Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BTW: Školní obědy
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Vave 21.8.2007 12:47Re: Bedoooooo!!!! Tak mi to nedalo, a spočetla jsem, že Růženka od posledka zrůžověla o plných 45,58 % |
Jen tak dál, milá údernice 
|
|
Apina 21.8.2007 12:47Re: Polední očistec Tapuz, my musíme být zhruba stejně staré - má základní školní docházka byla v letech 1970-78. Šla jsem totiž z osmičky na gympl. Co se týká jídelny, asi byly všechny zhruba stejné, také jsem tam na druhém stupni chodila čím dál méně. Popisuješ to velmi přesně. Až na tu rybí polévku, ta u nás nebyla, to bych asi "soušku" také ohodila - tedy ta tvá si to zasloužila. Chodila jsem do dvou, obě byly v samém srdci Prahy. Kdyby jsi se chtěla sázet, že už tam nejsou, vyhrála by jsi. Je tam samozřejmě něco mnohem lukrativnějšího. Po převratu vydržely akorát chvilku. S tím odnášením jídla - má maminka léta pracovala v Praze na Albertově a z okna koukala na vysokoškolskou menzu. Sama tam nechodila, ale říkala, že po ukončení vydávání obědů často vídala kuchařky, jak se doslova kolébaly pod nákladem, který táhly domů. To byly bezpochyby ty kvalitní potraviny, které nikdo ze studentů neviděl. |
|
|
Jiřina z GB 21.8.2007 12:39Re: připomínám neprávem opomenuté tak jsem napřed psala a pak četla diskuzi - buchtičky se zde již opěvují, takže nejsem sama... |
|
|
hanka 21.8.2007 12:36Re: Člověk chce vždycky to co nemá. Chm taky patrim k jedincum co buchticky se sodo fakt nemusim....mozna samotnej pul litr soda A pritom sladka jidla jim moc rada, i ty buchty, ale v kombinaci brrr |
|
|
Heduš 21.8.2007 12:36stejně je hrozný jak do nás to všechno hnusné jídlo chtěli nacpat pomalu i násilím |
|
|
Heduš 21.8.2007 12:33Re: Polední očistec jo jo jo!!!! Ty příšerné, smradlavé tácy mi úplně vypadly z hlavy - mozek asi vytěsňuje negativní emoce |
|
|
tapuz 21.8.2007 12:33Re: Polední očistec - pokrač. I u nás se samozřejmě kontrolovalo, že si každý vzal všechno. Už u výdeje stávala učitelka a bylo naprosto nemožné nevzít si třeba polévku. Další "výstupní" kontrola byla před příchodem k pultu, kde se odevzdávalo použité nádobí. Zkontrolovala nejdříve, jestli je na tácu všechno nádobí, když chyběla třeba polévková miska (odstavená zpravidla někde v koutě jídelny), byl nešťastník donucen vzít si další polévku a na místě ji sníst - a to přesto, že byl už po obědě. Dále zkontrolovala, jestli je všechno dojedené, a když nebylo, byli jsme vráceni zpátky s příkazem dojíst. Samozřejmě jsme vymýšleli různé finty jako schovávat hnusné maso pod talíř, lepit je zespoda na stůl, odhazovat nenápadně do kouta tvrdé brambory, apod. Dělalo se to taky tak, že jeden se obětoval a s "výstupní" učitelkou se pustil do diskuze, a za jeho zády několik šťastlivců proběhlo i se zbytky na tácu. Jednou se mi stala v téhle souvislosti nechutná, leč pro mě velmi uspokojivá příhoda. Byla jakási mléčná rybí polévka, což je jídlo, které dodnes nejsem schopna ani ochutnat, natož sníst. Byla jsem donucena si ji vzít, ale nesnědla jsem ji. Několikrát