5.5.2024 | Svátek má Klaudie


Diskuse k článku

ČLOVĚČINY: V Brně dne 23. 5. 1945

Předkládáme vám jedinečný dokument z doby těsně po osvobzení Brna.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
G. Švehla 10.5.2014 2:49

Ano, bylo to tak.

Toro díky!!

Historické pravdivé skutečnosti ve své nahotě bývají obvykle pro mnohé šokující. Kdo si ale historii nepřipomíná a z ní se nepoučí ji obvykle za pár generací prožívá znova. Takže lidé bděte! Nepřítel naslouchá!!

Z. Tora 10.5.2014 9:34

Re: Ano, bylo to tak.

I já děkuji, Georgi. Je to pravda. Neměli bychom zapomínat.

Z. Tora 9.5.2014 19:53

Díky

všem, co si článek přečetli a aspoň trochu se nad ním zamysleli. A hlavně velké díky všem, kteří svůj názor pod článek napsali. Jsem ráda, že vás dopis zaujal - vím, je to silné a dost náročné téma. Ale je dobré si na ty časy občas vzpomenout.

Z. Jjana 9.5.2014 20:32

Re: Díky

Milá Toro,

díky za článek, ale přiznám se, že si ten dopis nepřečtu. V naší rodině to bylo za války a po osvobození taky hodně dramatické, a přiznám se, že co mám děti, vidím ty události v jiném světle. Možná a snad, jednou, pro chlapečky, to sepíšu, ale dneska tu sílu nemám. Ale díky za připomenutí.

H. Williamson 9.5.2014 22:18

Re: Díky

Hmmm, tak vam lidi nevim s tim, ze se o tech dobach doma nemluvilo nebo nemluvi. Nasi byli toho nazoru, ze decka by mely vedet tu historii a co rodice a prarodice zazili. A tak uz od mala nam povidali, jak tatova rodina utikala po MNichove ze Sudet, jak to bylo za heydrichiady, jak tata nosil jidlo a leky partyzanum (opravdovym), jak bombardovali Prostejov, i o te vrazde v Hodonine, a jak znarodnovali oba dedecky, a o tom proc je tatuv stryc v kriminale - to vsechno jsem vedela do takovych osmi-deviti let zivota. A nedesilo mne to, protoze rodice oba meli laskavou dusi, ale taky chteli, abychom meli nejaky pojem o svete kolem nas. Uprimne receno, vic mne vydesily pohadky bratri Grimmu. ...

Z. Tora 9.5.2014 21:36

Re: Díky

Milá JJ, díky za reakci. Nedivím se ti. Dodnes si pamatuji, jak mi byla doporučena knížka Malevil. Já měla v té době malého syna. Nedočetla jsem ji. Dokázala jsem to až po pár letech...

H. Williamson 9.5.2014 17:20

Mila Toro

Zapomnela jsem dole podekovat za uverejneni tohoto dopisu. Co se tyce tveho povzdechu, ze rabovali i mistni lide, vubec se nedivim. Znam od mamy historky, ze lide, co kolaborovali s Nemcema, kdyz dosli k zaveru, ze kumeradi uz to maji spocitany, tak odesli do lesu a fofrem zakladali partyzanske oddily. Taky byli mezi prvnima, co sikanovali nemecke obyvatelstvo, ktere tam zilo po generace a mnozi z nich ani za valky nikomu neskodili. A kratce na to,jak zjistii, ze komunisti zacinaji mit navrch, tak houfne vstupovali do KSC, ke znacne nelibosti mnohych starych komunistu, kteri tam kdysi davno vstoupili z presvedceni. No a kdyz tu republiku prevzal Klema Gottwald, tak tihle kolaboranti/partyzani/komunisti byli perfektni material pro zverbovani na donasece. Protoze kdyby nedonaseli, tak by na mohli vytahnout tu molaboraci. A o tom se bezne vedelo - na tech vesnicich a mensich mestech na Morave si lidi moc dobre pamatovali, kdo byl kdo a co delal. No, ono je to tak asi vsude na svete. Blba doba umoznuje rozkvet blbym lidem. Kazdy narod ma svuj podil gauneru. Rozdil je v tom, nakolik jim da prilezitost. Toz tak.

H. Williamson 9.5.2014 17:29

Re: Mila Toro

tak by na NE mohli vytahnout tu Kolaboraci. Mela bych po sobe cist.

Z. Hanča 9.5.2014 13:53

OT : Věšín

Pozor, pozor, sdělení pro účastníky Setkání, kteří nebudou ve Věšíně nocovat!

