Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SOBOTNÍ CESTY: Jadranské užívání (5)
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Jitur 9.3.2015 12:08Sluníčko, moře, pohoda Dýchlo na mě sluníčko a mořský vánek, krásné povídání, u moře jsem byla naposled "na skok" v Rimini v r. 2012, ach jo... |
|
Z. Yga 8.3.2015 21:36Re: taky jsem si dala načas, abych Hurá Pája, tak snad to bude dobrý a vy se budete zase moci věnovat hlavně pejskům ... |
|
Z. Lika 8.3.2015 18:32Re: Jadranska nahoda Nádhera! Ten žralok za patami tedy ne, takový adrenalin bych si odpustila. |
|
|
Z. Lika 8.3.2015 18:31Re: taky jsem si dala načas, abych Tedy Pájo, kdyby to nemělo ty důsledky, tak by to bylo k smíchu. Takže se nadále držte! |
|
M. Pajakerryková 8.3.2015 18:30Re: taky jsem si dala načas, abych ano, i já a dnes jsem našla horoskop dle taroků a naprosto to sedí, mám si jít za svým cílem, nebát se využít postranní uličky a až to dotáhnu do konce si pořádně odpočinout :) |
|
H. Williamson 8.3.2015 18:09Re: taky jsem si dala načas, abych pajo, rada slysim, ze se situace s cvicakem jasni. |
|
|
H. Williamson 8.3.2015 18:06Jadranska nahoda V r. 1966 jsme nasli perfektni kemp v Platu (kousek od Dubrovniku). Velky sedy kamenny dum u more, mala, temer soukroma plaz, ale s krasnym vyhledem, kempovani v olivovem nebo mandlovem sadu (uz nevim ktery) a velmi prijemna rodina s italskym jmenem.Mezi jinym se zivili rybarstvim. Otec rodiny mel potrebu se druzit a nejak si s nasim tatou padli do oka. Tekla rakija, pekly se ryby na rostu. Zustali jme tam skoro tyden, protoze se odtamtud jezdilo dobre na vylety. Priblizne v r. 1999 muj prazsky synovec s pritelkyni se prostopovali Srbskem, Chorvatskem a Cernou Horou (dobrodruzi). A povidal mi o rodinnem kempu v Platu, s kamennym domem u plaze. Kdyz jsem se zeptala na jmeno tech lidi, rekl Nardelli. Presne to same misto, presne ty lidi. Tak jsem si to dnes vygooglila a Jozo N. furt vede podnik. Ten Jozo, o par let starsi nez ja, ktery pro mne jel clunem, kdyz jsem si zaplavala k ostrovu v zatoce a rybari v te zatoce videli zraloka. Kdyz mne Jozo privezl na breh, tak na mne unisono jeceli moje i jeho rodice. |
|
|
M. Pajakerryková 8.3.2015 17:49taky jsem si dala načas, abych si v klidu vychutnala ten zážitek, moře, loď, trh, neposlušná kotva....paráda Liko :) a náš cvičákový problém, tak snad vyřešeno, teda my máme jasno ale těžko říct co druhá skupina....jeden se prý vyjádřil nějak takto: má zaplacené členské, odvedené svazové poplatky, tudíž je členem....to, že ho nikdo nepřijal, schůze nebyla usnášeníschopná, předseda sám nemůže nic, tohoto ....doplň dle uvážení, nezajímá.... naštěstí ten náš neštastný předseda se vzdal funkce ale těm novým to asi zapomněl říct protože zas od nich přišel jakýsi mail, zas výkřik do tmy.....už z toho mám legraci :) |
|
A. Bytová 8.3.2015 15:15Re: Ze Bučely na mě ze všech stran ostatní lodě až mě to probudilo a zjistila jsem, že mně hýká do obličeje hladový Aneš. :) |
|
Z. Xerxová 8.3.2015 14:23Re: Ze a přistálas ?? bez lodivoda ?? :o) |
|
|
Z. Lika 8.3.2015 14:08Re: Na cast o Trogiru jsem opravdu cekala. Setkání s delfíny vždycky potěší :-) Občas se stane, že když jedeme pouze na plachty (tj. jsme tiší), delfíni se přidruží. Ale zažila jsem to málokdy. |
|
|
Z. Lika 8.3.2015 14:06Re: Jupí, Trogir Jajko, jedna příhoda lepší než druhá. Taky jsme při prvním spouštění kotvy na sebe pohlédli, jestli někdo zkontroloval, zda je přivázaná k lodi :-) A taky se stalo, že se kotva zaklínila a nešla vypáčit a nakonec ji tam museli nechat. Vy jste aspoň potápěči, takže si dokážete poradit (jasně že do určité hloubky, do propasti by to chtělo ponorku :-) A máš pravdu, že tyto příhody jsou památné a všichni na ně vzpomínají :-) |
