28.4.2024 | Svátek má Vlastislav


Diskuse k článku

BTW: Třešnička na dortu

Tak jsme zase jednou zjistila, že jsem schopná lépe vidět třešničku, než ten dort, který je pod ní.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
WWW 13.4.2006 4:57

Opustis -li mne - pribeh hajneho Cajthamla (1)

Premyslel jsem v noci, jaky pribeh vam dnes napisi. Jak jsem uvidel nazev BTW "Tresnicka na dortu", tak jsem to vedel hned. Nemuze to byt nic jineho, nez pribeh, ktery mi vypravel hajnej pan Cajthaml a ktery znam z mestecka jenom ja. Jestli budete cist dal, tak se dozvite proc jenom ja. Kdyz jsem z emigrace poprve prijel zase do naseho mestecka, tak  se kamaradama chystala na sobotu velka oslava u Kance. Ja jsem to ale nevydrzel a uz v tydnou jsem si odpoledne skocil na jedno toceny u pultu. Pan Cajthaml sedel v rohu u okna,popijel pivo. Mel radost, ze mne vidi a ja taky. Prisedl jsem si. WWW povidal pan Cajthaml, vis ze jsem myslel, ze te vubec uz neuvidim ?!

Teprve ted jsem si vsimnul jak pan Cajthaml zestarnul. Byl uz vdovec a rekl jsem , ze je mi lito, ze pani uz tu neni. No jo WWW, povidal, vis ja , kdyz tu byla, tak jsem koukal jak se utrhnout na pivo. A ted si dam dve , jdu domu. Chodim ti nekdy po tom baraku jak pitomej, pes se prida. Nahoru, zpatky dolu, na dvorek, do kulny. No WWW, hledame ji oba.Vona te mela WWW rada. Ja kdyz jsem se zdrzel v hospode, tak jsem vzdycky rikal, tak se nezlob mamo, von tam byl mladej WWW s kytarou, ja sedel vedle u stolu a poslouchal jsem ty jeho reci. No a ja,kdyz uz jsem byl zenatej pane Cajthaml jsem zase doma rikal ze jsem si prisedl k vam ( a to byla pravda ) poslouchal ty vase pribehy a nemohl jsem se odtrhnout.

 Vis WWW, ale ten nejzajimavejsi pribeh neznas, nezna ho nikdo. Buhvi kdy zase prijedes,jestli mas na Cajthamla cas, tak ja ti ho povim. No jak bych nemel ! Objednal jsem dva myslivce, Cajthaml ze by nemel ale na to setkani ze si musime pripit. Pak jsme si oba zapalili, zapili myslivce pivem a pan Cajthaml zacal vypravet.

V padesatym roce jsem byl WWW kousek odsud u Chebu na hajovne. Uz to nebylo tak pekny jako driv, ale ja bych z lesa nesel. Zacali jezdit strilet ti novi mocipani a to se mi nelibilo. Jednou takhle na podzim byl pro ne hon a pak na lesni chate se po honu popijelo, jak to tak chodi - POKRACOVANI

Kadlus 13.4.2006 3:54

Problém

Zdravím, jenom poznámku : Nejsem si zcela jist,zda to není třešnička, zda nejde o nedílnou součást dortu,kterou jste si zaplatila.Spíš u mne vystává otázka,kdy věci samozřejmé nás přestanou překvapovat.Přidám svoji historku : Dovolená ve Švýcarsku,navíc v kantonu s rétorománštinou,zajímavá domluva.Porucha Renoultíka,první servis, majitelé Italové,pouze jeden z nich trochu deutsch.Když zjistil co a jak, zatáhl mně k VW Jetta." Umíš s tím ?". Byla to sice šunka, doplnil nádrž,odjeli jsme.Oprava za dva dny,zaplatil jsem jen vyjetý benzin.Skoro jsem spolknul jednoho rogalistu, co se zrovna namanul.To bylo na bednu - a až tohle začne fungovat u nás, budeme samá šlehačka - a budem to brát za samozřejmost.Jinak, tohle Vám některé naše pojišťovny pojistí- tedy, ne služba,ale kšeft.

WWW 13.4.2006 3:35

Mila Renato, ta potvorta naskocila. Mam malo casu, ale presto vobracim zidle jak vzteklej! Zatim nic !

WWW 13.4.2006 3:33

Mate pravdu mila pani Dagmar. Malickost, pozornost neokazale dana potesi. Toho, co ji dava nestoji skoro nic a my mame pocit, ze jsme dostali hodne !

RenataE 13.4.2006 0:44

Třešničky na židli

Třešničky opravdu můžou být i úplně maličké. Léta pro naše klienty nakupuji vynikající pracovní židle od jedné norské firmy. Židle mají několik funkcí a tak je firma zodpovědně vybavuje návodem k použití. Aby se návod neztratil, židle má na spodní straně sedáku prolis, do kterého je návod zasunutý. A na každém tom návodu je přilepený bonbón. Úplně obyčejný cucavý bonbón ve firemním celofánu. Víte, jaký vždycky vybojuji duševní boj, než se nakonec rozhodnu tam ten bonbón klientovi nechat?

Nedávno jsem s jedním z klientů - asi po pěti letech -  jednala o dodávce dalších židlí. Protože jsme chtěli objednat stejné čalounění, otočila jsem starou židli vzhůru nohama (tedy kolečkama), abych na štítku zjistila kódové označení potahu. A představte si, ten bonbón přilepený  na návodu tam pořád byl! A majitel té židle mi to vysvětlil. "Víte, mně připadá okouzlující mít židli s bonbónem!"

I mně připadají okouzlující lidé, kteří si židli s bonbónem vymyslí.