Pokud plánujete přijet jen v sobotu a tudíž jste neposílali přihlášku a jestliže s sebou berete dítka, oznamte to, prosím, karakal! Včetně věku dětiček. V sobotu bude na programu dětská soutěž a všechny děti obdrží za účast drobnou pozornost. Bylo by škoda, kdyby nám odměny chyběly. Děkuji.

Toro, omlouvám se, článek si přečtu v klidu později.

Z. Dalmi 9.5.2014 12:41

Ach jo,

to je hodně silné. Podobně jsem se cítila nad kronikou obce Tisá. Ale to jsem neustála, vrátila ji a nesepsala ani řádku.

A. Lex 9.5.2014 11:29

Tak jsem

dopis dočetla do konce. Už bez té hrůzy, která mně zachvátila na začátku. Bohužel všechna ta vyprávění o osvobození Brna a jeho okolí, která jsem od dětství slýchala od pamětníků jsou pravdivá, jak potvrzuje tento dopis.

Musela to být hrozná doba, a proto, jak už tady bylo řečeno mnohokrát, pokud nejde o život jde.....

A. Lex 9.5.2014 9:42

Pane Bože Toro,

došla jsem jenom do poloviny druhé stránky dopisu, naskákala mi husí kůže a musím přestat. Manžel, tehdy 6-ti letý bydlel asi o tři ulice dál směrem ke středu Brna. Tohle všechno mi také vyprávěla jeho maminka a tatínek. Moje maminka bydlela na druhém konci Brna "přes kopec", v Židenicích. Byli obklopeni železniční tratí a Zbrojovkou Brno. Netřeba vysvětlovat dál. Kolikrát jsem si říkala, že Ti kteří přežili měli jenom a jenom štěstí. Tatínek žil jižně od Brna tehdy v samostatné obci, Chrlice a tuhle hrůzu sledovali.

Díky za uveřejnění oběma, Lice i Toře. Tyhle řádky na zažloutlém papíru mluví samy za sebe. Musím získat sílu, dočíst tohle všechno do konce. Jsem asi moc senzitivní.

P.S. Jedna ze Zvířetnic strávila tuto dobu o pár ulic dál zase směrem ven z Brna od dějiště dopisu.

P. Paleček 9.5.2014 9:04

...

To je fakt síla. :o( Díky za podělení se o ten dopis.

M. Sedláková 9.5.2014 8:55

O.T. pro Toru

Omlouvám se za O.T.

Toro postcrossing funguje. Už mi přišlo 8 pohledů z celého světa.

A já 9 už poslala také do celého světa.

Míša z Plzně

Z. Lika 9.5.2014 10:58

Míšo, není to zas takové OT

protože jde o poštu. Všimni si, že dopis našla Tora v domě, kde ho pisatel psal. A končil větou, že přišel člověk, který dopis vezme na poštu. Adresovaný byl do Prahy.

Jak se tedy ocitl v Brně?

Postcrossing je důkaz skvělého fungování pošty a tudíž mírového běhu věcí.

Z. Tora 9.5.2014 17:34

Re: O.T. pro Toru

To je super Míšo, že jsi spokojená. Mně se to líbí moc. Je to príma, dostávat pozdravy z celého světa.

M. Sedláková 9.5.2014 8:49

Je to síla to číst.

Ale je dobře, že se to dochovalo.

Válku vždy nejvíce odnášeli " obyčejní lidé " .

Míša z Plzně

Z. Jarka_F. 9.5.2014 8:43

Jo,

učí se že válka skončila 9. (8.) května, ale datum, kdy by doopravdy skončilo utrpení všech těch, které postihla, určit nelze...

P. Kaštan 9.5.2014 7:58

Dopisy...

Dopis jsem si přečetla a přenesla se v čase o 17 let nazpět... Tehdy jsem nastoupila coby první zaměstnankyně Fondu budoucnosti. Neměli jsme kancelář, jen maličký kamrlík na ministerstvu zahraničních věcí. V tom kamrlíku jsme seděli 3 (2 šéfové a já), podél stěn byly krabice přetékající dopisy od obětí a už i projekty česko-německé spolupráce s žádostí o finance. První úkol, který jsem dostala bylo přečíst dopisy obětí a všem odpovědět alespoň jakýjmsi mustrem, aby Ti lidé věděli, že se jejich dopis neztratil.. V té době ještě ani nebylo jisté jak, kdo a v jaké výši odškodnění dostane. Dopisů bylo několik tisíc a já je četla asi tak 12 hodin denně skoro celý měsíc a v noci se mi o těch hrůzách zdálo...  A do to jsem četla jakýsi válečný román. Od té doby vím, jak moc se máme dobře a že když nejde o život, jde o h....

Z. Vave 9.5.2014 8:39

Re: Dopisy...

