29.4.2024 | Svátek má Robert


Diskuse k článku

KOČKY: Maminky, nešilte aneb kočičí pogrom

Milé maminky - stávající i nastávající... vzhledem k tomu, co se poslední dobou děje okolo těhotenství, porodu a následné výchovy dětí, pocítila jsem potřebu napsat pár slov. Pokud pomůžou byť jen jedné z vás rozhodnout se sama za sebe, za své dítě a za své zvířátko, nebyl to ztracený čas.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Inka 7.1.2010 8:43

Re: Zvířata

Obě těhotenství jsem prochodila v kravíně s volným ustájením 900 krav a to jsem nebyla žádná mladá maminka. Jasně že mi občas otekly nohy že jsem se nedostala do holínek. Jak jsem byla ráda, že nemusím ležet a že by mi nějak nemělo svědčit být mezi zvířaty.....

EvaŽ 7.1.2010 7:28

Vcelku souhlasím

Zdravé zvíře není překážkou zdravého vývinu dítěte. Moji mladší dceru se pokoušela adoptovat naše dalmatinka, ráda by ji i koljila. Tak daleko to nedošlo, ale holky se k sobě měly náramně.

Druhá věc je bezpečí dítěte. Určité riziko jsou odchycené "venkovní" kočky. Leptospiróza není žádná legrace (a dá se přenést nepříjemně snadno), svrab a pod. se sice přenese těžko, ale přece jen malé dítě nemá ještě zralou imunitu. Proto nemocné nebo odchycené zvíře bych do kontaktu s miminem zásadně nedávala (v jiné místnosti s extra vchodem a umýt ruce po každém sáhnutí na "cizí" zvíře je to možné). Toxoplazmóza se strašně přeceňuje. Sterilita prostředí je nepřirozená.

A ještě jednu drobnost. Jsem velmi psí a svým psům na 100% důvěřuji. Přesto bych je nenechala samotné s batoletem. Zvíře má jiné instinkty a jiný způsob chování. A fena trestá štěňata způsobem, který by malému dítěti ublížil. Dítě má jemnější kůži a běžný trest pro štěně může být pro dítě nepříjemný. Navíc dítě neumí "řeč psů" a nerozumí varování, na které štěně reaguje. Sice se mi to ještě nikdy nestalo, ale dítě a psa mám radši pod kontrolou. Většina pokousání (přes 90%) je domácím psem nebo na návštěvě u známých. I kdyby z toho byla naprostá většina psů nevychovaných, přece jen se může pes proti dotěrnému batoleti ohnat (I moje hodná a mírná Bekina, zahnaná do kouta 8 letým dítětem cenila zuby - rychle jsem zasáhla a fenu zavřela. Dítě neznalo psy...). U domácích je riziko menší, dítě se brzy naučí rozumět "psí řeči". Ale přesto jsem vždy opatrná.

Rpuť 7.1.2010 7:11

Dobré ránko!

No, mně "vychovala" mouratá angorka Šetenka, starší dcera měla svého kocoura Mulisáka, který na ní oddaně dohlížel, po narození mladší jsem byla pod přísným dohledem Arinky, která byla přesvědčená, že péči o miminko zvládá mnohem líp .... a to nebyla jediná zvířata, protože se toho u nás vždycky hemžilo povícero:) A všechny jsme byly zdravé a nemoci se dostavily až později, až na nás začali dýchat a pšíkat další lidé.

Krom toho, kočka žijící v přiměřené čistotě v bytě se těžko může nakazit jinak než tím, co jí lidi přinesou na botách. A přineseme-li to kočce, pak to zákonitě přineseme i miminku a ještě spíše batolátku. Ne nadarmo většina dítek začne chořet až s nástupem do školky.

To velké rozšíření alwrgií má nemá na svědomí kočka či pes, ale náš způsob života. Co jíme, co dýcháme a v neposlední řadě s kým ty děti plodíme. Uvědomme si, že alergik třeba na lepek by dříve prostě nepřežil, natož, aby se množil. Stejně tak i ostatní alergie by vyřadily postiženého z reprodukčního procesu. Pokud by přežil, tak by si ho prostě nikdo nevzal a děti s ním tedy neměl. Pokud se tak dělo (např. u vládnoucích rodů) a navíc to bylo "vylepšováno" příbuzenskými sňatky, tak to už tenkrát dopadalo špatně a mluvilo se o degeneraci.

EvaŽ 7.1.2010 7:38

Re: Dobré ránko!

S první půlou souhlasím, s druhou ne. Alergie nemá na svědomí kočka, ani pes (kůň). Ale genetika by to tak rychle nezvládla. Na upevnění genetické odchylky je třeba několik generací (každá cca 25 let) tedy u člověka několik století. Většinou v populaci latentně geny přežívají a jen zevní podmínky (např. lékařská péče) jim dovolí se uplatnit. Alergie byly i dříve. U šlechty (astma z koní) to nebylo genetickou degenerací, ale tím, že jejich lordstva nevyrůstala "ve chlívě". A jsme zase u té zdravé špíny.

Jinak příbuzenské sňatky byly skoro častější u "prostého lidu". Většinou se brali z téže vesnice - v podstaě se bránilo jen přímému příbuzenství bratr-sestra, nebo bratranec-sestřenice. Příbuzenská plemenitba (u zvířar ověřená) nezpůsobí genetické vady. Může ale zvýraznit latentně existující. Proto byly některé panovnické rody degenerované (španělští Habsburkové, hemofilie u Romanovců mmch od královny Viktorie) Jiné rody byly zdravé a jejich členové se dožívali na svou dobu velmi vysokého věku (a tehdy spíš navzdory lékařům). Ono je to složitější

Rpuť 7.1.2010 8:55

Re: Dobré ránko!

Jj - "Může ale zvýraznit latentně existující." - v tom to vězí! Holka, co se může udusit pokaždé, když je nablízku zvíře by se za starých "dobrých" časů prostě na vsi nevdala, protože by byla manželovi k ničemu. Dneska se poskytnou léky, alergie se utlumí a děvče zplodí další dva alergiky... (Ne, že bych byla příznivec Tarpejské skály)

Jana Bu. 7.1.2010 9:55

Re: Dobré ránko!

Rputi, ono to asi neplatí úplně - moji rodiče alergici nejsou, sestra taky ne, já ano a to na hodně druhů (prach, roztoči, plísně, pyly, zvířata), první projevy alergie v cca 13ti letech - a dcera nyní 19tiletá alergii nemá žádnou.

EvaŽ 7.1.2010 10:04

Re: Dobré ránko!

Dědičnost alergie je velmi sporná záležitost. Jednak jsou různé druhy alergií (nejen na co, ale i jaká je alergická odpověď) a jednak je alergie dynamický proces. Holka, co se dusí při kontaktu se zvířetem by se buď nevdala, protože by umřela jako mimino, nebo by se v hospodářství desenzibilizovala (alergie by u ní zmizela) a pak by do reprodukce normálně mohla. Naopak by mohla být odolnější proti některým tehdy se vyskytujícím infekcím. Ona fakt imunita funguje velmi složitě (MLP rezignovaně prohlásil, že o tom něco napíše).

MaRi 7.1.2010 10:09

Re: Dobré ránko!

Evo, to bude opravdu záslužné, protože mezi lidem obecným (i neobecným 8:) ...) panuje mnoho mýtů

Alex 7.1.2010 10:40

Re: Dobré ránko!

Evo, to bude ohromné, když něco napíšete. Tvůj článek o chřipce jsem rozdala po rodině a všichni se uklidnili. Nemám ráda kolem virů a bakterií hysterie. Ty malé potvůrky byly, jsou a budou, jen je potřeba víc takových lidí, kteří tomu moc a moc rozumí a jsou klidní a vyrovnaní. (teď bych přidala palec nahoru).

Rpuť 7.1.2010 10:08

Re: Dobré ránko!

Jano, jasně, že to není tak jednoduché - jen tu není místo na dlouhatánské úvahy a hlavně se toho zatím ví moc málo. Nicméně, ta přírodní selekce už prostě není. U psů a koček (a jiných) je nám to jasné. Když má pes špatné DKK , tak ho prostě do chovu nepustí. Člověk se zoperuje a šíří si geny vesele dál...

abyt 7.1.2010 11:04

Re: Dobré ránko!

Odborník nejsem, ale myslím si totéž. A samozřejmě to též není nic o cílené selekci u lidí.

Vave 7.1.2010 6:57

Krásné dobré ránko všem!

V zásadě souhlasím s autorkou. Samozřejmě se může vyskytnout smutný případ, kdy je dítě vážně alergické, a potom je nutné najít pro zvířátko nový domov. Ale v zásadě je mnohem lepší, když je byt tak normálně uklizený, jsou v něm zvířata a spokojená matka, než když byt smrdí desinfekcí a hysterická matka smejčí neviditelnou špínu a dítěti nedovolí sáhnout na nic.

Co se týče toxoplazmózy, když byla Lucka těhotná, ptala jsem se na to EvyŽ. Pochopila jsem, že zásadě asi platí to, že pokud dívka bydlela už s kočkami před těhotenstvím, riziko je minimální, protože má imunitu. Problém by mohl nastat, kdyby se kočička nastěhovala k těhotné do bytu, kde nikdy kočky nebyly. Tam je lepší s pořízením kočičky počkat až po těhotenství. Ale to jistě EvaŽ vysvětlí mnohem podrobněji. Dokonce myslím, že to už v nějakém článku zmiňovala, ale nemám teď čas to hledat.

Přeju všem krásný den!

EvaŽ 7.1.2010 7:07

Re: Krásné dobré ránko všem!

Ach jo, asi mě donutíte k té toxoplazmóze a co hůře, budu muset donutit MLP k popsání vztahu alergie a hygienické teorie.

Ale chvilku počkejte. Od pondělí do středy organizujeme odborný sjezd. K tomu musíme předělat porodní bednu a starat se o (už opět) náročnou babičku, která nás už zase honí.

bl 7.1.2010 7:36

Re: Krásné dobré ránko všem!

Jednak držím palce, abys vše zvládla v pohodě, ne že bys to nezvládla, ale nějak se to zase kupí, ne? A jednak se přimlouvám za článek o toxoplazmóze.

Bláža 7.1.2010 7:38

Re: Krásné dobré ránko všem!

... a taky o alergii... nějak jsem si předčasně ustřihla podpis :)

Emteska 7.1.2010 6:55

Dobré ráno,

článek jsem přečetla s velkým porozuměním, protože sama jsem se v těhotenství pohybovala až do porodu mezi kravami, telaty, prasaty, pomáhala telit a ošetřovat mláďata a vůbec většinu pracovní doby jsem byla od hnoje.Na můj nesmělý dotaz směrem ke gynekologovi na začátku těhotenství, zda smím mezi zvířata zazněla velmi ironická odpověď : máte tam snad brucelózu ? a bylo vyřešeno.Navíc jsem až do čtvrtého měsíce jezdila na koni a motala se mezi smečkou psů a koček, která se v oddíle nacházela.Mým dcerám ani mně to nikterak neublížilo, zrovna jako další soužití s křečky a psy. Takže o přehnané hygieně si myslím své, nejsem prase, ale z podlahy se u nás jíst nedá. :))

Xerxová 7.1.2010 6:39

hezký den

hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům, těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej

To že přehnaná hygiena a izolace dítek od všeho přírodního a nestetrilního není nejzdravější se už náhodou objevuje ve sdělovacích prostředcích častěji a častěji. A to je fajn. Ale předsudky lidí (a ta "toxka" je hodně hluboko zakořeněná pověra) se budou měnit složitě.

Jasně že přítomnost zvířat doma nezaručí zdravé dítko, ale taky to neznamená nemocné dítko... Aneb - jak říká šoušedka - špína je zdravá :o)

Evo Ž. - jako profík - písni něco k té toxoplasmóse, prosím

Li 7.1.2010 7:47

Re: hezký den

Tak, špína do půl centimetru nevadí a nad půl centimetru sama odpadá. (Kde jsou ty zatracený smajlíky?) .-)))))))

YGA 7.1.2010 8:45

Re: hezký den

Tak tak - u nás se říkalo, že nejhorší je přežít první měsíc, pak už to začne opadávat (:o))))).

baty 7.1.2010 11:55

Re: hezký den

holky, vy mě zničíte!(smajlíkovej chechta)

Lucka 7.1.2010 0:51

OT - nový přírůstek mé smečky

Kdo chce, ať se podívá na mého nového kavouška... http://kavalir-bodie.rajce.idnes.cz/

HanaW 7.1.2010 1:27

Re: OT - nový přírůstek mé smečky

Lucko, ten je uplne k sezrani. Snad nejhezci je ta fotka pod nadpisem Kuk. Gratuluju. Vypada to, ze Murphy zas z toho nadeleni neni uplne paf.

HanaW 7.1.2010 1:54

Re: Krapet OT - psich hrackach

Kdyz uz tady Lucko jsi, tak mam drobny dotaz - na tebe, a kdo jiny se pripoji s odpovedi. Jakeyho mame uz skoro 3 roky. Je to psi vsehochut, hezky pes, zdravy, hodny, oddany, krapet plasmuska. Jeho mama ho spolu s trema dalsima ukryvala ve betonovych rourach v mene nobl casti naseho mesta a asi jim vtiskla do vychovy, ze jsou v bezpeci, kdyz jsou schovany. Kdyz Jakey prisel k nam, tak mu byly tak 3 - 4 mesice. Hned zaplul pod postel a tam se stenik zdrzoval dlouho. Zrovna jsem byla pourazova, tak jsem byla doma a snazila se s nim neco delat. Nakonec vylezl zpoza postele a je to muj nejvetsi kamarad a ochrance. Ale zadna psi hracka ho absolutne nezajima. Tenisak? Cuchne k tomu, kopne do toho, a tim to konci. Gumove hracky zavrhuje. Klaciky hozene na zahrade za vydatneho povzbuzovani, aby to chytil - nic. Jen tak na mne kouka, proc mu to delam. Vycpavane hracky ho zaujmou do te miry, ze je v noci rozpara a vypitva. "Hraje" si s kocourem Kuliferdou. Oblizujou se, spi spolu. Kuliferda jeste nevidel hracku, ktera by se mu nelibila. Jakey nevidel hracku, ktera by se mu libila. Ze by byl nejak mentalne zaostalej, mi taky neprijde, protoze rozumi i povelum ruky beze slov. Teda asi trem povelum... a to jsem ho to ani moc neucila,proste pochopi, co se od neho chce. Ale ze si proste nehraje... MA S TIM NEKDO NEJAKOU ZKUSENOST???

EvaŽ 7.1.2010 7:04

Re: Krapet OT - psich hrackach

V detstvi se nenaucil si hrat. Bude mit asi vzdy jiny pomer ke hrackam. Bude reagovat na živé, ale kus hadru nebo gumy (plyšák, míček) ho nejspíš nikdy nezaujme. Pes je čichový a proto je mu jedno, že hračka vypadá jako třeba králík. Pes, který si v dětství hrál si pak hraje s hračkou, která má pach lidské ruky (koupil a podal mu to jeho člověk), později i s věcmi, které zná ze zkušenosti. Koukne čuchne a řekne si "aha, tohle je hračka". Kdežto Jakey zná jen úkryt v betonových rourách a živé sourozence a mámu. Holt co se v mládí (ne) naučíš. Jinak bych se s tím hlavu nelámala. Určitě není poškozený, zaostalý. Hra je přepych, který si divoká zvířata mohou dovolit jen v době hojnosti a bezpečí A to je v přírodě vzácné. Naši psi mají hojnost a bezpečí pořád, proto si hrají.

Šárka od Bena 7.1.2010 7:18

Re: Krapet OT - psich hrackach

náš královák taky ignoruje hračky. Vůbec si nehraje, ale musím říct, že je vášnivý aportér. Pouze provokuje - ale jenom mě - braním papučí (nikdy nic ale nezničil, ani jako štěně). Gumových hraček má spoustu, ale také je ignoruje. Místo hraní vyžaduje fyzický kontakt - je mu úplně jedno jaký. Také mám pocit, protože když jsme doma, nehne se od nás, že poslouchá, co zrovna probíráme. Mám obavu, že nám za ty roky rozumí, naštěstí neumí mluvit. Reaguje však na určitá klíčová slova. Povelům beze slov také rozumí. Venku je úplně normální, přátelský ke psům i lidem. Není však žádné ořezávátko - 38 kg vytrénovaných svalů. Bohužel, má silně vyvinutý lovecký pud, ale s tím jsme se už vyrovnali.

Nechci personifikovat, ale myslím si, že psi jsou v tomto případě jako lidé. někteří mají, jiní nemají vyvinutý majetnický pud. Náš předchozí pudlík byl zase sběratelem hraček a neustále něco nosil a pískal s tím.

Buďme rádi, že nejsou všichni stejní, každý nám dává něco jiného.

YGA 7.1.2010 8:41

Re: Krapet OT - psich hrackach

Milá Hano, Toya taky není hrací - většina hraček ji do pěti minut omrzí, aportovat taky neaportuje (sice si klacek najde, já jí ho hodím, ona k němu doběhne a čeká, až se dořítím i já, vezmu ho a hodím - zkrátka si aportuju sama pod jejím přísným dohledem - a běda mi, abych ten klacek nenašla, ty pohledy - ani pes by si kůrku ode mne nevzal - chich) a jediná hračka, která ji nadchla je "zamřelá" kačena - jenže ta nás po hodině dohání k šílenství. Toya si totiž hraní s ní představuje tak, že my neúnavně pískáme s kačenou a Toya se nechává ovívat vzduchem, který z pískáčku vychází. 

A nemyslím si, že jsme se s Toyou v jejím dětství nehráli - přišla už velice socializovaná od Pitrýska, hraček měla vždy přehršel, kdekdo se jí až nedůstojným způsobem podbízel - a ona si vrtěla ocáskem a měla nás všechy na háku "co za paka se mi dostala do smečky!" Tak si Jackeyho nic nedělej - možná radši přemýšlí nad nesmrtelností brouka než by se honil jako šílený za tenisákem (:o))).

P.s.: jsem ráda, že jsou polštářky už na místě a mám radost, že z nich máš radost (;o)).

kníratá 7.1.2010 10:03

Re: Krapet OT - psich hrackach

Jsem za bukem, ale dnes mi to nedá a musím napsat. Naše kníračka Matylda je dvojnice Vaší Toyi, včetně uší, a jak vidím, tak má i podobný přístup k hračkám, to je neuvěřitelné! Sice si hraje, ale sama nikdy, musí si někdo hrát s ní, pískat, házet, honit, tahat... Začínáme tak, že Matylda přijde s pískací hračkou, vrtí ocáskem a zkusmo udělá tázavé "Písk?? Co bude??" Když není nic nebo jen výmluvy, písknutí zesílí a stane se rozkazovacím "PÍSK, PÍSK, PÍSK!!" s upřeným naléhavým pohledem. Dotyčná osoba dlouho nevydrží a kapituluje... Venku má ráda házení šišek a miluje sněhové koule - hodit, najít, rozkousat a rozhrabat, vydržela by to celé hodiny.

YGA 7.1.2010 10:15

Re: Krapet OT - psich hrackach

YGA 7.1.2010 10:28

Re: Krapet OT - psich hrackach

Jůů - to se mi zas nějak odkleplo. Já jenom - nebuď za bukem a napiš o Matyldě něco víc - a taky by to sneslo pár fotek, ať můžu porovnat (:o)). To víš, my kníračový se musíme spojit, nebo nás převálcují kavalírci či foxlíci (;o))))) - zdravím tě heslem "Za veselejší kníratý svět!" - chichichi.

Pitrýsek 7.1.2010 14:25

Re: Krapet OT - psich hrackach

Chtěla jsem, až dočtu článek a celou hospůdku, reagovat. Poděkovat za zajímavý článek, pod který se, s čistým svědomím, mohu podepsat. Já,  Pitrýsek,  která (jako odrostlejší batole) prolezla všechny maštale a chlívky co jich tehdy v Poštorné bylo, já Pitrýsek spávající v psích boudách a běhající po loukách plných mochny husí i toho od husí, co se prolisovávalo mezi prsty na bosých nožkách.

Také jsem chtěla blahopřát všem prvo i druhogeneračním matičkám čekatelkám. Je to radost, sledovat Vás, moje milé kamarádky, jak se na to krásné období připravujete. A už teď se těším na Vaše psaní i mimincích a na nádherné fotky. Zvířetník, ať si na nás chystají, co chtějí, prostě NEVYHYNE!!! A to je velice potěšitelné pomyšlení.

No, ale ozvala se další "schnauzerhercna" (pozn. aut. - kníračí srdce) a už jsem vylezla zpozabuka.  Vitaj, jsme jedné krve, Ty i já. Opravdu se těším, až o té své holce vousaté napíšeš. Tak, tak. Je nejvhodnější doba dlouhých zimních večerů, pro Zvířetnická spisování jako stvořená.