7.12.2021 | Svátek má Ambrož, Benjamin


Diskuse k článku

KOČKY:Stručné kočičí připomenutí

Rekapitulace se shrnutím současného stavu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Pitrýsková 1.9.2019 15:05

Tak dlouho se za bukem chrápe...

...až Nelinka zaklepe a jedna se musí vzbudit a zapomenout na ta léta dlouhého a urputného mlčení. Protože Nelinka a její kočičstvo, to je přece tak svébytný útvar, že se nedá přejít.

Vy, co mě ještě pamatujete, víte, že jsem člověk psí. Ale, jednou se u nás zabydlíkovalo černé koťátko ze závěje. A tak při čtení o Nelinčině bandě jsem tiše a vroucně vzpomenula našeho Mňoučka 0013. Snad ten horší start do života, či geny do vínku mu dané, nechaly z něj vyrůst drobnějšího polovenkovního kocourka. Milého a trpělivého. To když jsem mu ošetřovala rány v bojích utržené. Žel, jak k nám přišel, tak, po šesti letech společného života, jako duch odešel. Jezdili jsme po okolí, volali, hledali, ale záhadná bytůstka se rozhodla (či osud) se rozhodla, e času u nás už bylo dost. Tak tady věnují tichou vzpomínku na Mňoučka a všechny záhadně zmizelé košišky.

Z. Jajka 24.7.2019 21:45

Dík

za podrobný přehled tvých kočičích svěřenců, většinu jsem poznala osobně :-). Nějak ten čas letí.

Z. Tora 24.7.2019 21:30

Nádhera

mají se u vás kočičáci skvěle.

Chápu ale,že je to náročné.Znám to. Ale jsou úžasní, všichni.

A Kebule nejvíc :)

A. Lex 24.7.2019 20:24

Neli

dobře se staráš o kočičáky a oni ti to oplácejí svou přítomností a náklonností.

Z. Nelina 24.7.2019 18:29

Díky za uznání,

někdy už to není pro mě jednoduché. Snažím se seč to jde.

Z. Nelina 24.7.2019 18:25

Re: Krásné počtení a pokoukání

Kebulík se objevil znenadání, pátrala jsem v dost širokém okolí zda není vidět kočka podobného většího vzrůstu, marně.

Kdysi, hodně, hodně dávno, tu byl asi 1/2 roku rezavý óbrovský kocour, palici měl snad ještě o polovinu větší, i zflákal Barta p. Neffa u auta, když sem přijel s opravou PC. Zdatný Bart to nečekal. ale to nemohlo absolutně nějak časově potkat. Různě jsme ho krmili, jak se objevil tak zmizel.

U Černocha to není břicho, to byl, bohužel, hřbet. On je vzorný, původní čip neztratil, všechno funguje stále dobře.

M. Crossette 24.7.2019 17:45

Krásné počtení a pokoukání

na fotky. Jak dole napsala Dede, žasnu nad dlouhověkostí tvých koček! U nás se 18. bohužel dožila zatím jen bývalá kočka Kotě. Jak napsala Lika, vystřídaly se u Tebe opravdu rozmanité druhy, ale všem bylo láskyplně podstrojováno! Dokonce kobereček na vlnitou střechu dostaly, aby je netlačilo a "nespaly jako na valše" :)! Současný domácí paša, pan Kebule je nádherný kocouří exemplář. Ten jeho zakaboněný pohled (který ovšem klame, je to mazel) by mohl být z nějaké perské rasy, jenže nemá jejich placatý nosík. Ten jeho a jeho krásná hustá srst by spíše ukazovaly na britskou rasu, to také bývají velké kočky. Fakt by bylo zajímavé vidět jeho rodiče. Kebulík přechozí majitele neměl? Tedy nikdy jsi nezjistila odkud přišel? Pohled na bříško chudáčka Černouška je smutný, ale zase ta radost sledovat, jaký z něho vyrostl fešák, díky Tvé péči a bydlení s plnou penzí. Přeji mu, ještě řadu dalších spokojených let. Stále funguje jeho čip na dvířka?

Rozesmála mě poznámka, že se nesmíš zvednout ze židle :) U nás platí to same. Námi, třeba jen na moment opuštěný, zahřátý polštář na židli, je také okamžitě zabrán, nejčastěji Woody. Ale dělávaly to i její předchůdkyně Dixie i Smoky. Samozřejmě nepřipadá v úvahu, že bychom kočku sundaly, prostě si musíme sednout na jinou židli.