jsem se pokoušela projít "výstupní" kontrolou, několikrát jsem byla vrácena. Pak se učitelka naštvala a šla si se mnou sednout ke stolu, aby dohlédla, že to konečně sním. Zašla až tak daleko, že vzala lžíci a tu polévku do mě chtěla prostě nalít. A to neměla dělat! Pro mě tahle vychladlá příšerná tekutina představovala spolehlivé dávidlo, takže celý oběd včetně té polévky rychle putoval ze mě na stůl a na klín téhle učitelky. Oklepala jsem se, nechala jsem všechno být jak to leží a běží a odkráčela jsem z jídelny. Byl to hnus, ale to zadostiučinění za to stálo. |
|
|
Heduš 21.8.2007 12:32Re: Re: na základce Li díky za tip na co si mám dávat bacha Nicméně se tu právě cpu řízkem z mrazáčku (ohřátým samo) a cottage s pažitkou a jednou houskou. Mňam!! Pod vlivem dnešní debaty jsem se byla podívat dole, co se podává... špenát s knedlíky a uho s plátkem masa... |
tahle firma to ale není, mrkla jsem teď do smlouvy a je to jeden soukromník z vedlejší vesnice
|
|
Jiřina z GB 21.8.2007 12:30připomínám neprávem opomenuté buchtičky se šódó - taková delikatesa, prosím... A taky jsem si vzpomněla na umění kuchařky vydávající jídlo, když měla máslem polít "něco" cukrem posypaného (např.žemlovku) Nabrala rozpuštěné máslo do mikrošufánečku, mistrně s ním zakroužila na potravinou, aniž by jí ukápla kapka oné tekutiny. Vystačila s malým kastrůlkem na všechny strávníky. |
|
|
Zdena b.p. 21.8.2007 12:16Re: A tu rozvařenou mrkev vidím v barvách........ Abych řekla pravdu, každý člověk už od mimi je jiný. Děťátka, kterým jsem od malička vařila já byla býložravci a jediné maso, které jsem do nich dostala bylo bílé. Bez mléka sýrů by asi umřeli. Moje dcera má 4 chlapečky. 2 jsou podobní, jako ona - býložraví, 2 výrazně na masíčko. Ovoce a zelenina (většinou nakrájená na salát v krabici) se musí připravit detailně a být po ruce, jinak si na ně nikdy nevzpomenou. Ten salát se u nich krájí několikrát do týdne a pánové si mohou zvolit konečnou úpravu. Asi je právě tohle začalo bavit. Je zajímavé pozorovat věčně hladového puberťáka, co si vyloví z chladničky jako první pomoc. Ku podivu to není ani šunka, ale sýr a hlavně jogurt. |
|
|
tapuz 21.8.2007 12:15Polední očistec Obědy, zvlášť na základní škole (léta 70-79), byla pro mě skutečný očistec a mohla bych podepsat každičké slovo v tomhle skvěle výstižném povídání. Například si marně vzpomínám, že by maso bylo alespoň jedenkrát skutečně "maso" - vždycky to byla nějaká úděsně prorostlá kližka, flaksa, kus odporného chvějícího se tuku, apod., umně zakrytá fujtajblovou omáčkou, takže na první pohled ta hrůza nebyla tak zřejmá. A k tomu nasáklé hadrovité knedlíky, nedobré brambory nebo zatuchle chutnající rýže. V rizotu často nasekaná kuřecí kůže a chrupavky - dodnes se při té vzpomínce otřásám. Ironií osudu byla snad jediným masitým poživatelným jídlem sekaná s bramborovou kaší a kyselou okurkou. Zato v časných odpoledních hodinách bylo možné vidět paní kuchařky odcházet ze směny domů a tašky, které si nesly, rozhodně nebyly prázdné. Kam asi přišly ty poživatelné kusy