Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
105 PLUS: Den svobody
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Š. Matyášová 23.10.2018 12:18Re: Milá Vave, a to není špatný, to je krásný , bude mít i svého Filemona.... |
|
|
Š. Matyášová 23.10.2018 12:16Re: Trošku jinak tak Vaví svoji skupinu má, tvořivou,piškworkovou....a zahradu, tam má práce...jéje... |
|
Z. Janaba 23.10.2018 12:09Trošku jinak Vave, z celého srdce ti přeji, aby tvé důchodové sny došly naplnění!
Ale - myslím, že odchodem do důchodu ztratí člověk část své identity. S masou lidí, kteří “ chodí do práce” jsme spojeni víc, než jsme si vědomi. Prožili jsme v ní největší část svého života. A najednou přijde den, kdy už nejsi inženýr, soustružnik, doktor, automechanik, ale ten pán/paní od vedle co má toho hezkýho psa. Takový nikdo. A musíš se identifikovat s jinou skupinou lidí a není to vždycky jednoduché. Ta skupina je přehlížená, neproduktivní, lepší, kdyby nebyla. Včera byla ve zprávách taková noticka, že čím víc lidí v důchodu opět pracuje/chce pracovat. Nejen z finančních důvodů, ale chtějí být opět součástí té masy. Chtějí být zase něčím. Ne někým, tím jsou stále, ale něčím. Rozumím jim. Omlouvám se za tuhle skličující odchylku od jinak příznivých porozumnění, ale chtěla jsem jen poukázat, že každá mince má dvě strany. To ovšem nijak nezmenšuje mé upřímné přání, ať se Vave a vlastně nám všem povede vstoupit do nového společenství pravou nohou a splněným očekáváním. |
|
Z. Inka 23.10.2018 12:04Re: Taky držím No, tohle říká Bimbo, asi má trochu pravdu |
|
|
L. Jakovljevičová 23.10.2018 11:13Taky držím palce, milá Vave! Já jsem odešla do předčasného důchodu už před léty (no jo, jsem už stará, no) a nikdy jsem nelitovala. A moje maminka říkávala: "Není důležité jak velký máš důchod, ale jak dlouho ho bereš!" |
|
Z. Kytka 23.10.2018 10:12Re: hrozně moc Ti fandím Já jsem skončila před 4 lety o půl roku dříve a přišla jsem měsíčně o cca 200 korun. Dnes to bude určitě jinak, platy šly hodně nahoru. Nelituji toho rozhodnutí ani vteřinu, protože jinak bych už asi ležela na krchově. Jak píše Vave: ..."Jako když dostanu zjevně úžasně skvělý bonbón, ale bojím se ho rozbalit, abych nedostala vynadáno, že je před obědem." Přesně, takový pocit svobody jsem nikdy nezažila a těmi bonbóny se láduji denně s gustem a doufám, že ten pytlík je tak trochu bezednej... Takže Vave, žádné výčitky, užívej si plnými doušky a buď šťastná. :o) |
|
T. Zana 23.10.2018 10:05Re: Hmmm, Přesně tak. Kdybych bývala mohla mít zkrácený úvazek, vydržela bych jim tam déle. Opatruj se! |
|
|
T. Zana 23.10.2018 10:02Vave, držím palce a věřím, že to je pro tebe nejlepší možná volba. Jak už tu uvedli předpsavci, na venkově a v důchodu budeš mít o něco levnější živobytí. A co si budeme povídat, v určitém okamžiku už má člověk prostě dost - naprosto souhlasím s tím, co psala Inka. I práce, kterou člověk dělal rád, najednou člověka ubíjí. |
|
|
Z. Inka 23.10.2018 9:52Re: hrozně moc Ti fandím Já to bohužel nemůžu udělat jen tak z fleku, protože cítím odpovědnost k mému nástupci a tak. Firma se ke mě chovala velmi slušně a já se i chci zachovat k ní také tak. Takže nějaký plán mi v hlavě straší a předpokládám, že by to bylo tak o 3 procenta méně. To by se mi líbilo, sice jsem měla naplánovaný nejkrásnější dárek pod stromeček ( tak mi to prostě vyšlo), ale ještě hezčí by bylo prožít léto v práci a po dovolené vklouznout do celkové dovolené. A nakonec je moc hezké si to i plánovat a mít ten pocit, že je na mně, jak se rozhodnu. Já jsem svobodu alespoň částečnou získala s odletem mláďat, byť maminčin stav a přibývající vnoučata jsou velcí dobyvatelé mých svobod. Ale jedno jsem už udělala před lety - osvobodila jsem svou mysl. Od strachů, že mohu přijít o práci, pokud nebudu držet , jak se říká, hubu a krok. A ono to klidně jde. |
|
|
Z. Lika 23.10.2018 9:33Re: To správné Blážo, přesně jsi to vystihla. |
|
L. Blaza 23.10.2018 9:12To správné rozhodnutí člověk pozná dobře. Při jeho vyslovení se mu najednou uleví. To správné rozhodnutí nepřináší další starost, ale radost. A je to stále o tom našem naprogramování a odvaze ty programy změnit. Držím palce :) |
|
