Z. Yga 7.4.2021 11:45

Tak když je už vnouček na světě, tak ať si tu svatbu taky pořádně užije! A velká svatba je fajn - vždy se tam najde někdo, se kterým se dá pokecat, a někdo, před kterým se v davu dobře skryješ

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Janaba 7.4.2021 11:20

Ach Ygo, to se to krásně četlo! Vzpomínky, vzpomínky... už se těším na svatbu!

O svojí bych toho moc nenapsala. Narozena v Praze, pražská svatba, no. Staroměstská radnice, fotograf, Bruselský pavilon na Letné. Byla jsem zaprvé v euforii, zadruhé unavená a vlastně si nejvíc pamatuji, že obsluhující vrchní se pohyboval mezi stoly s mým kloboučkem se závojem na plešaté hlavě. Bylo to jakože nóbl, ani se nikdo nepopral. Nuda. Ale - viz pan vrchní - snad se ostatní bavili.

Fotky máš tradičně krásné, oblibuji slunce moje jasné, tady řádně roztřepené.

Tak už piš pokračování!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 7.4.2021 11:10

U nás se říkalo: "Nebeč, nemusíš si ho brát." Odpověď na každou stížnost

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alimo 7.4.2021 11:04

Ygo, to je tak krásné psaní a ty fotky . Na vsi a zvlášť na moravské vsi to bylo jiné, já jsem městská, koláčky jsem si taky pekla s mamkou, ale taková pospolitost u nás nebyla. Docela ti to závidím .

Syn už asi po třetí "odpískal" svatbu. Ono to je tak: Když žádal o ruku a konaly se zásnuby -Lucka je z vesnice a má rozsáhlé příbuzenstvo, to se muselo, tak ještě nevěděli, že je asi 3 týdny těhotná. Chtěla svatbu v létě a malý se narodil 15.7., tak řekla, že si to chce užít a je to stejně jedno, těhotná se vdávat nebude. No a potom byla první vlna covidu, teď další a kdoví, kdy to skončí a oni (zvlášť Lucka, synovi je to tuším jedno) chtějí velkou svatbu - musí, protože když pozveš jednu tetu musíš i druhou a třetí a tak dál, mají spoustu přátel, některým už na svatbě byli, jiní jsou na tom jako oni...a vnoučkovi budou v létě dva roky... tak jim půjde za rok (jestli se covid zase nezblázní) za mládence. A jestli se zblázní (covid) tak synek pravil, že drapne Lucku, dva svědky a bude.

Ad počasí: včera tady napadlo asi 3 cm sněhu, všude bílo, komplet silnice, chodník, já myslela, že mě klepne. Teď to trošku taje, je kolem nuly. To je teda jaro !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 7.4.2021 10:57

Tak odtud láska k Chorvatsku A s tetičkami a strýci (já pamatuju tetiny/tetinky a stryce) to v mých prázdninových vesnicích bylo stejné :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 7.4.2021 10:45

Správně, je to buxus - možná by to mohla lika opravit?! Já si hned nemohla vzpomenout a protože jsem psala na poslední chvílu (jak to tak většinou dělám), tak jsem zapomněla dohledat a upravit. Díky za upozornění

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 7.4.2021 10:42

No problém je, že Jeník NEPOCHÁZÍ z naší dědiny, ale z exotického Lanžhota, navíc jeho praprastařečci došli na Moravu až z dalekého Chorvatska, takže toto jméno je u nás naprosto unikátní. A je fakt, že jsem ho nikdy nepředstavovala příjmením, ale jenom jménem... takže nevěděli . Jo a to že říkám tetička, tak to ne proto, že je z příbuzenstva, u nás byly tetičky a strýci všecí dospělí .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Iva 7.4.2021 10:23

U nás bylo bílo, trochu i nasněžilo. Přísada je živá, v noci jsem tam šla dát ještě netkanku, no v té době to zelí bylo už jak kus plechu .

