Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PSI: Životní láska jménem kerry blue teriér – díl III.
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Jenny 23.3.2015 22:57Pájo ! Spolupráce a sehranost tvé smečky je úžasná. Nastěnka je krásná a úspěšná pejska, co víc si přát. Tak hodně dalších úspěchů a pohody s celou smečkou. Oli to pak pěkně vezme do rukou až přijde čas, to budou honičky a bláznění, už se na ten čas s tebou těším. |
|
M. Pajakerryková 24.3.2015 14:32Re: Pájo ! děkuji, tak pomalu ale jistě Oli navazuje s Nastikem vztah, každé ráno ji pouští do ložnice, ona mu olízne ouško a šup za mnou do peřin a synek hurá do misky z vodou nebo na záchod na štětku - to je panečku hračka!!!! |
|
V. Glover 23.3.2015 19:42jsi úžasná pájo obdivuju hlavně jak ses vypořádala s tím sklonem k agresivitě, všichni naši keryci byli občas hodně agresivní k jiným psům, a kvůli tomu trávili hodně vycházek na vodítku když byla možnost, že někoho potkáme. |
|
|
M. Pajakerryková 23.3.2015 21:22Re: jsi úžasná pájo děkuji, nemyslím, že je to agrese, prostě je to teriér tělem i duší a když se to v mládí podchytí, dají se mantinely co se smí a nesmí je to pes jak každý druhý. |
|
E. Žampachová 23.3.2015 18:06Prima ráda čtu o podobných bláznech. Ať vám to spolu šlape. I miminek aby ses dočkala. Cvičáky! Občas někomu pomohu, ale na klasických cvičácích je to různé. Výcvikáře občas dělá člověk, který pozná psa od krávy (výcvikáře už je někdu od zmíněného kopytníka odlišit těžko). Teď jsem trochu pomáhala paní s ročním australákem. V 8 měsících mu na cvičáku navrhl cvičitel ostnáč!!! My pomocí pozitivky a pamlsku udelaly přivolání jakž takž za 5 vycházek. Ještě na tom musí pracovat, ale dnes ho odvolala, když vyběhl za psem. Grrr. Ostnáč! Na štěně! No na pravidelný výcvik nemám čas, ale pár lidí k nám jezdí a výsledky jsou vidět. Ale nerada mluvím do odlišných plemen, umím jakž takž retrívry. Stejně jde hlavně o výcvik pána / paničky. |
|
|
M. Pajakerryková 23.3.2015 21:26Re: Prima Evi moc děkuji, taky se těším na kerrýčata, navíc by mi hezky pasovala do seriálu, vlastně :) no ostnáč, elektrika, v rukách pitomce nadělá víc škody než užitku ale pokud se používají jak a hlavně k čemu mají a člověk má to srdce používat tak asi proč ne..... lidi si myslí, že to řeší všechno ale není to pravda |
|
T. Zana 23.3.2015 18:03Pájo, krásně o kerrýkách píšeš. Taky jsem tohle plemeno neznala a musím říct, že je to hezký a elegantní pes. Moc se těším na pokračování! |
|
|
M. Sedláková 23.3.2015 14:01Kerry blue teriér jsou krásní psi Jsou to opravdu krásní psi a nádherná je ta fotka s Olinkem. Míša z Plzně |
|
|
M. Pajakerryková 23.3.2015 14:12Re: Kerry blue teriér jsou krásní psi děkuji, no to je velmi vzácná fotka protože momentálně Nastěnka stále korzuje doma, je na sebe velmi opatrná a nechce být zaškudlena tudíž se v blízkosti Oliho prakticky nevyskytuje a tak vedle něho nejde vyfotit ale to přejde :) už pomalu k sobě nachází cestu :) |
|
Z. Dalmi 23.3.2015 12:55S úsměvem to tady čtu a přijde kolegyně: Je tady něco k smíchu? Jo, je :-) |
|
|
M. Pajakerryková 23.3.2015 13:41Re: S úsměvem to jsem ráda :) měla jsem trošku obavu, že ji vůbec nemám ráda dle toho článku a jestli jsem i pobavila tak to je skvělé, to má autor vždy radost :) |
|
D. Ruščáková 23.3.2015 12:18Pájo, to je skvělé, že přišla na řadu i krasomila!:)) mám moc ráda tvé povídání, je zasvěcené, vtipné a plné lásky k těm tvým kudrnám - a obecně pejskům. Už kolikrát mě napadlo, jaké je to škoda, že nemám váš cvičák po ruce - to by i moje holky něco uměly!:)) Tak ať se vám vede dál - i s Olím:)) Jo a ta fotka na agility... já na to prvně koukala z mobilu a trvalo mi dlouho, než jsem si srovnala, jak ten pes vlastně patří!:)) |
|
|
