Vave 12.4.2007 22:56

Re: jako

Děkuju, wéwéwéčko! Zdá se, že "mí sudeťané mi rozumějí."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hanča 12.4.2007 15:59

Re: A já jsem dodnes netušil, kdy a jak a v důsledku čeho

Ani já jsem netušila, a taky proto jsem musela číst dvakrát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 12.4.2007 18:29

Re: A já jsem dodnes netušil, kdy a jak a v důsledku čeho

Tahle noblesní a elegantní smrt mě tolik let znepokojuje, křičí na mě svou tichou neokázalostí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 12.4.2007 18:58

Dokonale vyjádřeno. Otevřít si láhev nejlepšího pití, které znám a (už dlouho) mám,

vědět, že by mi stačilo dvakrát - a v klidu a míru, soustředěně, v naprosté samotě si ji pozvolna celou vypít... elementary, my dear Watson... said Holmes =Mac Frič... těžký je (ve střední Evropě) život režiséra...

Danny Smiřický se ve své kouzelné knížce o českém filmu mýlí: netrefila ho 21. srpna mrtvice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 12.4.2007 19:22

Re: Dokonale vyjádřeno. Otevřít si láhev nejlepšího pití, které znám a (už dlouho) mám,

Danny je lidský a mýliti se mu přísluší. S radostí pozoruji, že máme stejné favority.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

gabinas 12.4.2007 13:50

Re: NAŠLA JSEM PRAVIDLA

Díky! :) 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 12.4.2007 13:59

Re: NAŠLA JSEM PRAVIDLA

Ten HRAnostaj je nádherný. Můj nejml. byl roky, je dodnes, oddaný a vášnivý skaut, teda už rover a old. Pořád jsou parta na výboj i odboj se svým úžasným vedoucím. Dám mu odkaz!

KK jsme ale ve svém bezbřehém dětství se strání, lesem i městem hrávali pod nějakým jiným názvem - ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

gabinas 12.4.2007 13:34

Re: milá Vave,

Vidíte, až teď mi to cvaklo - v době, kdy jsme hrávali tuhle hru, určitě tolik "televizního násilí" nebylo - vždyť ani těch televizí nebylo co je teď... Nebo že by nynější děti tuto hru nehrály???

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 12.4.2007 13:40

Re: Re: milá Vave,

A pamatujete hru "na šibenici?" Vlastně se hádala slova, po písmenech, na zem se nakreslilo tolik okének, kolik písmen, a za kažkou chybu se klackem na zem maloval kus šibenice s panáčkem, kdo neuhodl, ten visel, najednou mi to skočilo do hlavy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

KláraS 12.4.2007 14:07

Re: Re: Re: milá Vave,

jojojo - jak se to stane, že člověk tyhle věci zapomene? nebo spíš je zasune někam hluboko ..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

kocourová 12.4.2007 16:05

Re: Re: Re: milá Vave,

My jsme to malovali na papír, na zemi to nepamatuju, ale bylo to to stejné. Gabinas,Vave, nevím ve kterýcj letech jste to hrávali,ale dle reakcí i jiných, hra na krvavého dědka překonala léta, my to hráli na začátku až v polovině let osmdesátých.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

