Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Dekuji za mile komentare. Na rajceti mam par restu. Asi tak hodinu se mi nedari odpovidat. Odpovedni okenko se prodlouzi az kamsi do sklepa a sipka na odeslani komentare spolu se zapatim stranky zmizi. Vypnuti a zaplnuti prohlizece nepomaha.

Pokud se chcete zeptat na cokoliv, co souvisi s Drazdany, myslim ze neni problem poslat mail na Liku a ja se pokusim v ramci mesicni svodky odpoved zapracovat nebo odpovedet mailem.

Preji hezky vecer a nejpozdeji za mesic jsem tu zas.

Já děkuju, že ses seriálu ujala, start se velice povedl A odpusť mi toho Tatorta, byla to z mé strany taková blbinka - i když chvilku jsem fakt váhala, jestli fakt kocour...

Budu se těšit na další díl, doufám, že už máš pár únorových fotek

Evo, děkuji za pokoukání na krásné fotky i povídání. Do Drážďan jsme svého času jezdili hodně (1970-90), obvykle ale jen na nákupy, i sportovní kočárek jsem si svého času přivezla...

I když, byla jsem i na výstavě orchidejí, kamélií (to bylo někde u Drážďan) a vždy jsem obdivovala drážďanské fontány. Těším se na další měsíce.

O vystave jsem tu kdysi psala. Bohuzel uz ji podvakrate zrusili. Snad se letos zadari a nekdo snad i vystavovat bude.

Jé Evo, to je milé překvapení - budeme mít drážďanský rok ! Nikdy jsem tam nebyla a budu se moc ráda městem a okolím procházet virtuálně. V povídání mě zaujalo, že dětičky slaví narozeniny hned po probuzení a do školy nesou dort. Vlastně chápu tu nedočkavost, je to trochu jako am. detičky nemohou dospat, aby co nejdříve ráno 25. letěly ke stromečku rozbailt co jim Santa nadělil.

Moc hezké fotky, ale jakmile jsem zahlédla "smraďoch jínan" hned mi naskočila vzpomínka. V Německu rostl obrovský jinan (Ginkgo biloba) před budovou manželovy práce. Hned poprvé, když jsem k budově šla, měla jsem s manželem domluveno, že budu čekat venku. Právě pod tím stromem. Byl to krásný velikán, viděla jsem ho prvně. Zaujaly mě tvary listů a na zemi ležela spousta zajímavých "jablíček". Tak jsem jich pár šoupla do kapsy, že si je doma pořádně prohlédnu a zjistím víc o stromě. No jaksi jsem na jablíčka zapomněla , ani budnu jsem určitou dobu na sobě neměla. Když jsem ji zase chtěla obléknout, zarazila mě "vůně" a brzy jsem zjistila, odkud pochází - jasně, z kapsy.

Add kocour Tator. Jo pouštění koček je u nás také časté (hlavně moje) zvednání ze židle. Jak nám teď veverky ( hlavně jedna, nanejvýš dvě) drze lezou až na verandu, je třeba za kočkami okamžitě zatáhnout skleněné dveře. A protože kočky hlavně ráno často nevědí, jestli chtějí být venku, nebo doma,, courají dovnitř a ven během naší snídaně třeba 4x i víckrát. Takže zatímco mi manžel třeba něco povídá, já mu řeč přeruším - kočka (y) chce (chtějí) dovnitř. Krátce na to, zrovna když mám já plnou pusu chleba, musím vstát a jít milostpaní otevřít, protože ona nutně musí zase ven.

Zdravim Maricko - sla ta bunda vyprat? S poginkovanym autem se do mycky musi minimalne dvakrat. Rozkladajici se kyselina maselna je fakt puch desnej.

Oslava narozenin bylo jedno z temat, kdy jsem fakt nevedela, ktera bije a co se ode mne ocekava. Manzel zas netusil, ze neco tak samozrejmeho nevim, (preje se hned rano, nebo jeste lepe ihned s pulnoci) a na mnohe veci tudiz dopredu neupozornil (detska narozeninova navsteva dostava pri odchodu maly darek).

Uz jsem to dnes nekde uvadela na pravou miru - kocour se nejmenuje Tatort :)))))), ale Kocour. Popis u fotky mel napovedet, ze zrovna koukame na porad Tatort - misto cinu. Uz mam to slovo tak zazite, ze me vubec nenapadlo ho prekladat.