|
|
Z. Lika 8.3.2015 14:03Re: Ze Abyt, takové přistání není legrace. Po přistání to chce pivo na oslavu a proti leknutí :-) |
|
|
A. Bytová 8.3.2015 13:36Ze všech těch lodních a mořských zážitků zde, zdálo se mi na dnešek, jak přistávám s remorkérem plným písku v jakémsi obrovském přístavu, vypadalo to jako Hamburg. Uf, děsný nervy! |
|
|
Z. Yga 8.3.2015 11:25Re: Krásné nedělní ráno přeju! Ježci se dají konzumovat, a prý dokonce je to delikatesa, ale jak říká Jajka, už jich taky ubývá - daň znečištění moře a daň zvyšujícímu se turistickému průmyslu. |
|
|
O. Joklová 8.3.2015 10:15Re: Dnes Ygo, to přece věděl už Neruda... fix, jak se ta povídka jmenuje??? |
|
Z. Jajka 8.3.2015 8:31Re: Krásné nedělní ráno přeju! Bohužel, i těch ježků ubývá, u obydleného pobřeží zásadně... Alespoň v končinách, do kterých jsem se v posledních letech dostala... |
|
Z. Rpuťová 8.3.2015 7:52Krásné nedělní ráno přeju! Jj - rybiček moc není, takhle ježci, kdyby se dali konzumovat, těch je, potvor, dost! |
|
|
Z. Xerxová 8.3.2015 6:41hezkou neděli hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp. Ještě nám na dnešek spousta práce zbývá, ale stíííháááme. Je potřeba se pracovně i domácnostně připravit na Trpajzlíky, neb zítra dorazí. Taťka mi to zkomplikoval (však jsem mu to včera v nemocnici řekla), protože k tomu všemu shonu musím ještě za ním a za maminou... |
|
|
Z. Yga 7.3.2015 22:43Re: Na cast o Trogiru jsem opravdu cekala. Jednou jsem z kapitánovi loďky viděla rejnoka - nejprve jsem myslela, že je na dně roztažený starý černý palazór (ono Jadran je nádherně průhledný, ale na dně se najdou věci ...). Zážitek na celý život. A jednou do "naší" zátoky vplavali tři delfíni - a kapitán podotkl, že teď nemá cenu házet vrše do vody, ryby jsou fuč - delfíni jsou tak účinní predátoři, že ryby se ze zátok, které navštíví, okamžitě stahují na volné moře, kde mají větší šanci. |
|
Z. Nelina 7.3.2015 22:40Kouzlo večerních a nočních promenád Píšeš "Živá přímořská promenáda nám připomene tu pravou turistickou atmosféru". Ano, je to tak, zážitek býval noční hukot ve Splitu, nejdříve ve starém městě, pak pro přeplněnost se promenáda přesunula na nábřeží. I tak se téměř nedalo projít. |
|
|
Z. Yga 7.3.2015 22:31Re: Ach Trogir! Na tom milionáři (či miliardáři) bylo nápadné nejen to, že ho snášeli po těch vratkých schůdcích, aby si mohl vypít sklenku neperlivé vody mezi plebsem (samo, že jsme ho sledovali ostřížím zrakem, abysme věděli, jak se chovat, až budeme hnusně bohatí), ale že měl na sobě obleček jak vystřižený z Verneovek - kapitán Nemo po stopadesáti letech (:o))). Hmm - tak mne napadá, jestli to ze mne nemluví slepá závist - chi chichi. |
|
|
Z. Yga 7.3.2015 22:24Re: Na cast o Trogiru jsem opravdu cekala. Hano, ale musíš brát také v potaz, že Chorvati apriori nejsou rybáři či námořníci odjakživa - do velkého zemětřesení v roce 1962 většina žila v horách či až za horami (Biokovo) a u moře žili defakto jenom ti nejnuznější. Až po této katastrofě se začali stěhovat k moři - začal velký rozvoj turistiky. A přesto na své dávné vesnice nezapomněli - například stará Podaca je od nové Podaci vzdálená cca jeden a půl kilometru, ovšem převýšení 200 m - to se na bohoslužbu věřící projdou - funkční kostel je ve staré Podace, jinak jsou tam jenom betonové kostry starých domů, neb všechen materiál, který se dal použít, se použil na nové domy u moře. Byli jsme tam na úžasné festě k poctě svatého Mikuláše (kupodivu v prostřed srpna) - na jeho počest všichni přítomní dostali hrst smažených rybek a chleba dle pořeby - svatý Mikuláš, patron rybářů a námořníků. |
|
|
