26.4.2024 | Svátek má Oto


Diskuse k článku

KOČKY. Naše kočky (6) - Barbucha

Když už se něco sype, tak vždycky na větší hromadu. Poznali jsme to sami na vlastní kůži v létě roku 2012, kdy u nás vypukl kočičí boom.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Lex 28.7.2016 19:57

Toróóó!

Vrátila jsem se až dnes domů a teprve nyní četla Tvoje laskavé vyprávění! Dííííky!!!

Z. Tora 28.7.2016 21:34

Re: Toróóó!

:) díky za to nadšení :)

Z. Vave 28.7.2016 6:49

Barbucha je prostě frajer!

A je moc krásný - na fotkách se mi zdá, že má hlavu a hřbet černý? Má taky černou horní stranu ocásku? To má náš Mikeš, hodně výraznou kresbu všude a shora je černý.

Je fajn, že sousedi ho znají a berou a že si Barbucha užívá a společensky se vyžívá. :) Má prima život.

Z. Tora 28.7.2016 21:35

Re: Barbucha je prostě frajer!

Má na hřbetě černý pruh a ocas zhora černý také, zespoda pruhatý :)

Z. Vave 28.7.2016 21:37

Re: Barbucha je prostě frajer!

Jo, tak to mají kluci stejnou kresbu. Mně se to moc líbí. :)

H. Williamson 27.7.2016 21:22

To je teda kocici osobnost

ten Barbucha. Telem i dusi. Jeho prichod k vam mi pripomina, jak se u nas na terase zniceho nic zjevil maly Kuliferda. Za branou a vysokym plotem. Podle meho odhadu mel priblizne 4 mesice. Vubec ne plachy; spis definitivne rozhodnuty, ze tady si poda prihlasku na misto domaciho kocoura. Ja jsem v te dobe zadny novy prirustek nechtela. Napomohl tomu muj synovec, ktery tady byl na delsi dobu na stazi u spravniho soudu. Kdyz prisel Kulich, tak Matous uz se za dva dny chystal zpatky do Prahy. Jak jsem nad kotetem hloubala, co s nim, tak Matous pronesl pamatnou vetu: No ale Hanynko, ze si ho nechame, vid? Ze bude nas? Tak kdyz Kulich nekdy zlobi,tak mu vyhrozujem, ze ho poslem do Prahy za Matousem. ... A osobnost je to taky.

Moc pekne fotky, Toro.

Z. Tora 27.7.2016 22:32

Re: To je teda kocici osobnost

Taky dobrý :) A díky.

Z. Nítkovská 27.7.2016 20:00

Toro,

krásné písání o mimořádném kočičákovi (ostatně, který mňoukavec není mimořádný, žeáno) - ale tak bych řekla, že je ještě mimořádnější než ostatní. Tak ještě hodně radosti.

Z. Tora 27.7.2016 20:18

Re: Toro,

Děkuju :)

M. Pajakerryková 27.7.2016 18:33

mouraté košky jsou prostě

úžasné a takový "všudezdejší" pohodový kocourek je fajn.

Taky mám ráda když jsou obě koče doma nebo se aspoň chodí na pravidelné ukazování se. Bětulína má na krku docela velkou odřeninu, už měla hezký stroupek a zas si to servala....

Olíček zrovna krmí Lindu....tou lžičkou jí dává granulky na zem :)

Z. Tora 27.7.2016 19:18

Re: mouraté košky jsou prostě

Jo, já jsem nejraděj, když na všechny vidím :). Ale Barbucha je tulák a teď už bývá u rodičů víc než u nás. Má tam klid, je tam sám... ale on si k nám zas cestu najde, věřím. Denně se u nás staví na jídlo a tak. V zimě určitě bude zas na noc chodit domů, teď ho nic nenutí.

Z. Tora 27.7.2016 17:56

díky

Opět jsem se dostala z práce domů až nyní, tak všem děkuji za komentáře :). Ještě se u vás zastavím jednotlivě, ale jsem moc ráda, že se článek líbil. O tom, že se bude líbit Barbucha, jsem nepochybovala, on je fakt moc krásný kocour.

M. Crossette 27.7.2016 16:38

Milá Toro,

to je nádherný článek o "erárním Barbuchovi". Nedivím se, že je všude (no skoro všude ) vítaný (ba dokonce postrádán), je to krásný kocour. Kdysi jsem někde četla, že (snad v Anglii) nasadili kočkám na záda kamery (s nočním viděním) aby tak mohli sledovat, co během noci kočky podnikají, kam chodí. No co by kamera natočila při denních pochůzkách Barbuchy by byla zajímavá reportáž - navíc, kdyby mohl dodat "slovní doprovod", k tomu, kde všude byl, co viděl a slyšel :)).