masa, které byly do školy dovezeny? Záchranou byly pondělky - to se dělala sladká jídla (tehdy totiž v pondělí řezníci nepracovali - maso se prodávalo až od úterka). I když dávám přednost nesladké kuchyni, ty buchty, buchtičky, nákypy, ovocné knedlíky, apod. se alespoň daly sníst bez nebezpečí zakousnutí se do něčeho neidentifikovatelného a chutnaly dost dobře. Kapitolou sama pro sebe byla u nás ve škole snaha o saláty - obvykle šlo o zhadrovatělou okurku na nudličky nebo ty tužší listy salátu v takové nasládlé vodě. Radostnějším zážitkem byla nastrouhaná mrkev v nasládlé vodě s citronem, tu jsem měla docela ráda. A skutečně nezapomenutelným zážitkem byl pult, kam se vracely tácy. Tam stávala jedna z kuchařek v igelitové zástěře a jakousi stěrkou stírala z talířů a mističek zbytky do kovového kýble, který měla postavený před sebou na štokrdli. Tuhle chutnou směs v kýbli hojně prolévala zbytky nedopitého čaje. O kus dál jiná kolegyně utírala použité tácy "chutně" vypadajícím a zavánějícím hadrem a vracela je k výdeji jídla. Za tenhle odstavec se všem právě obědvajícím omlouvám, ale ta vzpomínka je tak silná ... |
|
|
Zdena b.p. 21.8.2007 11:57Tak já jsem ve školní jídelně trpěla jen do určité chvíle. To má jisté pozadí. Můj bratr byl válečné dítě. Jednou maminka uvařila švestkové knedlíky a řádně je posypala makem a cukrem a řádně omastila. Bratříček se v nich jen ponimral a nejedl. Mamce to zvedlo adrenalin. Bafla bráchu a ty vzácné knedle do něj napěchovala. A to neměla dělat, jak zjistila druhý den. Chlapeček si pořídil vyprovokovanou žloutenku (prostě selhání jater). Dost ošklivá polízanice s vleklou dietou. Po letech jsem se narodila já a když jsem řekla, že něco jíst nebudu, tak přede mne byl položen suchý chleba a jablko, nebo mrkev. K mé náramné spokojenosti. Ve školce to věděli, tak mne nikdy netrápili. Až ve školní jídelně. Milovala jsem brkaši (bramborovou), ale nesměl mi ji nikdo znesvětit nějakým "hnusným omastkem. Měla jsem ráda ovocné knedlíky, ale jakmile mi na ně někdo napaplal to mastné bleble, tak jsem vyhlašovala bojovou pohotovost. Maso si mohli nechat. To jsem (zejména hovězí, ale vepřové taky) nejedla. Je zajímavé, že maso nejedly ani naše robátka. Mamka byla spravena o mém nepřístojném chování a zachovala se jako milující. I tam mi vyjednala nemaštěné a když jsem řekla ne nebudu, tak mne čekal čaj se šťávou, suchý chleba a mrkev. Od té doby jsem s jídlem ve školním stravování neměla problém. Výrazně ošklivé jídlo si v jídelně nepamatuji. |
|
|
Vave 21.8.2007 11:48To já jsem to měla milá Dede Nakonec jsem už někdy v osmičce skončila v Mléčném baru na rohlíkách se salátem. A i když jsem si stravenky pak už nekupovala, občas mi spolužáci donesli ke stolu polévku a semo tamo jsem získala i oběd, to když jsem dostala od někoho řádně neodevzdanou stravenku. Se rozumí, že v tomto případě nešlo o kulinářský zážitek nýbrž o sport. Díky tomu, že se doma moc nevařilo a v jídelně jsem je nejedla, chuť některých jídel jsem objevila, až když jsem si je uvařila sama. A kdoví, třeba mají chutnat úúúúúplně jinak! |
