Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Xerxová 8.5.2017 16:47Re: Hezký sváteční den, ach jo. Co se stalo ?? Chůdě Ejsí, moc na Vás myslím |
|
Z. Dalmi 8.5.2017 16:42Re: Hezký sváteční den, My nemáme chcípa, my máme sepsi :-( |
|
A. Rgova 8.5.2017 16:14Porad se to deje at lidi vzpominaji nebo ne,valky jsou po svete furt. Vzdycky se najde nejaky duvod a osobni hruzy strujce a aktery nezastavi.Vzdycky veri,ze oni se tomu vyhnou a trpet budou Ti druzi. |
|
|
A. Rgova 8.5.2017 16:11Gallipoli to bylo ne Dunqirk (spatne napsano i vzpomenuto ☺) |
|
|
A. Rgova 8.5.2017 16:03Tady studeny slunny rano a ted zima velka.Ja lina neskutecne.Jako Matylda jsem mela des z deptacek atomovkou a filmu o shozenych bombach na japonsky mesta.Stiny lidi na zbylych betonovych zdech.A jitra jsou zde ticha me taky dostalo.Z kina jsem odchazela bila vzteky vuci masinerii,co ty holky dostala do trestnyho oddilu.Hodne jsem nenavidela toho jejich velitele.Prislo mi,ze pro ne neudelal nic, sam prezil,synkovi prevypravel epos...mizera. Takhle me pozdeji vytocil jeste pribeh z prvni svetovy asi z Dunqirku.Snad australani, depese v zakopech predavali bezci, nesmyslnej masakr po straslivym rozhodnuti veleni.Dlouho jsem pak sama v sobe soptila vzteky nad tim co lidi delaj lidem. |
|
|
O. Joklová 8.5.2017 16:00Re: tak vzpomínky - plus hádanka aha... tak nemocná kočka má skoro vždy také špatnou srst, prostě nemá hladký přilehlý kožíšek, ale takový jakoby mastný a rozcuchaný nikdy jsem neslyšela že by tomu tak bylo i u ptáků s peříčky... každopádně pták po chvíli normálně odletěl, tak snad byl přece jen v pořádku |
|
A. Lex 8.5.2017 15:40Ano, všichni ti lidé kteří byli osudem nahnáni do války ... a zemřeli, ti všichni si zaslouží stále připomínat, co je to válečný konflikt! Jak jednoduše a lehce to zní .."padl za války...". Ale co bolesti, utrpení a hrůzy se za těmi třemi slovy skrývá. Bohužel naše generace válečné a poválečné, byly nucené povinně vzdávat hold JEN sovětským hrdinům. Jako by ti "ostatní" ani nebyli lidé. Vzpomínám na jeden film, na který jsem se dívávala, už nevím název, byly to tři povídky o osvobození Prahy. Nejvíc mě "chytil" příběh, jak se někdo, v květnu, vrací z koncentráku domů a na jeho ulici jej zastřelí německý odstřelovač. Nebo tak nějak. Brrr. Jinak celé dopoledne v lese, ptáci zpívají, po dešti se všechno zelená, tak jak to má v máji být. A začaly kvést šeříky. |
|
T. Zana 8.5.2017 15:39Re: Sice bez kvete Nelino, to musela být nějaká lokální záležitost - my tou dobou přijížděli a čina byla teda náramná, ale fakt jen liják. |
|
|
T. Zana 8.5.2017 15:30Re: Hezký sváteční den, Držím palce, ať to rychle přejde a můžeč poreferovat, že jste přemohli chcípa! |
|
|
T. Zana 8.5.2017 15:27Podobně jako Matylda Jsem dost těžko rozdýchávala zejména naučné filmy při civilní obraně, zejména různé ty mrtvoly a skoromrtvoly... Nakonec se mi při jednom hodně povedeném představení povedlo omdlít a od té doby jsem měla klid - už ani nevím, jestli mě posílali za dveře nebo ubrali :P Z filmů si pamatuju jen to, jak s náma (byl to tuším rok ́70) chtěla zapálená soudružka dějepisářka, kterou jsme utrpěli poté, co našeho skvělého dějepisáře vyhodili, chtěla rozebírat nějaký hodnotný sovětský film a my ji poslali do háje. Ptáci v době naší nepřítomnosti dorazili na balkoně kouli :-) |
|
|
Z. Xerxová 8.5.2017 15:03Re: tak vzpomínky - plus hádanka spíš to vypadá jako zraněný nebo nemocný holub - nechce se mu létat (šetří energii), je načepýřený, není hladký... |
|
|
O. Joklová 8.5.2017 14:33Re: tak vzpomínky - plus hádanka Liko, přidala jsem dvě fotky protažené photoshopem, aby byl pťák za tím (špinavým) oknem lépe vidět on to možná opravdu holub je!!!! i kdy naživo okem se mi to fakt nezdálo - že by mládě, když je tak kulaťoučké??? |
|
Z. Nelina 8.5.2017 14:21Sice bez kvete jak se předpokládá v tyto dny ale kolem 13 h. nás zasypala ledová tříšť a prudce se ochladilo. Zmrzlá pohoda. Pamatuji už dost z doby konce války i co následovalo, ale nechci se k těmto tématům ve vzpomínkách vracet ani náhodou. |
|
|
Z. Lika 8.5.2017 13:58Re: tak vzpomínky - plus hádanka Třeba nakoukne zkušenější ptakopravce. Zuzanka si aspoň užila interaktivní televize - vlastně moc interaktivní nebyla, když nereagovala :-) |