Jinak technická - krušpánek asi není myrta, ale buxus. Ale možná se jí tak u vás říká.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 7.4.2021 10:18

Ygo!!! Ale to mi nevykládej, že tetina Grejgrova neměla do té doby tucha??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 7.4.2021 10:13

Nevím, kolik bylo o půlnoci, to jsem už spala , ale myslím, že až tak nemrzlo. V půl třetí jsem pouštěla kocoura domů a nezdálo se mi tak zima, ani námraza na trávě nebyla (včera trochu jo).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 7.4.2021 10:11

A tak nebeč , příště bude svatba a to bude teprv veselo. A navíc budou už barevné fotky, i když včil to tak nevypadá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 7.4.2021 10:09

Ano - kmotřenka a kmucháček jsou kmotra a kmotr. To byli vždy velice vážení členové rodiny a většinou byli i svatebními svědky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 7.4.2021 10:08

Jako ficka jsem se účastnila celkem třech pečení svatebních koláčů (mimo těch mých vlastních) - a to u mých neteří. U té nejstarší to měla na povel moja mamka a pekly se hezky po staru u nás doma a v peci (myslím, že to byly poslední pecové koláče, na pečení dohlížel taťka) a koláčů byla plná síň - pokládaly se na plachty na zem. Tohoto pečení se účastnila taky nevěstina mladší sestra - když viděla, že koláče už není kam pokládat a těsta v misách neubývá, sveřepě pronesla temným hlasem: "Až se budu JÁ vdávat, tak těch koláčů bude dvakrát tolik, aby si toho Martina (nepřítomná nevěsta) pořádně užila!" Jenže mamka už žádné koláče péct nebude a tak se Jituška do vdávání nehrne .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Iva 7.4.2021 10:02

Jenom? U nás bylo o půlnoci -5. Venku už mám přísadu, ani se mi na ni nechce jít podívat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 7.4.2021 10:01

Tak určitě - almara a harmara jsou z jednoho košíku. A zvyky to byly krásné - kór, když se na ně díváme s odstupem času.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Iva 7.4.2021 9:59

Já bych řekla, že kmotr/kmotra.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 7.4.2021 9:53

Tak já zažila svatbu, kde ženich nebyl k udržení a ANO vyslovoval za každou větou oddávajícího - pravda, tam se zase v jiné mlhovině pohyboval onen úředník . Ale o tom bude vyprávění zase až za měsíc

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 7.4.2021 9:51

Milá Ygo, mně to Tvé povídání dojalo a moc potěšilo a fotky taktéž. Až mi slzičky skráply vetchou tvář,jsem teď jakási na měkko. Díky!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 7.4.2021 9:51

Jo jo, pečení koláčů je umění, ale i společenská záležitost. Na ty moje mamka zadělala z osmi litrů mlíka (měla jsem na tu dobu miniaturní svatbu - 37 lidí včetně hlavních aktérů ), ale ono se těch koláčů na svatbě ani tolik nesnědlo, jako rozdalo. A pekly jsme je v kolchozní kuchyni - tam se sešlo tetiček! A tam taky byl veden onen důležitý rozhovor, který nikdy neopomenu vzpomenout a který Jeníka vždy rozladí .

Tetička Grejgrova: "Ná, Yvy, a čí vlastně včil budeš?" Já: "Grbavčicova" Dlouhé, hmatatelné ticho. Tetička Grejgrová: "Ná, šak sú aj horší ména!"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 7.4.2021 9:35

U nás svítí slunko, ale ráno -2

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fialová 7.4.2021 9:32

Fotky moc fajné, článek špica Ten vesnický život má něco do sebe

Dotázek - co jsou to henti kmucháčci?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 7.4.2021 9:20

