Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
105 PLUS: Novoroční
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
O. Joklová 3.1.2017 13:09Re: POZOR, POZOR, HLÁSÁNÍ!!! Pitrýsku, všecičko nejlepší :-)))))))))) ale teda já to v análech nemám...? |
|
A. Bytová 3.1.2017 12:49Re: POZOR, POZOR, HLÁSÁNÍ!!! Vše NEJ! |
|
J. Jovo 3.1.2017 12:46POZOR, POZOR, HLÁSÁNÍ!!! Dnes má narozeniny Pitrýsek, přejeme všechno nej, nej a posíláme kytičku. http://jovo.rajce.idnes.cz/Pranicka_29_2017#Pitrysek_nar_2017.jpg |
|
E. Šusová 3.1.2017 12:21Re: Artquilt Jo povedlo, za to jsem fakt ráda a dodnes překvapená, jak snadno to v podstatě šlo. No u nás se kouřilo enem v kůchni a hodně, hodně větralo. Na chalupě se např. nekouřilo vůbec, to se šlo ven. V autě taky nikdy. Nemám ráda malý zakouřený místnosti /Wc, výtah, auto - to už je fakt neředěný sobectví vůči ostatním/ |
|
|
Z. Lika 3.1.2017 12:16Re: No, Ono se s tím nesmí přestat. Jakmile je sundáš, není návratu :-) |
|
|
A. Bytová 3.1.2017 12:12Re: No, Souhlasím Matyldo, občas výhodou jsou. Avšak. Tuhle na mě z hlubin botníku vypadly obnošené páskované střevíčky s deseticentimetrovými úzkými podpadky. I zapásala jsem se zkusmo do nich, odvrávorala asi tři kroky a zřítila se do nejbližšího křesla. Jak jsem v tom mohla utíkat za tramvají? Jak jsem v tom mohla tancovat? Takže fešné botky užívat, dokud to jde. :) |
|
|
E. Šusová 3.1.2017 12:11Re: No, jo to mě taky, jen u mě to nemá dlouhého trvání, cvakání velmi rychle nahradí zvuk tupého úderu těla o zem :-) |
|
|
Z. Lika 3.1.2017 12:10Re: Artquilt Tak to se povedlo! Ono vlastně i doma, s pséky, je kouření naprd. |
|
|
E. Šusová 3.1.2017 12:09Re: Díky Vave, No jo no, to musíš mít ovšem dobrýho chirurka - teda žku, chiruržku. Pak to jde krásně, ani nevíš jak :-D. |
|
|
E. Šusová 3.1.2017 12:08Re: Artquilt Nene, kdepak. Bylo to uprostřed hokejovýho finále, v hospodě :-). Kdy šla drahá půle pro pivko a mně akorát došly cigára. Říkala jsem mu tehdy: "Prosím, tě vezmi mi.......... a nebo ne." A bylo to :-). Je ale pravda, že jsem se k tomu už nějakou dobu směřovala, tak to prostě jednoho dne přišlo samo od sebe - paradoxně v situaci, kdy bych to čekala úúúúplně nejmíň :-) |
|
|
Z. Lika 3.1.2017 11:26Re: Artquilt Blahopřeji k seknutí s kouřením. To se asi taky nestalo v rámci novoročního předsevzetí, viď. |
|
|
Z. Verenka 3.1.2017 11:23Vave, tu predstavu bielej čistej pláne s iskrivým snehom jasne vidím. Lenže.moje predsavzatia veľmi rýchlo mrú "na úbyte".Pokúsim sa /pokúšam sa/ vždy aspoň niečo zachrániť,ale... V tomto roku by som chcela,viac aktívne voľnočasovo žiť.Voľnočasovo!! K artquiltu:doma mám jeden artprotis-kúpila som ho v Brne-nejakí umelci mali tvorivé dielne vo Vlnene Brno.Je to Don Quichot-moderne poňatý.Bolo to drahé ako sv..a-2 500 Kčs v roku 1970,veľmi sa mi páčil a páči.Ale len mne,aj zlodeji to nechali bez povšimnutia.Podľa mňa stvárnený -tak to by bol artquilt!! |
|
|
Z. Lika 3.1.2017 11:17Re: Díky Vave, Lobotomie je teda rozsekala. Ty úplně měníš klinický obraz pooperačního stavu! Přeji vám krásný rok! |
|
|
Z. Lika 3.1.2017 11:10Re: No, Jsem asi úchylná, ale moc se mi líbí cvakání jehlových podpatků :-) |
|
Z. Matylda 3.1.2017 11:04Re: No, A účinně vyvolává soucit, když stojí na silnici před autem a bezradně na něj čumí :) |
|
|
E. Šusová 3.1.2017 10:36Re: No, aopak jsou v určitých situacích výhodou.............. jo, člověk dosáhne do vyšších regálů :-D |
|
|
E. Šusová 3.1.2017 10:35Re: Artquilt Já jsem došla k tomu, že snaha je k ničemu, čék se musí prostě rozhodnout, sám v sobě. A konat. A nevracet se. Takhle se mi podařilo seknout kdysi s kouřením. A pak si vždycky říct, že... pokud teď nepůjdu dál v tom směru, kterým jsem se vydala, byl ten čas, který jsem už na té nové cestě strávila, naprosto promarněný, dělala jsem to pak celý zbytečně. A já nerada dělám zbytečný věci - jsem hrozně líná a je mi líto promarněnýho času........ tohle mi pomohlo, myslím, ze všeho nejvíc, že jsem si uvědomovala, že jsem to pak celý nemusela dělat a bylo by to marný úsilí. |