Z. Vave 24.7.2019 16:47

Milá Nelinko,

nechce se mi ani věřit, že už je to tolik let, co k tobě pan Kebule přišel, a pak si přivedl i Černocha. :)

Vždycky jsem ráda sledovala fotky Tvých kočičáků i jejich přátel. Pan Kebule je úžasný kus kocoura a díky Tobě se má jako v ráji, stejně jako všichni ostatní příchozí. Tak ať se vám všem i nadále dobře daří.

Z. Nelina 24.7.2019 16:33

Re: Potěšila jsem se

Ha, ha, plena to neřeší, abych se nemusela ohybat, zvykl si vyskočit na kočičí posed u okna, jsme prakticky xichty proti sobě, takže do něho to schytám. A po skončení blaha mě s radostí bleskově někde škrábne, tam jde vždy o to, kdo jsme rychlejší.

Z. Lika 24.7.2019 15:57

Re: Potěšila jsem se

S tím pohledem přímo do očí si nejsem jistá, zejména u koček. Dosud jsem žila v domnění, že pohled do očí je dominance, případně hrozba. Znamení "mám tě rád/a" si dáváme pomalým mrknutím. A když to kočky dělají mezi sebou (vlastně i na mě), jednou dvakrát mrknou a pak odvrátí pomalu hlavu. Znamení, že není nutno mě sledovat a je možno mi důvěřovat :D

Slintání je opravdu znamení blaha, to se teda máš :D Takový malý Night. Ber si na sebe plenu, jako s dítětem.

Z. Lika 24.7.2019 15:51

Re: jéje - díky a dotaz

Páni, tak to máš pořádné posilování břišních svalů - nebo spíš pomalé dušení. Ale jak milé :-)

Z. Nelina 24.7.2019 14:58

Re: Nelino,

Kočičáci hodně courají, provoz je tu dost velký, ono se staví jako o život, naštěstí všichni, až na Černocha, jak slyší přijíždět auto, bystře zaskočí za některý plot. Jen ten magor si dovede klidně sednout uprostřed silnice a čučí, jen co jsem viděla, řidiči zatím ohleduplně přibrzdili až zastavili. Zaplať Bůh zatím dobré.

Z. Nelina 24.7.2019 14:48

Re: Potěšila jsem se

Liko, dočetla jsem se, že když se díváš kočce přímo do očí, je to znamení pro ni, že se usmíváš?

Kebul dává blaho při hlazení na odiv tím, že dost slintá. Náhle se pak oklepe a jsem jako po sprše. On má všechno ve velkém.

Z. Nelina 24.7.2019 14:43

Re: Milá Nelinko,

Ygo, děkujeme za přání, nebyl to vždycky mužský rod, psí smečka byli 2 psi a 2 fenečky

https://nelina36.rajce.idnes.cz/Psi_spolecne_fotky_-_postupne_narustani_nasi_smecky_slozene_z_nalezencu/

Z. Nelina 24.7.2019 14:37

Re: jéje - díky a dotaz

Bedo, Mourina do 10 let patřila skoro sousedům v naší ulici a jak píši v článku, postupně se zabydlovala u mě, až tu zůstala. S majiteli jsme se dohodli, že ji přebírám se vším všudy, tudíž dalších přes 8 roků byla moje.

Kebul se velmi změnil po kastraci, nikdy předtím bych nevěřila,že bude nekonečně vyžadovat hlazení a bude mi ležet na klíně s packami kolem krku. Pro mě je to ale dost náročné, 8 kg na žaludku je dost.

O. Joklová 24.7.2019 13:03

jéje - díky a dotaz

jsem lehce zmatena, u koho byla teda kočenka moje oblíbená Kanimůra když to nebylo u tebe??? žila jsem v domění, že patřila k tobě, byla má oblíbená do postedeního dne :-(((((

sestava v průběhu času stále drží spolu, to je obdivuhodné a že je Kebule obdivuhodný sám o dobš, je obdivuhodné i jen tak, vzpomínám jak jsem tam posílala pí. Pospíšilovou na odchyt a jak si přece jen zvykal z kocoura čistě venkovního na střídavého :-DDDDDDDD

Nellinko, díky a mějte se dál tak pěkně!!! :-)))))))))))))

Z. Jenny 24.7.2019 12:44

Nelinko!

U Vás doma je nejen kočičí výborný bydlík a taktéž strava super!

Díky za všechny ty kočí!!! jsi kočičí a zvířecí nezmar a obětavec!

