Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Moc hezké fotky,

ty v článku i v příspěvku od Maw.

Dnes se lidé obvykle berou už jako dávno dospělí, samostatně výděleční, a často se inspirují u kamarádek a kamarádů, nebo ve filmech, jak už bylo řečeno. Už jsou dost vzdáleni od hnízda a ještě moc mladí na to, aby je to zase zpátky k hnízdu, resp. k tradicím přitahovalo. Jsou ve věku "nesmrtelnosti" a nedokážou dostatečně přihlížet k přáním a potřebám rodičů. Je to jejich svatba a dělají si ji podle sebe a pro sebe. Což je sice pravda, ale nejhezčí je, když se podaří sloučit představy mladých se starší generací.

U nás všechny svadby byly malé. Ta moje první byla rodinná a v privátě, druhá byla jen ve čtyřech a večer mejdan v bytě. Děti si svatbu připravovaly samy, oba už dávno byli z domu. Obě svatby byly uměřené a hezké.

když s ekamarádovi vdávala dcera...

vzpomněl si den před svatbou,že neobjednal hostinu...zvláštní bylo,že s eho celou dobu nikdo nezeptal,až den před jeho žena..tak fofrem domluvil hostinu v restauraci vedle hřbitova (tak místo smutečné hostiny, byla svatební, místo černých mašlí,se k nim připevnily ještě červené a růžové)... jídlo asi bylo stejné...ono s eto na těchto aktech asi moc neliší...a nyvé fotografie manželského páru,na krásném paloučku, jsou focené na vsypové loučce a fotka všech na schodech,jsou schody u kremáku...ještě,že byla sobota a nikdo se ve smuteční síni neloučil....

no,když mi to pak u těch fotek vypravoval,řvala jsme smíchy...jeho žena se mnou ještě stále nemluví :-D

Re: když s ekamarádovi vdávala dcera...

To je roztomilý. :)

copak s emusí společné ANO dávat na odiv za velký peníze ?

K čemu ty vyhozený deseti-statisíce, když by stačilo max. 10 lidí na hostině? K čemu halda darů nebo obálek s prachama? Svatba by měla být dnem obou, nevěsty i ženicha..oni by měli mít tenhle den v paměti, kdy si řekli,že od téhle chvíle budeme MY!!! A nikdy nezapomenout na to,že v dobrém i ve zlém, i v nemoci... a na to,jak se na ten den těšili..

k čemu svatba za sto litrů,plná pozlátek, když se za 5 let budou hádat jako trhovci u rozvodu a ječet po sobě a tahat se i o cedník..???

hezký den

hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům... :o)

Tak trošku jsem doufala, že bude psík po včerejších horách znaven... není... chce do lesa

Moji milí

koukám, že se mi splnilo to, co jsem očekávala, když jsem ten příspěvek psala... Maminka nevěsty té poslední svatby je moje kamarádka a tak jsem chtěla vědět, jak se na toto dívá více lidí. Ona je z toho dost smutná a tak jsem chtěla vědět, jak to probíhá jinde a jsem ráda, že je tolik názorů. Myslím, že ideální je svatba, kde se nikdo k ničemu nenutí, kde se snoubenci chtějí rozdělit o radost a chtějí přinést radost těm, které si pozvali.

Re: Moji milí

Inko, když jsem četla tvůj článek (už včera), tak jsem byla strašně ráda, že obě moje snachy byly v tomhle ohledu rozumné a vlastně i ohleduplné. Dost práce jsem měla jen s přípravou Andyho svatby, což bylo přirozené, když mláďata už tehdy žila v Norsku a svatba byla u nás. Jinak jsem měla radost, že obě svatby byly zaměřené na rodinu a pohodu, psi u toho samozřejmě také nechyběli:))

Jinak krásné fotky krásného páru - ať se jim daří a miminko se narodí zdravé, bez problémů a ve správném čase:))

a jeste

chvalim nadhernou kytku a nevestu! :)

Re: a jeste

Taky, pohoda z toho jen čiší.

Zajímavé postřehy!

Nevím, proč by svatba měla být dnem nevěsty nebo dnem rodičů. Neměla by spíš být dnem těch dvou, co se berou - nevěsty a ženicha? Snad ti dva by nejdřív měli mít jasno, jestli chtějí mít svatbu malou nebo velkou, v hóch stylu nebo čistě neformální atd.

Dřív to bylo jiné, brali se lidé v podstatně mladším věku než dnes, často ještě závislé na rodičích . My například jsem se brali jako studenti a svatbu platili rodiče (především moji, haha), taky se výrazně podíleli na organizaci. Byli jsem tenkrát tak mladí, že nám to nepřišlo nijak zvláštní. Když se ženil syn, byla jsem nachystaná na spoustu práce - a překvapená, že po nás skoro nic nechtěli, musela jsem vytrvale nabízet pomoc i peníze! :-)) A jsem ráda, že měli svatbu takovou, jakou měli, tradiční, na které se sešla rodina (i když pokud by se rozhodli jinak, nedalo by se nic dělat, ale takhle mě to těšilo daleko víc).

No, jsem ráda, že takové nevěsty, o jakých se píše v článku, jsme zůstali ušetřeni!

také většinou jen žasnu a nechápu

ty tisíce, co se zde vydávají(a často se "platící" zadluží) na svatby. Kolikrát by si za to novomanželé mohli koupit, nebo alespoň dát zálohu na dům. Nelíbí se mi to, že nevěsta požádá své kamarádky aby ji šly za "bridesmaids" (říká se jim - ač dospělé - stále drůžičky??), rozhodne, jaké šaty si mají nechat ušít, ale zaplatit si je musí často samy (co by pro milou kamarádku neudělaly). Jenže to většinou je taková barva a střih, že se pak už pro jiné příležitosti nehodí. Ale osobně jsem na am. svatbě jsem byla jen jednou a ta bylo velmi střídmá, takže ostatní "postřehy" mám pouze z toho o čem slyším a čtu.

