Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
H. Williamson 2.9.2015 20:40Abyt, tak furt nevim, co vlastne rict. Snad ze clovek a veci jsou nejak spojene - treba v otlucenem kastrulku se varila kazdy den polivka. Zili spolu. Bez cloveka je to stary bezcenny kastrol. Veci, ke kterym se vazaly vzpominky provazely cloveka az do smrti. A pak naraz nic. O tom se mi spatne premysli. |
|
Z. Nelina 2.9.2015 21:44Re: Abyt, Nemá cenu přemýšlet, všechno půjde do přistaveného kontejneru, dnes stačí velký gauč, obrazovka jako v kině, několik PC, na všem ostatním by se musel otírat prach. |
|
A. Lex 2.9.2015 20:22Abyt, tsak to je moc pěkné, dojemné a reálné :-(. A jsem ráda, že jsi ubrus zachránila a dělá radost na tomto světě dál! |
|
M. Crossette 2.9.2015 19:41Abyt, moc hezké a dobře jsi udělala žes ubrus vzala Také stále mám velký, ručně vyšívaný ubrus, kdysi v 80. letech vytažený z hromady "hadrů" ve "vetešnictví" v NY. Byl děsně špinavý, proto stál snad jen půl dolaru, ale já v něm viděla ty hodiny práce něčích neznámých rukou. Ta paní si nezasloužila, aby takhle její ubrus skončil. Tak jsem ho koupila, několikrát vyprala a pak lidé žasli jakou mám na stole krásu. A v autě mám zase polštářek hustě ručně vyšívaný, který někdo - mě take zcela neznámý - vyhodil u chodníku se spoustou jiných věcí. Polštářek vypadá jako maličký gobelín (asi 25x25cm), v každém rohu jiný motiv. Když někam jedeme, mám ho na klíně, dotýkám se těch různých ptáčků a kytiček a žasnu, jak to někdo dokázal vyšít. Přesně, jak píše Matylda - je to o úctě k práci. |
|
Z. Dalmi 2.9.2015 15:08Ano, takové věci se nevyhazují. A věděl to i ten otrlec. Díky |
|
E. Šusová 2.9.2015 13:44Abyt........... tak tu sedím a říkám si - kurnik co říct? Co říct na to, jak to dědicové pojali?(ale třebas jim křivnídm a taky jako já včera s mámou, seděli s paní Karafiátovou občas nad starýma fotkama, povídali si s ní o nich a z rubu je popisovali a místo toho ubrusu si vzali něco jiného, stejně podstatného) . Co říct na to, jak je to fakt všechno hrozně pomijivý? (hrozně pomíjivý) a nebo na to, že i člověk do kterýho by to jeden neřekl, to pak vnímá tak, že překvapí. Jsi hodná Abyt, že máš ubrus doma, protože ........... pak je jisto jistý, že někdo na paní Karafiátovou často vzpomene. |
|
A. Bytová 2.9.2015 14:32Re: Abyt........... Myslím, že tito dědicové si na památku asi nevzali nic. Tedy, pokud tam neměla ukrytej zlatej poklad nebo tak něco. :) Za těch zhruba dvacet let, co jsem ji znala, za ní nepřišel nikdy nikdo. |
|
Z. Asteris 2.9.2015 13:08Moc pěkné To je dobře, že ubrus neskončil v odpadcích. Všechny vás zdravím, zítra odjíždím na strakaté setkání a kam? Do Lednice, znovu jsem si prohlédla Yginy fotky a těším se. Snad nebude moc pršet. |
|
Z. Lika 2.9.2015 10:46Hezká připomínka Vyvolává spousty vzpomínek a osobních připomínek. Například že bych si měla uklidit ve skříních :-) Aspoň že se co pár let stěhuji, takže ty nejhorší diluviální vrstvy průběžně odtěžím, ale stejně... |
|
L. Blaza 2.9.2015 23:01Re: Hezká připomínka Jo, říkám si to taky, že bych mohla tolik nehromadit. :) Protože to prostě není nutné... |
|
D. Ruščáková 2.9.2015 8:55Díky Abyt... Silné povídání (srdíčko) Já mám takhle růži po staré paní Valešové, sousedce, která nás první kdysi přivítala, když jsme u nás koupili pozemek. A pekla nám buchty... Umřela, když jsme byli na cestách, na pohřbu byli naši a Když nový majitel rozkopával její předzahrádku (dům bylo třeba podřezat a opravit, nebyl to čin barbarství), požádala jsem o její růži - obyčejnou, ale její. Přežila a kvete mi každý rok. Věřím, že starou paní ten pohled těší, stejně jako těší mě:)) |
|
|
Z. Lika 2.9.2015 10:46Re: Díky Abyt... To je opravdu krása. |
|
|
A. Bytová 2.9.2015 12:34Re: Díky Abyt... Část poměrně komplikovaného rodokmenu naší rodiny se odehrává též v Hradci a okolí a figuruje tam též jméno Valeš. Je to v kraji běžné jméno? A růžička ať ti vzkvétá. :) |