Z. Jajka 7.3.2015 22:19Re: Na cast o Trogiru jsem opravdu cekala. Bohužel je Jadran relativně malé moře a z obou stran civilizace. Takže potkat pod vodou velké ryby je docela vzácnost. A ani těch malých není moc. |
|
Z. Dalmi 7.3.2015 22:14Re: Dnes Ano ano, souhlas. Škoda, že nemáme zemi za Karla IV. :-( |
|
|
Z. Jajka 7.3.2015 22:12Re: Jupí, Trogir Druhý zážitek (Lika tuhle historku asi ocení...) - září, Pag, oblíbená Stará Novalja. Jedeme jen na prodloužený víkend, je nás málo, nemá cenu brát gumák. Na potápění budeme jezdit domorodým rybářským člunem zvaným Dřevák. Ale nemyslete, na rozdíl od gumáku má schůdky, které se zaháknou před bort a výstup z vody je mnohem snadnější. No tedy, ve skluzu jezdit neumí, ale zase se budeme kochat. Poslední den, poslední ponor, jedeme k ostrůvku Školić (Triget). Známe to tam velmi dobře. Vetšinou nás vozil Dražen, a zůstával na člunu, ale tentokrát jedeme sami. Jsme na místě, nad správnou mělčinkou, kotva rozevřena a zajištěna. A šplouch a ouha, řetěz sviští do vody a lano ho jaksi nenásleduje. Jaksi nebylo k řetězu přivázané.... No nic, tak manévry na motor nad pravděpodobným dopadem kotvy. Jeden potápěč do vody a najít kotvu. To se po chvíli daří (trochu jsme trnuli, za tou mělčinkou padá stěna do hloubky někam ke třiceti metrům). Nakonec to byl úžasný ponor, bezvadná viditelnost, spousta ryb, i všelijaké malé potvůrky, ale stejně bude památný hlavně tím, jak jsme ztratili kotvu a navíc z cizího člunu... |
|
|
Z. Jajka 7.3.2015 22:10Jupí, Trogir Bezvadné slané povídání. Na Trogir jsem se těšila, v Trogiru začínají a končí výpravy na potápěčské lodi Bodul. A v Livce také kotvíváme a to pak znamená, že se dá udělat noční ponor. No noční, tak v devět večer (v jedenáct by to bylo lepší, to té havěti vyleze víc). Je tam docela mělko, chce to ke břehu, ke skalám, tam bývají chobotnice. Uprostřed na písku mnoho nočního života nebývá. I když, jednou jsme tam potkali úhořovce. No a kotvy, s těmi je občas povyražení. Moje dva loňské zážitky: Elba, ostrůvek u Madony, pozdní odpoledne. Náš obvyklý dopravní prostředek, šestimetrový člun gumák. Házíme kotvu (rozkládací) - najíždí se nad mělčinu, povel "teď" a šplouch. Do vody jede za kotvou řetěz, za ním lano. Klasika. Skáčeme do vody, potopíme se, pozdravíme madonu - socha na dně a plaveme kolem ostrůvku. Ještě nejsme zpátky u kotevního lana a cítíme, že nás bere proud... Ach jo, kotva je zapadlá a zaseklá ve skalní puklině. Kdyby nebyl proud, mohli bychom se pokusit ji uvolnit a složit. No nic, jdeme nahoru. Proud je i nahoře a k tomu vlny. Hnusné vlny a silný proud... Čekám, až se někdo fyzicky zdatnější vyšvihne na člun a pomůže mi. Konečně jsme na člunu všichni a nastává chvíle napětí - podaří se manévrovat se člunem tak, abychom tu kotvu uvolnili? Jinak bude muset někdo znovu dolů... A všichni už toho máme tak akorát... Povedlo se. |
|
|
Z. Yga 7.3.2015 22:05Re: Dnes Moje nejstarší švica vždycky říká "U nás je tak krásně, eště kúsek teho moříčka a nic nechybí!" |
|
|
Z. Lika 7.3.2015 21:48Re: Na cast o Trogiru jsem opravdu cekala. Rybářské trhy se konají, i v Trogiru. Ale podle mě většinu kupují do hospod. Na běžného konzumenta je to opravdu příliš drahé. Spíš jsou dostupné kalamáry nebo chobotnice, případně mušle. |
|
|
Z. Lika 7.3.2015 21:44Re: Ach Trogir! Tak to je dobrá vzpomínka :-))) My na těch jachtách vídáme spíš posádku - bývají to krásní mladí kluci, kteří loď různě pucují a drží v cajku. Tak na ty je pěkná podívaná. Majitelé bývají zašití uvnitř v salonu, sem tam zahlédneme ruku se sklenkou :-) A někdy zahlédneme nastupovat krásné dlouhovlásky, a ty na sobě sportovní neopreny nebo nějaké plandavé triko rozhodně nemívají. Holt tohle patří k věci a taky by se o tom dalo psát:-) |
