8.5.2024 | Den vítězství


Diskuse k článku

ČLOVĚČINY: Lidé psí, lidé kočičí...

Nedávno u nás pár dní pobývala kamarádka i s jejím psem. I když jsem se zprvu obávala, jak to vše dopadne v naší prozatím čistě kočičí domácnosti, strach nebyl na místě. Po pár dnech si kočky na nového obyvatele domečku zvykly, pes neměl problémy s kočkami hned od začátku, a tak těch pár dní uteklo jak voda a bylo velmi příjemných. A mně přineslo spoustu nových poznatků. Podařilo se mi totiž maličko nakouknout do nového světa. Do světa lidí psích.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Matylda 21.2.2014 8:15

Lidi psí

se opravdu rozeznávají podle psů- pro většinu lidí tady na vsi nejsem ani ta, co se nedávno (před 3,5 lety- tady je čas velmi relativní) přistěhovala, tady jsem paní od těch dvou pejsků. Případně od dvou pejsků a kočky, co s nima chodí na procházku, když mě viděli zrovna v inkriminovanou dobu :) Já na dálku slušně rozeznám místní psy, mám problém k nim přiřadit lidi, a tak zdravím radši všechny, pokud jdou bez psů. V Brně to bylo stejné. Ale ne vždy jsou ta setkání příjemná, taky se stane, že ti lidé jsou protivní třeba proto, že se na jejich psa mí psi dívají podle jejich názoru nepatřičně, protože každý pes se má prý věnovat jen svému majiteli a cizích psů si ABSOLUTNĚ nemá všímat. Ve městě zase na mě často ječely hysterické paničky, že chodím ven s háravou fenou, protože jejich Maxíček, Bobíček je z ní úplně paf, a bylo jim úplně šumák, že to není pravda.

Většinou jsou však majitelé psů poměrně vstřícní.

Z. Inka 21.2.2014 7:51

Děkuji Toro za krásně začatý den

Já jsem člověk asi zvířecí, protože mimo psa a kočky jsem velmi často komunikovala s koňmi a úplně nejvíc s kravami. V době, kdy jsem trávila denně s těmito nádhernými zvířaty minimálně 6 hodin, naučila jsem se od nich opravdu hodně o kompromisech.

Se svými psy jsem vždycky žila v silném sepětí, s Mimim jsme si opravdu rozuměli hodně, Bohoušek sice pro mne zůstal trochu malou neznámou, ale tím více se on snažil porozumět mě. Princezna Majda se pomalu začíná dostávat na vysokou úroveň komunikace, daří se jí implementovat její volbu do mé hlavy.

Kočky u nás vždy byly silně svobodné a prakticky jsme opravdu jejich posluhy. Přijdou kdy chtějí a když chtějí ven, umí si o to velmi důrazně říci. Mazlíme se jen když ony rozhodnou a pokud hoši zvolí moji postel za svoje lože, jsem ráda že mi nechali kousek deky a mohu se okolo nich omotat. Komunikujeme na úrovni my páni a vy posluhy. Ale protože dohromady krmím těch koček asi 10, mám možnost pozorovat jejich komunikaci a je to opravdu velmi zajímavé. Kde je kdo velitel, kam kdo smí a nesmí a tak dál

Z. Tosca 21.2.2014 7:38

:))

Toro, já jsem tak ráda, že píšeš! :)

Moc pěkně napsaný pohled na "psí lidi".

Já jsem na tom s lidmi podobně jako Xerxová, zdravím jich hodně a poznávám je (alespoň ze začátku) hlavně podle psů. Jména psů si pamatuji okamžitě, jména lidí ne, takže dřív vím, že je to pán od "Alíka" než to, že se pán jmenuje Novák :)

P.S. Krásné fotky, hlavně ta první (to víš, já jsem člověk psí) :)))

Z. Xerxová 21.2.2014 6:52

hezký den

hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp.

Moc pěkně zobrazený psí svět očima "nepsíma". Taky se zdravím se spoustou místních psích lidiček (i když jdou bez psa - ale často mám problém je zařadit). Prostě pes je i komunikační prostředek. Pro některé lidi vlastně jediné pojítko se "světem".