M. Pajakerryková 23.3.2015 13:47Re: Pájo, to je skvělé, že přišla na řadu i krasomila!:)) děkuji, pochvala od takové spisovatelky potěší velmi :) ale to není o cvičáku ale o přístupu hlavně pánečka :) já jenom poradím jak na to :) a myslím, že tvoje holky jsou taky zaměstatné dostatečně :) a jako stopovací nadšení Berry úplně závidím ale Terry asi konečně pochopil.....zatím se tak tváří :) včil mám na cvičáku skupinku, docela dobré lidi i psy, mám s nima velké plány, oni to ještě netuší ale hodně mě mrzí, že je na nich - lidech i psech vidět přístup cvičáku, že kterého přišli, bohužel ty lidi znám, co vedou ten cvičák, je mi z toho úplně hnusně když si představím, že brali od lidí prachy, hodinu je pohonili po cvičáku a výsledek vlastně žádný.....no taky výcvikáři ale kde je ochota a vůle tam lze skoro vše :) a perlička, 3 psi a všeci se jmenují Fred, ještě, že je každý jinak barevný :) |
|
|
M. Pajakerryková 23.3.2015 12:10Děkuji za chválu Matydlo, přeju Borůvce brzké uzdravení a snad to bude v pohodě Ygo, to je super, že se Terce s Brook daří!!! no Ešusové já nesahanám se svýma aktivitama ani po kotníky!!!! hluboce smekám :) Alex, co víc si přát??? i výlety jsou fajn, hlavně, že jste spolu a je vám dobře :) no a jasan, že tu rusaňu mrňavou miluju a jsem ráda, že je to poznat :) |
|
A. Lex 23.3.2015 10:45Milá Pájo, už mě to dvakrát sežralo příspěvek, tak snad do třetice....... Jsi naše nejlepší zvířetnická výcvikářka. Nezapomenu, jak jsi v Losinách předváděla s Terrýčkem obranu a to byl ještě psí mládeneček. Já se s Ajví věnuji už jenom výletění, to nás baví obě a někdy si jdeme zkusit agility, to nás také baví obě. Ovladatelnost, to musela děvenka také zvládnout, to je psí základ života. Odvolání od běžící zvěře nám jde také (jakž takž), koně slepice a jiná zvířena je také zvládána. Co víc si starší dáma (jako já) může přát? Přeju celé vaší rodince chlupaté i dvounohé hodně zdravíčka a spokojenosti!!! |
|
E. Šusová 23.3.2015 11:23Re: Milá Pájo, Co víc si přát?? No nic, však je z Ajvi skvělá a spolehlivá společnice a to je velký psí úkol :-). Ten nejdůležitější :-) |
|
Z. Rpuťová 23.3.2015 10:02Šťastný psejci a šťastná panička! TAK TO MÁ BÝT!!!! :) |
|
Z. Yga 23.3.2015 9:47Milá Pájo, opět moc hezké povídání o životě v keryčí smečce. Docela jsem se usmívala, když jsi psala o Nastěnčině povaze a v duchu jsem si říkala - nu, vot ruskaja Máša (:o))). K té poslušnosti - celý život jsem žila v bludu, že poslušnost je pro psy otrava a že ji dělají spíš z donucení - a ejhle, Nástěnka ji ráda. A taky Terčina Brůča se v poslušnosti snad našla - je opravdu celá dychtivá a dokonce cvičí i venku na vycházce. Tak možná nakonec Terka přišla na to pravé, co se s Brooke dá dělat (kromě běhání). Jenom škoda, že takovou Páju nemáme tady - musí s ní jezdit až do Brna, ale zatím to vypadá slibně. |
|
|
E. Šusová 23.3.2015 11:22Re: Milá Pájo, no jo, když ono záleží, jak se ta poslušnost udělá. Bavilo to Ešátora, baví to Bubi a baví to i Rumíčka. Protože se k tomu de-facto dopracovali oni sami, svým rozhodnutím, dělají to proto, že to není muss, ale zábava a že poté co poslechnou přijde další zábava. Baví je pracovat. Je to stejné jako u lidí - když budeš dělat práci, která tě baví, která je určitým naplněním, není nad tebou dráb, ale někdo kdo hraje na tvojí straně hřiště, kdo hraje s tebou, kdo je nadšený z tvých postupných úspěchů...............tak se na tu práci těšíš. Sama jsem to zažila - bylo to úžasný,jak náplní práce, tak lidmi, nadřízeným, stylem práce. To se pak člověk fakt do práce těší. Oni to mají podobně. Teď se Rumíček učí, že za kachnama se co? Se nelítá, nesmí se to. Učím ho to tak, že každé jeho rozhodnutí, mu přinese něco pozitivního -ať už odměnu, nebo obrpochvalu, kdy si mě smí podupat. Není to o zákazech - pokud za zákaz nebudeme brát to, že ho mám pod kontrolou na vodítku. Jen tam s ním jsem a tichým hlasem ho "vedu" a pokaždé, když se ovládne a odpoutá svou pozornost od nich a soustředí se na mě, uklidní se, přijde ta pochvala, odměna. On je jakoby ten, kdo situaci řídí (aby ji neřídil blbým směrem, od toho máme to vodítko) a učí se vybrat to správný řešení. A když se mu to povede, je na sebe nesmírnej hrdobec :-) |
