zana 3.8.2009 9:40

Achich, Dede

co k tomu říct... Je to za váma, jedny dveře se zavřely, druhý se otevírají. Tak ať vám za nima svítí sluníčko (a nebo aspoň "prší krásně").

A díky všem, kdo ti v Norsku pomáhali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MaRi 3.8.2009 9:31

Dede, hluboké koření za ten výkon

zejména za výdrž při hlasových projevech spolucestujících ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 3.8.2009 9:25

Dede!

Ta fotka, jak stojíš ve dveřích, z každé strany vozík s nákladem a na krku (to doslova) dva pejsánky, tak ta mluví za vše! Jen si říkám, jestli jsi neměla chuť po Martinovi jednou tou bednou metnout, když jsi ho tam viděla s foťákem a určitě s upřímným úsměvem . V každém případě tam vypadáš jako vítězná Valkýra!

A víš co, já si stále myslím, že ta Anglie vám bude pasovat jako - ehm - zadel na hrnec. Já vím, v Norsku jsi nechala přátele a ta krajina je tam úžasná (na druhou stranu si vzpomeň na ty dlouhé zimní noci), ale v Hobitíně se určitě zase líp domluvíš s domorodci (přes své nesporné jazykové schopnosti ) a ta krajina je tam taková vlídná - skoro jako u nás za barákem. A potom - představ si, jak budete mít všichni svěží pleť, aniž byste si na ni museli stříkat minerálku Evian ! A nebudeš muset už jíst tu rybu naloženou v louhu (i když jsem slyšela, že anglické zadělávané ledvinky jsou taky síla).

Zkrátka vám přeji ať se vám na ostrovech dobře žije. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jana 3.8.2009 9:17

Téda,

já jenom vystěhovala věci z jednoho pokoje, vytapetovala, vymalovala, nakoupila novej nábytek a zase to všechno nastěhovala zpátky a trvalo mi to skoro měsíc. Neumím si představit takovéto "definitivní" vystěhování!!!!

A přesně znám ten pocit "dobalení posledních pár zbytků" to je strašný!!!! Stejně jako jejich vybalení!!! Doufám, že už to máte za sebou a těším se na další zprávy z Hobitína.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Emteska 3.8.2009 8:56

Milá Dede,

jsi prostě skvělá a jen dokazuješ, že ženská zvládne všechno. Přeji úspěšné zabydlování a Nazgůly hladím po tlapce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

dalmatin 3.8.2009 8:47

Dede,

moc hezky jsi to popsala a hlavně zvládla. Trochu mi to připomnělo jednu moji adrenalinovou cestu do Curychu, ale ta byla plná smutku a beznaděje. Tohle je prima povídání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Myš 3.8.2009 8:08

Dobré ránko

V noci se to vybouřilo a teď je krásné svěží a sluníčkové ráno a tak vám všem přeju stejně krásný a pohodový den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 3.8.2009 7:54

ááááááááá!

Stěhovací povídání! A je to věru lahůdka, milá Dede! Musel být na Tebe úžasný pohled!

Jsem ráda, že jsi přesun přežila ve zdraví, najmě duševním. A i když jsi v Norku musela nechat přátele - nikdy nezapomenu, jak jsi popisovala zazvonění u svých dveří hned první večer v Norku, a tam stála JanaBa s koláčem! - tak pevně věřím, že Zvířetník všude druha má a že se i v království na ostrovech a přilehlém okolí někdo blízký najde. Mně Hobitín přijde tak nějak blíž, i když je to zeměpisně nesmysl. A doufám, že se odtud na pevninu dostaneš častěji.

Přeju všem krásný den! A kdyby měl někdo zájem o moje fotky z dovolené, tak odkazy jsou včera nahoře.

