Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
105 PLUS: Ve tmě
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
A. Rgova 12.2.2021 8:25syn je báječnej, že se snažil rozdýchat i pejska, a je úžasný, že se to povedlo |
|
|
A. Zemanová 11.2.2021 23:55Ty prsty na očích a uších by mě rušily. :) |
|
|
A. Zemanová 11.2.2021 23:37:) to je otázek, Radu, snad na nic nezapomenu. Ne všichni mají po návratu do světla takové potíže s motolicí, ale doporučuje se mít odvoz. Mně začaly potíže během cesty domů (jen cca 16 km) a byla jsem ráda, že na těch silničkách není provoz. Tma byla úplně černá, a to i na chodbě. Nevidíš si na ruku před očima. Nicméně místy máš pocit, že tma je světlá, ale vidět opravdu není nic. Kde jsem byla, vstupuje s jídlem člověk a zeptá se, zda nemáš potíže. Můžeš s ním mluvit, nebo ne. Nebo se můžeš domluvit, aby zcela mlčel. Za chvíli zase odejde. Vzduch se vyměňoval v nepravidelných intervalech, abys měla ztížené počítání času, ale dostatečně. Proto také jídlo nenosí zcela přesně. Ale nějaké povědomí o čase si držíš stále. Ano, na začátku hodně spíš. Jela jsem tam s pocitem únavy a nevyspání, s bolavými zády. Spíš a pak si prožíváš tělo. Hodně jsem ho rozcvičovala a hodně ho vnímala, to bylo druhý den. Každý den se to posouvalo, pozornost se přesouvala na různé oblasti, zdaleka jsem tu nevypsala všechno. Byly i zlé sny, odplavení velké bolesti a také nesmírná radost a lehkost. V podstatě to byl celý proces, kratší pobyt by nestačil. Možná když to člověk opakuje každý rok, tak že by stačily tři dny? Netuším, asi jak u koho. |
|
|
A. Zemanová 11.2.2021 23:20Hasiči jsou skvělí! |
|
|
A. Zemanová 11.2.2021 23:19bohužel to nefunguje :( |
|
|
A. Zemanová 11.2.2021 23:19:) Nemůžu nic skousnout, mohla bych si vytáhnout léčivou vložku v zubu. Ale už je to lepší, děkuju moc za podporu. <3 |
|
J. Hlavsová 11.2.2021 23:00Ten odkaz v příspěvku nevypadá jako odkaz, takže nový pokus: https://tn.nova.cz/...tml |
|
Z. Yga 11.2.2021 22:56
|
|
|
J. Hlavsová 11.2.2021 22:51V knize Léčivá síla druidů (systém fyzických a spirituálních cvičení) je cvik, který se jmenuje "Nalézt klid". Lze vstoje, vleže, vsedě (doporučuji). Popis v knize je mnohem delší, ale aspoň stručně: Prsty si zakryjeme oči, a palci si ucpeme uši. Dýchání má zůstat rovnoměrné a klidné. Takto zůstat aspoň tři minuty (začátečníci) až třicet minut (pokročilí). Zopakovat si průběh dne a pak se soustředit na vlastní tělo - pocity. Takže do tmy lze i takto, cílem je zklidnění. Čas od času to zkouším, pomáhá to. Ale i něco O.T. Včera to bylo v TN na Nově, syn hasič s kolegy zasahovali u požáru a jemu se podařilo zachránit i pejska - zprvu dýcháním z úst do čumáčku a posléze dávkou kyslíku: Hasiči zachránili z hořícího domu tři lidi a tři psy, jednoho oživovali - tn.cz (nova.cz)
|
|
|
A. Rgova 11.2.2021 21:19Přeji brzké přebolení. Jako anestetikum na zubobol mám v alpě namočený hřebíček. Vylovím jeden, přiložím na zub nejblíž bolesti a zkousnu, když přestane pálit tak další, při třetím většinou uleveno. A malinko opito To jen tak kecám. Jsem z toho tmoucího článku nějaká rozjetá. |
. |
|