baty 12.4.2007 19:14

Re: Re: Re: Re: milá Vave,

my jsme v našem vnitroblokovém parku, kterému se říkalo dvůr,hráli na krvavého dědka mnohem dřív - já jsem do toho přistoupila někdy kolem roku 1944, do začátku padesátých let vytrvala a ještě dlouho,dlouho v tom pokračovaly další generace, jak bylo  možno zjistit podle řevu,pronikajícího okny. Teď na dvoře děti nejsou - jednak je jich málo a jednak jsou vyváženy do kroužků a na chalupy.To perfektní soužití takových 20-30 děcek od tří do osmnácti bylo dáno taky válkou, rodiče nás chtěli mít na zavolání z okna do krytu.Problémy byly taky - jeden evropsky proslulý chirurg-gynekolog,co tu taky pořád bydlí, to má u mě dodneska schovaný, že se mi co puberťák předškoláčkovi pořád poškleboval, že musím nosit punčocháče a svetr, když oni lítají v letním,ale taky neměl každej měsíc angínu, jako já. A ven do parku na náměstí bylo lépe chodit v doprovodu P.T.rodíčů nebo jejich zákonných zástupců, neb děti "pouliční" nám tu splendid isolation, jištěnou domovníkem, nepřály, a pronásledovaly nás na souši i na moři. Zejména cestou z mlékárny - a vysvětlujte mamince, že jste z té trošky mléka na příděl neucejprali z konvičky schválně, nýbrž proto, že vás honil Křivánek z domu zvaného Benešák. Ví vůbec eště tady někdo, jak se chodilo pro mlíko s konvičkou a lístkama, nebo jsem největší vykopávka já?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MaRi 12.4.2007 20:16

Re: Re: Re: Re: Re: milá Vave,

pro mlíčko s konvičkou jsem taky chodívala, pyšně jsem ukazovákem přidržovala víčko (jejej, to jsem byla důležitá), ale lístky už nepamatuju

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 12.4.2007 20:43

Mlíko a lístky? No o tym žádná!

To jeden z mých mladších bratří(čků), se jednou dostal k nůžkám, dávno předtím, než se stal známým lékařem... a nikdo u toho nebyl... a viděl na stole právě vyfasované lístky pro celou rodinu na měsíc... a on chtěl najednou udělat mámě velikou radost, protože věděl (měl UŽ dvaapůl roku!!), že se rozstříhávají... musím pokračovat? Pak jsme všichni slyšeli strašný výkřik, že v celém domě a zahradě všem ztuhla krev - a letíme do kuchyně, a tam u zdi vyděšený, ten náhlý obrat dokonale nechápající Jiříček, a máma stojí vytřeštěně nad kupou droboučkých třásniček různých pastelových barev na stole - a s neartikulovaným zvířecím vytím jich pořád trochu nabere, zdvihne, pustí - a ony se jako pastelový deštíček zase uloží na tu dunu... no mně se to v šesti docela líbilo - Pak to vzala. Rázně a fatalisticky (drobná štíhloučká učitelka) napochodovala na JeNV - a vysypala jim to tam na stůl. A upřela na ně se vším smířený zoufalý tmavohnědý pohled. A úřednice vstaly, oněměly - přistoupily nevěřícně ke stolu - a začaly to stejným pohybem opatrně nabírat - a pouštět... a jedna pak řekla: Paní...sedněte si - nevypadáte dobře. Kolik máte dětí, že to tak - ?Ze zbytku sil hlesla: tři - a rozbrečela se... Zavolala svého šéfa, a toho napadlo: no co? Přece paní pomůžeme.  Zvážíme to, ne? Doktor Sedlář (lékárník naproti radnici) má přece přesnou váhu - ? Tak to zvážili, odhadli - a domů šla už s novýma.

Doporučená lit.: Boulle, Pierre: Kolik váží sonet

• reagovat
• nahlásit příspěvek

gabinas 12.4.2007 20:36

Re: Re: Re: Re: milá Vave,

Já to znám taky z těch osmdesátých let, ale hrálo se dál i potom, co já už jako plnoletá měla jiné zájmy... Bývalo nás tak kolem deseti a ještě tak před pěti lety jsem registrovala, že si děcka na parkovišti za naším domem hrají dál...  

A ještě jsme hrávali na Rybáře a rybičky, Vstávej Honzo, Cukr káva limonáda čaj rum bum, Hutututu  no a samozřejmě schovku, vybišu, různý hoňky a šibenici podobně jak Vave, jen s míčem... jéé, to byla paráda, ze školy domů, něco se naučit nebo vynýst koš, pak hned ven a tam zůstat do soumraku s ostatníma děckama z okolí, neslyšet mámino první zavolání a až na to druhý přijít domů... páni, vždyť mě není zas tolik, abych takhle vzdychala...  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 12.4.2007 20:57