Jo! Ještě dlužím hlásání, jak mě přijali kosourci po návratu z dovolené. I když jsem o nich měla od synáčka pravidelné zprávy, tak se mi moc stýskalo, a jim asi taky. Protože Bertík mi sice nejdřív hrozně vynadal (MŇAUMŇAUMŇAU!), ale pak mi skočil kolem krku a celý den se kolem mě vlnil, zatímco Mikeš mě okázale ignoroval - jen si pečlivě hlídal každé mé vyběhnutí s košem vypraného prádla ven. Navečer se už nechal pohladit a pozdě večer mě přišel proužkatě ducat hlavičkou do brady. Je to takový můj majetnický a žárlivý miláček.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pitrýsek 3.8.2009 7:49

Milá Dede

Jedním dechem jsem se přestěhovala s Tebou přes kus Evropy. Bohužel, Ty jsi to musela prožít in natura. Ale hlavně, už to máš za sebou. také jsem stěhování zažila několikrát. A musím říci, že je fuk odkud kam se přesunujeme.  Jednou jsme se stěhovali v jednom domě ( z přízení  -asi 35m2 - do třetího patra -59m2). Trvalo to děsně dlouho. A podařilo se mi popřít snad všechny fyzikální zákony. Prostě nemohla jsem vtěstnat věci z menšího do většího bytu. Neustále mi uprostřed pokoju zbývala kupa věcí, pro kterou jsem neměla místo. Těch pár věcí (lednička, válendy a šatníkovou skříň) manžel se švagrem přenesli za hodinu. Pak manžel odjel do práce a já tahala tašky plné knih, hromady oblečení atd.atd. Nejkouzelnější muselo, pro sousedy, být, když jsem se nasoukávala do malých univerzalových skříněk a jako želva svůj krunýř, jsem je vynášela po schodišti.  Dede, prosím, honem to tam  všechno nafoť. Nikdy jsem tam nebyla ( a, pravděpodobně se tam nikdy nedostanu), ale miluju ty jejich domky s bílými okny a přístřešky u dveří. Je to tam takové, jak ukazují ve filmech?

Tak hodně štěstí v novém domově

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alex 3.8.2009 7:45

Milá Dede

takové akční čtení hned po ránu. Věř, že mi naskákala husí kůže! Jsi velmi šikovná a statečná. A díky všem, kteří Ti pomáhali v Norsku, když jsi tam zůstala s Nazgúly sama. Přítele opravdu poznáš, když je ouvej, ono to fakt platí . Zvládli jste to přímo profesionálně, celé  příšerné stěhování, pozdravuj muže a užívejte si Hobitína. Včera u vražd v Midsummeru jsem na Vás vzpomínala (ne kvůli vraždám , ale kvůli hobitím domečkům). Vyřiď klukům chlupatým pusu na čelíčka za to, že jsou tak stateční.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Matylda 3.8.2009 7:13

Uf, dopadlo to dobře,

četla jsem tu anabázi dost napjatě, i když jsem věděla konec. Daník s Kazanem jsou staří zkušeňáci, všechno zvládají, protože je vidět, jak bezmezně vám věří. Jste šikovní všichni

My musíme s Borůvkou vyzkoušet ve středu nový dopravní prostředek. Zná auto, tramvaj, autobus, trolejbus, tudíž zbývá vlak. Jedu za rodiči na chalupu. Cesta trvá jen hodinu a čtvrt, ale doufám, že průvodčí nebude chtít, aby měla celou cestu náhubek. To by asi bylo peklo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 3.8.2009 7:09

Zejména dle fotografie č.5,

lze tento přesun charakterizovat jako pokus o sebevraždu. Naštěstí nevyšel, ale bylo to o fous. Dede, jsi dobrá!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 3.8.2009 6:56

hezký den

hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům , těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej

Přiznám se, že když jsi mi telefonovala z letiště v Oslo, tak jsi měla dost nešťastný hlas. Bylo jasné, že toho máš "až nad hlavu" - ale bylo jasné, že zvládnout to MUSÍŠ a že to dokážeš. A dokázalas to. Nazgúlové jsou šikulky (ty taky)  - nebylo to první vzrůšo, co jste jim v životě připravili a tak je už jen tak něco nerozhází

• reagovat
• nahlásit příspěvek