|
|
Li 21.8.2007 11:31Re: na základce Není to firma mlsoun? Když byla naše závodka v rekonstrukci, tak nám tito vozili náhradní jídla a to teda bylo ! Specialita šéfkfkuchaře - Syrečková polévka ve mě zanechala nezapomenutulný dojem |
Po pár dnech nás většina byla na housce se salámem |
|
abyt 21.8.2007 11:17Re: Re: Člověk chce vždycky to co nemá. No, mně jednou spolužačka přinesla půl porce této lahůdky bych okusila a velmi, velmi jsem se musela přemáhat abych to pozřela, jelikož mi to vůbec nechutnalo. |
|
|
Beda 21.8.2007 11:05Re: Člověk chce vždycky to co nemá. dyk to řkám - já NEJSEM normální |
|
|
Beda 21.8.2007 11:01Re: Bedoooooo!!!! juuuu, ráda uvidím tu naš Růženku |
|
|
abyt 21.8.2007 10:58Člověk chce vždycky to co nemá. Do školní jídelny jsem nechodila neb jsem měla vařící babí, ale zase jsem tam hrozně chodit chtěla. Asi abych si mohla s ostatníma dětma povídat o tom, jak strašný ty blafy jsou. Ale pamatuju se, že buchtičky se šodó vychvalovali všichni. |
|
|
LENKA S 21.8.2007 10:57Re: Ano, ano, ZDENI 111, MĚLA JSEM VE ŠKOLCE SPOLUTRPTELE, NĚJAKÝ MARTÍNEK TO BYL. ON YL PŘEBORNÍK V TOM NEJÍDLE. VŠE, CO MU NECHUTNALO NEBO DOJÍST NEMOHL. NACPAL DO KALHOTEK NEBO JEŠTĚ ÉPE DO PUNČOCHÁČKŮ !!!A MĚL KLID. JEN CHUDINKA JEHO MAMINKA MUSELA DENNĚ DO ŠKOLKY NOSIT ČISTÉ GATĚ PRO SVÉHO CHLAPEČKA. V ŠATNĚ VŽDY NEJPRVE VYTŘEPALA ZBYTKY OBĚDA Z GATÍ, POTÉ KLOUČKA PŘEVLÍKLA DO ČISTÉHO A ŠLO SE. KLUK MĚL VYSTARÁNO. JÁ TO NEDOKÁZALA., JELIKOŽ BY MNE OBA RODIČE ZA TOHLE PATRNĚ PŘIZABILI. |
|
|
MaRi 21.8.2007 10:53školní obědy jsou pro mne věcí dosti neznámou i když jsem jejich působením rovněž krátce prošla, a to s nezanedbatelným výsledkem. V dobách počátku školní docházky se jídelně povedlo vzbudit ve mně asi už doživotní odpor ke smažené cibulce a k polévce, ve které bylo mléko, brambory a další ingredience a kterou jsem radši z paměti vytěsnila. Od těch dob nechápu ty, kdo vyznávají kulajdu, zelňačku a podobné lahůdky, i když jinak kromě vnitřností ke své škodě pozřu téměř cokoli. Milovníkům těchto jídel upřímně přeju dobrou chuť. Další nezapomenutelnou zkušeností byl rok v Olomouci. Tam jsme chodili do jedné školní jídelny, kde se nevařilo zrovna špatně, ale dařila se jedna věc. Dva dny v týdnu jsme měli odpolední výuku techniky administrativy v jiné budově v jiné části města, přičemž na přesun do jídelny a do ekonomky byla hodina. Pro znalé: základní výuka probíhala v Chválkovicích, jídelna byla, nemýlím-li se v Pavlovičkách, a vzpomenout si, kde byla ekonomka, mi skleněná Růžena brání A ještě jeden zážitek, tentokrát z fabrické jídelny. Po nástupu do nového zaměstnání jsem chtěla prověřit místní jídelnu. Vybrala jsem si den, kdy nabízeli bramborák, v domnění, že na něm se nedá nic zkazit. A to byla mýlka. Trautenberk se vztekal, že "ten bramborák je moc bramborovej". Ten náš nebyl. Jeho základní chuť byla sůl. A když jsem na řezu viděla krásnou mozaiku tvořenou mrkví a další kořenovou zeleninou, s nechutí jsem převážnou část oběda vrátila. Ještě že nade mnou nestála žádná učitelka ani jsem si nemusela dávat jídlo do kapsiček |
