Z. Lika 9.2.2022 21:03

No jo, to jsou ty moje sluníčkovské představy, a realita je holt úplně jiná

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 9.2.2022 19:07

Ta Kess je ale šikovná pejska . Přesně ví, co chce a jak toho dosáhnout.

Ráda jsem si o ní zase početla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 9.2.2022 18:56

Hezké, něžné povídání o vzájemné lidsko-psí lásce Poslední odstavec se opravdu povedl Je opravdu radost číst o tom, jak si užívá krásný život a jak ji máte rádi - výhra pro všechny

Kessinka je fešanda a zrzavá barva kožichu jí velice sluší. Já jsem dneska ráno při procházce jednu zrzku také viděla, přebíhala silnici z jedné zalesněné části do druhé. Jen tahle zrzka měla špičatý čumák i uši a mohutný huňatý ocas. První liška, kterou je v naší čtvrti viděla na živo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Žampachová 9.2.2022 17:33

Panička celá rozespalá, štěník čilý, panička má olízanou h..ústa, štěník se snaží ukousnout nos nebo ožužlat ucho. Jo, to znám. Jen u nás je to posilovna light. Končíme tak na 10 max 12 kg.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 9.2.2022 17:02

Zlatíčko Kess. Je moc dobře,že se máte navzájem.Krásné psaní s láskou,díky!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Hanča 9.2.2022 16:23

Kess to s vámi vyhrála a vy zase s ní, vážně je to moc fajn čubinka! A je prima, že má ráda děti a že si oblíbila vnoučata a v jejich rodině je jako doma.

Já vidím na našich vnoučatech, že každé má k Denisovi úplně jiný vztah, ač ho všechny znají odmalinka. Nejstarší byl rok, když k nám Denis přišel, takže si prošli obdobím kradením si hraček, společným válením se v pelechu a podobnými legráckami a nikdy nebyl sebemenší problém, oba se k sobě chovali jemně a tak je to doposud. Prostřední Denise ráda vodí na vodítku, pohladí, pomazlí, ale je schopna vyjeknout, když pes vedle ní zívne - protože má tak strašně velký zuby! Nedejbože, kdyby na ni vyskočil! A až u nejmladšího jsme zjistili, že je potřeba dávat aspoň jedním okem pozor, protože ten psa miluje horoucně, je schopen vymyslet - s dobrým úmyslem - ty největší ptákoviny a jak dělá všechno na 300%, nedal by mu vydechnout ani na vteřinu. On naopak odmalinka chtěl, aby na něj Denis taky skákal jako na dospěláky, a byl zklamanej, že pes má víc rozumu a na mrně skákat nebude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 9.2.2022 14:43

No úplně to vidím, je to láskyplné tulení, štěník celý rozespalý...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bytová 9.2.2022 14:18

Vždycky, když vidím Kess na fotech, musím se usmívat, je to opravdu roztomilá pejska, a chytrá a svébytná, takový domácí štěstíčko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 9.2.2022 12:05

přední pacinky na rameno a přidržovat jednou rukou hrudník a druhou držet pod zadečkem... Kliku otvírám loktem...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 9.2.2022 11:39

Přes rameno?? Panejo, to je ten chvat, co používají ovčáci na ovečk? Ale asi ne, to by se mu zmáčkl močák, to by bylo najednou teplo

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Lex 9.2.2022 11:20

Ajvi odjakživa ráda cestuje autem a že se už najezdila po vlastech českých. Když ještě Evi bydlela nedaleko v Brně, tak přesně znala cestu. Jede se okolo veterináře, to byla zatím zticha, jenom sledovala cestu, jakmile jsme projely okolo, spustila tiché kvíkání, které na jedné z křižovatek, když jsme nabraly rovný směr změnila v poštěkávání ve stylu: "Šlápni na to ať už tam jsme!"

Když se Evi přestěhovala na úplně jinou stranu od Brna a dost daleko, velmi brzy si osvojila cestu, ostražitě stojí a za sítí vzadu na sedadle a sleduje provoz cestu před námi. A protože tímto směrem odbočujeme i za Brexem, australákem v rodině, tak po odbočení směrem k jeho bydlišti spustí alarm, že ví, že jedeme za Brexem. Pokud jedeme dál rovně je stále ostražitá, kam ji zavleču, ale když na jednom kruháči odbočíme do lesů za Evi a nyní již i za Meggie, tak spustí tiché pištění, že ona ví, ví kam jedeme! V příslušné obci po odbožení se její GPS změní v poštěkávání, že se moc těší, ať na to šlápnu a necourám se. Je to prostě skvělý mitfára!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 9.2.2022 10:23

tam se do toho motá nácvik čistotnosti. Když se probudí dole na pelechu, tak musí ven projít chodbu a sejít 4 schody k vstupním dveřím. Pohybově mu to nevadí - ale cestou (nejčastěji nad těmi schody) udělá loužičku. Na dlažbu - o nic by nešlo, kdybych se nesnažila o co největší počet louží venku. Když ho vynesu - čůrá venku. A po noci je to ještě horší - to patro strmých průzorových schodů dolů (plus tu chodbu a 4 schody ven) prostě bez čůrání nezvládne. A tak štěně přehodit přes rameno a seběhnout schody...

