ROZHLEDNÍK: Na návštěvě u malíře pravěkých rekonstrukcí
10 Arnošt Hanák, Silurské moře (Loděnice u Berouna) foto: Aleš Uhlíř, Neviditelný pes
Nebude snad nikdo, kdo by neznal ilustrace Zdeňka Buriana. Znají je čtenáři dobrodružné literatury, ale také knih o životě v pravěku. Burian se věnoval odborným paleontologickým ilustracím. Dnes se u nás tímto úzce specifickým odvětvím malířství možná nezabývá ani deset lidí. Jedním z nich je Arnošt Hanák z Bohumína.
Arnošt Hanák pochází z Karviné. Jako desetiletého chlapce ho uchvátily knihy paleontologa Josefa Augusty Zavátý život a Divy prasvěta, ilustrované Zdeňkem Burianem. Ale teprve v roce 1987, ve věku 24 let, se pustil do svých prvních rekonstrukcí pravěkého světa. Poté, co se po čtyři roky učil u malíře Juraje Gullára, který je posledním žákem Z. Buriana, začal se paleontologickým malířským rekonstrukcím věnovat naplno. Ovládl techniku perokresby, tužky, pastele, kvaše, akvarele, křídy, kombinované techniky a olejomalby.
Dosud vytvořil takřka 2 000 prací, z toho přes 200 olejomaleb. Jeho pravěké rekonstrukce ilustrovaly odborné publikace, ale také například známý časopis pro mládež ABC. Vytvořil rovněž mnoho etnografických portrétů, ale nakonec zůstal věrný paleontologickým rekonstrukcím.
Své obrazy vystavoval v Městské knihovně v Orlové, ve výtvarném centru BART v Bohumíně, Mosteckém muzeu, Ostravském muzeu a v Muzeu Zdeňka Buriana ve Štramberku. Štramberská výstava Pravěk a etnografie byla přehledem jeho dosavadní tvorby. Vždy šlo o velké expozice. Kupř. v Ostravském muzeu bylo vystaveno 120 obrazů. Na výstavě v bohumínském Salónu Maryška byly spolu s obrazy vystaveny zkameněliny. Arnošt Hanák je také sběratelem zkamenělin.
Začal se zkamenělinami, které se vyskytují na Ostravsku. Především ostravský karbon. Když odešel pracovat do Prahy a do Bohumína jezdil jen na víkendy, zaměřil se na vyhledávání zkamenělin trilobitů v širším okolí Prahy. Trilobiti se stali jednou z jeho sběratelských specializací, má jich takřka 400 druhů (v Čechách je známo asi 1 000 druhů trilobitů). Je zřejmě jediným sběratelem zkamenělin na Ostravsku, který kolem Prahy soustavně sbírá trilobity a je znám i mezi tamními sběrateli.
Některé nálezy zkamenělin jej dokonce inspirovaly k vytvoření obrazu. Nebýt mamutí stoličky nalezené v Odře, nevznikl by obraz Mamuti v meandrech Odry. Jeden zub by ale na odbornou paleontologickou rekonstrukci nestačil. Bylo nezbytné seznámit se s tím, jak Odra v těch dávných dobách vypadala, jaká vegetace tam rostla a se spoustou dalších reálií. Bez odborné paleontologické literatury pravěké rekonstrukce dělat nejde. Navíc vše se ustavičně vyvíjí a mění, takže malíř takových paleontologických rekonstrukcí musí držet krok s novými poznatky paleontologie. Vyžaduje to nejen konzultace, ale také mít stále po ruce nejnovější odborné publikace.
Pozoruhodný je obraz s rekonstrukcí prvního prokazatelného českého dinosaura, který je popsán podle fragmentů kostí končetiny. To však nestačí k určení rodu a druhu a dinosaurus je zatím znám jako iguanodontidae sp., tedy neurčitelný zástupce této skupiny dinosaurů.
Když před lety Arnošt Hanák studoval malířské techniky, namaloval několik olejomaleb podle obrazů Zdeňka Buriana. Ostatně malíři se podobným způsobem v galeriích učí na dílech velkých mistrů odedávna. Jeden takový obraz se jmenuje Pocta Z. Burianovi a je na něm souboj tygra indického a levhartů.
Povídat by se o tom s Arnoštem Hanákem dalo dlouho. U každého obrazu, který byl vytvořen se snahou zachytit co nejvěrněji určitý výjev z dávných dob, je nějaký příběh. Většinou jde o rozměrná plátna, což na ilustracích není vždy patrné. Arnošt Hanák je svým způsobem perfekcionista, vychází z paleontologické literatury, ale dělá také vše proto, aby jeho díla byla trvalá. S olejovými barvami bývá v tomto směru prý někdy potíž, obrazy nejsou po několika letech barevně stálé, proto si tuby s olejovými barvami nechává posílat z Holandska.
Za rozměrnějším obrazem jsou stovky hodin malířské práce. Podle současných paleontologických znalostí jsou obrazy věrohodné. Jde o precizní paleontologické rekonstrukce. A nejen to. Na malé ilustraci to tak možná nevynikne, ale přímo před obrovským obrazem mamutů brouzdajících se v meandrech Odry jsem měl pocit, že se do toho desítky tisíciletí od nás vzdáleného světa dívám oknem, že jsem jeho účastníkem. Bylo nesnadné vybrat ilustrace ze stovek obrazů.
Foto: autor