Dee 18.5.2006 12:17

opravdová bouřka

nás chytla v Corvatsku. Vraceli jsme se z večerní procházky, když to přišlo. Nádherná bouřka nad mořem, naštěstí jsme se měli kde schovat a v klidu se rozplívat nad krásou blesků. Hůř na tom byl švagr, který zústal ve stanu a musel ho zachraňovat před přívaly deště. Jediné, co našel na kopání zákopů byla bábovička mého Ondry ve tvaru zajíce. A tak milý švagr, v té nejhorší bouřce lítal kolem stanu a kopal zajícem odvodňovací rýhy. Zajíc byl  hrdina, se švagrem pak nebyla řeč, protože léčil šok...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucka 18.5.2006 12:11

Tykání

Nevím, jestli mám právo navrhovat to zrovna já, ale nerozšíříme to tykání nějak plošně Už se docela ztrácím v tom, komu tykat můžu a komu ne a kdo si tyká jen osobně s někým. Takže navrhuju, abychom si my, „staří známí“ na Zvířetníku, potykali všichni navzájem a vykat budeme jen těm, kterým bude tykání vadit. Takže odteďka mi prosím všichni tykejte

A nelynčujte mě, je to jen takový nápad…

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucka 18.5.2006 12:05

Paní Dé a Tojefuku

Paní Dé, soucítím s Vámi. Murphyho jsem přinesla domů na konci května, takže se první bouřky dočkal už za pár dní. Bála jsem se, jak to bude zvládat, ale bylo to bez problémů – celou jí prospal. Nikdo z naší rodiny se bouřky nebojí a já se na blesky dokážu dívat místo televize. A Murphy se ke mně občas taky připojí. Jen jednou ve mně lehce hrklo – přicházela bouřka, blesky lítaly a já si libovala, jaké je to pěkné představení. Na baráku úplně nová střecha, takže ani sousedi nad námi se nemusí bát, že by je to vytopilo. Tak jsem seděla v okně a koukala, když přišel otec s tím, že  by se být mnou tak neradoval, protože dělníci ještě neuzemnili hromosvod a ten končí metr nad zemí…

Tojefuku, pro mě jako vůdce Pápa to tykání platí taky? Jinak já si myslela, že to nebude tak jednoduchý. Ale někdo ze Zvířetníku mě „zradil“ – prohlásil, že zaregistroval zmínku o Brně a Vy jste to potvrdil. Ale blíží se mi zkouškový a nebudu mít na Zvířetník tolik času. Zatím stíhám číst články i diskusi, ale už ne tak pečlivě, takže mi některé detaily unikají. Odkládám tedy další pátrání po tjf na dobu, až budu mít po zkouškách…

PS. Včera jsem v Delvitě viděla cukety!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

WWW 18.5.2006 11:28

Nocni boure

No jo, tak taky jednu, abych vas dohnal. Vystrachal jsem ji ale na internetu a tak ji budete asi znat.

Maly indian se pta maminky : proc se moje sestricka jmenuje Nocni boure ? --- Protoze, kdyz jsme s tatinkem tvoji sestricku delali, tak byla noc a velka bourka.

A ta druha sestricka "Ranni rosa" ? No podobne taninek mne vzbudil, delali jsem Ranni rosu" a bylo to uz rano, kdy byla rosa.

A uz neotravuj hloupyma otazkama a bez si hrat s otatnima Praskla gumo !!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

WWW 18.5.2006 11:17

teda

Tady je ale frmol !! Pripadam si jako kdyz jsem vlezl ke Kanci v jedenact vecer naprosto strizlivej ; To bylo neco !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vakandi 18.5.2006 10:51

Ještě jeden pro Lídu Š, Ivu, tosku aby měla radost a ostaní zvířetníky :-):

