MaRi 9.1.2007 15:05

Re: Re: ... a nikdo tomu neujdeme

předpokládám, že jde o držení u nás nazývané "za poutko". Někde jsem se dočetla, že je to způsob, jakým přenáší kočka koťata - při něm kotě úplně strne a má znemožněný pohyb

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fallowa 9.1.2007 14:48

Re: Re: Re: Re: Nó to jó

Obávám se,že na překážku mu byl spíš můj věk.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pája 9.1.2007 14:38

Re: Re: Re: Re: Jasně, Nyonka je šikulka krásná.

naše kočeny zas nejdou z přepravky u veta vysypat, ještěže existují ty oddělávací vrchy, jinak bysme se k nim nedostali 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Yezi 9.1.2007 14:17

Re: ... a nikdo tomu neujdeme

No, naše pusinka preventivně rozkousala dvířka od přepravky, jak moc veterinu miluje!... a já nemůžu sehnat náhradní

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 9.1.2007 14:16

Re: Re: ... a nikdo tomu neujdeme

Copak na tom nerezovém stole jsem si každou kočku zpacifikovala. Ale nikdy nezapomenu na nebetyčnou trpělivost Mr. Zrzavého. On si za život pořídil pořádná zranění, ale všechno ustál bez odporu. Např. protržená kůže na boku a ve vzniklé  kapse rez a shnilé dřevo. Kapsa se pravidelně vyplachovala  a vešel by se tam pohodlně ukazováček až po druhý kloub. O zhnisaném obličeji, ze kterého vet vydlabával hnis lžičkou, jsem už psala. Jen to muselo být bez uspání, protože to můj obrovský kocourek dokonale nesnášel. Snad si to uvědomoval, že ta příšerná ošetření trpělivě snášel. Jen temně hučel, ale nehnul se. Ani jsem ho nefixovala. Jen jsem mu šeptala, že to bude dobrý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hanča 9.1.2007 14:16

Bedo, to jsou krásné fotky

krásné a roztomilé kočičky a milé povídání, ke kterému má každý, kdo je vlastněn nějakým zvířátkem, co dodat.  A tak tedy dodávám, že my s Alfem k veterináři bez problémů - jednak on autem děsně rád a škrábe se dovnitř ozlomkrk, aby se na něj náhodou nezapomnělo, jednak návštěvu u veta bere jako součást svého společenského vyžití a do ordinace se vyloženě dere. Nějaká injekce ho nerozhází, to spíš ten stůl - na něm se cítí trochu nejistý, ale po snesení na pevnou zem už zase rejdí po ordinaci a somruje dobrůtky.

A abych nezapomněla - Neonka chodí spát s medvídkem ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 9.1.2007 14:16

články na Dumce

Bedo, četla jsem několik tvých článků o Neonce na Dumce. Poznala jsem ji nejen podle jména, ale i podle fotografií  Krásná kočička.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jana Bu. 9.1.2007 14:10

Re: Re: ... a nikdo tomu neujdeme

No, jinak to já ani nedělám, i hodnou kočku držím za krkem, mám své prsty, ruce, oči ráda, ale věřte zkušené, paní Dede, tohle platí na 80 % koček, ty zbývající se vám změní v klubko hadů...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tapuz 9.1.2007 14:05

Re: Re: Re: Jasně, Nyonka je šikulka krásná.

A ještě jsem chtěla dodat, že boj s přepravkou ovšem nastává pokaždé, i když jdeme nebo jedeme někam jinam. To nenávidí. Když pak jdeme pěšky, tak je hodný a pozoruje cvrkot venku. Ale když nasedneme do auta, spustí ublížené mňoukání a celému světu žaluje, jaká nespravedlnost se mu děje. Má to pro něj ale i své světlé stránky, protože ho cestou vytrvale uplácím jeho milovanou masovou tyčinkou.

Je to s těma šelmama práce, ale stejně je Matýsek moje zlatíčko sluníčko.

A Nyonka je krásná kočulenka, určitě je taky nejkrásnější a nejzlatější na světě, že

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tapuz 9.1.2007 14:04

Re: Re: Re: Jasně, Nyonka je šikulka krásná.