|
|
Z. Yga 23.3.2015 11:34Re: Milá Pájo, Je pravda, že se daleko líp cviční, když máš hravé psy. Brooke je naprostý nehravec, ale naštěstí je aspoň žravec, tak se to trošku kompenzuje. Cvičitelka, ke které teď Teri jezdí, nás uklidňovala, že to hraní se dá naučit a sama doložila svými výsledky - má fenu boxera, která byla taktéž nehravec a navíc nežravec, tudíž neměla vůbec žádnou motivaci ke cvičení. "Tři měsíce jsem byla celému sídlišti za šaškovského debila, jak jsem kolem ní lítala tu s balonkem, tu s pískací hračkou, tu s přetahovadlem a to hovado se na mne ani nepodívalo! A po třech měsících se to zlomilo, nejprve po mne mrkla, pak se zadívala, natáhla ke mně čenich ... a teď za balonek na šňůrce udělá všecko!" Tak my jí věříme - zatím jsme za ty debily a Brooke od nás znechuceně odchází - ale je to zatím tři týdny (:o))! |
|
|
E. Šusová 23.3.2015 12:04Re: Milá Pájo, Bubi třeba vůbec hravá není - či tedy nebyla. a Ešíček taky preferoval odměnu pamlskem před odměnou hrou. Rumíček je první, kdo dá někdy přednost hře před pamlskem. A já sama taky preferuju odměnu pamlskem, je to dost často rychlejší. Ale je pravda, že pokud pes preferuje hru, je ta odměna intenzivnější (tedy podle mě). Ono se to musí vždy přizpůsobit tomu jedinci. a proč vlastně, když je Brook žravec, přehazujete na odměnu hrou? Však na pamlsky se dá taky právě hezky cvičit. |
|
|
Z. Yga 23.3.2015 12:19Re: Milá Pájo, Nene, nepřecházíme na odměnu hrou - jde spíš o to, aby se ty odměny trošku střídaly, aby bylo víc podnětů a taky aby se Brooke víc navázala na Terku. Teda při cvičení poslušnosti je navázána až až, ale třebas při venkovní vycházce je samostatná jednotka a my jí, v podstatě, ty výlety kazíme - nejradši by tam byla sama a lítala do padnutí a žrala hnusy, divokou zvěř, psy a lidí - ne nutno ve stejném pořadí a to žraní, nebo spíš kousání, myslím bohužel doslova. Prostě venku už ty pamlsky nestačí, chce to něco navíc. Nebo třebas večer je protivná, ale místo aby si hrála s námi (k čemuž my se rády snížíme), chce jít na dvorek a přes plot čučet na sousedova Jednoočka ... |
|
|
E. Šusová 23.3.2015 13:32Re: Milá Pájo, ááá tak to je jiná! To chápu, (heh ostatně právě tohle zmiňuju v tom slíbeném článku o hrách) To je přesně ono, člověk musí být pro psa zajímavý, aby měl sám od sebe zájem se u něj držet. Můžu se na něco zeptat? Jaká byla Brook jako štěně? Jak moc jste si s ní tehdy hráli a příp. jaký hry? Štajník právě coby štěndo byl spíš samostatná jednotka, jak jsem už několikrát psala. Zájem o společnou hru venku neměl vůbec, musela jsem ji tehdy vybudovat. Tak mě zajímá jak to třebas bylo u vás. Díky. |
|
|
Z. Yga 23.3.2015 14:44Re: Milá Pájo, No to je právě problém - Brooke si Terka přivezla již jako pětiměsíční vrácenou, chovatelka s ní nic nedělala (zřejmě). Neznala svoje jméno, neuměla sednout, chodit na vodížku, hrát si se psy, nic. A tady jsme to asi trošku podcenily - sice jsme se snažily, ale když ani po pár týdnech nejevila zájem o hračky, hozené klacíky či přetahování, tak jsme to vzdaly. Asi jsme měly vytrvat, ale v podstatě je Brooke náš první opravdový pes (promiň Toyenko, ale jak říkala Terka, ty jsi nás svým chováním na příchod psa vůbec nepřipravila - tys po nás vlastně nic nevyžadovala a všechno, co bysme po tobě mohli chtít, ses naučila sama). Chybami se člověk učí - teď už bychom to zase dělaly jinak ... no co už včil, musíme zvládnout i černou pohromu (:o)) - i když ona je v podstatě mazlivé zlatíčko. |
