Z. Jitur 16.11.2023 12:29

Jo, to asi všichni kočkomani důvěrně znají. Nejdřív by jeden vyletěl z kůže, pak tu spoušť uklidí, taky se uklidní, no a pak pachatel/pachatelka nasadí nevinný kukuč - no a může je někdo hubovat?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 15.11.2023 20:04

Koko, je krásná číča, na druhé fotce podle jejího kukuč by to klidně mohla být naše Rusty

Bývalá kočička Dixie nás ráno budívala tím, že vyskočila na manželův prádelník a packou jeden po druhém shazovala dva svazky klíčů, aby nás upozornila, že je čas vstávat. Tedy vstávala jsem já, ale na mém prádelníku klíče neležely. Naštěstí klíče jsou nerozbitné.

U současných koček si nevzpomenu, jestli některá něco rozbila (jestli ano, tak mě to asi moc nemrzelo). Na zvýšená místa totiž skáče pouze Woody. Teď chodí celý dům detailně zkoumat kočička Bobinka (když jsou ostatní 3 kočky venku) a ona je bohužel zvědavá skokanka. Takže bedlivě sleduji, ale nechám ji být, ať si vše očuchá a sama zjistí, že tam pro ní nic zajímavého není (a doufáme, že ji tahle zvědavost přejde). Nechci ji okřiknout, protože kočka, jinak bravůrní akrobatka, ale okřiknutím vylekaná může při úprku zadníma nohama způsobit víc škody než když se jen prochází. Tak jsem raději předem v domě odsunula do bezpečí vše, čeho by mi bylo líto, kdyby se rozbilo. Momentálně ji nejvíce láká trvale rozložené žehlicí prkno před vysokou knihovnou (po celé zdi). Vidí, že nad prkenem jsou tři patra knih a nad těmi knihami jsou táák lákavé mezey kam by ráda skočila. Mazery u spodních dvou regálů u podlahy ji nezajímají, pochopitelně jí lákají právě ty horní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 15.11.2023 14:29

Včera sice Amálka nic neshodila, zato mi sežvýkala kus (drahé) quiltovací podložky, kterou mi v nestřežené chvíli odcizila. Nejhorší je, že než mi došlo, že tentokrát neskartuje kus papíru, nýbrž takovou vzácnost, tak jsem ji nechala, ať si užije. :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Žaludová 15.11.2023 12:47

Moje 12-letá kočička Sally, když byla mladá, v 5 ráno skočila na polici ve výšce asi 1,5 m a shodila keramický svícen. Rána to byla pořádná: nejdřív zaječela Sally, potom já a vypotácela jsem se z postele uklidit střepy. Vedle v pokoji spala kamarádka, taky prý "budíček" slyšela.

A jednou zase skákala přes konferenční stolek a nabrala zároveň ucho košíku z hutního skla ... toho mi bylo dost líto, byl dědictví po tetě.

Teď už neshazuje ani květináče, ví co kde je. Má hypertyreózu, lék mě stojí bez dvacky tisíc korun měsíčně, tak je to dvojnásob drahá kočička. Ještě mám jejího bratra Odyssea a 11-letého Franka z SOS kočky Hodonín.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 15.11.2023 11:29

My máme a měly jsme ty naše chlupatice děsně hodné, nikdy nic nezhodily,jen snad jednou mi ukradla Mia kus masa a tak dobře se s ním schovala, že jsem pořád jenom slyšela mlaskání a kočka nikde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alimo 15.11.2023 11:27

Kočky nám kupodivu nic neprovádí, jen musíme dávat pozor na Káju a ROZHODNĚ nenechat nic k jídlu volně přístupné v kuchyni. Kája sežere na co přijde a už má utrum, protože kdybych na 100% nevěděla, že to je kocour, tak bych tipovala na kočku před slehnutím

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 15.11.2023 10:10

Končí dost podobně, nškdy, kdy je jídlo ponecháno nezabezpečené v kuchyňce, tak i kočičí samoobsluhou. Včera si kočička Blecha nahřívala studené nožičky na té krabičce, co nám do tv posílá spoustu programů, a krabička se přehřála a přstala fungovat. Musel jsem ji postavit na hranu, aby k ní kočka nemohla a ta byla zřejmě nespokojená a ukazovala, že to tak být nemá. Právě teď mi druhá kočka Vendulka, černá jako uhel, pomáhá psát na klávesce, ale neumí dobře abecedu a tak to po ní musím přepisovat. Ta kočka Blecha přišla v zimě 2018 k nám na okno, zmrzlá, nemocná a tak se jí žena ujala, vykurýrovala, ale pak usoudila, že 2 kočky je moc a rozhodla, že Blechu zanese 300 m ke kamarádce. Výsledek? Blecha byla doma dříve než žena a vyčítavě jí naznačovala: co je to za nerozum odnést mě k cizím lidem do zimy, když tady je teplo a plno jídla. A tak zůstala a jako mladistvá porodila kocourka Macíčka a to byl kocourek, který nikdy nedostal pohlavek, měl takový nevinný pohled, že mu nikdo nikdy žádnou nevrazil. Zajelo ho auto na ulici, když jsme nebyli doma, asi se nás vydal hledat. Tak tak to máte s kočkami. Ještě - vychytaly okolo i u sousedů všechny myši, Vendulka dokonce jednou přinesla netopýra, ale toho jsme jí sebrali, schovali do krabice a večer vypustili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 15.11.2023 9:57

No, občas některá kočka jako mladá něco se zájmem pošupovala po stole tak, až to shodila a zaujatě se dívala, jak to padá. V současné době spíš řešíme to, jak jim zabránit cokoli sežrat...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 15.11.2023 7:59

klidně sundavej svícny i jiný věci z polic krásná KOKO.jednou přijde den,kdy tě budou prosit,abys něco rozbila,aby sis vyskočila..dali by za to nevím co..všechno a ono to nepůjde..

odchází mi Bezulka..moje velká oplácaná želvice..Jéza-Béza..ta,co se jako malá schovala u Bedy do šupliku a my ji hledaly po celým paneláku 4 hodiny..tehdy měly želvy pracovní název Jéčka (janinka a Jesika) z Janinky je Nenelka a z Jesiky Bezulka...tenhle rok je krutej,už mi vzal Pitinku,teď mi bere další..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Lika 15.11.2023 6:52

OT: AKCE! Věnujte prosím pozornost dnešnímu druhému článku!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Lika 15.11.2023 6:52

To znááme... I když vlastně spíš z doslechu, musím těm svým chlupatcům přiznat, že věci neshazují. Jen jednou se stalo, že Myšánek blahé paměti rozbil nějaké soutěžní trofeje, ale to byl omyl a vůbec ne jeho chyba - prostě si vyskočil na reprák na polici, a nemohl přece tušit, že se ten reprák překotí... Chudáček měl z toho málem mrtvici (Myšánek, reprák i MLP), ale nakonec přežili všichni.

Při takovém vyšetřování prosím o velkou shovívavost a započítání všech polehčujících okolností!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 15.11.2023 6:25

hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům

Yoda sice po výškách neleze, ale dozí ocásek je kapitola sama pro sebe. I návštěvy si za těch třicet dozích let naší domácnosti pamatují, že šálek s kávou či skleničku s vínem si musí bedlivě střežit. Jinak letí do dály a pes nechápe, jak se to mohlo stát, když má jen radost a vůbec si věcí na stole nevšímá

• reagovat
• nahlásit příspěvek