Náš kocour Matýsek mi už dávno před odchodem na veterinu čte myšlenky a taky čuje zradu a snaží se doma najít co nejnedostupnější místo. Naháním ho po bytě, postupně zavírám dveře a zmenšuji prostor, až ho někde polapím. Pak roztáhne nohy do stran a vytrčí hlavu do výšky, aby nešel zašoupnout do přepravky. Po dlouhém snažení, kdy v přepravce střídavě mizí jedna, druhá, třetí nebo čtvrtá noha nebo hlava (ale nikdy ne všechno najednou ) se mi přece jen podaří ho tam vecpat. V tu chvíli jsem už celá zplavená od hlavy až k patě a celá obalená chlupy, že bych se mohla jít rovnou sprchovat. Cestou i v čekárně je hodný. V ordinaci je nejdřív zase zapotřebí trocha manipulace, aby byl kocour vyjmut z přepravky. Plácne sebou na stůl úplně naplacato, napevno se k tomu hladkému povrchu "přisaje" a pomaličku a nenápadně se sune ke straně tak, aby se mohl tlapkou zachytit okraje. Jakmile se mu to povede, snaží se ze stolu zmizet. Přitom je úplně tuhý, uši klopí dozadu a případně se trochu třese. Nikdy nevydá ani hlásku. Když jsou úkony hotové, zajede do přepravky jako po másle. Na tomhle cizím nepřátelském území je pro něj i nenáviděná přepravka kouskem domova a příslibem brzkého skončení té "hrůzy". Cestou domů je zase hodný, doma plavně vyskočí, oklepe se a dělá jako by nic.

A to podotýkám, že máme moc hodnou paní veterinářku, která mu ještě vždycky lichotí, jaký je hezký kocourek, a že u veterináře kromě pár injekcí nic horšího nezažil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

WWW 9.1.2007 14:03

Re: Re: kdyz je malo casu

Ahoj mila Zdeno a uz mazu za neprijemnejma zalezitostma.

Blbej den mam dneska !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dede 9.1.2007 14:03

Re: ... a nikdo tomu neujdeme

Poté, co mi Mia při prvním očkování prokousla prst a byla jsem tedy ošetřena veterinářem i já , převládala z mé strany u dalšího kola značná skepse. V ordinaci byl ale druhý z alternujících vetů a povídá: "Jak ji to držíte? Chytit za krkem, držet ve vzduchu, já píchnu a je hotovo!" A jak mluvil, tak jsme konali a Mia dostala injekci a ani necekla, ani moje krev netekla. Zkuste to! Pokud jde skutečně jen o injekci, u nás to fungovalo na sto procent...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

WWW 9.1.2007 14:02

Re: Re: kdyz je malo casu

Utikam uz do mesta.

Vy odpovidate opravdu hned. Diky. Tak to pasuje, protoze 1578 x jsem tam byl ja sam a tim jsem docilil tohodle krasneho cisla .

Hezke odpoledne, vecer, noc pristi den a vsechny dalsi !!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Štětinka 9.1.2007 13:59

Re: poradíte ?

Al, odkud jsi? Mám výbornou kožařku v Praze

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jiný Honza 9.1.2007 13:58

Re: Re: Re: Nó to jó

V tom věku už asi víc nedokázal. 8-)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 9.1.2007 13:57

Re: Re: Tedy Bedo

Mína nikdy nezapomněla na prožitou hrůzu s porodem + císař + kastrac, kdy jí šlo o život. Kdyby jsme ji cpali do přepravky, tak nás sežere.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kadlus 9.1.2007 13:56

Re: kdyz je malo casu

Udělám Vám radost ( to já občas rád).To je "počítadlo",zachycuje jen přímo otevření Vaší schránky.Odečtěte cca 100; to jsou moje návštěvy. Po zveřejnění jdu na stránku a chybička se vždycky vloudí. Musím do systému, udělat opravu, prohlídnout- a PC je blbec, hned mě počítá. Přesto - cca 2000 návštěv za 14 dní- to není špatné. MOhu to trochu porovnávat- řada blogpostů patří "mlaďochům",tam chodí jejich kamarádi, spolužáci atd; stejně, jako tady se zřejmě pravidelně střídají Zvířetníci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Li 9.1.2007 13:52

Re: Re: Re: Re: poradíte ?

Já taky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jiný Honza 9.1.2007 13:51

Re: Re: Tedy Bedo

Jo, jo, kočky. Mikeš byl pan kocour. Do čekárny se nesl na rameně a seděl mi tam celou dobu v klídku a shlížel na vztekající se psy. Po příchodu do ordinace jsem ho ale musel držet, jinak by si doktor nešáhl. Zato jednou si šáhl Mikeš - když jsem povolil držení po odběru krve, chytil veta všemi 5 (4 tlapky a tlama - krve jak na jatkách, 4 týdny neschopenka) - já ho držel úplně volně za hrudník, mě se ani nepokusil kousnout, je nadával. Šetřil se na veta.

Filip přesně naopak - z čekárny raději ven, furt ho bylo třeba držet, co chvíli zary drápky jak se mi cpal na hlavu. Na stůl šel i s bundou a rafl mě při každé příležitosti, zato na veta ani nepípl.