Z. Matylda 23.10.2018 8:47Hmmm, já mám důchod v nedohlednu- ještě 17 let- ale i tak si říkám, jak to pracovní tempo vydržím? Včera jsem byla v práci od 6,15 do 15,15 a večer jsme tam byla dvě hodiny do 21,45, poněvadž se dopravce zpozdil a já jsme s ním nakládala kamion. Ráno jsem se nemohla vylomit z postele. Tohle prostě po šedesátce nedám. Takže by bylo možná na místě zvážit, že lidi sice teoreticky můžou pracovat do 65 let, ale minimálně posledních pět by měli mít kratší pracovní dobu.Ve většině profesí je neúnosné, aby vydrželi současné tempo do takového věku. Sice žijeme déle, ale období plné síly a bez zdravotních problémů se nijak dramaticky nezměnilo a svou daň si vybírá i stres a všechny přechozené nemoci, kdy nám vyhrožují vyhazovem. Taky mám dojem, že spousta lidí se důchodu nedožije. Není to záměr? Takže ti přeju, ať ti to vyjde, Vave. |
|
A. Lex 23.10.2018 8:45Vave Správná volba!!!! Na "venkově" a doma nebude taková velká potřeba peněz. A klidný život, ten ani penězi nezaplatíš. Měla jsem to podobně. Dnes, když vidím, co prožívají mé mladší kamarádky před důchodem ve svých zaměstnáních, (v pozici podřízených), vím, že bych tyto situace zdravotně nezvládla. Nejsem flegmatik, aby mi bylo všechno jedno. |
|
Z. Vave 23.10.2018 8:44Re: hrozně moc Ti fandím Za každých 90 dnů je to 1,5 procenta dolů. Inko, jestli Ti můžu poradit, jdi na sociálku a nech si to spočítat. Za 1 rok nebude snížení příliš velké a ta svoboda za to stojí. (Právě teď odjíždím si to oficiálně vyřídit, do banky pro potvrzení o účtu, na pracák pro potvrzení a pak na důchoďák. :) ) |
|
Z. Yga 23.10.2018 8:44Milá Vave, sama za sebe si myslím, že je to správné rozhodnutí - finančně jistě bolestivé (a to si nenamlouvejme, že ne!), ale duševně osvobozující a léčivé. A ruku na srdce - vůbec jsem si neuměla představit, že bys opustila svou zahrádku, pačvork, stopětky, toulky placatkou, šlapání uhlíků a šla dělat třebas paní z banky (ve vší úctě k "naší paní z banky"!!!). I kdyby to bylo na čtyři hodiny a pět dnů v týdnu. Nene, ty ses tam přesadila úplně a docela, tvé kořeny pomalu prorůstají všemi zemními podložími a ruce se natahují ke slunku ... tak mne napadlo, že jednou skončíš jako Baucis (;o)). |
|
Z. Jitur 23.10.2018 8:21P. S. Jak jsem se začetla do příspěvků ostatních - když někdo odejde, je to vždycky těžké, ale asi nejvíc nás pak zasáhne odchod někoho, kdo je nám blízký, v našem věku a mohl toho mít ještě tolik před sebou - v té chvíli si asi každý z nás uvědomí, jak pomíjivé je vše kolem a nikdo nevíme, kdy... asi bychom neměli své plány, sny odkládat na "až", ale pustit se do nich "už" teď, když to jen trochu jde... i za cenu určitých ztrát... |
|
|
Z. Jitur 23.10.2018 8:12myslím, že jste udělali správné rozhodnutí. Sice za cenu nějaké finanční ztráty, ale dá se vůbec vyvážit pocit klidu, svobody, pohody - penězi? Takže přeji, ať tou svobodou lehce proplouváš!!! |
|
|
Z. Inka 23.10.2018 8:11hrozně moc Ti fandím A přiznám se, že podobné úvahy mne přepadají tím častěji, čím se blíží můj odchod do důchodu. Měla jsem v posledních pár letech smůlu na to, jak okolo mne odcházejí lidé mladí, sotva se důchodu doživší či ještě ani ne. Nejdřív moje nejstarší a nejlepší kamarádka, už to budou dva roky. Letos na jaře švagr, který ani do toho důchodu nedošel, i když stejně jako Karol si pořídil vše, co by v důchodu chtěl dělat. No a ta Karol byla poslední kapička. Měla jsem štěstí, že jsem posledních cca 25 let mohla dělat práci, která mne strašně bavila, když už mi sakra zrušili to velkozemědělství. Problém je, že naše firma se začala před lety silně rozrůstat - to mi až tak nevadilo. Potom se začalo vše holdingově centralizovat a unifikovat. To už bylo trochu horší a se stoupající hysterií kolem bezpečnosti potravin to podle mého názoru ani nemůže fungovat. Loni zemřel majitel naší firmy a protože ani jeho děti, ani vnuci nestáli o řízení firmy, ještě před svou smrtí připravil prodej. Takže společnost s 2000 lidmi je nyní součástí společnosti s 20000 lidmi. Nejen to, že nevládnu anglicky, je pro mne už hodně problematické. A tak nevím, jestli ten rok dám nebo ne. A zcela soukromě se ptám, na kolik člověka přijde rok předčasného důchodu?? Že bychom se jako jeden den v týdnu postili? Nebo že by se postili naši kocouři?? O venkovkách nemluvím, těm odchod do důchodu přinese opravdu razantní změny v krmné dávce, bohužel. Můžeš jen tak naznačit?? |
|
|
Š. Matyášová 23.10.2018 7:11doufám, že si ho užiješ... pro mne je v nedohlednu i ten předčasnej.... když jsem tohle četla, vzpomněla jsem si na Karolínu, pro ni už žádnej důchod nebude...nenaučí se dělat svíčky, neušije pytlíčky na šantu, nebude vyrábět to,co měla v úmyslu, neuhačkuje mi přehoz ze spousty čtverečků s různými kytičkami uvnitř... Užívej si ho Vaví,užívej plnými doušky...co to jen jde a hodně dlouho..... |
|
Z. Xerxová 23.10.2018 6:13hezký den hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ... Vavís - užívej si důchod plnými doušky. Zasloužíš si ho, potřebuješ ho. |