A. Rgova 11.2.2021 21:15A japatoje s očima vave odpočinou si nebo se po týdnu těžko učí zase vidět? A je to tma tmoucí, že fakt vidíš jen do hlavy? Nebo po čase vidíš obrysy a třeba tmavá chodba je světlejší? Nebo je chodba za dveřmi, že si je otevřeš a hmátneš za ně jestli už Ti jídlo přinesli, když ti přijde že už o ně stojíš? Nebo jsi-li usebraná mezi 10-14h tak Tě přinesení jídla vyruší? A jak se vyměňuje vzduch? Toaleta má utěsněný poklop? Den dva bych asi zkusila, víc dní by mi bylo líto času a určitě bych se nedokázala přinutit se tím déle bavit. Jedině, že bych první dva dny prospala a pak teprve se zkoumala. Vzhledem k mému nestíhání a nabušenému programu ( spoustu času proflákám neplánovaně) v téhle pětiletce spíš tma nebude. Děkuju za článek, to mám zas hukot mezi ušima |
|
|
A. Rgova 11.2.2021 21:04Já jsem potěšena tímhle vláknem |
|
|
A. Rgova 11.2.2021 20:55Kohopak jsi čekala? Snad medvídka mývala? |
|
|
A. Zemanová 11.2.2021 19:04Děkuju vám za všechny komentáře a milá slova. Moc se omlouvám, že dnes nenapíšu víc, ale dopoledne mě potrápil zubař a prášek zabral jen částečně. Přeju vám pěkný večer. |
|
M. Crossette 11.2.2021 17:57Přilípnu se sem pod Alimo a Janu, cítím to stejně jak to obě napsaly. Ale článek je zajímavý, to ano. V dětství na chatě jsme se běžně jako skupinka vraceli odněkud večer už za tmy. A pamatuji se, že jsme schválně zhasínali baterky, jako důkaz, že světlo nepotřebujeme, vždyť na cestě známe každý hrbol, každý kořen. Pravda, když svítil měsíc, nebyla tma tmoucí, ale často ano. Tuhle vzpomínku jsem z nostalgie aplikovala i tady, když jsem večer (v zimě už za tmy) chodila na vedlejší zahradu pro Tixie a pak jí tam zase odváděla. Také jsem s sebou nebrala baterku cestu jsem "měla detailně v nohách". Když tu občas byla švagrová a chtěla jít pro Trixie se mnou, automaticky jsem vyšla bez baterky a pak se pro ní buď vracela, nebo se švagrová držela mého ramena a já jí navigovala |
|
Z. Xerxová 11.2.2021 16:52žádná tma - bílobílé Jizerky... Ráno klus do školy, v poledne ze školy a pak hurá na krásné běžky s Trpajzlíky za mrazu, sněžení, občas sluníčka a občas i zlý vichr na nás sházel spoustu sněhu ze stromů... K autu jsme dorazili jak sněhuláci. Dítka nadšená, psík méně - ale zase se konečně trochu doma v klidu vyspal. |
|
|
Z. Lika 11.2.2021 15:57Mlaskání větviček, to je moc pěkně vyjádřeno |
|
A. Alimo 11.2.2021 15:21No nevím, nevím, jestli bych to dala. Spíš se přikláním k tomu, že ne, ale hlavně, já nemám, necítím tu potřebu. Nejsem zřejmě tak nastavená jako ty, já jsem ryzí praktik, vím, že mám své chyby, své rezervy, ale už jsem se s tím naučila žít. |
|
|
Z. Janaba 11.2.2021 14:48Tak nic! To si jen pomlaskával krb při dožvejkávání posledních větviček. Sem zapomněla, že manžel zatopil a jsem zklamaná? Jsem! |
|
|
Z. Janaba 11.2.2021 14:25Vave, to je náročné hledání sebe sama. Na mne je tohle téma příliš abstraktní. Jsem realista, optimista a nejsem si jista, že se chci dobrat všeho, co se ve mně skrývá. Leč, čtení to bylo zajímavé a zkušenost pro tebe jistě přínosná. Zpátky na zem! Něco mi tu v pokoji mlaská, pes je venku, kocour vedle mne chrní. Že by se zase někdo potřebný nastěhoval? Jdu pátrat. |