Pošmákla jsem si hnedle třikrát - na fotkách, jazyku a koláčkách :-) Pečení svatebních koláčků jsem se zúčastnila jako pomocná síla, a byla to vynikající zkušenost: na povel nás měla vyhlášená místní pekařka, žena přísná, ale spravedlivá, další sousedky pečení schopné byly na odbornější práce a nás pár "ficek" na pokládání náplně a jedné rozinky - ovšem jen když jsme prošly konkursem. A s těmi náplněmi a rozinkami to byly fofry, protože koláčky na plechách se k nám hrnuly ve velkém a nesměly jsme propásnout tu pravou chvíli, aby je "baličky" mohly správně zkoulet, udělat ďůlek, do kterého patřila zase špetička posypky. A ta nesměla padat vedle a muselo jí být přitom dost! Celá ta výrobní linka běžela jako po másle, dva tisíce kousků žádná míra. A veselo bylo. Moc ráda na to vzpomínám. Díky, Ygo!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Blaza 7.4.2021 9:09

Ježiš Ygo, to je nádherný jazyk, kterým to vyprávíš! Jsem si jistá, že bych mnoha slovům vůbec nerozuměla. A mám známou, jmenuje se Hamarová, musím jí povědět, že je vlastně Skříňová. (Přemýšlím, jestli má slovo hamara něco společného se slovem almara)

Krásné zvyky, na takovou svatbu se docela jistě vzpomínalo celý život, když se vlastně konala několik dní a přípravy byly tak náročné!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 7.4.2021 8:12

u nás opět vede bílá barva... a padá a padá...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Inka 7.4.2021 7:57

Tak svatební koláčky jsem nikdy nepekla a vzhledem k tomu, že jsem Pražka ze sídliště, odpadla i ta pospolitost. Ale takovouto velkou svatbu jsem zažila jako vážený svatební host na Slovensku daleko na východě a tam to bylo hodně silné. Ženich asi nevěděl, že už je ženatý, nevěsta a svědek do něj museli kopat, aby se ANO vyslovil

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Lex 7.4.2021 7:41

YGO!!! To je kouzelné vyprávění. Svateb a chystání na ně jsem prožila mnoho. Pečení koláčů, to je přímo kulturní záležitost. Nejlepší, jako laskomina, ale pro přípravu otročina bylo pečení v Ořechově. Těsto se zaděláválo ve vaničce, dvě ženské proti sobě se musely střídat. Vyhazovalo se moka lžičenkami ve velikosti lískového oříšku a jak jsme tam dostali náplně jsem už raději vytěsnila z paměti..... Byly z toho takové mrňavoučké buchtičky, strááášně dobré. Ale když jsem viděla tu horu těsta ..... Potom jsem jako sousedka pekávala normální svatební koláčky a byl to bezva den, plný práce a veselí. Na moji svatbu maminka nechala koláčky a cukroví upéct u vyhlášené místní "pekařky".

Hezké fotky a úlovek veverky zrzečky, no ten je. A jak zapózovala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 7.4.2021 7:36

To mi povídej o pečení hodových koláčů - u nás na konci srpna! A dlouhé roky jsme je pekli v klasické peci, která byla na dvoře - to býval pěkný šrumec... možná námět na měsíc srpen, uvidíme!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 7.4.2021 7:32

Já myslím, že v tomto zvířetnickém společenství nás bude víc, jsme si svatební koláčky pekly - přece jenom jsme z různých koutů Čech a Moravy, z vesnic i měst a tak i zvyky jsou různé. Ale v tom našem koutečku jsem byla v tomto konání opravdu osamocená .

A děkuju za pochvalu fotek - mně se zdálo, že jsou furt na jedno brdo už třetí měsíc - žádné barvy - až ten poslední týden si to vynahradil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 7.4.2021 7:31

Ygo, moc hezké fotky!

Taky jsem si pekla svatební koláče. A musím konstatovat, že v paneláku je to peklo. Péct hodové koláčky v domku na dědině bylo taky šílené, když jsou hody na začátku srpna, ale o dost lepší

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 7.4.2021 6:44

hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům

Ygo - krásné fotky nové i nostalgické... a moc krásné povídání. Já si taky svatební koláče pekla. Naše maminka je pekla na spoustu svateb a já jí chodila často pomáhat. Holt kantorky jsou družné a protože jsme byly vyhlášená koláčová sestava, měly jsme to nacvičené dokonale. A tak jsem si pekla i ty své

• reagovat
• nahlásit příspěvek