|
|
Z. Dalmi 2.9.2015 15:07Re: Díky Abyt... Jsou tam hodně Valáškovi. Taky oba moji rodiče odtud pocházejí a jezdila jsem tam ještě před pár lety každoročně na "chalupu" |
|
|
D. Ruščáková 2.9.2015 22:00Re: Díky Abyt... Valešovi i Valáškovi - oboje jméno je v naší vísce zastoupeno:)) Ale nevím, jestli je časté - tak dalece jsem to nezkoumala... |
|
T. Zana 2.9.2015 8:50Krásné Paní Karafiátová za duhou je určitě ráda, že na ni někdo takhle hezky vzpomněl. |
|
|
A. Bytová 2.9.2015 12:44Re: Krásné :)) |
|
Z. Jitur 2.9.2015 8:37Krátké, přesto dojemné a silné "povídání". Jak tu zmínila Matylda, je to o úctě, lásce k tomu, co nám po těch "odešlých" zůstalo. Když jsem pomáhala s vyklízením bytu a chaty manželovy tety, bylo tu opravdu spousta naprosto nepotřebných věciček, typu "tohle by se mohlo hodit" (snad pro mne nejneuvěřitelnější byl kousek linolea velikosti A4 s vzorkem, který se nikde jinde v bytě, ani na chatě nenacházel - kdyby ano, chápala bych, že ho lze použít k opravě...). Ale na druhé straně tu bylo spousta lidsky krásných věcí - háčkované dečky, vyšívané ubrusy; staré skleničky, porcelán a fotografie. Tchán, moc hodný člověk, by leccos byl rovnou vyházel - prostě k těmto věcem neměl vztah - ale podařilo se mi většinu od kontejneru zachránit. Třeba taková stará fotografie z počátku minulého století, kde je vyfocena manželova babička se svým mužem a batoletem s dobovými rekvizitami a v dobovém oblečení... |
|
|
A. Bytová 2.9.2015 12:48Re: Krátké, přesto dojemné a Protože jsem vetešník, je mi kousek lina A4 úplně jasnej. Třeba praktická omyvatelná podložka pod kočičí misku. :) |
|
|
Z. Jitur 2.9.2015 12:55Re: Krátké, přesto dojemné a no ale ano, i já bych našla další využití, např. podložka pod hrnec; jenže to by tam nesmělo podobných věcí být na desítky... já mám taky "svoje" věci, které nedokážu vyhodit a hromadím - u mne to je slabost pro ubrouskovou techniku, takže čím dál víc více či méně vystříhaných ubrousků - k tomu květníky různých tvarů, velikostí - protože co kdyby se hodily pro ten, či onen motiv (jenže nakonec doma si jich víc různorodě dozdobených člověk stejně dát nemůže - každý pes, jiná ves, podle toho to pak moc parády neudělá; čili spíše někoho tu a tam obdarovat výtvorem); a pak různé obrázky, figurky, motivy, vystříhané z časopisů, balícího papíru, krajky, pozlátka, prostě, kde čeho, co by se dalo použít na dozdobení fotek v albech... no a tyhle "drobnosti" ty pak teda opravdu vyhazuju s těžkým srdcem, protože, co kdyby... |
|
|
M. Sedláková 2.9.2015 8:16Krásné, lidské a dojímavé Abyt Tak jsem se na okamžik zamyslela, co zbyde jednou po mě. Snad sbírka pohledů........... Ale budu se snažit, aby po mě zbyla hezká vzpomínka. Míša z Plzně |
|
Z. Rpuťová 2.9.2015 9:19Re: Krásné, lidské a dojímavé Abyt Mno, já když si vzpomenu, jak to tu drazí sousedé a známí, co si tak pečlivě udržují "útěkovou vzdálenost" rozkradou a zašantročí, tak snad o tom raděj dojemně ani nepřemýšlím..... |
|
|
Z. Lika 2.9.2015 11:29Re: Krásné, lidské a dojímavé Abyt Rputi, připomněla jsi mi film "Tetička" :-)) |
|
|
Z. Rpuťová 2.9.2015 11:36Re: Krásné, lidské a dojímavé Abyt :)))))) |
|
|
A. Bytová 2.9.2015 13:03Re: Krásné, lidské a dojímavé Abyt Myslím, že vzpomínka je to nejtrvanlivější. |
|
Z. Matylda 2.9.2015 7:53To je o lidskosti. A o úctě k práci. |
|
|
A. Bytová 2.9.2015 12:44Re: To je Mě totiž nejvíc dojal onen vyklízeč. Ani on nebyl schopen odhodit tu pečlivou práci rukou jedné neznámé paní mezi odpadky. |
|
|
Z. Lika 2.9.2015 12:54Re: To je Přimělo mě to k zamyšlení, jestli po mně zbude něco, co bude někomu líto vyhodit do popelnice. Mňo... dumám, dumám usilovně:D |
|
|
E. Šusová 2.9.2015 13:58Re: To je To mě taky Liko napadlo. Ale já vím, že mám smůlu, nejsem zrovna rukodělná a šikovná :-(. Tak aspoň nebudou mít vyklízeči zase dilema. |
|
Š. Matyášová 2.9.2015 7:29řeklo by se obyčejná příhoda... ale to je jen zdání..... |