Všechny kolkolem zdravíma číst budu až se vrátíme ze samoty u lesa na Valachách. U kočiček máme pánskou posluhu od sousedů, dnes jsme byli jen na otočku uklidit kadibudky,než se vrátí z dovči posluhova mamka a zase pádíme k lesu,je tam krásně,voda zatím je,sprcha funguje,hospůdka blízko,je tam parádně, výletíme ráno a večer. Tak ahoj pardálové, mějte se,někdy nakouknu.:-) Jo a jsem bez pecka, čtu!

Z. Yga 24.7.2019 11:57

Milá Nelinko,

Všichni tvoji kočičáci byly a jsou nádherní. Na fotce vypadá Mourinka jako taková malá, ale kompaktní kočička, moc se mi líbí. Návštěvníci zrzouní - no tak ti jsou jako pružiny (jak už tak zrzavci bývají - chichi) a zbývající trio taky super. Černobyl - teda Černobýýýýýl - je vypadá spokojeně, určitě je rád, že může k vám na občasnou každodenní návštěvu a že návštěvám rádi servírujete svačinku.

Kebul je srdcovka - je opravdu boží, ta jeho obří hlava a tělo. Na něm je vidět, že byl vykastrovaný opravdu až v hodně dospělém věku, tudíž má všechny kocouří znaky (až tedy na ten dvojjediný, ale to se v chlupech ztratí), vypadá opravdu impozantně. Na druhou stranu Černušek je taková jemná kočičí dušička a především z profilu vypadá, jako by seděl panu Ladovi modelem, když maloval své kočičky (nejenom Mikeše). Jsem ráda, že je se z loňska zbráboral a že se zase raduje ze života.

Jsem ráda, že jsi nám ukázala i svého posledního pejska - a koukám, že ty jsi vyloženě na chlapy! (;o)) Teda na kočičí a psí chlapy... až na Mourinku se k tobě obrací mužské pokolení.

Držím palce, abyste všichni byli zdrávi a v pohodě a léto si hezky užívali. Hlavně v chládku.

Z. Janaba 24.7.2019 11:34

Páni!

Páni, Nelino, dva zrzavci současně! Mně nebyli nikdy přiděleni, jenom jednou jeden, jako úlitba, zrzavý napůl. Přišel jako taková chudinka a nepobyl moc dlouho, za pět let udělal místo dalšímu. Navic do pechfógla jednou drclo auto nějaké, zlomilo mu čelist, tu mu vet zadrátoval, neměl to lehký, Sigi.

Tvoji dva nynější jsou parádní. Zvláště Kebul na mne dělá dojem. Je to kus krásnýho kocoura!

T. Zana 24.7.2019 10:13

Teda Nelino

Mají to ti tvoji kočičáci u tebe dobře zařízené, i kobereček na rozhlednu dostali :-)

Díky, ať vám všem zdraví slouží!

Z. Matylda 24.7.2019 10:11

Nelino,

kočičáci s eu tebe mají jako ona známá prasátka v žitě. A navíc se dožívají neskutečně vysokého věku, což tady na venkově v podstatě neznáme...

Z. Lika 24.7.2019 9:19

Potěšila jsem se

Krásné čtení, krásné kočky, taková pohoda z toho čiší! Je mi ovšem jasné, že často jsou to strašné nervy - někdo nepřijde, kdy má, a ani nemoci nechodí po horách. Každá z uvedených koček je krásná, a je to moc hezký výběr - skoro od každé barvy někdo.

Kebul mě taky nepřestává udivovat, ta jeho majestátní mohutnost. Usmívá se někdy?

A musím potvrdit, že ten přístřešek je pro kočky báječný vynález - kočky z něj mají výhled všude možně, a samy zůstávají maskované bujnou zelení. Příslušenství - misky - jsou samozřejmostí :-)

Černochovi držím palce pěsti, ať nadále zdobí a užívá si ranní četby novin. Pohled na spokojenou kočku, to je správný antistres.

M. Sedláková 24.7.2019 8:18

Krásné kočičí povídání

A pan Kebulík je opravdu pan kocour.

Ale i ti ostatní jsou moc pěkní.

Střecha nemá chybu.

Je zvláštní, jak kočičáci milují střechy.

D. Ruščáková 24.7.2019 7:20

Nelino,

viděla jsem pár tvých kočičáků na živo a vím, jaká pohoda u tebe panuje.

Popravdě nejvíc mě fascinují ty roky, které u tebe kočky polovenkovní přežívají - to mi přijde jako zázrak, i když máš kouzelnou střechu:))

Z. Xerxová 24.7.2019 6:50

hezký den

hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ...

Krásný přehled pravidelných i občasných (no - spíš taky pravidelných) strávníků v kočičím kožušku.