Mně to zase připomnělo jiné staré dopisy a dokumenty. Píše se rok 1971 či 1972 a v podkroví domu v Maiselově ulici na zemi jednoho prázdného pokoje jsou vyskládány hromady dokumentů - dopisů, kreseb, zápisů a divadelních her, tedy rukopisů časopisu Vedem, který vydávali třináctiletí až patnáctiletí chlapci v ghetu Terezín za 2. světové války. Téměř všichni chlapci z "domova 1" v bloku L 417 zahynuli, i se svým vedoucím. Měla jsem možnost se dokumenty probírat a číst je, byla jsem vlastně malá holka a to dotýkání se ve mně zůstalo dodnes. Měla jsem tu možnost, protože moje teta ve spolupráci s dalšími připravovala z těchto dokumentů sborník textů k vydání, ale v roce 1973 kniha neprošla cenzurou. Byla vydána až o dvacet let později, s předmluvou Václava Havla.

Název knize daly verše čtrnáctiletého Hanuše Hachenburga, který v roce 1944 zahynul v Osvětimi. Protože tady nemohu řádkovat, dávám mezi jednotlivé řádky hvězdičku.

Co jsem? * Ke kterému patřím z národů? * Já děcko bloudící? * Je mojí vlastí hradba ghett, * či země zrající, * spějící, malá spanilá, * jsou Čechy vlastí, svět?

H. Williamson 9.5.2014 9:02

Re: Dopisy...

Ach jo, Vave, tohle je neuveritelne silne.

T. Zana 9.5.2014 7:56

Čtení

Je to neveselé, život tehdy musel být moc těžký. Moje babička o tom taky nerada mluvila.

Z. Matylda 9.5.2014 7:07

Ta místa znám

a od babičky vím, že Brno muselo trpět za to, že v něm bylo hodně průmyslu a hlavně Zbrojovka. Moje babička v ní tehdy pracovala a říkala, že jakmile začaly houkat sirény, museli utíkat z fabriky do polí, v krytech nebylo dost místa. Za Zbrojovkou jsou dodnes k nalezení nápisy na starých domech Nach Feld a šipka. Její vzpomínky na to, jak se osvoboditelé chovali, přesně odpovídají dopisu.

A. Lex 9.5.2014 9:47

Re: Ta místa znám

Tak k této části dopisu se propracuji, o tom jsem od prarodičů slyšela také své. Také jedna perlička: Němci při opouštění lokalit nechávali otevřené sklady s lihovinami. Věděli své! Osvoboditelé se ožrali a Němci mohli rozpoutat další bitvu. Proto ten pomalý postup při osvobozování Brna a okolí, proto ty obrovské ztráty na životech, nejenom mladičkých osvoboditelů, ale i civilního obyvatelstva.

H. Williamson 9.5.2014 16:24

Re: Ta místa znám

ta jizni Morava to schytala, protoze byla osvobozena Malinovskeho armadou (jinak tez 2. ukrajinsky front), ktera byla nechvalne znama tim, ze sestavala z velkeho mnozstvi tezkych kriminalniku, tedy opravdu zlocincu, ktere verbovali primo v kriminalech. Cast maminciny rodiny a jejich znamych byla na jizni Morave, a podle nich se tam na jare 1945 loupilo, vrazdilo a znasilnovalo. Rikali, ze lidi na vesnicich casto narychlo staveli nove vnitrni zdi, aby za nema mohli schovat zensky. A v cukrovare v Hodonine byli v kvetnu zavrazdeni mamy teta a manzel, ktery byl spravcem toho cukrovaru. Zhruba za tyden po smrti je prostejovsti pribuzni nasli v sudu na destovou vodu prikryte dalsim sudem. Nejak se to nevysetrovalo, kazdy se bal, a vubec byli radi, ze sehnali rakve a odvoz na pohreb do Prostejova. Nastesti svou malou dcerku poslali k rodine do Prostejova pred prichodem armady.

Z. Xerxová 9.5.2014 6:46

hezký den

hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp.

Toro, není nad "živý dějepis". Koneckonců o předválečném, válečném i odsunovém čase tady u nás... jsou pro mě jednoznačně nejlepší (a nejtěžší) vzpomínky těch, kteří to prožili. Naštěstí jsem ještě s těmi přímo pamatujícími mohla (a můžu) mluvit. Od své babičky, přes rodiče a taky sousedy.

Z. Vave 9.5.2014 6:42

Kdo asi byla

ta Mařenka a jaký byl její další osud?

Je to velmi těžké čtení po ránu, ale člověk by si měl občas připomenout i to zlé. Díky, Toro.

Přeju všem krásný den. <3

T. Louk 9.5.2014 1:34

No, jeden dopis

nad všechny učebnice. Díky, Toro.

A. Bytová 9.5.2014 0:57

Toro,

díky.