Hudební nástroj citeru si většina spojí s představou něčeho archaického, co patří nenávratně minulosti. Přitom jde o relativně mladý hudební nástroj, který u nás v 19. století patřil mezi nejrozšířenější nástroje. Na citeru se hrálo v hospodách, ale také se na ni koncertovalo v tehdejších salonech. Historie citery sahá do antiky. Jejím předchůdcem je lyra olympských bohů. Podobné nástroje znaly i staré kultury v Asii. Dalším předsudkem je považování citery za ryze německý nástroj, s nimž česká kultura nemá nic společného. V roce 1945 v Sudetech hořely hranice se stovkami citer. Existovaly německé citerové kluby, ale souběžně od 19. století také kluby českých citeristů.

Muzeum citer

Světoznámý hudební skladatel Antonín Dvořák po koncertě jednoho pražského citerového klubu na Žofíně do klubové kroniky napsal: „Citera má mnoho strun, ale lépe by bylo, kdyby neměla žádné“. Na citeru dobré vzpomínky neměl, neboť jeho otec, řeznický mistr František Dvořák, živnost zanedbával a raději chodil s citerou po hospodách. Když otec umíral, psal Antonín Dvořák z Ameriky matce, aby mu citeru po otci zachovala. Otcova citera se ozývá v tklivých úvodních tónech Larga z Novosvětské. Strunný nástroj, který je předchůdcem citery, zmiňuje Kosmova kronika. Citera patří do českého kulturního dědictví a pozdější vyobcování si jistě nezasloužila.

Muzeum citer - Jan Folprecht

O rehabilitaci citery se zasloužil sběratel, propagátor a znalec citery Jan Folprecht (* 1945). Jan Folprecht pochází z Prahy. Svou profesí se specializoval na dopravní inženýrství. Od mládí hrál na kytaru a loutnu. Jako student si ve výkladní skříni bazaru hudebních nástrojů v Jindřišské ulici všiml podivného nástroje. Tak získal svou první citeru. V 90. letech se trvale přestěhoval do Ostravy, kde od roku 1993 působil jako docent na Strojní fakultě VŠB Ostrava. Jan Folprecht má k Ostravě vztah, neboť je vnukem významné ostravské osobnosti Jana Folprechta (* 21. 9. 1873 Sobotka, okr. Jičín ; † 28. 12. 1952 Ostrava), který byl geologem Ostravsko-karvinského revíru a v letech 1925 až 1938 prováděl archeologický výzkum paleolitické stanice lovců mamutů na Landeku.

To, co začalo získáním „záhadného“ nástroje v bazaru hudebních nástrojů, se stalo celoživotním zájmem a skončilo vytvořením impozantního díla, které nemá u nás obdoby. V roce 2002 manželé Folprechtovi zřídili v Ostravě veřejné muzeum citer, představující stálou expozici „Citera v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“.

Muzeum citer

Muzeum je ojedinělé v rámci celé střední Evropy. Je v něm studovna citerové literatury, archiv více než šesti tisíc partů, časopisy, katalogy, tabla citerových klubů, bohatá fotodokumentace, knižní publikace a unikátní kolekce citer, které pocházejí z českých zemí. Jsou zde nejstarší nástroje z první poloviny 19. století, kdy se z lidových trsacích citer (v němčině „šajtholt“ nebo „hummel“, česky „kobza“) zrodila klasická citera. Návštěvník muzea může obdivovat nástrojovou pestrost. Jako naprostý unikát je zde citerové harmonium z konce 19. století, restaurované v roce 2005.

Muzeum citer je v Ostravě na Masarykově náměstí 20. Na stejné adrese sídlí od roku 2005 České citerové centrum (Citerarium), jehož zřizovatelem a provozovatelem je Ostravský citerový klub Radegast a manželé Jan a Eliška Folprechtovi.

Muzeum citer

Citerarium pokračuje v provozu stálé expozice „Citera v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“. Pro vážné zájemce je k dispozici rozsáhlý materiál, představující starou i současnou odbornou literaturu, notový archiv, programy koncertů a ukázky hry na citeru. Citerarium pořádá semináře a vystoupení s účastí zahraničních citeristů. Návštěva muzea citer potěší nejen hudebníky, ale i ty, kteří se zajímají o historii, a to nejen o historii hudebních nástrojů. Expozice dokládá bohatou kulturní minulost citer v českých zemích. Je to naše kulturní dědictví. Nejde zde jen o citery, ale také o ukázku toho, jak v poměrně nedávné minulosti byl pestrý život občanské společnosti. Zájemci o návštěvu stálé expozice citer mohou návštěvu domluvit na tel. č. 603 424 813.

Foto: autor, další fotky jsou v galerii.