26.4.2024 | Svátek má Oto


Diskuse k článku

KOČKY: Z kroniky smečky - Dívčí válka

To kotě k nám přišlo provázeno nejlepším doporučením, dostalo od původní smečky na cestu misku, oblíbenou konzervu a potvrzení od veterináře, což v době, o které je řeč, ještě vůbec nebyla samozřejmost.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Xerxová 1.3.2007 8:47

Re: Neuvěřitelné!

Teď mi to došlo - já každý rok věším na mašlích zavěšená barevná vajíčka na malé jablůňky.... Kolik jich přežije Betí péči.... ve větru se budou kývat.... A větvičky ve váze pro našeho bobra....

Jinak Xerda mi vloni nosil kraslice na mašlích přehozené přes záda a žádnou nerozbil.... A já je věšela.

jiný Honza 1.3.2007 8:36

Taky jsem měl mazlivého, milého kocourka

tedy... myslel jsem si to ale jen do okamžiku, kdy nám přivlekl svůj úlovek - potkana stejně velkého, jako byl on sám. Tehdy mu bylo půl roku...

Moc hezky jsi to napsal. Díky.

Zdena 1.3.2007 8:22

Neuvěřitelné!

Naše zvířena by se nejdřív rozhádala o to, kdo dřív zničí načaté dílo! Čuba by nejdřív nechápala, proč do toho nesmí šlápnout, pak by do toho srkala čumákem a kocour by se do toho rozvalil a postrkoval dílky packou, znám ho, darebáka! Stačí mi zdobit s nimi vánoční stromek... To je skoro adrenalínovej sport. A teď budou velikonoce, co?

Velikonoční výzdoba nechává - zatím - čubiznu chladnou, ale kocour to miluje. Sedí přikrčený za nakvetlými větvičkami ve váze a packou plácá do zavěšených vajíček (pouchů), dokud se mu nepodaří některé odstřelit. Když to spadne na zem a rozprskne se, tak se na to jde z kraje stolu podívat, chvíli se dívá na výsledek a činnost opakuje.

Jednou jsem na větvička naaranžovala malá žlutá kuřátka - no to bylo dílo! Během dvou dnů se ta krása změnila v užmoulané oválené hnusy...

Medvídek 1.3.2007 8:00

Jo potkani, á bych je nepodceňoval

kdo neviděl neuvěří, sám jsem valil kukadla. Viděl jsem kdysi jak potkani ve dvojici napráskali kočce. Vždy šla po jednom z nich a druhý mu vyrazil na pomoc a dal se do kočky tak šikovně že prvního musel apustit a šla\ po tom druhém. No a pak se vše opakovalo obráceně. Poraněná kočka nakonec potupně zdrhla. Byla to tak neskutečná podívaná že jsem se nezmohl na to potkany rozehnat a kočce pomoci. No a jedna kamarádka mi vykládala o tom jak pár...no...nechytrých lidí v hodpodě se rozhodlo že zjistí co se stane když dají krajtu k potkanovi do klece. No....zachránili chudinku krajtu naštěstí včas, přišla jenom o oko.8-o

Vave 1.3.2007 7:59

Milý Terro,

když někdo o kočenkách vypráví s takovou láskou, porozuměním a úctu, a ještě navíc s takovým šarmem jako Ty, je to vždycky báječné počtení poránu. I když to dnešní má smutný konec. A vlastně jakýpak smutný konec! Kdy se stane, aby nesmělý kocourek odešel ve stoje a v botách! VVVVVV

Xerxová 1.3.2007 7:43

Re: Milý terra, skoro bych měla chuť

Já taky ráda skládám, ale s Betkou jsem ještě raději žádnou nezkoušela (a to mi Jéžíšek přinesl moc hezkou fresku...). Ale s mladým Xerdou jsem dokázala postupně složit 9000 dílků Velké historické mapy světa. A ten výsledek jsem pak sestavovala na zemi (jinam by se to ani nevešlo) a ten vědecký brouček žádný dílek nesežral, nepomuchlal....

Vakandi 1.3.2007 7:27

Pěkné :-)

Nesmělý kocourek byla moooc krásná a sympatická číča V Terro díky za pěkné povídání R^

Fallowa 1.3.2007 7:12

Re: To je

Ještě jsem se chtěla zeptat:Máte nějaké další "bojové"kočky"?;-D

Fallowa 1.3.2007 7:09

To je

moc hezká vzpomínkaR^.Terro,měl byste napsat ještě něco taky o Filipovi - taky takové hezké vyprávění:-)!

Rpuť 1.3.2007 6:20

To jsem jednou takhle domů přinesla půl kila zrzavejch perskejch chlupů -

něžňounkou kočičí princeznu. Aby jí snad ty tři naši velký halamové neublířili, krmili jsme je raději zvlášť. Až jednou - éterická bytůstka vletěla mezi kocoury jak handgranát. Kočičáci se zachránili skokem na almaru a uprostřed kuchyně stála naježená zrzavá kulička, pod každou přední packou kus masa, třetí v tlamičce a ještě stihla strašlivě výhružně vrčet....:-)

Mirka - Houston 1.3.2007 4:07

Mala bojovnice.....

 Tedy, to bylo krasne a smutne ! Fnuk, fnuk, fnuk. A vubec, mela nekdy tato kocicka  kotata ? A mate ? Jsou to take perfektni lovci ? Kdyz ne, alespon vam tyto krasne vzpominky zustaly R^VV

Jakub S . 1.3.2007 1:54

Takový nesmělý kocourek... a takový

hrdinský konec v boji: toho bohdá nebude, aby... !

Jenom jsem nevěděl, že potkan může kočku udolat. Zakousnout, nebo co? Jasně, že jsou bojovní a chytří, ale snad menší, ne?

RenataE 1.3.2007 1:12

Milý terra, skoro bych měla chuť

 nechat se najít nějakou kočkou, když tak čtu tvoje povídání. Pak se podívám na Taze, jak skládá puzzle, a ta chuť mě zase přejde. Na fotce je odhadem pětistovka, já radši tisícovky (někdy, musí to být ten správný obrázek). A představa, že mi do toho ňáká kočka teda kocour bude pindat a přendavat mi dílky podle svýho.... Ne ne, zůstávám bezkočková:-)