|
|
Kačer 21.8.2007 10:52Bedoooooo!!!! to je viď?! Sice si ťukám na dřevo i optimistický myšlenky, ale ..... jupíííííí |
|
|
Rpuť 21.8.2007 10:49Re: Re: školní obědy Přímo pohádka! |
|
|
baty 21.8.2007 10:49Re: Re: školní obědy jojo, školní rok 1961/62, divoké pohraničí Krnov a kantoři právě po promoci z nedostavěné ZDŠ přidělení do kuchyně malé, samostatné pětitřídky na kraji města. Pohádková domácí jídla a v sobotu (to se ještě pracovalo) u talíře balíček buchet - když jste chudáčci tak daleko od maminky a domů jezdíte jednou za měsíc. |
|
|
Kačer 21.8.2007 10:49Pro mně byla naprosto nejhorší jídelna na základce hrachová kaše, barvy pr/ůjmu a natvrdo uveřené vejce, které rotovalo po talíři v omastku. TUZE BAŠTA! Měli jsme to dost často. Taky haše a lečo od té doby nemůžu. |
|
|
Beda 21.8.2007 10:47Kačeeeeeer!!!! až teď jsem četla včerejší hlášení |
|
|
LENKA S 21.8.2007 10:47TO JE ZASE TÉMA, DEDE!!!! DODNES SE VIDÍM , SEHNUTÁ , S PEVNĚ ZAŤATÝMI ZUBY A DOSLOVA POKROUCENÁ ODPOREM NAD STOLEČKEM V NAŠÍ ŠKOLCE. NADE MNOU BROVITÁ A DONEKONEČNA ROZLOŽITÁ KUCHAŘKA PANÍ KOŽELUHOVÁ .V BÍLÉ POGUMOVANÉ ZÁSTĚŘE A S OBROVSKOU MĚCHAČKOU V RUCE. PŘEDE MNOU TALÍŘ S ČÍMKOLI A. ZASE SLYŠÍM JEJÍ SLOVA, POSTUPNE GRADOVANÁ DO VELKÝCH OBRÁTEK A HLASITOSTI:. NEJPRVE KLIDNĚ A TIŠE: "LENI, JEZ, ČEKÁ NA TEBE UŽ HODINU VENKU MAMINKA. " POTÉ SILNĚJI:JEZ, TY MLSNÁ K DO VELIKÉ HLASITOSTI OZO!" VÝSTUP A PŘEDSTAVENÍ BYLY VĚTŠINOU VYGRADOVÁNY TAKTO: " TAK UŽ KONEČNĚ DLABEJ, NEBO TĚ PŘETÁHNU VAŘEČKOU!!!" HROZBY ANI DOMLOUVÁNÍ NEPOMOHLY. JÁ NEMĚLA CHUŤ A JÍST NECHTĚLA VŮBEC. NAKONEC VŠICHNI VŠE VZADALI A DO JÍDELNY RÁZNĚ VRAZILA MÁ MAMI, KTEROU NEBAVILO UŽ ČEKAT. OTEVŘELA MI NÁSILÍM ÚSTA, NACPLA DO NICH NĚKOLIK LŽIC A ŠLO SE. OPAK TOHLE ALE VZDALI VŠICHNI A Á CHODILA DOMŮ ZE ŠKOLKY JEŠTĚ PŘED OBĚDEM.NA ZÁKLADCE JSEM MĚLA DOMA SVOU BÁBRLÍNKU A JÍDLO JSEM SI SMĚLA OBJEDNAT DLE CHUTI. Ó, JAKÁ TO BYLA ÚLEVA. TEPRVE A VYŠŠÍM STUPNI ZÁKLDKY, KDY BÁBRLÍNKA ODEŠLA ZA DUHU, BYLO OUVEJ I MNĚ. NA GYMPLU STRAVOVÁNÍ NEBYLO, NA VYSOKOŠKOLSKÉ KOLEJI JSEM SMĚLA A MOHLA BÝT JEN CHVÍLI. ALE STRAVA ŠPATNÁ TAK DOCELA NEBYLA A.VÝBĚR BYL VŽDY. ALE NA ŠKOLKU NEZAPOMENU NIKDY. POBLÍFK Y PLNÉ KUSŮ ZELENINY A NUCENÍ DOJÍDAT VŠE!!!!...... |
|
|
Li 21.8.2007 10:46Re: Moje zkušenosti Znechutit bramborový salát? To jde ? |
|
|
Li 21.8.2007 10:44Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Školním Tak a právě teď od Tebe sms "náhradní" došla |
|
|
Kačer 21.8.2007 10:41Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Školním Nene |
|
|
Kitikara 21.8.2007 10:39Moje zkušenosti Jsem celkem ochotný všežravec a tak jsem na základce moc netrpěla, ale tamnější jídelna - chodili jsme do vyskoškolské menzy - mi totálně znechutila bramborový salát. Ovšem svátek bylo cokoliv z bramborového těsta se zelím. Opravdu výborné. Teď jsem na střední škole a chodím na obědy do základky. Můžeme si vybírat ze dvou jídel a prostředí je velice pěkně. Občas tam taky je něco poněkud nejedlého, ale hladová neodcházím. |
