16.8.2022 | Svátek má Jáchym


FOTOROK na drsném severu aneb Když se řekne Drážďany

2.2.2022

Co mě to jen napadlo? Napsat Lice, že rok 2022 bych možná mohla já, když se nikdo jiný nepřihlásí? Lika promptně odpověděla, že „Prima, je to Tvoje. Nemá smysl čekat na „výběrové řízení“, když leden začíná za chvilku a je třeba začít fotit.“

Znáte mě z několika článků, které jsem pro Zvířetník napsala. Bydlím pár kilometrů od severních hranic, v Drážďanech. O pestrou náplň dní se mi aktivně starají dvě děti, manžel a kocour. Já se pak starám o ně a ještě o dům, zahradu a do práce taky někdy musím.

Tak jdem na to.

První vteřinu Nového roku jsme zastihli na nábřeží Labe, v blízkosti přívozu Neustadt - Johannstadt. Byly vidět rachejtle v centru města, pak sem tam v zahradách, něco málo pod novým mostem, ale v porovnání s minulými roky to bylo takové nesmělé pšoukání. Kanadská návštěva byla jiného názoru a tvrdila, že takový super ohňostroj ještě nezažila (no, oni se v těch hustých lesích navzájem asi ani nijak nevidí :)).

Dcerka moje druhorozená, zlatíčko vysmáté si při kochání se světélky sedla na mez a rovnou do how-knowse. Štěstí se na nás přilepilo už v prvních minutách a došlo s námi přes neustadtské centrum (chudák mládež nesměla slavit v teple, zaplnila tedy ulice tak, že se nedalo projít) až domů. Naštěstí šlo to štěstí vyprat.

S přáním jak na Nový rok, tak po celý rok jsme prvního ledna s kanadskými nelenili a vydali se pěšky obhlídnout drážďanské zámky nad Labem, resp. Labské zámky v Drážďanech. Občerstvení u Lingnerschloss mělo otevřeno a po překontrolování 2G-stavu (genesen uzdraven, geimpft očkován) jsme si někteří z nás vyrobili třetí G Glühweinem, svařákem.

Někdy je nutné se během náročné cesty posilnit, aby měl jeden energii na boj s obezitou a povánočními problémy s váhou. Cukrárna u mostu Blaues Wunder stála v cestě a ty dorty tam opravdu nemají chybu! Pomohly nám dojít po 12 km do cíle. V noci jsme přidali projížďku na kole centrem covidově opuštěných Drážďan, tak snad z těch kalorií na uložení moc nezbylo.

Semperoper • V centru Drážďan nikde nikdo, 1. 1. 2022

8. ledna poprvé v tomto roce sněžilo. Důkazem je fotka zahrady.

14. ledna měla dcerka moje prvorozená, sluníčko blonďaté narozeniny. Oslava narozenin je tu takové špecifikum. Oslavenci se přeje hned ráno po probuzení a slaví se prakticky hned u snídaně. Pro maminku to je jistá noční. Upéct dort, uklidit kuchyň a nazdobit stůl. Pokud stíháte všechno na poslední chvíli jako já, tak ještě pozdě v noci zabalíte dárky, máte hotovo a můžete jít spát.

Dle věku oslavence se můžete buď prospat (pokud slaví manžel nebo odrostlejší ratolest), nebo jen tak mrknete a musíte vstávat (pokud slaví nedočkavé dítko). Popadnete dort, zapálíte svíčky, manželovi dáte do ruky kytku a jdete popřát děťátku, které nedočkavě hopsá po posteli. Pokud následuje úprk do školy nebo školky, stačíte jen sfouknout svíčky, dát dort zpět do lednice a posbírat papíry z rozbalených dárků. Dítě odchází do školy zásadně s dortem pro spolužáky!

O víkendu vyměníte ten druhý úkon (dort zpět do lednice) za klidné rodinné posezení u narozeninového dortu. Večer se s gratulací dostaví sousedé nebo vzdálenostně blízká rodina. To je dobré mít v zásobě další dort. V některém z příštích dnů se koná oslava pro kamarády dítka, to pečete čtvrtý dort. Když se pak ohlásí další příbuzenstvo, už toho všeho máte plně zuby a pošlete manžela koupit několik kusů Kuchen do místní pekárny. Čím odrostlejší dítě, tím méně dortů a oslav. My už jsme ve stadiu, kdy se dort jí a dárky rozbalují až po návratu ze školy. Ranní gratulace s dortem a kytkou v ruce samozřejmě zůstává :).

15. ledna jsem vám vyfotila sníh. Skoro v centru města. Bylo ho několik metrů na délku! Zbyl po Ski Weltcup Dresden, který se tu pořádá v lednu již několikátým rokem. Běžkaři závodí s kulisou Drážďan za zády. Bohužel zatím vždy na umělém, v lednovém teple tajícím sněhu.