Jé - jen ten nekonečný výčet:

vábení zašlého kouzelného nekonečného bezpečného přebarevného napínavého světa... dík i Tobě! A eště jste snad jako holky imrvére skákaly panáka, ne? A my kluci jsme věčně byli četníci a zloději nebo Češi a Němci. A furt se hrála šipkovaná, stačil úlomek cihly, to bylo všude, a lovili jsme bobříky. A naprosto poctivě jsme si sami zaznamenávali dosažení. Foglar byl jakýsi mytický svatý - ano, právem. Je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

baty 12.4.2007 21:16

Re: Jé - jen ten nekonečný výčet:

a hrála se školka tenisákem o zeď a někdy na to zařvalo okno ve zvýšeným přízemí, ajejej!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

RenataE 12.4.2007 21:34

Re: Re: Jé - jen ten nekonečný výčet:

a skákaly jsme gumu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

baty 12.4.2007 21:51

Re: Re: Re: Jé - jen ten nekonečný výčet:

tak to my ještě ne, ta hra přišla až s generací narozenou tak 1945, ségra a její kamarádky prožily dětství zamotané do gumy, my o šest let starší dámy jsme nebyly schopny pochopit jednak princip a jednak co na tom ti mrňousové mají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 12.4.2007 22:00

Re: Re: Re: Jé - jen ten nekonečný výčet:

Jo všechno výše jmenované jsme dělali, hráli jsme nekonečně dlouho "školku" s tenisákem o zeď, vybiku do úmoru, guma se skákala taky, a pamatuje se na klik-klak? A pak byl takový hopík, kulička na provázku se házela do mističky, obojí mi rozbilo brejle. A, s prominutím, flusačky, a praky na skobičky. A taky jsme si hrály na indiány s kamarádkou, ona byla Smetánek a já Jogurt (nebo obráceně), to jsou přece krásná indiánská jména, skoro jako Cviči-taj-či.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

RenataE 12.4.2007 22:08

Re: Re: Re: Re: Jé - jen ten nekonečný výčet:

taky se velké popularitě těšily takové dvě plastové koule na provázku, uprostřed  se to chytlo a dělalo se s tím řachřach koule o sebe, lépe pak řachřachřach nahoře i dole - až nám to školně-úředně zakázali, anžto to dělalo pekelnej kravál a byly z toho pěkně pomlácený ruce, než se to člověk naučil

• reagovat
• nahlásit příspěvek

RenataE 12.4.2007 22:19

Re: Re: Re: Re: Re: Jé - jen ten nekonečný výčet:

to byl asi klik-klak, ale to označení si nepamatuju, jen to, že ty "pravý" byly těžký a jasně červený hm, doufám, že to neni nic proti mravnosti

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 12.4.2007 22:23

Re: Re: Re: Re: Re: Jé - jen ten nekonečný výčet:

no jasně, tuhle jsem na něj při krámování narazila ... už mi to moc nešlo

• reagovat
• nahlásit příspěvek

RenataE 12.4.2007 22:34

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jé - jen ten nekonečný výčet:

Já mám zase pietně schované diabolo po mojí mámě, krásné soustružené dřevěné malované. Ale s tím mi to nejde vůbec - zato mi to docela jde s moderním diabolem, které jsem koupila synkovi

• reagovat
• nahlásit příspěvek

baty 12.4.2007 22:59

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jé - jen ten nekonečný výčet:

a teď mi holky řekněte, kde jinde než na Zvířetníku  máme takovej plácek, kde si hrajou velký holky s malejma holkama,kde nikdo neříká ty bečo tlustá, neječí já to na tebe řééééknu, když přijdou kluci, tak nám neseberou balón,ale klidně si tady hrajou na ty svý četníky a zloděje a na schovku a honču i s náma a dokonce i vybišu a nikdo nikomu nezávidí hračky a můžem tu bejt i potmě a už je jedenáct, héčAkorát, že některý maminky už nás podruhý z kuchyňskýho okna nezavolají. Klečet v koutě muset nebudem, to je sichr, ale nový šatečky na panenku nám už taky nikdo neušije. A Renato, mám tě a teďka honíš ty

• reagovat
• nahlásit příspěvek