kdy chudák datel se snažil vyléčit plechovou střechu některé z vilek. Úplně mi ho bylo líto, té marné snahy a jak ho pak musela bolet hlava. Jinak, povídání moc náramné a číst ho v noci,tak se bojím. Jo a ještě,pane Růžičko,víte,že jsem se kvůli vás málem nabourala? Jela jsem si v autě,krásné slunečné ráno,dodržuji 50 v obci a najednou vidím psa.A asociace začnou naskakovat: krásný pes, nějakého takového měl pan Růžička, Beruška se jmenovala psal o něm do Zvířetníku,krásný příběh,k..va,auto. 3metry mi chyběly,abych nenabourala do odloženého auta Tak jen,abyste věděl,jak poutavě píšete. |
|
|
Fallowa 30.4.2007 6:58Pane Růžičko, to tedy byl fakt horor!Mě by asi ranila mrtvice - neměla jsem k ní daleko jako 18ti letá holka,když jsem spala sama ve srubu v lese a ve dvě ráno mě vzbudil zvuk pohybujícího se tvora kolem oken.Praskaly větvičky,šustilo spadané listí a ve mně byla malá dušička.Když to asi po půl hodině přestalo,troufla jsem si podívat se z okna - samozřejmě,byl to ježek |
|
|
Xerxová 30.4.2007 6:44díky horor byl správně hororovatý. Jsou to mrchy hlučný, já, když jsem vloni viděla sousedku, jak v pět ráno visí z malého okýnka u komínu a mává ubrusem - zase jsem měla představu tajných znamení... Snažila se (marně) vyplašit strakapouda z antény - rezonoval jim celý barák... Chodil tam celé jaro, jejich anténa se mu prostě zvukově líbila. |
|
|
Myš 30.4.2007 0:49Teda Teda pane Růžičko, co mi to děláte? Takhle v noci a takové napínavky. To je člověk jak kšandy, ale ta úleva, když všechno dobře dopadlo, ufff. Děkuju, bylo to moc pěkné počtení, jen si nejsem jistá, jestli usnu.Tak to jdu konečně zkusit. Brumbrou noc všem nespavcům |
|
|
LENKA S 30.4.2007 0:28TEDY, PANE RŮŽIČKO!!!! BEZ DECHU JSWM PŘED CHVÍLÍ DOČETAL VÁŠ HOROR. CHYTSTALA JSEM SE PRÁVĚ JÍT SPÁT A JEN NAKOUKLA. ŠTĚSTÍ, ŽE JE MŮJ JIŘÍ S NOU DOMA. JAK JSEM BYLA JEŠTĚ PŘED ČTENÍM OSPALÁ, OSPALOST UPRCHLA DO NENÁVRATNA. VY UMÍTE TAK NAPÍNAVĚ PSÁT, ŽE SE ČLOVĚKU DECH ZASTAVUJE NAPĚTÍM. DOUFÁM, ŽE SE MI PODAŘIÍ DO RÁNA USNOUT. ALE DOBŘE MI TAK. NEMÁM BÝT ZVĚDAVÁ. JINAK MNE MÁTE NA SVĚDOMÍ . ZDRAVÍM A DĚKUJU. |