|
|
O. Joklová 8.5.2017 13:35Re: tak vzpomínky - plus hádanka já ti nevim, tady jsou hlavně holubi takže je mám i docela nakoukané a fakt to bylo o dost jiné, navíc holubi vždycky okamžitě frnknou, ale ok to brát jako směrodatné asi nelze ale mělo "to" i takovou jinou barvu, jinou hlavu, jiné tělíčko buclaté a peříčka jakoby načechraná - no, asi škoda že nemám lepší fotky ale hrozně jsem se chechtala, jak z toho byla Zuzanka celá vedle sebe, že "to" tam furt sedí, když ona skáče po okně :-DDDDDD |
|
|
Z. Xerxová 8.5.2017 13:21Re: hezký den byli jsme na krásném výletu - sousta pampelišek, srnců a káňat. Krásný kopcovitý kraj za Ještědem jsme obešli |
|
|
Z. Lika 8.5.2017 13:18Re: tak vzpomínky - plus hádanka To je načechraný holub, řekla bych :-) Asi rozpoznal, že kočka na něj nemůže, a hlavně nechtěl zmoknout. |
|
|
Z. Lika 8.5.2017 13:16Re: Hezký sváteční den, Doufám, že to není nic vážného a brzy bude zase skákat přes oves, kaluže i přes zelenou louku! |
|
|
O. Joklová 8.5.2017 12:46tak vzpomínky - plus hádanka já mám pocit, že vzpomínky nemám žádné, že válečné filmy mě nějak "minuly", i když jsme na ně samozřejmě se školou chodili - buď jsem tak okoralá, nebo jsem to nějak odblokovala, nebo to jako nějaká "blbá povinnost" šlo prostě mimo mne jinak jsem asi ty věci kolem války a jejího konce vnímala tak nějak poplatně době, tak jak to do nás nahustili, a moc jsem o tom nepřemýšlela - prostě pokřivené dítě začátku 70. let... a o válce vůbec spíše přemýšlím až jako opravdu starší, kdy by se to týkalo mých dětí a (případných) vnoučat vlastně kecám, jednu vzpomínku mám, ale ta je vlastně svým způsobem krásná - určitě (aspoň většina z vás) znáte ten ruský (sovětský??) chorál "Vstavaj, strana ogromnaja"... tak ten na mě vždycky velmi silně působil v tom smyslu, že je prostě nádherný, ten mužský sbor když zněl ve velkém prostoru kina, to bylo velmi silné a působivé, až mi vždycky naskakovala husí kůže, jak to bylo krásné https://www.youtube.com/watch?v=MAvgDhI01_A a k těm ptáčkům - onehdy nám "cosi" přiletělo na okno a na rozdíl od holubů si prd dělalo z toho, když na něj za oknem skákala kočka... fotky jsou mizerné skrz okno, ale třeba někdo pozná, co je tato baculatá, kompaktní, načechraná ptíca zač => http://meda-beda.rajce.idnes.cz/ptacek/ |
|
|
Z. Dalmi 8.5.2017 12:42Hezký sváteční den, měli jsme spoustu plánů, ale léčíme Ejsinku a tak budeme doma. |
|
|
Z. Lika 8.5.2017 9:52Re: Zdravím všechny- Takže máte směny i o víkendech? Z některých filmů jsem měla řadu let těžké noční můry, asi mě to mělo zocelit, nevím. Relativně mírná A jitra jsou zde tichá jsem nemohla vydýchat. A z kamarádky, která byla začátkem sedmdesátek na mateřské, udělalo setrvalé vyhrožování v rádiu "prepperku", žila v trvalém strachu o děti a ve sklepě si shromažďovali zásoby. Půjdu si provětrat hlavu. |
|
|
Z. Lika 8.5.2017 9:42Re: hezký den Takovou krajinu dobře znám (vlastně - nijak dobře, nikdo si nic nepamatoval) a nevím, kdy - jestli - se z toho někdy vzpamatuje. Film Alois Nebel to dokonale vystihuje. Těším se, že půjdu ven. |
|
Z. Matylda 8.5.2017 6:57Zdravím všechny- kuřata se líhnou i ve státní svátek, takže já jdu do práce. No, já jsem válečné filmy nesnášela. Krmili nás jimi už na prvním stupni základky, což proloženo báječnou propagandou o tom, jak na nás Američani nahážou atomovky, mě děsilo k smrti. Dodnes jsem tohle zvěrstvo našemu školství neodpustila, že tohle dokázali dělat malým dětem. Dneska občas na něco kouknu, ale nijak mě to netěší... |
|
|
Z. Xerxová 8.5.2017 6:29hezký den hezké sváteční pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp. Květen 45 - už brzy se taťkova rodina mohla po dlouhých letech vyhnání vrátit domů. Léto 45 - naše báječná sousedka jako malá holčina je naopak s maminkou "vyndána" z odsunu (potřeba odborné pracovní síly ve fabrice) a prožije strašnou první třídu (jediná malá Němka v "budovatelském" kolektivu osídlenců pohraničí). Stejný čas - jiná sousedka si moc dobře pamatuje, jak se rabovalo v okolí... Těžká doba, která přinesla jednu nenávist v letech třicátých a z druhé strany v letech čtyřicátých... A dodnes je to na Sudetech vidět - a ne že ne ! K ptáčkům - daleko "příjemnější" téma - už jsou tu i rorejsové, takže jaro je fakt tady. |
