26.4.2024 | Svátek má Oto


Diskuse k článku

PTÁCI: Ptačí příběh - dokončení

Do hnízda střízlíků v naší garáži jsem už týden nenahlédla, ale ptáčci do něj stále přilétali s plnými zobáčky.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
T. Zana 24.6.2020 9:57

Milá Maričko, to je kouzelné čtení, o to lepší, že všechno klaplo, jak mělo a ptáčata už jsou skoro samostatná a v pořádku. Vaše zahrada získala mnoho dalších opeřenců :-) V.

My stále krmíme - mám dojem, že sýkory, co sem létaly, sem naučily chodit i svoje mladé, protože spotřeba je větší než v zimě ;-D. Nakonec je to jasné - bufáč je otevřený, tak proč se honit za hmyzem, kterého je v Praze málo.

A. Zemanová 24.6.2020 9:07

Milá Maričko, to je tak hladivé a zajímavé čtení! Máš přírodu kolem sebe úžasně "načtenou" a dokážeš každému živému tvoru připravit ráj na zemi.

Já zatím ptáčky jen krmím, podařilo se mi sehnat vyloupaná semínka a zrna, to se jim líbí (a taky není všude takový binec). Ale nepoznám je, jsou dost plaší a na větší dálku nerozeznám znaky, podle kterých bych si je dohledala. Snažím je na sebe zvykat a asi si napíšu Ježíškovi o nějaký kukr. :) Ale popravdě v sobě nemám velkou touhu je nějak zařadit, stačí mi jen tak koukat, být součástí zahrady. Možná ale, až vyrostou stromy a keře a budu mít to štěstí, aby si tu některý postavil hnízdo, že se touha vědět víc dostaví. Uvidíme.

Š. Matyášová 24.6.2020 7:16

Maričko, až jednou budeš dělat rodokmen a dohledáš předky hodně zpátky, určitě mezi nimi bude Noe...jen ty máš místo Archy něco méně nápadného ;-)

E. Zvolánková 24.6.2020 7:09

Všem krásnou středu a Maričko díky za krásné povídání i s fotodokumentací. Je báječné, že to vše (i díky Vám) ptáčci zvládli. Ten hýl je překrásný. U nás v Praze vidět hýla (tedy toho rudého) je vzácnost. Jinak já taky shledávám pozorování ptáčků ohromně zajímavým a od té doby, co aktivně ptáky krmíme celoročně, si kolikrát k večeru sednu na zahradě na studnu a čekám "co bude". Obvyklá sestava u nás jsou zvonci, sýkory (modřinky, koňadry, občas babka), zvonohlíci, někdy párek dlasků, holub hřivnáč, hrdličky, špačci, vrabci, někdy se staví žluna nebo bažant, ale hlavně ti "naši" strakapoudi - Tlachapoudi... U sousedů na ořechu vyvedli mladé. Sousedi krmí jen v zimě, takže všichni létají k nám. Tlachapoudi zbožňují ty ptačí koláče a je legrace koukat jak se mezi sebou hašteří třeba 4 zatímco všichni visí na jednom koláči. Vyfotit to by ale byl asi zázrak. Tlachapoudi jsou plašší, vadí jim zvuk foťáku. Vše, co jsem zatím zkoušela cvaknout je nepoužitelně rozmazané. Včera mi ale dovezli ze Zelené domácnosti bednu koláčů, také několik dalších krmítek na ně, takže teď už se Tlachapoudi nemusí tolik hádat o jedno, když mají 3. Dala jsem dvě i na zahradu rodičům a babička už si pochvaluje, jaké je to hezké koukat na ptáčky, jak se živí. Eda naštěstí ptáčkům dává pokoj, toho štve jenom ježek.:-P

Z. Xerxová 24.6.2020 6:20

hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům :-)

Hezké ptačí povídání - je dobře, když se snůška vyvede a malí opeřenci zdárně opustí hnízdo. U nás letos vyhnízdily sýkorky modřinky a rehkové zahradní. Ale ptáků se na zahradě krmí a koupe mnohem více - letos mi radost dělá rodinka žlun zelených - sice dělají díry do trávníku - ale to jim odpustíme. Naštěstí Night - stejně jako předchozí dogy toleruje, že mladé žluny nelítají, ale přemisťují se "balistickou křivkou" zakončenou pádem do trávníku ;-D