Letadlo, katastrofická situace bez východiska. Naděje na přežití žádná. Každou chvíli to spadne. Piloti posílají letušku k pasažérům, ať je na ten nevyhnutelný konec nějak připraví... Letuška vesele s širokým úsměvem na tváři: "Tak ted si všichni vytáhnete cestovní pasy a zvednete je vysoko nad hlavou... Výýýborné, skvěléé! Každy máte cestovní pas - nechybí nékomu, že ne?!" Chvíli se prochází a kontroluje: "Tááák a teď si každý svůj pas otevře na stránku s fotografií.... Máme to všichni?! Tak počkáme tady na paní... Dobře. Máme. Tááák a teď si každý tu stránku odtrhnéte, pečlivé srolujte do kornoutku a zasuňte si ji do zadku." Jeden z cestujících: "NO DOVOLTE!!!! To už je snad trochu moc, ne?!" Letuška zase na mikrofon: "Vysvětluji  tady pánovi a možna by to ostatní taky zajímalo - záchranářům se jinak hrozně špatně identifikují mrtvoly."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Beňa 18.5.2006 10:29

přírodní živly

Tak jsem si tady prošla příspěvky o běsnění přírodních živlů a musím se přiznat, že když něco takového vypukne (buřina nebo vichřice apod.)  tak se moc bojim a jsem nervózní skoro jako Daník, jen tak nekňučim, ale kdyby mi to nebylo blbý, tak bych i kňučela. Úplně nejvíc jsem se bouřky bála před léty na táboře, kde jsem byla jako vedoucí, v noci přišla bouřka,  byla přímo nad námi a děti (mezi nimi i moji 2 synové a 2 synovci) spaly ve stanech pod vysokými stromy. Fuj fuj fuj. A pak ještě dvakrát - vždycky na vodě - jednou na Vltavě v kempu v Rožmberku, kdy vichřice brala stany a pak přímo na lodi, když nás chytla bouřka na Ohři ve Svatošských skalách a nebylo chvíli kde zastavit a ukrýt se. Loni na Sázavě s námi  byla parta omladiny kolem našich synů a také přišla taková běžná buřinka (nic strašného) ale já se stejně zalezlá ve spacáku bála a obdivovala naše mladé bosorky, jak venku vykřikovaly nadšením při každém  blesku 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tojefuk 18.5.2006 10:26

Onikání!

Děvčata, vy mně chcete dorazit!

LenkaS - Těm lejstrům s návodama říkám blbečník! Strašidla- učitelkama to néní, možná některé děcko.     Ivo, o Rputi jsme se nebavili, diskutérka tančící před čidlem mně nenechá pro smích domluvit! Pohádky si radši vymyslím - kdo má hledat knížky. A navíc včera céra odstěhovala knihovnu, když jsem šel hledat chytrou knížku, našel jsem místo metru chytrých knížek jen jednu.

Rputi - existují lampičky na monočlánky, kulatá, plochá, s vypouklým sklem(je to z plastu)přidělá se na zeď, rozsvítí se zmáčknutím svíticí výplně, na boty by stačila. A na čidlo můžeš dělat ksichty! Mladej ji měl u postele, fungovala. Dokud mu nezačalo vrtat v hlavě, kde se berou ampéry, když tam není drát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vakandi 18.5.2006 10:26

Pro Lídu Š, Ivu, tosku aby měla radost a ostaní zvířetníky :-)

Dáma přijde do autosalonu a nezávazně si prohlíží auta. Jedno se jí zalíbí, prohlíží jej zprava, zleva…. Moc se jí líbí, tak si je chce prohlédnout i zevnitř. Jak se ohne tak si prdne.Rychle se narovná, aby zjistila, zda jí někdo nevidí. Co čert nechce, prodavač stojí přímo za ní, tak se zatváří jako by nic a ptá se ho: „Kolik stojí tohle rozkošné autíčko?“ Prodavač  s úsměvem odvětí: „Madam, když jste si uprdla už při prohlížení, tak když Vám řeknu cenu, tak se určitě pose.ete.“

• reagovat
• nahlásit příspěvek