Divoké husy na nábřeží • Někdo zaplatí firmu se sekačkou, někdo baču s ovcema,...

Divoké husy na nábřeží • Někdo zaplatí firmu se sekačkou, někdo baču s ovcema, nám se o trávník v centru města starají husy. 15. 1. 2022

16. ledna jsme nechali dětičky doma a se známými (tzv. Majas, jakože rodiči od Maji) jsme dali 11 km v Saském Švýcarsku. Až na parkovišti jsem zjistila, že vandrboty zůstaly doma v teple a mně musí stačit rozšláplé kožené kotníkáče.

Utterwalder Grund • Výlet 16. 1. 2022 - Saské Švýcarsko

Večer do divadla už jsem se naštěstí obula patřičně. Divadlo bylo, no, jak to napsat. V době covidové prý není zas tak důležité, jestli je představení dobré nebo špatné, důležité je za kulturou vůbec moct vyrazit. Liebe ohne Leiden – láska bez trápení se to jmenovalo. Protrpěly jsme s kamarádkou (ta je pro změnu od Ayas) každou scénu, každičkou písničku. A pořád doufaly, že se to zlomí a příběh bude mít smysl a spád. Ne, nestalo se. Bylo to daleko horší, než jsme doufaly.

17. ledna. Jak chodí vaše kočky ven? Předpokládám, že zcela normálně. Sedí u dveří, koukají střídavě na ně a na vás, vy pak otevřete dveře a kočka zůstane sedět. Když dveře zavřete, kočka se tváří, že musí jít ven teď hned. Takhle to jde tak dlouho pořád dokola podle toho, jaké je venku počasí, jak moc kočka musí na záchod nebo jakou máte trpělivost. Když se náš kocour rozhodne, že ven půjde i fyzicky, osyčí nás u každých dveří, které mu cestou ven otvíráme. U posledních, venkovních dveří ho pohladím, on na mě mroukne, poté dveře otevřu, kocour projde ven a proces je u konce. Celé si to můžete prohlédnout tady na videu.

19. ledna dostal kocour konečně nové laserové ukazovátko. Staré dala posluha neznámo kam. Nové umí i motýlka a hvězdičku!

20. ledna opět nasněžilo a během minuty opět roztálo.

22. ledna jsem jela do Prahy poslavit kamarádovy narozeniny. Původní plán byl jasný - stihnout koncert Tilla Lindemanna. V rámci boje proti covidu byl koncert dva týdny před termínem zrušen a náhradní plán zněl: najít jinou akci. Akce nalezena, zakoupeny lístky na Jeptišky. Den před představením bylo zrušeno i toto. Operativně jsme našli ještě nezrušené představení Prachy!! v Divadle Palace a s přihlédnutím k turbulentnosti situace mohu prohlásit, že líp jsme si snad ani vybrat nemohli. Já se nasmála jak už dlouho ne. Úplný opak drážďanského představení a vesmír je tudíž opět v rovnováze.

Fotky z tohoto dne vznikly v pražském meduzariu. Ve skutečnosti bylo menší, než jsem podle reklam očekávala. Nejlépe se daly fotit medúzy promítané na zdi a zem v poslední místnosti. Chtěla jsem se tam někoho zeptat, co dělají medúzy, když se jim zapletou vlasům podobná chapadla nebo když se medúza naplácne na tyč v akváriu a proud vody jí nedovoluje pozici opustit, ale v celém meduzariu jsme na žádného odborníka s cedulkou na svetru nenarazili a u kasy bylo při odchodu narváno. Zůstává tedy jen u nevyřčených otázek.

Co dělají medúzy, když se jim zamotají nohy? Eee vlasy? Teda chapadla?

Komentář k lednovým fotkám kytiček v albu: Na začátku ledna mi v prostředku zahrady krásně kvetl žlutý jasmín. Na konci ledna vypadá značně schlíple, což se o sousedovic jasmínu na plotě říct nedá. Čemeřice letos vykvetla, ale drží se u země a květ něco ohlodalo. Sněženky to mají za pár, raší i lístky krokusů. Doma kvetou orchideje, v práci narcisy a hyacint. V parku kvetou lísky. V zahradě se otvírají jívy, ale jsou moc vysoko, abych je mohla vyfotit.

A pokud jde o lednové fotky zvířeny: Kocour ležící spící - na klíně, když koukáme v neděli na Tatort; na tašce, když jsme vybalili právě nakoupené oblečení; za záclonou, když ho unaví pozorování zahrady.

Dobře jste nakoupili! Leden 2022

Foto: Eva Schlittermann. Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.

Eva Schlittermann Neviditelný pes


Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 7. soutěžním týdnu?
Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 7. soutěžním týdnu?

Léto venku s eMiminem je tady! Každý týden budeme soutěžit o fantastické ceny v celkové hodnotě 298.000 Kč. Sdílejte své letní zážitky, hodnoťte...