Naše svatba byla malá, příbuzenstvo jen z mé strany, manželovy rodiče o tom z Am. velmi uvažovali, ale nakonec to nevyšlo (nestihli pasy a jiné komplikace). Ale poslali krásný telegram, který dorazil včas na hostinu s ostatními gratulacemi. Na první-civilní svatbě na Starom. radnici byla jen přímá rodina (a kolegové z práce), ostatní "přespolní" příbuzenstvo a moji přátelé se dostavili až do té církevní, v kostele na Jiřáku. Na hostině nás bylo snad 30 už si nepamatuji, ale bylo to moc hezké, zcela dostačující. Já měla svatební šaty po sestřenici, jen jsem si ke krku a kolem sukně našila nadýchanou bílou labutěnku. V září už to bude 47 let, co se svatba konala :)

Inko, manželé na fotkách vypadají velmi šťastně, přeji jim dlouhá a spokojená, plná lásky a rodinné pohody.

Re: také většinou jen žasnu a nechápu

ja cetla, ze lidi si i berou velke pujcky, ze na darech se jim to pak vrati a ze to vlastne vyhoda svatba na pujcku... dneska pujci 150 000, pozvou 80 lidi a za 14 dni 150 000 vracej, protoze se jim to sejde na darech... a pry je to dneska hodne bezny...

Co je RC?

my meli netradicni svatbu... v country stylu v country hospode s country kapelou... byl to NAS den, i kdyz lehce vic muj, protoze muzi bylo fost veci jedno a nechal to na me, spis jen rikal chci nechci na nejaky moje navrhy. Ale udelali sme si to hezky. Myslim, ze si to uzivali vsichni hoste - kamaradi, i maminky, rodice... nemeli sme dress code, chlapi mohly prijit v riglflich a kosili (a nekteri tak opravdu prisli), zeny se mohly vyrqdit jak se jim libilo a jak by se citili dobre. Zeny se radovaly ze uziji svoje saty a kostymky, muzi se radovali, ze je nikdo necpe do obleku. My si to uzivali. Ja mela tilko a countryovou sukni s volanem s gumou v pase. Tatinek misto kravaty bolo serifa - to pro me bylo obrovske prekvapeni v den svatby. Setrili jsme.na ni asi rok, i kdyz byla spis levnejsi, zadny ozdoby na stolech, zavesy na zidlich, vyzdoba salu... dort vybornej, ne jen aby dobre vypadal. Vsichni se dobre bavili. Fotografka v dobe po hostine, kdy nemela "coby" fotila sestru s malou a svagrovku s malou na potrety a rodinny fotky, kdyz uz tam byla. Mojr svatba byla uvolnena a na oslavu lasky nas dvou. Moje maminka mela po ukazani svatebmich satu infarkt, ze se za.me bude stydet a nebude moct avym kamaradum ani ukazat fotky... nakonec pochopila, ze nejsu princezna v nabiranych satech a myslim, ze byla stastna nakonec i tak. Muj muz si sam zvucil kapelu, na prichod k oltari nam hrali "tu nasi" par minut of kapely cop... Asi hodne lidi by s timhle pojetim dost nesouhlasilo... Pro nas to proste bylo krasny

misto vysluzek pamatecni "znamky" http://mawenzi.cz/svatba/svatba_wg/photos/photo5.j...

my dva s muzem

http://mawenzi.cz/svatba/svatba_wg/photos/photo222...

nebyla jsem.nalicen, protoze to nedelam, jwnrasenku a tenkou linku na horni vicko. Nebyla sem nacesana, protoze ja chtela byt ja, ne namodelovana "princezna". Snazili jsme se vyjit vstric lehce i rodine, pokud to slo. Jedinou povinnosti mych a manzelovych rodicu bylo, aby se dostavili a uzili si to...

Možná je to vliv televize

tj. globalizace, ty různé úlety se svatbou. Z poslední doby jsem nejvíc slyšela o krásných romantických místech, kde se obřad konal - vyhlídka na kopci, pustý ostrůvek uprostřed řeky... což o to, profesionální agentura zajistila posekání trávníku, ale štrapáce v lodičkách a lakýrkách po šutrech do krpálu nebo na podbahněném terénu nebyla nic moc. A usedat do lodiček, byť s profi posádkou, je v upnutých slavnostních šatech taky lahůdka.

Vzpomínám si také, to bylo v 90. letech, jak jednu známou rozzuřilo doběla, když od kamarádky dostala pozvánku na svatbu, a v příloze byl seznam ždaných darů :DDD To se tehdy u nás ještě nedělalo, obvykle se u novomanželů sešly hromady povlečení, několik sad hrnců a různé mixéry, a to hlavní se pořešilo výběrem hotovosti do klobouku, s nímž stárek obešel již rozprouděné hosty u stolu.

Za mého mládí ještě nevěsta neměla do svatby celkem co mluvit, a tzv. "malá" svatba nepadala v úvahu. Ovšem platili ji rodiče - nevěstini hostinu, ženichovi pití. Jako malá jsem na svatby chodila moc ráda, pro děti to byl ráj :D

Re: Možná je to vliv televize

Jo, taky mám ten pocit, že je to "globalizační" záležitost pod vlivem céčkových amerických seriálů, ten seznam darů a svatební poradci, růžová poupátka kam oko pohlédne a třímetrové příšerné dorty a atd.

K první svatbě jsem vskutku obdržela několik více kávových servisů a džbánů a váziček všelikých, ale s kamarádkama jsme si to postupně povyměňovaly k všeobecné spokojenosti.