|
|
E. Šusová 3.1.2017 10:26Díky Vave, za moc hezký přání. Pokusím se mu dostát a mít mysl co nejvíc otevřenou (ač mám zatím díky flekatici spíše pocit, že mi někdo provedl lobotomii.), mám pocit, že jsem poslední dobou jela v nějak moc zajetých kolejích. Předsevzetí si nedávám, jen jsem prostě zas domluvila sama sobě a dokázala ráno vstát ještě o trošičku dřív než obykle a věnovat si čtvrthodinku pro svý tělo a cvičení, neb vím, že jednak moje záda to teď víc, než potřebují, ale taky mi to dělá dobře na těle i duchu, neb pak má člověk velmi dobrý pocit. Ad ta lobotoie - byli jsme mezi vánočkama vyměnit jeden vánoční dárek a při vtipné konverzaci s prodavačkou, kdy jsem jako vždy byla drahé půli tak akurát pro srandu králíkům, jsem se ohradila s tím, že by na mě měl brát ohledy, když ví, že jsem teď po tý lobotomii (jak říkám tomu, co s mou myslí provedla docentka Talířová)......... poodešla jsem a když se vracím, vidím velmi vážnou tvář paní prodavačky, která konverzuje s drahou půlí.......... no ukázalo, se, že se se starostlivostí v hlase ptala, jestli opravdu po té lobotomii jsem, protože na to nevypadám :-D :-D. Pracovala totiž původně /cizinka/, tam, kde s takovými lidmi přišla do kontaktu. No...... tak jsme jí ten den rozveselilil posléze ještě víc, než předtím. No a když už u té flekatice, tak s Bubinkou to začlo a s germánskou pomatenkyní to pokračuje - to, že jsem vždycky říkala, že fenu nikdy nechci. Takže souhlasím, od odříkaného chleba největší krajíc, pravdu máš jak ty, Vave, tak i to staré pořekadlo. Hezký nový rok všem. |
|
T. Zana 3.1.2017 10:13Artquilt Vy jste všichni takoví vzdělaní... jasně, tuším, co to bude, ale to slovo samotné vidím asi poprvé v životě ;-) Ale na stěně mi visí malá tapiserie, moderní, jen pár barev. Vyrostla jsem v bytě plném klasických prvorepublikových obrazů, tak mne samotnou překvapilo, když jsem ji těsně po svatbě potkala a bylo mi jasné, že ji musím mít. Tehdy jsem ji pořídila na splátky, stála nějak přes tisícovku :-) No jo, nové cesty. Když ono to tak bolí, překonat lenoru :P Ale budu se snažit, fakt, slibuju! |
|
|
Z. Lika 3.1.2017 10:09Živě jsem si vybavila vyšlapávání lyžařských stop v hlubokém sněhu :-) Když byla parta, byla i zábava, přestože to bylo namáhavé a zpocení jsme byli durch. Jako malí jsme s oblibou vyšlapávali cestičky ozdobné - chodidla se kladla těsně vedle sebe "do stromečku" a louky byly najednou plné vzorů jako velikonoční vajíčko. Ale o tomhle Vave asi nepsala. Spíš o překonávání pohodlnosti. Osobně na mě platí jedině ouvej anebo hurá :-) Pak to jde samo. |
|
Z. Yga 3.1.2017 9:01Milá Vave Máš pravdu, člověk je tvor pohodlný a proč vyšlapávat stezičku neschůdným terénem, když támhle vede pohodlná silnice ... Dobrá, zamyslím se nad sebou a aspoň jeden pidichodníček si vydupu, akorát nevím, kterým směrem mne hodí (:o)). P.s. s artquiltem jsem na tom jako Matylda - já se snažím, ale většinou mi nic neříkají ... ovšem ani Picasso není můj šálek (ježíš, teď jsem se překlepla a napsala šulek) kávy ni čaje, tož co už se mnou ... |
|
|
Z. Matylda 3.1.2017 8:12No, tak mě artquilt neoslovil dodnes... prostě neoslovil, i když jsem se snažila. Ale k jiným věcem jsem kus cesty urazila- že pokud budu vstřícná k okolí a nebudu se tvářit anonymně, bude okolí vstřícné i ke mně. Občas obuté boty s vysokými podpatky neškodí, naopak jsou v určitých situacích výhodou. A tak :) |
|
Z. Vave 3.1.2017 7:16Re: Vave, No, to se dalo čekat, Dalmíčku. :o) Já vím, že Ty víš. :o) Děkuju a nápodobně. |
|
Z. Dalmi 3.1.2017 7:04Vave, promiň, ale já se musím smát. Hihi :-) Krásný nový rok a hodně ušitých stehů |
|
Z. Xerxová 3.1.2017 6:51hezký den hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp... Vavísku, budu se opakovat. Umíš slůvka krásně seskládat a donutíš člověka po ránu přemýšlet. Dík |