A jméno vašeho domu je teď pro vás zavazující - počet devíti koček už budete muset navždy udržet :)

Z. Tora 27.7.2016 18:01

Re: Milá Toro,

No, asi bychom viděli hodně domácností a možná i nějaká ta tajemství :) raděj to zkoušet nebudeme, abychom pak nebyli taháni po soudech za výzvědy. Vždyť kdoví, kde všude chodí...

E. Šusová 27.7.2016 11:43

Toro

Teď jsem si přečetla Barbušácký článek a moc za něj děkuju. Tobě za napsání, protože pohladil po duši a je to přesně to, co dneska potřebuju. A Barbuchovi za to, že k němu dal tolik podnětů, a manželovi za to, jak to pěkně s tou slivovicí vymyslel.

Z. Tora 27.7.2016 18:01

Re: Toro

Díky za komentář, jsem ráda, že tě pohladil a povzbudil.

E. Šusová 27.7.2016 22:18

Re: Toro

Toro - a ne jednou, teď jsem četla článek drahé půli a pohladil zas. Děkuju.

A. Bytová 27.7.2016 10:45

Toro,

jak pohlazení, je tvoje Barbuší povídání. :)

Z. Tora 27.7.2016 18:02

Re: Toro,

Jé díky, to mám radost :)

Z. Dalmi 27.7.2016 10:36

Hihi

To je jak ze Zvěrolékaře :-)

Barbucho, ať se ti daří

E. Šusová 27.7.2016 11:44

Re: Hihi

Dalmi - přesně! No a proto asi mi tak udělal dobře na smutný duši.

Z. Tora 27.7.2016 18:02

Re: Hihi

Děkujeme moc :). Já doufám že ještě dlouho se nám dobře dařit bude :).

Z. Lika 27.7.2016 10:19

Barbucha mi připomíná

toho kocoura, o němž psal pan Herriot. Asi se občas taková kočičí osobnost povede. A je opravdu moc pěkný, mouraté velice obdivuji. A jsem ráda, že jste mu na zazvonění otevřeli :-)

Z. Dalmi 27.7.2016 10:42

Re: Barbucha mi připomíná

Jéé, já neopisovala. Čtu komentáře až teď, včetně toho od Petry :-(

Z. Tora 27.7.2016 18:02

Re: Barbucha mi připomíná

My jsme také rádi, ale tehdy to byl fakt šílený šok...

O. Joklová 27.7.2016 10:02

Prostředkem průjezdu si to štrádovalo malé mouraté kotě

jojo, tak takovýhle příchod si úplně barvitě představuju, ony umí být NESKUTEČNĚ suverénní od doslova první vteřiny, aspoň někteří z nich (zažito na Myšce, tomu se chechtám ještě dneska)

Barbucha je opravdu nádherný kocour, jak by napsala sharka pruchatý - a ty jsou stejně nejlepší (to říkám, i když jsem blázen do želviček)... to, jak si podmanil celou ulici, mě okouzlilo a to jak si vycvičil (pardon) manželovy rodiče mi zní veeelmi povědomě, ony si dovedou lidi obtočit kolem těch svých hebkých tlapiček

ostatně i tohle je velice typické - "„Ale je to chytré kotě, co, hned poznalo, kam patří,“ pravila ta dobrá žena, celá šťastná, že vyřešila zapeklitou situaci s nešťastným ztraceným kotětem." ... ano, to ony si vybírají kde se usadí a nám nezbývá než to přijmout - jako výsadu, že jsme bylo vybráni...

díky Toro, moc hezky napsáno a i fotky jsou skvělé - i když by jich klidně mohlo být dvakrát tolik (nebííííííííííít...)

Z. Tora 27.7.2016 18:04

Re: Prostředkem průjezdu si to štrádovalo malé mouraté kotě

Bedo, díky moc za tak krásný a dlouhý komentář.

On je opravdu trochu jiný než ostatní naše kočky. I ten jeho pohled je takový bystrý a kouká až na dno duše. Prostě náš Barbucha :).

T. Zana 27.7.2016 9:50

Ten Barbucha

to je ale krásnej kocour :-)

Díky, Toro, píšeš moc hezky a fotky Barbuchy jsou skvělé.

Z. Tora 27.7.2016 18:04

Re: Ten Barbucha

Díky Zano, potěšila jsi mě.

D. Ruščáková 27.7.2016 9:44

Toro, to je báječné povídání!

Barbucha mě nadchl - taková kočka by si mě taky snadno ochočila:)) A líbí se mi, jak jste použili léčivou slivovici na to, abyste se smířili s devíti (devíti!) kočkami:)) Mimochodem bys mu měla poděkovat, tvůj literární Hotel u devíti koček už potěšil stovky vděčných čtenářů:))