Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
FOTOČLÁNEK: V kraji víly Netřebky, aneb Rok na Poděbradské rovině
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Z. Matylda 3.7.2018 11:43Mám ráda vůni léta, horké pole a ráno zas rosa... jo, to můžu :) Jinak sekáči jsou sice zajímaví, ale ve mně vyvolává jiskření spíš kovář. Chlap s kladivem nad horkým ohněm a železo zvoní... každý to máme trochu jinak :) A asi proto mi můj muž vlastní rukou vykoval náramek z kousku železa, co mu zbyl, když koval čepel na meč.Asi před 26 lety :) |
Š. Matyášová 3.7.2018 11:09Re: Ach Vave, není to kosa s hrabicí? |
Z. Vave 3.7.2018 10:00Re: ale tohle přece znám, jen si vzpomenout odkud.... A já děkuju Tobě, Sharko. |
Z. Vave 3.7.2018 9:59Re: hezký den Děkuju Ti. |
Z. Vave 3.7.2018 9:59Re: Ach Vave, Liko, ano, sena, to byla taky krásná práce. Každý večer se seno skládalo do kopek a ráno zas rozhazovalo a obracelo, dokud nebylo úplně suché, a pak se skládalo na půdu. Vikýřem a pak ještě otvorem na horní půdu, to u babičky mečové. Sena se u ní dělaly pořád, po krávě měli kozy a pak táta pěstoval meriny, a taky králíci byli vždycky. Pamatuju si dědečka s kosou a muchařkou (ale nevím, jak se tomu říkalo u nás) a za ním šel jeho soused a táta, možná mi bylo tak pět šest? Protože pak byl dědeček nemocný a pak umřel. A u babičky přeslicové jsem tak vídala chodit její sousedy, nemohla jsem se vynadívat. |
Z. Vave 3.7.2018 9:52Re: Ach Vave, YGO, to je nádhera! S Dalmi (jsem právě u ní), jsma se tady úplně rozněžnily, píšeš krásně, a ty vzpomínky! |
Š. Matyášová 3.7.2018 9:42ale tohle přece znám, jen si vzpomenout odkud.... z pohádek? Z vyprávění? Zažila jsem to ? Byl ajsem sekáč nebo tráva? Je mi teskno a čistě... dík Vaví. |
Z. Lika 3.7.2018 9:08Re: Ach Vave, *nakopkovat, kokoko... |
Z. Lika 3.7.2018 9:07Re: Ach Vave, Ygo, to je nádhera. Zažila jsem "jen" kosení luk, ale té vůně... Ta společná práce - sešli se všichni chlapi i ženské, co mohli, protože tahle práce nepočkala. A ženy a dívky hráběmi trávu čechraly a rozprostíraly, aby co nejrychleji uschla, a pak se chodilo obracet, skládat na kopky... a hlídala se obloha, protože když se blížily mraky z jednoho konkrétního směru, byl déšť jistý. Takže honem nakokopvat a zaplachtovat, pokud se ještě nedalo odvézt na seník. A kolem běhala všecka děcka rodičů, kteří společně pracovali. Možná dnes něco podobného zažívají ajťáci a ajťačky, často si mohou vzít do práce děti a psy :-) |
Z. Yga 3.7.2018 7:58Ach Vave, dnešní pohádka mne vrátila do dětství - vzduch vonící chlebem a žně ... naši stařeček moc na prácu nebyli (aspoň co si pamatuju). Jak odešli do důchodu, tak tvrdili, že se už nadělali moc a že je včil řada na dalších (:o)). Ale žně, žně milovali. A když jednou naši zaseli na terase, kam se kombajn nedostal, tož do večera kuli kosu a chystali muchařku (to je taková jakoby zástěra, která se přivazuje na zvláštní konstrukci kosy, aby obilí hezky lehalo do řádků) a ráno všeckých postrkovali, ať už jedem, že je čas ... vidím ho - v bílé košeli a s modrou zástěrou, jak postupuje tím obilným mořem a za ním brázda posečeného zlata. A o dva kroky za ním taťka, za pasem toulec s brúskem, a svíst svíst - stejným tempem, krok za krokem, sek za sekem. A slunko stoupalo a všude se vznášela vůně pšeničného prachu ... Na fotky jdu až teď, musela jsem se podělit (;o). |
Z. Xerxová 3.7.2018 7:46hezký den hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům... :o) krásné povídání afotky. Z obojího voní léto |