|
|
E. Šusová 23.3.2015 15:49Re: Milá Pájo, á ha, tak tady to je, Ten důležitý věk byl do těch pěti měsíců Brook původními majiteli prošustrovaný. Říkala jsem si, že asi někde byl zádrhel. Nicméně ono - já jsem si se Štajnidlem taky musela máknout, doma ještě dobrý, ale venku jsem si to musela vybojovat. A já věřím, že si to s Brook taky vybojujete a ona přijde na to, že je super si s vámi hrát. Ono to taky chce najít hru, která jí začne bavit. Nemusí to být hned balonek. Bubi nadevše miluje hledat ty bomby. Oba milujou honit mě kolem něčeho, aby mě mohli přepadnout, hrajeme na babu, kdy jsem v obou případech ta kořist. Držím palce, ať se zadaří a já věřím, že se zadaří. A ano, často je to tak, že ten první pes je prostě tak skvělý, že funguje- funguje sám. A pak se člověk při druhém trochu podivuje :-). Já bych nejdřív začala s hraním v klidu doma, kde nemá nic jiného, co by jí rušilo. Zkusila bych všechno od míčku, přes přetahovadlo, kus hadru, chňapku (pozor, ta je u nás velmi v kurzu!! :-) ), starou fusekli, papírový kapesník a klidně třeba žužlací kostičku. Vše rozpohybovat, ne házet, ale rozpohybovat po zemi, schovávat, dělat úskoky, aby........... pes dělal co? LOVIL :-). Protože lov malé kořisti mají všicí zakódován od přírody, to se nemusejí učit. |
|
|
M. Pajakerryková 23.3.2015 12:11Re: Milá Pájo, jo ono se to někdy zlomí když už člověk nedoufá a psisko najednou prozře :) |
|
|
M. Pajakerryková 23.3.2015 13:49Re: Milá Pájo, ale takových páj běhá po světě a daleko lepších, pečlivějších, s většíma zkušenostma a výsledkama..... ovšem děkuji za důvěru, že se mnou je výsledek zaručen :) |
|
|
E. Šusová 23.3.2015 9:11Taky se nenudíte :-) a hezky si toužíváte. A to je předobře. . Musím se smát, jak ony ty psí holčičky fungaj kapek jinak a někdy neočekávaně, než ti psí kucí, co? :-D To je překvapeníčko, když člověk přešaltuje z jednoho psího pohlaví do druhého :-D :-D :-D. A jak je všechno pěkně vykompenzované. Zatímco fenka dokáže být víc navázaná na páníčka, než pesan, který má venku začasto víc zájmů, než ta holky psí, tak dámy milé si to prostě občas zase kompenzují tím, že si vymyslí zásek, a kdybyste se na hlavu stavěli, tak.......... tradadááá, musíte si vymyslet obezličku, kterou ten zásek obejdete. To s hošíčkama se zase v tomto ohledu komunikuje na přímočařejší bázi :-) Inu v podstatě se to tak moc neliší od našeho světa dvnounožců, že? :-) Já musím ty naše dva zrzravohubce vele-vychválit, protože na jedničku zvládli náš malý výlet to Germánska, kam jsme na otočku vyrazili na koncert. Byli svěřeni do péče sousedů a ti na ně po návratu pěli jen ódy, jak moc hodní a poslušní na procházkách jsou. Jak se pěkně sami oba zastavují před silnicí a poslechnou co se jim řekne. Byli z nich tak unešení, že si dali večerní procházku sídlištěm :-) :-). Jediné co sousedku Danušku zarazilo prý byla............ rychlost u jídla :-D. Bodejď by ne. Jednak jsou dva a druhak - co kdyby jim to bývali s Honzou snědli,há? No museli si pospíšit. |
|
|
D. Ruščáková 23.3.2015 13:10Re: Taky se nenudíte :-) Petro, přesně - taky jsem koukala, jak se psí holky v chování, motivaci a kde čem dalším od psích kluků liší:)) Hlavně v té motivaci - se psími mládenci je to prostě jednodušší:))) |
|
|
E. Šusová 23.3.2015 13:35Re: Taky se nenudíte :-) Ono jednodušší - jak se to vezme. Když je pes nezávislák a má sklony jet si hlavně po svém. taky to není nic moc a člověk se musí pěkně snažit. A nebo v době hárání - jak se musí zatr. snažit, aby psa dovedl k soustředění.......... Obě strany mají své plus a mínus. :-) |
