Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KONĚ: Dostihy, část první
|
J. Hlavsová 14.3.2024 21:41Koně mám ráda a pokud jsem měla možnost se k nim přiblížit, využila jsem ji. 🐴V dětství o prázdninách u prarodičů jsem měla možnost potkat se s družstevními pracovními tahouny. Za studií v Praze jsme s mou spolubydlící občas zajely do Chuchle podívat se na dostihy. Asi tak před dvaceti lety jsem měla možnost navštívit hřebčín v Kladrubech a ve Slatiňanech.🐎 V posledních letech jsem se dvakrát projela v kočáře. |
|
Z. Jitur 15.3.2024 8:33Krásné zážitky, hodlám také trochu víc nablízko k těm nádherným zvířatům.... |
|
Z. Yga 14.3.2024 20:51Když se koně blíží do cílové rovinky, je slyšet dunění jejich kopyt, vzrušení na tribunách (i pod nimi) stoupá až k nebesům. Když ještě Terka jezdila dostihy v Čechách, určitě bylo slyšet i moje Jeď, jeď, JEEEEEĎ!!! a srdce mi bušilo v rytmu koní. Tenhle zážitek je... kdo nezažil, nepochopí. |
|
|
Z. Jitur 15.3.2024 8:32Teprve tomu přicházím na chuť |
|
Z. Matylda 14.3.2024 19:29Ten klobouček je boží! |
|
Z. Olčava 14.3.2024 18:41Občas sem přes den nakouknu, a uvědomila jsem si, že jsem se vůbec nevyjádřila k tomu kloboučku. Ten je prostě epesní |
|
|
Z. Jitur 15.3.2024 8:32Děkuji moc!!! |
|
M. Crossette 14.3.2024 17:25Jitur je skvělé, že si umíš plnit přání, navíc taková zajímavá. Krásně zdokumentované dostihy, tvůj ručně háčkovaný klobouček ti velmi slušel. Na dostizích jsem nikdy nebyla, ale u tvých fotek se mi vybavila známá dostihová scéna z My Fair Lady a výkřik Elizy "C'moon, Dover.... " Těším se na další díl z Chuchle.
Díky i za odkazy, kouknu na ně později, teď jsem klikla jen na první. Vím, že ascotské klobouky a fascinátory jsou tradice a tradice je třeba dodržovat. Ale některé kreace jsou fakt až groteskní. Třeba v odkaze dáma s chumlem motýlů, nebo hned ta další (sada obrázků) s óbr růží dvojité velikosti její hlavy |
. Jak k tomu přijdou případní chudáci sedící při dostihu za nimi.
|
|
Z. Jitur 15.3.2024 8:31Hezký den, jak jsem uvedla, původně dečka, ve finále klobouček :-))). V počátku mé přípravy na dostih - byl klobouk slaměný s hnědou stuhou s bílými puntíky - prostě takový, co měla Julia Roberts v dostihových scénách Pretty Woman... No, óbr klobouky - asi zajišťují těm dámám velký osobní prostor :-)))) |
|
T. Zana 14.3.2024 13:07Teda Jitur, ty fakt žiješ na plný plyn. Sleduju a... řekněme přávidím ;-) |
|
|
Z. Jitur 14.3.2024 13:33Kdepak, to je jen zdání! Kdybys mne tak někdy viděla některý víkend, spím, čtu, juknu na TV, vyvenčím, spím... nervy, nechce se do ničeho... ale pak zase vyrážím... |
|
|
Z. Olčava 14.3.2024 11:03Takhle se mi koně velmi líbí, na fotkách, nakonec i na živo, ale to z velmi uctivé vzdálenosti. Já se totiž tak trochu bojím. Na mě jsou moc velcí. Článek i fotky parádní, je príma si takhle plnit přání. A na fascinátor jsem se musela podívat, co to je. Člověk se pořád učí |
|
|
Z. Jitur 14.3.2024 12:14Také jsem při vyhledávání info k článku, narazila na spoustu věcí, které jsem neznala :-) |
|
Z. Jenny 14.3.2024 8:54Áá, koníci ! Tak ty už dlouho nebyli, Jitur, díky! Klobouček parádní, takový něco mezi kloboukem a fascinátorem. Taky jsem se dívala na fotky a vidím tam i děti na ponících, chodívala jsem s tatínkem kdysi dávno na jízdárnu a jezdila na poníkovi a koních. Hezky sis užila den a splnila přání a to je fajn a povzbuzující. |
|
|
Z. Jitur 14.3.2024 9:56Tak to mně těší, že se koně hodili!!! Doufám, že správné "i", vnímám je jako "ti" koníci... Děti na ponících jely také dostih. Ještě mne i Vás čeká Velká Chuchle! |
|
L. Lika 14.3.2024 9:58Leda by to byli dřevění koně, ti jsou skutečně tvrdí i gramaticky |
|
|
L. Lika 14.3.2024 9:59Á, hrubice: dřevěné koně! |
|
|
Z. Jitur 14.3.2024 10:12Tak jsme se v tom obě nějak zamotaly, co? |
|
|
L. Lika 14.3.2024 10:12Aspoň si trochu procvičím šedé buňky mozkové |
|
|
Z. Jenny 14.3.2024 10:27..... tak já to doplním " tytyty! Titititi. " a je to. |
|
|
L. Lika 14.3.2024 11:30Jenny, to jsou ovšem dvě úplně rozdílné emoce, vyzkoušeno na kočkách (na lidech pokusy neprovádím) |
|
|
L. Lika 14.3.2024 8:06Pochovala si krajtu! Jestlipak měla ty žahnutý žuby nahoru?? (vlastně dolu) Jitur, moc se mi líbí, jak si plníš sny a přání. Klobouček s tou korzáží nebo jak se to jmenuje hnedle o dva levly vejš a sluší ti. A ano, vidět závody koní zblízka je vzrušující. Ta fotka se zpocenými koňmi po závodě, pod nebem s baňatými mraky, je super |
|
|
Z. Jitur 14.3.2024 9:54....pochovala si krajtu... |
|
|
L. Lika 14.3.2024 9:57Až článek bude, tak bude :-) Domluvíme se. S tou krajtou mě spíš napadlo, jestli jí ty zoubečky nevytrhli... smuteční pochování mě tedy nenapadlo |
|
|
Z. Jitur 14.3.2024 10:13Článek - část druhá = je, fotky = jsou, záleží na Tobě... |
|
Z. Xerxová 14.3.2024 6:13hezký koňácký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům nejblíže závodním koním ze Zvířetníků má jistě Yga... Moc hezké dostihové povídání jsi sepsala a svoji vysněnou premiéru i hezky nafotila |
|
|
Z. Jitur 14.3.2024 9:49Děkuji moc! Lysou jsem zvolila proto, že jsem si říkala, že bude taková "domáčtější", nakonec jsem se, ale lépe cítila v Chuchli (Dostihy, část druhá) |