Vítr se utišil a na nebi je tolik tolik hvězd!

... nebyl od vas nekdo u dvanacti mesicku? hvezdicky u nas nevidno uz dlouho

Tak jsem zpět. Evy, díky za letošní fotorok, to budou zajímavé fotky a i vyprávění. Drážďany jsem viděla kdysi ještě za socíku a to byly vlastně ruiny. Moc se těším na povídání z tak krásného města, povstavšího ( to je tvar, co?) jako Fenix z popela ...

Dámy nestěžujte si na počasí. Já byla dvě hodiny v lese a jak je to všechno prořídlé, to byl fičák !

...omluva, EVI....

Když se řekne Drážďany, vynoří se mi z paměti dvě vzpomínky. Ta první je z dovolené ještě s rodiči, jedeme na Rujánu, cestou se zastavujeme ve Zwingeru a já jsem naprosto okouzlená sbírkou porcelánu. Ta druhá je podstatně mladší, z výletu se známými do Drážďan, abych konečně viděla Frauenkirche, neboť z té první návštěvy si pamatuji jen trosky. Je krásný letní den, procházíme historické centrum, i na Frauenkirche dojde, pozorujeme parníky na Labi, korzujeme po nábřeží. Drážďany jsou krásné město a těším se, že je během roku poznám důvěrněji. První díl je báječný! Díky, Evo, že jsi převzala pro tento rok fotoštafetu.

Mam na Drazdany i par vzpominek z detstvi a pak nekdy z roku 2002, kdy jsem tu byla jen na skok. Kdyz si ty navstevy v hlave prehraju, mam pokazde uplne jiny pocit. Drivejsi vzpominky jsou stejne, jako mam z dovolenkovych cest. Ten aktualni pocit je pocit domova.

Ještě k aktuálnímu počasí. Máme tu nefalšovaný duben. Ráno hezky, vzápětí sněhové a dešťové přeháňky, pak vichr, déšť. Teď vichr, slunce žblunce, jak píše Yga, teplo. A mně přišly objednané dlužichy a nemám připravený záhon, tak nevím nevím, co s tím udělám. O tom, že bych měla psát, radši pomlčím. :)

No tak to já teda nepomlčím!!

Prima, budeme mít fotorok od sousedů, těším se. Jen se musím trochu smát tomu drsnému severu. Dalmi, jak všeobecně známo, bydlí v Dalmatinově, tedy v Tisé. A vždycky píše, že když je u nich už moc sněhu, moc mlhy, moc mrazu, tak sednou do auta a jedou se ohřát do Drážďan, kde bývá tak o deset stupňů tepleji. Ono i v Ústí nad Labem je vlídněji, než v Tisé. Naposledy jsem to zažila v září, z Tisé jsem vyrážela v bundě a v Ústí pak běhala v tričku.

Ty pěkné fotky jsem zatím jen zhruba projela, k odpolednímu kafíčku si je vychutnám.

Jakozto rodily ustecak mam prehled - na jihu dest, na severu slunicko, uprostred na horach snih. A tak to ma byt. Na lyze at si sportovci jezdi do kopcu a ne, ze ja tu budu kvuli snehu ve meste behat s lopatou a smetakem a uklizet chodnik.

Á fotorok z ciziny :)). Pěkné fotky a vtipné a zajímavé povídání k tomu, dík.

Evo, je moc dobře, že jsi se roku22 ujmula. Pohled zvenku a dovenku je vždycky zajímavý a píšeš velice čtivě.

Kocourovy výmluvné pohledy u dveří ven jsou jak přes kopírák i u nás a také vždy úslužně přiskočíme, abychom vyhověli. A how-know synonym nemá chybu!! Hm, z divadel v Oslo mám také poněkud rozpačitý pocit. Je to jazykem i když není překážkou...nebo přece jen?, jiným stylem výuky řemesla, trochu jinou mentalitou, nebo čím! Talentovaní lidé jsou přece všude na světě. Fakt nevím, proč jsem vždycky trochu zklamaná.

No jasne, ze ten jazyk nikdy neovladem do vsech detailu. "Chybi" i cas detstvi a dospivani. Mistnim staci naznacit, nam se musi vysvetlovat souvislosti. Ovsem u toho divadelniho predstaveni toho meli plne brejle i domorodci. Zdravim na pravy nefalsovany sever! :)