Ze Zlatých Hor vede přímá cesta do srdce Hrubého Jeseníku pod Praděd směrem přes Heřmanovice, Vrbno pod Pradědem do Karlovy Studánky. Méně obvyklé je vydat se severozápadním směrem podél státní hranice do Mikulovic.

Zlaté Hory tak jako sedm kilometrů od nich vzdušnou čarou vzdálené Mikulovice (po silnici to je 10 kilometrů) leží ve Zlatohorské vrchovině. Dříve se pro tuto jesenickou oblast používal název Severní podhoří Hrubého Jeseníku nebo Opavská vrchovina.

Biskupská kupa s rozhlednou za Zlatými Horami.

Jakmile opouštíme Zlaté Hory, objeví se za námi na severovýchodě pěkný výhled na Biskupskou kupu (890 m n. m.), která byla od středověku hraniční horou. Na jejím vrcholu, na české straně hranice mezi Českou republikou a Polskem je nejstarší rozhledna v Jeseníkách. Byla otevřena při oslavě jubilea 50. let vlády císaře Františka Josefa II. v roce 1898. Tehdy zde vedla hranice mezi Rakousko-Uherskem a Pruskem. Zděná věž rozhledny je vysoká 19,3 metru a za příznivých povětrnostních podmínek jsou z ní vidět vrcholy Vysokých Tater. V roce 2008, kdy rozhledna oslavila 100 let, byla opravena a zpřístupněna veřejnosti.

Řeka Bělá v Mikulovicích.

Historie Mikulovic, stejně jako Zlatých Hor, je spojena s těžbou zlata. Na řekách Bělé a Olešnici jsou dosud patrné pozůstatky po nejstarší těžbě z 10. století. První písemná zmínka o Mikulovicích (Villa Nicolai) je z roku 1293. Ta však odkazuje na založení obce vratislavským Biskupem Vavřincem, zesnulým roku 1232, takže stáří Mikulovic bude jistě větší. Předpokládá se, že je založili prospektoři, kteří v okolí hledali naleziště zlata.

Tis červený v Mikulovicích.

Jednou z pozoruhodností Mikulovic, která stojí za zmínku, je památný strom tis červený nedaleko kostela sv. Mikuláše. Roste asi 30 metrů od kostelní zdi na soukromém pozemku v zahradě domu čp. 9 v ulici Na Bukovci a upozorňuje na něj směrovka u silnice pod kostelem. Obvod jeho kmene podle údaje z roku 2009 je 305 cm. Výška mikulovického tisu je 13 metrů. Podle průvodce Jeseníky z 80. let je stáří stromu 700 let, avšak dnes jsou i odhady stáří vyšší.

Je zřejmé, že na přirozeném stanovišti zde tis červený neroste, že byl vysazen. Současný kostel sv. Mikuláše vznikl v roce 1903 přestavbou gotické stavby z roku 1550. Existenci kostela na tomto místě ale zmiňují písemné prameny z roku 1293. Pro osídlení byla zpravidla vybírána vyvýšená místa u vodních toků jako je vyvýšenina s kostelem nad řekou Bělou. Je tedy docela možné, že tis byl vysazen v době, kdy se v údolí Bělé objevili první hledači zlata a může mít i 1000 let.

Tis červený byl používán na výrobu luků a v celé Evropě se proto stal mimořádně vzácným. Například v Jeseníkách je znám pouze jediný exemplář tisu červeného rostoucí na přirozeném stanovišti, kterým je vysoká skála. Jaké může mít mikulovický tis stáří?

Tis červený v Mikulovicích.

Podle obvodu kmene a výšky koruny se stáří tisu červeného určit nedá. Roste totiž na různých stanovištích podle jejich podmínek různě rychle. Na chladnějších místech pomaleji než na lokalitách s vyšší teplotou. Stáří se tak zjistí teprve na poraženém stromu. V 19. století byl za prokazatelně nejstarší strom s doložitelným stářím v Zemích Koruny české určen tis červený rostoucí u Macochy. Byl zničen bleskem a na jeho kmeni, který měl obvod 245 cm, bylo v roce 1860 napočítáno na 2000 letokruhů. Se stářím 2000 let jde o nejstarší známý strom u nás.

Tis červený v Mikulovicích má tedy o více než půl metru větší obvod kmene než tis z Macochy. Možná v jinak teplejší oblasti Moravského krasu je chudá vápencová půda, možná je v drsnějších klimatických poměrech severního podhůří Hrubého Jeseníku tis z Mikulovic skutečně mnohem starší, než se předpokládá. V každém případě to je živý svědek dávné minulosti kraje sahající do časů, kdy se v něm objevili první prospektoři. Bohužel svědek němý.

Foto: autor. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do fotogalerie.