Nejhorší je ale u doktora Denis - jork mé časované tchýně nášlapné - jen se na něj sáhne, už je paničce na hlavě a kvílí jako by mu amputovali půl těla. 8-)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 9.1.2007 13:50

Re: kdyz je malo casu

Milé WWW, to víš, že si to nezasloužíš, protože jseš paličatý jako česnek. Ale my si to zasloužíme, aby jsme klikli a krásně v pohodičce si tě četli. HIHIHI

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tosca 9.1.2007 13:47

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jéje

pak u "lidožravých" koček

Šelmičky šikovné ....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

WWW 9.1.2007 13:30

kdyz je malo casu

Tak se neda moc psat. precetl jsem si  mila Bedo, tvuj pekny clanek.

Chtel jsem napsat povidku o panu Slavickovi z naseho mestecka, ktery se chodil kazde pondeli dat preventivne prohlidnout. Pan doktor Mayer uz z nej silel a povidal nahore na zubarne panu Cemrovi, ze von toho Slavicka jednou dozajista uskrti  !!

Ale mam dnes malo casu, skoro zady. A tak chci podekovat za  vcerejsi zatukani tem ,kterym jsem vcera uz nestihnul ! 

Mila LENKO, Ygo, Petro Aido, Zuzko ( dik za prani, uz jsem to psal, tady ve Francii az do konce ledna ) Kocourova, Hanco, Olcavo, Zdeno (obdivuji te, ze mas v pet rano dobrou naladu, neznam moc takovych klidi ) JoVo ( jeden doktor v tom cvokhausu rikal inspekci, ze to je tam samej falesnej Napoleon, ze to jsou proste cvoci, protoze jedinej ale vopravdu pravej Napoleon je on sam ) - diky moc za vcerejsi zatukani  .

Mily pane Kadlus, vcera jste pekne odpovedel na mou poznamku. Dik. pak jste jeste napsal, ze nekolik lidi vam pomohlo , ci nabidlo pomoc ; Vim, ze vam posilala texty Yezi a tak ji i vsem odstatnim dekuji . WWW si to nezaslouzi, protoze je lajdak a lump. Chtel jsel se jen zeptat pane Kadlus - to cislo navstevniku je jen na "wewko.bloguje.cz" nebo na celem -bloguje cz ? Dik za odpoved !!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jana Bu. 9.1.2007 13:24

Re: Tedy Bedo

U koček je zajímavé, jak se nedá odhadnout jejich reakce. Mám ted doma v depozitu útulkového dost plachého kocoura. Když jsem ho musela vzít na veterinu, tak jsme ho doma chytali asi 20 minut přes hadr atd, doktora jsem varovala, že je to plašan - otevřeme přepravku a kocour vrní, může se umazlit, strká hlavičkou - doktor se chechtal, jestli jsem vzala správnou kočku :) A tohle provádí u veterináře pokaždé. Doma na sebe nenechá šáhnout, ale v nebezpečí, když už je odchycen, tak dělá mazlivou kočičku. A naopak - kočka doma přítulná někdy bojuje, že máme co dělat....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jana Bu. 9.1.2007 13:18

Re: ... a nikdo tomu neujdeme

jééé, co mi to připomíná :) Koček znám hodně, zvládám plašany a divoké kočky, ale nejvíc se "osypu", když mám jít k veterináři s vlastní kočkou Micinkou. Ta milá kočička nejenom že nadává celou cestu v přepravce (ještě že nerozumíme kočičí řeči ), ale vyndání z přepravky u doktora je nadlidský výkon a udržet ji....jsem vždy zpocená až na patě :). Poté dojedeme za kočičího nadávání domů a Micka obejde všechny dvounožce a každému vykládá, jak jí bylo ublíženo ! A každý ji polituje :) 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fallowa 9.1.2007 13:15

Re: Re: Nó to jó

Jakube a Medvídku,kde mají ňuchňací sestřičky to bohužel nevím,se mnou se chtěl jednou ňuchňat závodní doktor(to mi bylo 26 let) a nastupovala jsem po mateřské dovolené do práce a takovou vstupní prohlídku jsem už nikdy nezažila.Když jsem odcházela z toho podniku po 20 letech,tak už se mi jen kouknul do krku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetraK 9.1.2007 13:14

Re: Re: Re: poradíte ?