|
|
A. Zemanová 11.2.2021 13:28V místnosti byl sprchový kout, toaleta a umývadlo. Jídlo přinášeli z tmavé chodby jednou denně v termonosiči někdy mezi 10-14 hodinou, plus sáček s pečivem k snídani. Dvě porce stejného vegetariánského jídla a ve třetí misce zeleninový salát. Já si nechala po prvním dni nosit dva saláty a jedno jídlo. Jo, a byla tam veliká mísa ovoce a velká termoska s bylinkovým čajem. Bylo tam místo na pohyb, cvičení, sedací polštářek, prostor na ležení na zemi. Dobré to bylo. |
|
|
Z. Yga 11.2.2021 12:00Teď jsi mi připomněla, že jsem předevčírem viděla pavučinu a zapomněla ji smést... no jo, ale kde já ji viděla?! To budu muset omést všechny stropy, abych na ni natrefila Jinak já se přiznávám - týden ve tmě bych asi nedala. Ono už vyjít sama se sebou za světla a v prostoru je někdy problém, natož v naprosté temnici. Ale uznávám, že více duchovně založení lidé to mají jinak nastavené a ve tmě a tichu (předpokládám) se dokáží soustředit na své myšlenky a tělo natolik, že se z toho nezblázní. Mne by zajímaly ještě takové světské věci - jak to tam bylo s jídlem, WC a hygienou vůbec? To jsi kolem sebe hmatala a hmatala a ejhle voda? Protože předpokládám, že čas na oběd se tam asi moc určovat nedal. Tak si to tak představuju a začíná se mi svírat u srdce - nene, asi bych zbláznila dočista. To je pro hodně silné lidi... |
|
Z. Jenny 11.2.2021 11:50Milá Vave, moc krásně napsáno avšak složité. Mistrova slova si beru k srdci ale beze zbytku je plnit nebudu i za cenu nepořádku v duši.Už to se mnou jiné nebude.Také mívám občas vize,ty se ovšem beze zbytku plní, moc optimistické bohužel nejsou. Třeba se to s příchodem jara zase trochu vylepší a bude zase slunce v duši. Přeji všem co nejvíc krásných světlých dnů,zdraví a pohodu. Asi se podívám aspoň po těch pavučinách. |
|
Z. Asteris 11.2.2021 11:39Zase téma nutící k zamyšlení. Pro mne tedy tma nenene. Týden ve tmě, nechodit ven, to bych nedala. Díky Arině musím za každého počasí a teď je to v lese nádherné a i večer je krásně vidět. |
|
|
J. Fialová 11.2.2021 11:34Život je změna... Xerxová, tak to předtím si prosím škrtni, a poznamenej si: Bude nová tradice - těším se už velice: Při příštím záskoku bude přát Yga, a to Dobré poledne. Proč by ne |
|
|
Z. Jenny 11.2.2021 11:32Šmánkote, tak (ne)máš novej nick! Hmchm, to jsou věci! Normálně mně to odrovnalo. |
|
|
Z. Asteris 11.2.2021 11:31Jéé, myslela jsem, že už jsi v pořádku. Nojo ty naraženiny bolí dlouho, držím palce, ať jsi brzy bez bolesti. |
|
|
Z. Yga 11.2.2021 11:22Jenom že, Jaruš, v tom je háček - já nejsem žádný vstáváček! Než já dosednu k netu, abych sdělila světu, že YGA je tu, je Jarka už ve svetru a je z venku v cukuletu a rýmuje jak Karel s Hynkem a Máchou dohromady - prostě ty už jsi tu všady. Uf, to jsem se unavila - ale je to jasné, že jo |
|
|
J. Fialová 11.2.2021 11:03Mít tak 8 chapadel jak chobotnice |
|
|
J. Fialová 11.2.2021 11:01Xerxová, píšeš si, jo? Že na eventuální příští záskok se kvalifikovala Yga Já jen pár vět: Neměla bych rýmit dál. Karel Hynek Mácha - kdyby to čet ́... By v hrobě rotoval |
