Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Sedláková 12.11.2015 8:30Toro moc krásné povídání Jo kliky v nich paměť starých zašlých časů. |
|
|
Z. Tora 11.11.2015 18:18Děkuji za všechny milé ohlasy. Jako téměř každý den jsem se dostala domů až večer, takže se omlouvám, že jsem se neozvala dřív - z práce se na net nedostanu. Jsem moc ráda, že se vám článek líbil, opravdu. |
|
M. Crossette 11.11.2015 20:09Re: Děkuji Tak já jsem tu Toro ještě později, než ty :) Všechny kliky jsou krásné, nejvíce se mi ale líbí ta lví. Také povídání - "duši kliky - jsi vystihla moc hezky. Však bez kliky by se v dobách dávných nedalo nastartovat auto, nenatočil by se stařičký gramofon (měli jsme jeden na kličku), nedalo by se umlýt maso a pousta dalších věci. A je přeci i jedna moc pěkná pohádka (s Janžurkou), kde důležitou roli hraje chybějící klika od flašinetu :) |
|
|
Z. Tora 11.11.2015 20:58Re: Děkuji Díky. Ano, je fakt, že na kliku bylo dřív kde co :) |
|
T. Zana 11.11.2015 16:08Toro Piš, piš co nejčastěji! Krásně se to čte a spolu s krásnými fotkami jsou to lázně pro duši. |
|
|
Z. Tora 11.11.2015 18:18Re: Toro Zano, moc děkuji, mě zas po duši pohladil tvůj komentář :) |
|
|
Z. Lika 11.11.2015 12:01Moc pěkné fotky a poezie a navíc podnětná diskuse - co se tu člověk nedozví! Toro, povedlo se Ti to. |
|
|
Z. Tora 11.11.2015 18:18Re: Moc pěkné fotky a poezie Liko, to mám opravdu radost. I já se dozvěděla spoustu nových věcí :). |
|
Z. Yga 11.11.2015 9:01Jó kliky, Jak už řečeno, kliky miluju. Zvláště ty staré, na kterých je vidět, že se jich dotýkalo nespočet rukou. A ani nemusí být nějak extra zdobené, hlavně když je na nich vidět, že byly a jsou hodně používané a jejich ručky jsou ohlazené do vysokého lesku, ač zbytek už třebas reziví. Málo kdy si uvědomujeme, jak je taková klika důležitá. Milá Toro, tvoje kliky jsou kouzelné a slova k nin velice poetické. Díky za článek i za fotky. |
|
|
Z. Tora 11.11.2015 18:19Re: Jó kliky, No jo, vlastně ano, vzpomínám si, že jsem kdysi někde četla, že se ti líbí velké kliky na domech nebo kostelech a podobně. Mně taky, jsou to fakt kolikrát umělecká díla. Díky za komentář :). |
|
Z. Dalmi 11.11.2015 8:42Achich tohle je moje gusto. Nádherné čtení, krásné fotky. Moje vetešnická dušička jásá :-) |
|
A. Bytová 11.11.2015 12:20Re: Achich Sem se lípnu, s dovolením, dtto, včetně té vetešnické dušičky. :) |
|
Z. Jenny 11.11.2015 13:45Re: Achich Taktéž milé dívky se k Vám přidám i má duše jásá! Toro, díky ! |
|
|
Z. Dalmi 11.11.2015 14:41Re: Achich Jsme jedné krve :-) |
|
|
Z. Tora 11.11.2015 18:20Re: Achich Děkuji všem vetešnickým dušičkám za zatetelení se u článku :). |
|
D. Ruščáková 11.11.2015 8:39Toro, to je moc hezké povídání! A krásné fotky. Mám moc ráda staré kliky a výslovně se po nich koukám. I proto mě vždycky potěší fotky od Ygy, která je jejich pravidelnou lovkyní - myslím obrázků, ne klik:)) Díky za krásné ráno! |
|
|
Z. Tora 11.11.2015 18:21Re: Toro, to je moc hezké povídání! Díky, Dede, jsem ráda, že jsem ti zpříjemnila ráno :). |
|
|
Z. Tora 11.11.2015 18:22Re: Toro, to je moc hezké povídání! Dede, děkuji, jsem ráda, že jsem ti mohla zpříjemnit ráno. |
|
A. Lex 11.11.2015 8:36Toro, moc hezký článek. Kliky sbírá na svých fotkách i YGA, Zana zase staré lampy. Zajímavé je, že když takový nějaký kousek vidím, hned si na ně vzpomenu a vyfotím. Když nezapomenu, tak jim je posílám. |
|
|
Z. Tora 11.11.2015 18:22Re: Toro, moc hezký Už si taky vždycky vzpomenu na Ygu :). |
|
Z. Matylda 11.11.2015 7:18Toro, báječně napsáno. A na kliky na starých domech koukám moc ráda :) |
|
|
Z. Tora 11.11.2015 18:23Re: Toro, Díky za komentář, jsem ráda, že líbilo. |
|