Měla to tak všechna dogata - za pár dní už vydrží a přes den už bude zvládat povel - jde se čurat... Horní patro bude ještě chvilku složitější - ale zatím zvládám. Posilovna zdarma

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Žampachová 9.2.2022 10:23

To jako chce na olympiádu ve vzpírání?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 9.2.2022 10:22

Xerxová píše, že posiluje

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Žampachová 9.2.2022 9:26

Takový nesmělý dotaz: do kolika kil ho budeš nosit? Tímto tempem bude mít tak do 6 týdnů přes 30 a furt bude štěňátko

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Žampachová 9.2.2022 9:23

Nojo, ne všichni labradoři mají pracovní vlohy. Jak je z nich teď už hodně společenský pes, může se stát, že ho nezajímá voda ani aport. Na druhé straně pokud s ním nechceš dělat, tak je to jednodušší. My s sebou furt taháme nějaké aporty, jsme špinaví a často mokří (maji rozkošký zvyk přijít k nám a otřepat se - ať z toho taky něco máme).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Žampachová 9.2.2022 9:19

Jo, každý pes je jiný, dokonce i když je to matka s dcerou. Natož takhle odlišné psice. Ale pokud mají správné zacházení, tak jsou láskplní všichni. Kess to vyhrála.

Naše holky zdvořile kamarádí s každým, ale ty starší si už jdou po svém. Smečka se chová jinak než jedináček, nepotřebují tolik sociálních kontaktů. Jen mladá je ještě třeštiprdlo. Mají rádi návštěvy (zvláště někter) ale nestalo se nám, že by měly sklon odejít s někým jiným. No aprotože je máme mokré pořád (na led jim zakazuji, tak se prolomí jen na malém polderu, kde je mělko a vylezou - nemám chuť se koupat v ledu, nejsem otužilec ), tak prostě vysoušení neřešíme. To bychom každou druhou procházku končili předšasně a u vchodu měli jaldu ručníků. Jenže fleto mají rycleschnoucí drst. Na koncích chlupů mají maličké rampouchy a uvnitř srsti u těla teplo. Tak nemusíme řešit kabátky ani ručníky. Jen když jim je přes 12.tak je kvůli zádům trochu sušíme ručníkem. Jinak aby člověk chodil s károu, protože i včera byly ve vodě každá nejméně 2x. To nejméně je Derča (stará dáma už dbá víc na pohodlí), Laudie jsem nestačila počítat. Dokonce si prolámou tenký led, aby se dostaly k milované vodě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alimo 9.2.2022 9:16

Kessinka je roztomilá malá pejska S tou vodou mi připomíná naši kočku, ta prostě vodu nemusí v jakékoliv podobě. Byť je polovenkovní, tak čím je starší, tím víc je hezky doma v teploučku, občas se tedy jde podívat ven, v mokré trávě našlapuje jak kočárový kůň a do toho bílého fuj nejde ani náhodou, to obíhá doma venkovní dveře obloukem, aby náhodou.... Psisku voda nevadí, ale že by se šel v létě - natož v zimě! ,koupat, to opravdu nehrozí. Jo v teple svlažit nejvíc po bříško, to jo, ale celej? Labrador jak vyšitej a to je opravdu s PP.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 9.2.2022 8:09

To bylo tuze roztomilé hlásání - Kessinka je prostě láska!

Tou nechutí k vodě jakožto takové, tou mi připomněla Toyu - ty bytostně nesnášela vodu. To neštěstí, když se měla jít venčit po nočním dešti (neřku-li přímo v dešti). Brooke má k vodě neutrální vztah - nevyhledává, nevyhýbá. A Erník ji miluje - k potoku si klidně i půl kilometru zajde. A Fram je cáklý vodní cákal , v rochnění si ve vodě předčí i Erníka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 9.2.2022 8:03

"Zastrčit kost vylézající zlomeniny"... Ale ono je to tak, že vůči zvířeti se chovám jaksi líp (většinou to tak je), protože předpokládám, že člověk se o sebe postará, kdežto ta nevinná němá tvář, zavlečená do lidského světa, je prostě chudinenka

Krásně jsem si početla, krásně jsem si zahrála ("Kdo najde hnědou Kess na hnědém poli, získává bod"). A vzpomínání na slečnu Bony mě taky vždycky potěší, díky, Zdeno!

A přeji hezký den plný biomyší :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 9.2.2022 5:52

hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům

krásné povídání o psí lásce k dětem i lásce páníků k domácím mazlům

My uvidíme, co se nám vyklube - zatím se vše často mění - vyvíjí se chlapec nejen tělesně. A tělesně tedy roste před očima. Myslím, že 15 kilo už minul... spíš bude mít 16... Posiluju a posiluju.

• reagovat
• nahlásit příspěvek