Al já  bych se taky hodně pustila do vitaminů a minerálů - ty taky neublíží a imunitu posílí. A vzala bych to z obou konců - jak přírodní, tak doplňkově ty vyráběné. Mořská řasa je prý na pigmentaci moc dobrá. Na co dalšího je si nevzpomenu - mám to ale v té mnou zmiňované knížce od pí. Sehnerové - tam se o ní píše, stejně jako o tom, kde jsou další vitaminy apod. Jestli si vzpomenu.. tak sem napíšu, co všechno v ní je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetraK 9.1.2007 13:10

Tedy Bedo

obdivuju každého, kdo dokáže vyřídit návštěvu u veterináře s kočindou. Ono už se psem je to někdy problém - Murphy - to bylo smykem dovniř, smykem ven. Dovnitř jsem smykovala já jeho, ven to bylo naopak. Na stole se klepal tak, že ho vet nemohl ani zvážit, jak mu lítal ukazatel váhy. Leč nebojoval. Vyhrožoval, ale válku nezačal. Podle toho, když byl 2x po mrtvici, doktor Herčík poznal, že je to na dobré cestě. Jakmile mu Murphy hrnul do obličeje nadávky, bylo jasný, že nabírá síly. Ešus je taky po...ropoutkou, ale taky nebojuje. Ten ani nevyhrožuje. Ten rovnou omdlévá, jako když mu píchali antibiotika. Zoufale zavyl a jako dřevěný psík se svalil na bok a "zemřel". Takže jeho nadšeným návštěvám u veterinářů už je taky konec. Už zase jdeme smykem dovnitř... smykem ven. Ale furt se to dá. S tou kočenkou - lidi já vás všechny obdivuju. Ona je to přeci jen šelma šelmí. Měli by za to dávat nějaký válečný ocenění

• reagovat
• nahlásit příspěvek

kocourová 9.1.2007 13:07

Re: Re: Re: Re: Re: Re: popíšu zase někdy příště

Překočkováno bude, taky jsem jsem se konečně odhodlala a zatím poslala portrét alespoň jednoho kočičáka. Ten se zrovna u veta nebojí, i když měl nepěkné zážitky ( bude v portrétu ), je zvídavý, neví kam se dřív podívat, otírá se o doktora i sestřičky a to i po zákroku:-)  A při cestě k němu ( šalinou ) se nebojí taky a jen zvědavě kouká z okna. Zato ten druhý poseroutka, toho jen vytáhnu z bytu, tak vytřeští oči a strašně naříká, s tím se šalinou cestovat nedá, v čekárně naříká, v ordinaci je napjatý jak struna...no naštěstí ťuky ťuk jsem s ním tak často veta nepotřebovala - kastrace, pak uvolňování močové trubice od kamínků ( to bouhužel měli oba kocouři ) a očkování, odblešování a odprašivování po jeho 14ti denním dobrudružství, kdy mi spadl z balkonu a než jsem ho našla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

alimo 9.1.2007 13:04

Re: Re: Milí lidi,

To ale není špatněj nápad- tak buď dobrovolně, nebo pudeš do přepravky...nerezovaj fakt nejseš a nám bys tady chyběl, kdo by tady na nás mluvil snad pětima jazykama najednou ????

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Han 9.1.2007 12:59

... a nikdo tomu neujdeme

Ten článek mě vzal za srdce. Od Silvestra se snažím zapomenout, že termín pravidelného očkování máme v půli ledna a naše briťulka zase uspořádá v ordinaci rodeo. Takovou klidnou, něžnou až jímavou kočičí dámu jste neviděli. Ještě v čekárně na veterině  projevuje  aristokratickou povznesenost. S trochou napětí v  pohledu pozoruje   velké psy a neznámé lidi, ale zůstává klidná. V okamžiku, kdy se ocitne na vyšetřovacím stole, je  už po předchozích zkušenostech celé osazenstvo auf. Pan doktor učiní několik kroků vzad, protože má plnou čekárnu a kdo by se postaral o pacienty, kdyby mu ta něžná kočička třeba  roztrhla palec nebo ukousla nos. Vztáhne ruku k novopečené veterinářce a se slovy: "Vy jste přece kočkařka" se vzdává aktivního podílu na ošetřovacím úkonu. To dobré děvče zajojká obdivem nad úžasným kožíškem a krásnýma očkama a pevně uchopí kočku za krkem. Z druhé strany se přidá silným hmatem osvědčená máma toulavých koček a vládkyně zdejšího útulku, aby jako zdatná sestra zvládla pověstnou pacientku. Ta zavřeští, zaječí,  několika pohyby odhodí silné ženy a  schová se za odpadkovým košem. Po několika  dalších peripetiích, kdy kočka prská a vřeští, nábytek se kácí, personál kleje a panička se rdí studem, se na   třetí pokus podaří  píchnout injekci. Zdravotnice  si zajódují škrábance, otřesené paničce dají náplast na pokousaný prst a moudrý pan doktor učiní jediný lékařský úkon: ponoří papírek do loužičky, kterou kočka zanechala na stole a prohlásí, že ledviny jsou v pořádku. Při odchodu se na nás všichni v čekárně dívají soucitně: Z  děsného ryku, který pronikal  polstrovanými dveřmi, je jasné, že zákrok byl krajně závažný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek