Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KOČKY: Arnošt - kocour lovící
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Anezka Sejbalova 27.2.2007 13:52Tlumice vasni - aneb Bibmo lovi policajty -1- Je lidicky. ja jsem tak strasne rada, ze nekdo ma taky prastenyho kocoura. Von byl nas Bimbo puvodne taky normalni kocour. Vobcas prinesl domu mys. Ja jsem pistela, prednosta ji vzal za ocasek a hodil do kose. Hned jsem ho stim kosem hnala do popelnice. Ale vod tej doby, co se Bimbo vratil z tech toulek s cirkusem, tak to nebylo mozny. Mysi uz ho nezajimaly. Lovil po balkonech na celym sidlisti. Nosil domu podprsenky a spodni kalhotky. Ale ta kvanta. Jo, spodni kalhotky, ja nevim, kde to bral, ale samy bombardaky, co jim prednosta rika "tlumice vasni" Pokud to bylo z panelaku, tak ja to hodim do schranky, ty bombardaky Mrackovy vod naproti dobre znam. Ale jinak jsme to hazeli do popelnice, aby nebyla vostuda. Prednosta byl tuhle tak vytocenej, ze chudacka Bimba triskal s ruzovejma bombardakama pres cumak a vykrikoval. To ty blbce nemuzes nosit domu mysi, jako kazdej slusnej panelakovej kocour ? ! Tak bez lovit neco jinyho, nebo te necham utratit. Slysel vam to pan Leitner i pres panel a zabouchal. Pane Sejbal, to jste trochu prehnal ! Co dela vlastne Bimbo spatnyho , ze likviduje ty nevkusny bombardaky ?! Je to kocour osvicenec ! A vzal Bilmbu do naruce a k sobe do bytu. Bimbo prestal. ale lidicky, von si zamanul lovit policajty. Stal na chodniku a jak jel nakej strazmistr Charouzek s tou sluzebni Felicici, tak mu prebehl pres cestu, nebo rovnou pres kapotu. Ten Charozek tu Felicii asi trikrat napicnul a nakonec se dal prelozit do Tachova a bere jeste porad na toho cernyho kocoura naky prasky. Ten z Tachova co misto nej prisel, kdyz se to dozvedel tak si to nak vzal taky. Nikdy tedy nenaboural, ale jak uvidel Bimba na chodniku tak zastavil, celej se klepal a volal na stanici. Museli pro nej prijet . Nacelnik tej policejni stanice nakej kapitan Zeman uz z toho byl zoufalej, psal na vnitro, aby bylo zakazano pestovat cerny kocoury. Nakonec vzal vsechny policajty ze stanice do auta, ze jim ukaze, jak je to smesny, bat se cernyho kocoura . POKRACoVANI |
|
|
Zdena 27.2.2007 13:51Nestydí se, je to zlotřilec!! My s tím kocourem vlastně od počátku jeho pobytu u nás vedeme spor o to, komu ten byt patří a kdo má právo rozhodovat. Jako koťátko byl opuštěnej chudinka, nemocnej, tak jsme si ho vypiplali a rozmazlili. Jakmile chvilku povolíme z nějakého zákazu, z výjimky se stal zvyk a jeho výsostné právo. Třeba právo přihlížet na kuch. lince kuchání ryb a porcování masa obecně. Nebo právo na kus uzenáče a celou hlavu na balkóně. Třeba právo ležet na novinách a rozevřených knihách. No to řeším ústupkem - nechám mu STARÉ noviny a na něj přehodím čerstvé, chichi. To je taky moje jediné vítězství. A vaše kočky jsou úplně stejné bestie vypočítavé a miláčci náramní, že jo? |
|
|
Danda 27.2.2007 13:28Kocouří útočníci... Vzpomínám na jednoho zrzavého Matěje. Kocour asi sedmikilový, postrach psů z nejbližšího okolí. Čekával na plotovém sloupku, skrytý v živém plotě. Zaútočil na psa jakékoli velikosti a zase obratem zmizel na své zahradě, vlezl do keřů a bohapustě se rozčilenému psisku chechtal. Měla jsem s ním i čest na vlastní kůži. To mi takhle jednou v létě skočil do klína ze střechy garáže a aby to ustál, zaťal na stehnech drápy. Vzhledem k tomu, že jsem měla jen šortky, bylo to fakt dobrýýý |
. A to nepočítám, že jsem se lekla...
|
|
Lucka V. 27.2.2007 13:23Uf...už se asi nepřestanu smát! Na druhou stranu já s naší Sazí právě bojuji bitvu, z které bych ráda vyšla vítězně. Nikdy jsem nebyla kočičí člověk, kočku jsem nechtěla od chvíle, co jsem vlastní rukou vychovávala 6 sýkorek, kterým sousedovic potvora zbaštila mámu. Já vím, že za to nemůžou, neublížila bych jim a pokud mají problém, pomůžu. Sazi jsem přinesla domů jako polozmrzlé koťátko se zápalem plic, vyléčila a vzali si ji rodiče. Takže jsem ji zdědila. S Argusem nebyl problém, jenže teď si Saze začala troufat na Buffču, klidně jí vyhodí od misky, každou chvíli po ní vystartuje. Dokud jsem to řešila já, dobrý. Jenže teď si Buffču začal bránit Argus a Sazi dost tvrdě srovnal. No a dáma se urazila a začala značkovat byt. Nepustit ji dovnitř nejde, máme udělaná vstupní dvířka pro psy a ona tamtudy chodí taky. Sice ne přímo do bytu, ale do chodby a do koupelny, kde mají hafíci ,,denní" pelech u topení, z kterého si kóča udělala záchod. Fakt nevím, co dělat, s tímhle jsem nepočítala... |
|
|
Karolína 27.2.2007 13:06SENZACE! To jsem si početla! Po návratu z Rakouska ze školení u výrobce, kam jsem našeho servisního technika dovezla, všechno jsem mu přeložila a zase ho odvezla zpátky - šikovných lidí si halt člověk musí vážit a rozmazlovat je a kromě toho já vím teď to, co ví on a tudíž si klidně ten přístroj opravím i sama - ha ha, tomu stejně nikdo nevěří, jsem měla hlavu jak pátrací balón a moc jsem se pobavila u tohohle čtení! Ten kocour je osobnost, to se pozná už od pohledu do jeho kočičí tvářičky. Šibal je to! Vzpomínám si na kocoura našich sousedů na chalupě, který se jmenoval Zuzanka - nějak se nikdo nenamáhal u kotěte zkoumat pohlaví a všichni si domů nesli domnělou kočičku. Pravda vyšla najevo až když moudrý děd - ředitel jedné nejmenované školy, před svými drahými ženami - manželka, dcery, vnučky, jiných mužských v domácnosti totiž nebylo, obě dcery byly záhy rozvedené, Zuzanku už téměř dospělou otočil na zádíčka, vystrčil na dámy kočičí bříško a, světe div se, ještě něco jiného! Dámy se zahihňaly, ale kocour Zuzanka už zůstal. "Zuzanek koťátek" v okolí pak houfně přibývalo, neb byl abnormálně plodný! Ten měl taky takové choutky skákat lidem na hlavu z půdy. Přišlo se do chalupy, halasně pozdravilo, aby všichni věděli, že dorazila sousedka na táčky či pro něco či s něčím a je v pozoru, neb očekává pád dospělého kočičího jedince, který si to zase jednou náležitě užije. Nic. Tak se šlo dál, zase nic. Tak se pomyslelo, že Zuzanka kdesi pobíhá a rozmnožuje se či loví myšky nebo spí, bezstarostně se pokročilo do síně a bum! Téměř desetikilový kocour málem přerazil dotyčné osobě vaz. Pak se postavil před postiženou - skákal jen na osoby ženského pohlaví, na chlapa nikdy, doslova se usmál a zmizel, dokonale šťastný, jak se mu to zase povedlo! Vždycky nás dostal! Když jednou neskočil, věděla jsem, že jdu do "slzavého údolí", neboť skáče už někde jinde! |
|
|
Zdena b.p. 27.2.2007 13:00Re: Re: Arnošt Teda, vážení, propracovala jsem se k vám až teď, ale vy mi dáváte. Týno, je moc dobře, že máš kocourů víc. My nutně potřebujeme tvoje vyprávění, protože sinusoida života má i záporné půlvlny a potom si dávám Arnošty a Ešusy po lžičkách. |
|
|
týna 27.2.2007 12:51Re: Re: arnošt jéžkovo voko, no, určitě. toho pána mám ráda, aby mu to nějak nezkazilo náladu, že se po něm jmenuje kocour. ale když on fakt koukal jako pan goldflam. |
|
|
MaRi 27.2.2007 12:31Týýýýýýýýýýýýýýýýno dík za povídání dobrou náladu přinášející. Prosím procvičuj dál prstíky na klávesnici a nenechávej si ty události jen pro sebe () (to červené teď znázorňuje prosebně sepnuté ručičky). |
|
|
Vave 27.2.2007 12:27Re: Re: Z rodinne mythologie Milá Hano, připojuju se za Jakuba, jako babka za dědka (šiš! Jakube, promiňte!), to by bylo, když ještě někdo přinde, abychom tu Hanu nepřetáhli, což? |
|
|
Vave 27.2.2007 12:23Teda, milá Týno, Tvoje vyprávění by mělo být na předpis a mělo by být k dostání v každé lékarně. Je to na tom světě skvěle zařízené, když Arnoštové, Ešusové a další jim podobní zvířátkové mají své páníky znamenitě nadané a pilné! |
|
|
Jakub S. 27.2.2007 12:17Re: arnošt Prosíím, týnomarý: mohl bych tenhle krásný přenos vzezření - jména - chování(!) případně - eventuleně - možnáá... sdělit Arnoštovi G., přímo? Vím bezpečně, že si toho bude velice vážit. Má nejlepší a nejkouzelnější znaky - no, svých lidí. Malý, roztomilý, klidný, inteligentní. A šejner jid. |
|
|
Beda 27.2.2007 12:17Re: Re: Re: Bedovi aaaano, tapuz, to je wellmi přesné |
|
|
tapuz 27.2.2007 12:04Re: Re: Bedovi Se mi zdá, že snad čtu o sobě a o svém kocourovi |
|
|
Kačer 27.2.2007 11:39Týno teda Arnošt je výbornej kočkour se evidentním smyslem pro humor. Na mně takhle skočila ze zálohy kočka mé bývalé kolegyně z práce, ona byla v nemocnici, a já se uvolila, že její Šíbu budu chodit krmit. Kočka je to bezsrstá a velmi poťouchlá, hledajíc kočku po bytě, nevšimla jsem si police nad vchodovými dveřmi. Hodila jsem konzervu do mističky, říkám si až bude mít hlad vyleze. Jdu pryč, ještě mezi dveřmi se otočím a v tom mi na hlavu přistane cosi, sekne mně to do rtu a já krapet v šoku pobíhám po předsíni ve snaze to něco setřást, povedlo se mi to, a Šíba prchá do kuchyně. Hajtra jedna Ale musím říct, že kdyby Arnošt takhle upadnul na Andulu, tak by to s ní seklo...důstojnost v tahu |
|
|
Beda 27.2.2007 11:13Re: arnošt koček (a kocourů) není nikdy dost!!! |
|
|
Jakub S. 27.2.2007 11:13Re: Z rodinne mythologie Dobré ráno, kamarádko: a hned sděluju, že tenhle osud vašeho prastrýce, vlastně hned několika lidí, v kostce (jé, další téma... posléze!), co věta, to letí roky osudů a dějiny a generace - bez přehánění, prosím: fascinující. Co to bylo za člověka! LE, rota Nazdar - lidi, víte, co to bylo za hrdiny? a teta Jeanetta, bože - nesnížila se... ajvajvaj... Hano: sedni si někdy do ústraní, odpoj si manžela, telefon, všecko - a z jedné vody na čisto (další téma...) začni házet na papír nebo do kláves obšírněji a jak to paměť bude házet rukám tu vaši rodinnou ságu, to není přehnané označení! Prosím!! Jak pak strýček skončil? A nesnižující se tetička - ? Tohle nesmí zapadnout, to je prostě osud tohohle zoufalého kontinentu in a nutshell, nespa?! |
|
|
terra 27.2.2007 11:06Re: arnošt HA! Další kocouřisko ve výhledu...Těším,těším |
|
|
týna 27.2.2007 10:40Re: Týno děkuju za zjevně pozitivní hodnocení. naposled jsem psanou formou páchala slohovky na gymplu, tak jsem měla docela strach, že to bude nuda - v porovnání s ostatníma. vždyť já se sem chodím po ránu rozjařovat už dost dlouho |
|
|
týna 27.2.2007 10:37arnošt arnošt obdržel tohle jméno proto, že když to bylo malý chlupatý nic, tak mi tím svým ksichtíkem prostě připomínal arnošta goldflama - takový malý, roztomilý, klidný, inteligentní. a pak se to zvrhlo. ale jméno mu zůstalo. i když teď je to už PAN KOCOUR, moudrý stařec, který neplýtvá pohybem - teda pokud se neotevře lednička. ale když se naštve, to pak chlupy lítají. působí totiž na dalšího obyvatele, kocoura v utajení, alberta. ale o tom někdy jindy, on je taky pěkný kvítko. |
|
|
baty 27.2.2007 10:26Týno nejenom objekt tvých fejetonků je jedničkovej. Sevřená forma, perfektní dynamika vyprávění, akcenty na správných místech, barevný a živý jazyk a pointa jak říznutí břitvou, umíš to holka. |
|
|
terra 27.2.2007 10:25Re: Kocourovi HURÁ A stydí se alespoň? Když se někdy stane a utrpím šrám od mého domácího, strčím mu to postižené místo pod nos s patřičně nakvašeným komentářem - on ho olízne a tváří se přitom tak, že mu prostě musím prominout. On to ví, já to vím... a pak si dojdu pro nějakou desinfekci, nerad bych se v tom ohledu spoléhal na antibakteriální vlastnosti kočičích slin ( i když je mají, ale civilizační návyky jsou civilizační návyky.. |
|
|
terra 27.2.2007 10:21Arnoštku, to je škoda, že jste se s mojí bojovnou kočkou Šárkou minuli v čase o nějakých 10-15 let... Seznámil bych vás - to, co by se případně narodilo, by ovšem bylo asi dost výbušné. Taky nesnášela psy... A jinak jsi úžasný kocour, takové já rád. A zřejmě i oni mě, protože když jsem jednou chtěl mírné, hebké a ozdobné zvířátko, přišel k nám do rodiny TAZ! Díky za povídání, Týno, je moc prima. |
|
|
Beda 27.2.2007 10:15Re: Bedovi ale to on určitě kouše z láááásky |
- tak jsem se nasoukala pod tu půlku|
|
Xerxová 27.2.2007 10:12když to tak čtu.... ....tak si říkám, že je dobře, že nemám kocoura. Já bych tak nebezpečné zvíře určitě nedokázala zvládnout a vychovat..... |
|
|
KláraS 27.2.2007 10:06:-)
|
|
|
Zdena 27.2.2007 9:50Bedovi No trochu ano, ale bez těch kousanců prosím! On si to kocour užívá s námi v posteli, protože čubizna do postele nesmí a strašně, strašně mu to závidí. On ví, že je tam v bezpečí. No je to práskanej mizera - ale náš miláček, to máte pravdu. |
|
|
Beda 27.2.2007 9:32ta moje pr*elka milovaná chlupatá, potvora vzteklá puntíkovaně pruhovaná šiš, já nemůžu |
|
|
Beda 27.2.2007 9:26Re: rozvalí se pak na co největším kusu deky a začne spokojeně příst... ...a přiznej si to, ty jsi moc šťastná, že ho tam máš |
|
|
Olčava 27.2.2007 8:59Jo jo, že prej divná fotka. Pche, myslím, že Arnoštka vystihuje dokonale |
|
|
Jindra 27.2.2007 8:50Arnoštku Po přečtení Tvého příběhu jsem si konečně uvědomila, jaké zlatíčko v podobě kočičí mám doma.Na návštěvy neprská, neskáče.... |