Z. Xerxová 11.11.2015 6:24hezký den hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp. krásné kliky, krásná slova, ... |
|
|
Z. Tora 11.11.2015 18:23Re: hezký den díky. potěšilo. |
|
H. Williamson 11.11.2015 5:01Moc rada te ctu To je poezie. Ve slovech i fografii. Opravdu vyborne. |
|
|
Z. Tora 11.11.2015 18:23Re: Moc rada te ctu Jsem ráda, že se kliky líbily, opravdu, moc. |
|
J. Polák 11.11.2015 1:09Mít kliku Děkuji za pěknou úvahu nad tímto rčením, leč skutečnost je poněkud jiná a mnohem méně mírumilovná. Jako u mnoha věcí pochází i toto z velmi oblíbené lidské činnosti a sice z vzájemného vraždění, zvaného eufeministicky vojenstvím, motorem to pokroku. S příchodem palných zbraní z číny řešili všichni problém, jak tento v hlavni zapálit a neutrpět přitom sám škodu. Manipulace s hořícím doutnákem v poli byla sice osvědčená ale poněkud nepraktická. Buďte v bitevní vřavě v situaci, kdy v jedné rudce máte hořící doutnák, v druhé prachovnici se střelným prachem a ládujete svoji předovku aby jste ty padouchy na druhé straně nějakou kulí poškádlili. Stačilo aby zafoukalo a měl jste zkažené celé odpoledne. Údajně největší duchové doby se tím zaobírali. Nákresy řešení se připisují dokonce panu Leonardovi z Vinci. Prinpic je jednoduchý, škrtout o drsnou plochu pyritem a jiskra zapálí prach ( jako současné levné zapalovače). Výhoda? Žádný oheň kolem při nabíjení ani po. Nemůže vám to zhasnout, což je na stráži nezanedbatelná výhoda, neboť do poslední chvíle netušíte kdy si budete muset vystřelit. A byl vymyslen kolečkový zámek. Kolečko ovládané pružinou se roztočilo na stisk spouště Škrtlo o kamínek, jiskra zapálila prach a bum. Konstrukce viz http://1url.cz/w8bY . Aby to fungovalo muselo se to natáhnout. Na to byl na boku zámku hranolek do kterého se nasazovala , a jsme doma, klika. Střelec, který NEMĚL KLIKU si nevystřelil a jeho životnost se počítala na, v lepším případě, minuty. Bylo to ale velmi, velmi drahé. Takováto mušketa byla dražší než celá výzbroj dvou pěšáků. Mělo to totiž více součástek než tehdejší hodiny. Takže touto palnou zbraní bývaly vybaveny většinou pouze jednotky určené k osobní ostraze tehdejších VIP. Obyčejný kanonenfutter se dlouho oháněl svými zapálenými doutnáky. Pěchota do konce 30 leté války. Dělostřelci až do poloviny 19. století. |
|
|
Z. Matylda 11.11.2015 7:17Re: Mít kliku Měla bych připomínku- doutnák nehoří, doutnák doutná, navíc doutnající doutnák se schovával do zvláštní děrované schránky na bandalíru, aby byl k dispozici rychleji a doutnal furt. Prachovnici držíte v ruce jen chvilku, jinak je zavěšená na bandalíru, aby byla rychle k dispozici, a má velmi úzké hrdlo. Nehodu s prachovnicí jsem viděla jen jednou a dotyčný je pěknej matěj. Střelba z muškety je záležitost, která se musí cvičit (a to tehdy dělali taky) a dělá se na povely. Střelba z doutnákové muškety byla dost pomalá věc, ale v nouzi zrychlíte hodně :) Kolečkových mušket bylo málo, protože byly opravdu drahé, nedalo se to flákat jak Baťa cvičky nebo doutnákovky. Častější byly kolečkové arkebuzy, které mělo jezdectvo (bohatá část vojska). Pokud ovšem střelec ztratil kliku, byl na tom mušketýr s doutnákovkou líp- kus doutnáku ten vedle stojící dost často měl. Nevýhody doutnáku- popálené prsty, je to vidět v noci a dřív to prý charakteristicky smrdělo, což dneska už ani ne (dnešní doutnáky se nenamáčí, používají se bavlněné, které tehdy nebyly). Tolik z mých zkušeností a pozorování. |
|
|
D. Ruščáková 11.11.2015 8:42Re: Mít kliku Matyldo, tak tohle je opravdu na vlastní případně popálené prsty prožitý komentář!:))) Já vím, že zbraně umíš - a umíš tím i zaskočit:)) |
|
|
Z. Jenny 11.11.2015 13:50Re: Mít kliku Jj,Matylda, to je naše mušketýrka! :-) |
