M. Crossette 9.2.2024 19:40

Vtipně napsaný článek i recept a koblihy na obrázku lákají. Jenže já koblihy nepeču, protože manžel občas doveze krabici šesti zdejší doughnuts. Ty jsou vždy čerstvě smažené, takže a takové jsou nejlepší a nedá se jim odolat. A protože nechci manžela zklamat, samozřejmě si je také dám. A jsem jimi přeslazená a pak delší dobu o ně vůbec nestojím (než manžel přiveze další).

Z kynutého těsta pravidelně peču jen chleba, housky a nárazově vánočku. Peču často, ale s práškem, protože takové pečivo dlouho vydrží vláčné, zatímco kynuté už druhý den není to pravé. Mně by to nevadilo, ale kvůli choti jsem si už zvykla druhý a třetí den staré housky k snídani nahřívat (rozpékat) v troubě , chleba a vánočku dávat do topinkáče. Jenže to s koblihami nejde, takže je nahradí doughnaty a o jejich čerstvost se stará někdo jiný.

Jo a zmíněnou knihu jsem nečetla, ale film jsme kdysi viděli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Janaba 9.2.2024 12:10

Tady v Norsku se v poslední den před půstem nedělají koblihy, ale fastelavnsboller. (Mardi Gras).

Kynuté těsto (1 žloutek), je asi jako na buchty. Udělají se bochánky, pomažou se druhým žloutkem zamíchaným s trochou vody a dají se péct. Ne tedy jako buchty, ale volně ložené. Po vystydnutí se z bochánku odkrojí vršek, ze zbytku se vydlabe asi půlka drobků a ty se pokapou mlékem, aby zvlhly. Pak se ušlehají ty dva zbylé bílky s 85 g cukru, do nich se zamíchají oloupané, nasekané mandle 150 g a přidají navlhčené drobky. Hmota se vrátí do díry po vydlabání, na to se dá lžíce šlehačky a na šlehačku se lehce posadí odkrojená poklička. Pocukrovat a vær så god, you’re welcome, poslužte si.

Jednodušší způsob je pomazat rozpůlený bochánek marmeládou, na to šlehačku a přikrýt druhou polovinou. V podstatě stejné ingredience jako koblihy, jenom se nesmaží a jinak vypadají. Já mám tyhle boller radši a dávám přednost té mandlové variantě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 9.2.2024 11:24

Koblihy ráda nemám, ale včera jsem si na elektrickém grilu opekla grilovací sýr. Iluze léta to nebyla, ale dobrý to bylo

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 9.2.2024 10:19

Koblihy mám ráda,jakož i kynuté jiné ale nedělá mi dobře neb neskončím u jednoho kousku. Takže dělám nekynuté,tak jak jsem viděla u babičky mečové, říkámse tomu staročeské myši, velmi starý recept prý někdy z roku 1895. nejsou tak kulaté jako kobližky,zato jsou moic dobré. V míse utřeme 5 dkg sádla (másla nebo margarinu). Pak postupně přidáváme: trochu soli, celé vejce nebo jen žloutek, lžíci cukru, 1/4 kg mouky, 1/4 litru mléka a na konec balíček Oetkerova prášku do pečiva . Těsto se vkládá po lžících do horkého omastku a osmažuje do zlatohněda. Ještě horké myši posypeme cukrem, smíchaným s trochou skořice nebo Oetkerova vanilinového cukru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 9.2.2024 10:08

Jo a když vaření, tak právě jsem dodělala čočkový salát s kukuřicí od Liky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 9.2.2024 9:57

Škoda že už sem Renáta nepíše, měla rozkošný styl.

Ehm, koblihy nemusím ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Lika 9.2.2024 9:51

Koblihu jsem neměla, ani nepamatuju. Ale čte se to moc dobře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jitur 9.2.2024 8:47

Koblihy mám moc ráda

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 9.2.2024 6:58

hezký masopustní pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům

tak to vyšlo přesně - dnes odpoledne bude ta nejmladší asistovat té nejstarší a budou dělat koblihy. Už se všichni těšíme - protože babiččiny koblížky a krucánky jsou ty nej... Trochu to bude kazit nonstop vytí Yodase, neb ten bude chtít taky (dostane), ale on bude chtít všechny...

• reagovat
• nahlásit příspěvek